Zašlá sláva kladenské Poldi FOTO – fototipy.cz

Jaký kapitalismus k nám byl dovezen?

Po 17. listopadu se našli politici, kteří využili příležitost a dovezli k nám kapitalismus. Aby jim to snáze prošlo, využívali přitom v působení na veřejnost řadu matoucích pojmů.

Ve snaze dále klamat občany, začalo se hovořit o systému před »sametovým« převratem jako o komunistickém. Marx s Leninem by se museli obracet v hrobě, pokud by to slyšeli. Vladimír Dlouhý zmatek pojmů ještě zvýšil, když jako první v souvislosti s novými pořádky použil v roce 1995 termín »bankovní socialismus«. Ve skutečnosti šlo o tunelování bank, pojišťoven, celé finanční sféry.

Pravice zpočátku váhala i co se týče termínu »kapitalismus«, dávala se přednost formulaci »tržní systém bez přívlastku« a teprve Václav Klaus jako první otevřeně prohlásil, že jde o kapitalismus.

Levicové postoje k těmto problémům se později pokusila v Literárních novinách prezentovat Ilona Švihlíková v článku »ČR jako závislá ekonomika. Čtvrtstoletí od ‚revoluce‘«. Správně ukazuje, podobně jako jiní autoři na levici i pravici, na roli tzv. Washingtonského konsenzu. Ten se týká především mezinárodních ekonomických vztahů, zahraničního obchodu, investic apod. V roce 1992 přišel nový doplňující konsenzus, který dohodl Wall Street, osobně hlavně Bob Rubin, s Billem Clintonem ještě před jeho zvolením, jenž se týkal sféry světových financí. Další vývoj Česka a potažmo i Slovenska a dalších zemí, které patřily do sovětského bloku, nelze pochopit do hloubky bez analýzy tohoto komplotu.

Právní rámec se nehodil

Jan Švejnar napsal ihned po listopadu 1989 studii »Strategie ekonomické transformace Československa«. Zdůraznil v ní, že nelze ponechat volné pole živelnosti, ale že bude potřeba mít podrobný plán, jak postupovat. Nejprve tuto studii prezentoval čistě akademické obci hlavně ekonomů. V únoru 1990 se s ní seznámila celá vláda, ovšem Klaus nepřišel. Zorganizoval to tehdy Dlouhý a byl tam i guvernér ČNB Josef Tošovský, jakož i většina ministrů. Švejnar přítomné nepřesvědčil o klíčové větě své práce: »Prvním krokem procesu ekonomické přeměny je vyhlášení jasných hospodářských zákonů.«

Nyní Švejnar tvrdí: »Z transformace neseme jako společnost trauma. Podstatná část národa prostě pochopila, že se někteří lidé obohatili ne svým talentem nebo tím, že na sebe vzali podnikatelské riziko, ale tím, že měli výjimečný přístup k majetku či k informacím. A to je nákaza, která v lidech čpí a zůstává dlouhou dobu.«

Poněkud jiné názory hlásá Tomáš Ježek: »Když jsem přišel do vlády, řekl jsem: musíme privatizovat. Vznikla malá privatizace. Šlo o prodej maloobchodu a služeb. A zároveň s tím se dělaly restituce. To byla moje iniciativa, Klaus to vůbec nechtěl. Problém nastal po skončení kuponové privatizace, v momentě, kdy začal fungovat trh s akciemi. A tam byl hlavní průšvih, že to bylo bez dozoru a trvalo to pět let, protože Klaus žádný dozor nechtěl. Já si čím dál víc myslím, že to bylo schválně.«

Dlouhý: »Výprodej rodinného stříbra jsme nikdy nechtěli. Já jsem nikdy neřekl, že je potřeba zhasnout, že je potřeba při privatizaci zavřít oči, aby se vytvořil domácí kapitál. Nikdy jsem nepočítal s tím, že se rychle některé oblasti ekonomiky stanou kriminálními, že někdo bude schopen tunelovat.«

Podle Švejnara, Ježka a Dlouhého tedy hlavní žába na prameni byl Klaus. Václav Havel zatím seděl na Hradě nebo jezdil na koloběžce, o ekonomii neměl ponětí.

Co se skutečně odehrávalo

Tři týdny po 17. listopadu vzniká první vláda s převahou ministrů, kteří nebyli členy KSČ. Jako hlavní úkol si stanovila připravit přechod na tržní hospodářství. Končí zákonem zaručená dominance státu v hospodářství. Federální parlament schválil zrovnoprávnění všech forem vlastnictví. Ruší se záporná daň z obratu, jíž stát dotoval potraviny. Schvaluje se zákon o malé privatizaci. Po sérii devalvací se kurz koruny na konci roku ustaluje u hodnoty 28 Kčs za USD. První šok z tržní ekonomiky pocítili automobilisté, podražily pohonné hmoty na dvojnásobek.

