Reklama


Téma

FOTO – Haló noviny/Vlastimil Hloupý
ŽENY A SPOLEČNOST

Vnímám, jak se vynořují poupátka

Rozhovor s choreografkou a režisérkou Ivanou Dukičovou

Srbská režisérka a choreografka Ivana Dukičová už 12 let žije a tvoří v České republice. Narodila se v Rumě v roce 1972, státní školu klasického baletu vystudovala v Novém Sadě. Po škole působila jako sólistka srbského Národního divadla. U nás je autorkou řady choreografií, například představení Amadeus v Horáckém divadle Jihlava. Vedla kurzy tance ve švýcarském městě Verscio.

Před časem jste v rozhovoru pro náš list uvedla, že pracujete na představení již klasického muzikálu Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra »Dobře placená procházka« v Západočeském divadle v Chebu. S jakým úspěchem se představení ve vaší choreografii setkalo?

Premiéra představení byla úspěšná. Diváci byli opravdu nadšení, a to i ti mladší, kteří o existenci tohoto muzikálu nevěděli i přes jeho slávu. Na oficiálních stránkách Západočeského divadla je možné si přečíst, s jak skvělým ohlasem diváků se toto představení setkalo. Někteří prý cestou domu zpívali!

Do naší země jste přijela poté, co NATO zahájilo letecký útok na vaši vlast. Co se vám při onom tzv. humanitárním bombardování, jak říkával zesnulý prezident Václav Havel, honilo hlavou?

Ve chvíli, kdy byla lidská psýcha unavená z nejistoty, kdy znovu přiletí »ocelové hejno« a bomby začnou lítat, bezmoc a vztek, že se nemůžeme přímo bránit, ovládly většinu z nás. Jsou to pocity, které při každém vzpomínkovém návratu do tohoto času ve mně znovu povstávají. Zda je to nějaká nadúroveň strachu, nevím. Co má »husí kůže« společného s rozumem? Říkala jsem »nemůžeme se přímo bránit«, což snad svědčí i o jakési pospolitosti s mými spoluobčany. Taky jsme si z toho dělali srandu typu: »Však i Egypt zanikl, proč by ne Jugoslávie.«

Jak pociťuje, jako umělkyně i jako občanka, odtržení Kosova od Srbska?

V otázce Kosova často slyším, že my, Srbové, oslavujeme bitvu, kterou jsme prohráli roku 1389. Avšak nejemotivnější věci jsou krutá fakta. Taková »prohraná bitva« není ojedinělým případem v dějinách světa. To, co vzniká z oslav kolektivní smrti, je mýtus oslavující život. Židovské dějiny o tom vědí své. Amerika taky.

Je tu jaro. Jak se radujete z přílivu teplých dnů a rozvíjející se přírody?

Raduji se jaru se stejným nadšením jako sněhovým vločkám. České nebe má pro mě zvláštní kouzlo. Vážně. Zdá se mi, že jsou nám zde v noci hvězdy blíž, že spolu s Měsícem utvářejí podivnou křišťálově bělostnou chorošku. Vždycky, když zvednu pohled na tu magii, něco si přeji. Ve dnech vnímám, jak lehce se vynořují poupátka, když jím žádná nepřízeň počasí nehrozí. Snad stejně jako nám lidem.

(vlh, mh)

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 6 hlasů.

(vlh, mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Get Adobe Flash player
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

17. 5. 2013
Vojtěch Filip
Get Adobe Flash player
Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip včera v Praze, na pravidelném semináři SPaS (Spojenectví práce a solidarity), informoval o průběhu dubnového setkání všech vedoucích představitelů evropských stran s čínskými státníky. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Radovan Rybák

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.

Nakladatelství Futura Nakladatelství Futura Elektronické vydání

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.