S lednem 1991 přichází ostrý start ekonomických přeměn. Většina cen je liberalizována a současně se zavádí vnitřní směnitelnost koruny. Po prvotním cenovém skoku – spotřebitelské ceny stouply o více jak 50 % – zabraňuje restriktivní měnová a fiskální politika vzniku pádivé inflace. Vláda prodává mladoboleslavskou Škodu německému Volkswagenu. Inflace dosáhla 57 %, což je nejvíce od roku 1990 do letoška. Společnost Eurotel spustila mobilní síť první generace.

V roce 1992 na pražské burze probíhají první obchody. Startuje první vlna kuponové privatizace, jejím nejviditelnějším aktérem se stává Viktor Kožený a jeho harvardské fondy. McDonald's otevírá první pobočku v ČSFR. Stát se připojil k internetu. Celkem 72 % kuponů skoupily od lidí investiční fondy. Dne 31. prosince zaniká ČSFR.

Druhá vlna kupónovky, krachují první banky

V roce 1993 daňová opatření přinášejí přechod z daně z obratu na DPH. Po několika týdnech měnové unie mezi Českem a Slovenskem dochází k měnové odluce a vzniká česká a slovenská koruna. Stát začíná podporovat stavební spoření. Byla zavedena internetová doména .cz. Na podzim začala druhá vlna kuponové privatizace, ve které byl nabízen majetek 861 firem v hodnotě 155 mld. Kč.

V roce 1994 stát musí zachraňovat vklady občanů při krachu Banky Bohemia. Začala první vlna bankovních krachů. Začíná vysílat TV Nova, první celoplošná soukromá televize.

V roce 1995 se Motoinvest snaží získat, co nejvíce akcií drobných akcionářů pomocí kampaně »Drobní akcionáři plačte!« Česko dostává poprvé rating A. Padají poslední limity na výměnu zahraniční měny, koruna se stává volně směnitelnou. Řidiči začali platit za používání českých dálnic a rychlostních silnic. Roční dálniční známka pro osobní vůz stála 400 Kč. Česko se přidružuje k EU.

V roce 1996 ČNB tvrdě šlape na brzdu a zpřísňuje podmínky pro fungování bank. Krachuje Agrobanka, vrcholí krize středních a malých bank. Vznikají první sítě mobilních telefonů standardu GSM a začíná tak masové šíření mobilů s některými neblahými dopady zvláště na mladé lidi a děti. Otevřen první hypermarket, brněnský Globus. Je přijat zákon o praní špinavých peněz, který nebyl dostatečně účinný. Krachuje Stehlíkova Poldi Kladno, jeden ze symbolů české cesty privatizace.

Privatizace bank, stávky a demonstrace

V roce 1997 začíná v Česku první finanční krize. Koruna pod tlakem spekulantů prudce oslabuje. Proběhla stávka na železnici. Velká voda zaplavila Moravu, Slezsko a část východních Čech. Škody přesáhly 60 mld. Kč, povodeň zahubila 49 lidí. Pádem Klausovy vlády symbolicky končí první éra prosazování kapitalismu. Úřednickou vládu vede Tošovský. V ODS byl již předtím proveden tzv. sarajevský atentát. Dne 9. prosince Havel přednesl v Rudolfinu projev, ve kterém kritizoval ekonomické reformy a vůbec situaci ve společnosti. Klaus mohl puknout vzteky a do Havla a jeho nohsledů pálí dodnes.

V roce 1998 se ČNB zbavila většiny zlatých zásob, zato hokejisté přivezli olympijské zlato z Naganu. Vláda přijímá první investiční pobídky. Miloš Zeman uzavřel s Klausem opoziční smlouvu. Havel byl naposledy zvolen prezidentem.

V roce 1999 dochází k privatizaci první velké banky, ČSOB získává belgická KBC. Stát zvyšuje příspěvek na penzijní připojištění. Česko vstupuje do NATO a začíná tam finančně přispívat. Vzniklo hnutí »Děkujeme odejděte«. Politici neposlechli a nikam neodešli.

V roce 2000 rakouská Erste kupuje Českou spořitelnu. Vyvrcholila série krachů českých bank. Do záchrany bank stát nalil stovky miliard korun. Krachuje IPB. Koruna je nejslabší v historii, za USD se platí 42 Kč. Během zasedání MMF a Světové banky v Praze se střetli odpůrci globalizace a policisté.

V roce 2001 stát prodává majoritní podíl v Komerční bance francouzské Société Générale, čímž končí privatizace bank. Vzniká první soukromá vysoká škola.

Rekordní růst a zadlužování

V roce 2002 český stát prodává soustavu plynovodů Transgas a regionální distributory plynu německé RWE. Inkasuje 133 mld. Kč, přestože analytici odhadovali hodnotu podniků na 80 miliard. Povodeň zasáhla velkou část Čech. Celkem 225 tisíc lidí muselo dočasně opustit své domovy, škody dosáhly skoro 74 mld. Kč. Premiérem se stal – když předtím ČSSD zvítězila ve volbách – Vladimír Špidla, který proslul svým výrokem »zdroje budou« a pak se ukázalo, že země se dál zadlužovala. Předsedou ODS se stal Mirek Topolánek, o kterém Klaus prohlásil: »Prázdný a falešný Topol.«

V roce 2003 Klaus nastupuje do funkce prezidenta. Vláda prohrála arbitráž kvůli TV Nova, což stojí stát přes 10 mld. Kč.

V roce 2004 Česko vstupuje do EU. Začíná éra »super ČEZ«, tj. spojení největšího výrobce elektřiny s distribuční sítí. Tento mamutí podnik získává i velký politický vliv. Pražská burza se stává oficiálním trhem i pro americké investory a zažívá výrazný růst akcií. Polsko kupuje největší český petrochemický koncern Unipetrol. Špidla rezignoval na post šéfa ČSSD i premiéra. Novou vládu vede Stanislav Gross.

V roce 2005 je zavedeno společné zdanění manželů. Začíná pozemní digitální televizní vysílání, které do éteru pustí víc stanic. Vrcholí vytěsňování malých akcionářů. Své akcie musí prodávat za nevýhodných podmínek.

V roce 2006 vzrostl HDP o sedm procent, nejrychleji v novodobé historii. Petr Kellner se dostává do žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes. V Nošovicích začíná vyrábět automobilka Hyundai. V Praze zastřelen tzv. kmotr František Mrázek, podnikatel s vazbami do politiky. Před volbami přednesl šéf protimafiánské policie Jan Kubice zprávu o pronikání podsvětí do státní správy a podrazil tím premiéra Jiřího Paroubka.

Hospodářská krize a solární horečka

V roce 2007 se Česko stává součástí schengenského prostoru, kontroly na hranicích končí. Zavádí se mýto pro nákladní auta a autobusy. Průměrná měsíční hrubá mzda poprvé překračuje 20 000 Kč. Expremiér Gross zázračně zbohatl.

V roce 2008 se zavádí tzv. rovná daň. Koruna posiluje, USD je k mání za 14,50 Kč. Při návštěvě lékaře se musí platit 30 Kč. Propad světových burz se přenáší i do Prahy. Spuštěna česká verze sociální sítě Facebook. Propad zahraniční poptávky vyvolal nejhorší hospodářskou krizi.

V roce 2009 nastupuje úřednický kabinet Jana Fischera. Začalo české předsednictví v Radě EU. Zakázku na ozvučení akcí souvisejících s předsednictvím získala bez výběrového řízení firma ProMoPro. Předražila ji o téměř 400 mil. Kč. Padla Topolánkova vláda.

V roce 2010 v Česku vrcholí tzv. solární horečka, instalovaný výkon slunečních elektráren se téměř rovná Temelínu. Rubem jsou vysoké dotované ceny, které platí spotřebitelé. Krachuje největší naše textilka OP Prostějov. V Česku se poprvé vyrobilo přes milion aut. Premiérem se stal Petr Nečas, vládla jeho milenka.

Metanolová aféra, umělé oslabování koruny

V roce 2011 mají České dráhy první vážnou konkurenci v podobě firmy Student Agency. Krachuje největší loterijní firma Sazka, majiteli se stávají místo sportovních svazů dva miliardáři. Vláda prosadila růst nižší sazby DPH na 14 %. Lékaři pohrozili hromadnou výpovědí a masovým odchodem co ciziny.

V roce 2012 je poprvé zaregistrováno více jak půl milionu lidí bez práce, ve skutečnosti je jich mnohem více. Zavádí se trestní odpovědnost firem. ČNB sráží úrokové sazby na nulu, což poškozuje mnohé občany. Vláda prosazuje penzijní reformu, kterou však opozice slibuje zrušit. Zatčen je hejtman David Rath.

V roce 2013 Propukla metanolová aféra týkající se pančované jedovaté kořalky. Majitel PPF Petr Kellner kupuje od zahraničního majitele největšího telekomunikačního operátora v zemi. ČNB záměrně oslabuje korunu. Klesají ceny elektřiny pro podniky. Na Hradě je Zeman. Nagyová obviněna. Nečas podal demisi, nastoupila úřednická vláda Jiřího Rusnoka.

V roce 2014 se nejen byznys vyrovnává s novým občanským zákoníkem. ČEZ ruší tendr na dostavbu Temelína. Miliardář Andrej Babiš je místopředsedou vlády a ministrem financí. Bohuslav Sobotka premiérem.

Jaromír SEDLÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 107 hlasů.

Jaromír SEDLÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.