Soudci haagského tribunálu v úterý zamítli žádost žalobců, aby bylo zrušeno dočasné propuštění souzeného Vojislava Šešelje do Srbska z humanitárních důvodů. Šedesátiletý vůdce srbských radikálů trpí rakovinou a ve vazbě Tribunálu byl už téměř 12 let, přičemž žádné provinění mu nebylo prokázáno. Šešelj, vědom si své neviny, se u ICTY sám přihlásil v únoru 2003... Proces trval od listopadu 2007 do března 2012. Obžaloba pro něj žádá 28 let vězení, a to prý za účast na údajných etnických čistkách proti nesrbskému obyvatelstvu v Chorvatsku, Bosně a Vojvodině. Verdikt měl původně padnout už předloni 30. října, ale Tribunál jeho vynesení odložil kvůli vyloučení dánského soudce Frederika Harhoffa z procesu pro podjatost...

Šešelj v závodě s časem

Během 12 let, kdy byl vedle Slobodana Miloševiče nejznámějším politickým vězněm v žaláři Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu, Vojislav Šešelj v tomto závodě vítězil. Jak přicházely události, přesvědčivě potvrzovaly jeho základní teze o profesionální korumpovanosti Tribunálu, o zhoubných následcích globalismu a západních koloniálních machinacích v Srbsku.

Ale teď - právě když ho měl ICTY pod tlakem svých mocipánů za každou cenu odsoudit, neschopen přitom formulovat alespoň jeden přesvědčivý argument, dokonce ani po nerovnocenné právní bitvě, která trvala více než 10 let, Tribunál ho nečekaně osvobodil... Profesorovi Šešeljovi však zůstalo možná jen velmi málo času, aby konsolidoval tento svůj triumf...

Další zvláštní rakovina

Jako Hugo Chávez, Šešelj onemocněl rakovinou, která se jako u Cháveze objevila po nevysvětlitelných okolnostech. Počty Tribunálu a jeho bossů jsou zřejmé: ještě jedna smrt vysokého profilu pod jeho dozorem, jako byl případ Miloševiče, to by představovalo vážnou hanbu. A potom, co vězněný holýma rukama zbořil bezohlednou mašinerii Tribunálu, profesionálně důvěryhodné odsouzení bylo sotva možné. Možný ale nebyl ani osvobozující rozsudek ve prospěch člověka, který představuje politickou hrozbu č. 1 západním a globalistickým zájmům v geopoliticky klíčovému Srbsku.

Rakovina v játrech s prognózou od tří do šesti měsíců, ať už byla vyvolána jakkoli, představuje proto ideální řešení - ať se vrátí do Srbska, ať tam zvíří duchy, ale očekává se, že brzy opustí tento svět za okolností, na jejichž základě si jeho věznitelé snadno umyjí ruce. Případ se uzavírá, není nutné psát rozsudek, který by dopředu byl odsouzen jako směšný.

Jak svrhnout loutkový režim

Potíže, s jakými se setkává každý, kdo by chtěl svrhnout poslušný loutkový režim, který působí uvnitř neokoloniálního systému utvořeného v Srbsku po tzv. barevné revoluci 5. října 2000 - jsou obrovské. Západní zpravodajské služby penetrují oficiální instituce, vládnou jim zevnitř. Agenti cizího vlivu pronikli do všech prostředků veřejné masmediální služby a do každého póru veřejného života. Dobře financované nevládní organizace určují hranice povolovaného uvažování a beztrestně pronásledují každého, kdo se jim vzepře.

Srbský národ, který před necelými 16 lety statečně odrazil útok NATOagresora, je dnes skleslý, rozčarovaný, ztratil hlavu. Jeho tep je sotva hmatný. Jeho jediná naděje, aby obžil, je poctivě jít naproti rozhodnému člověku, který se jako nesporný vítěz vrací z útrob šelmy, z Haagu, kde zabil jednu z nejkrutějších manifestací saně, jež se dala do pohybu, aby zničila Srbsko...

Stefan Karganovič nám proto zaslal novoroční rozhovor s Vojislavem Šešeljem, který přetiskl pařížský EURASIE EXPRESS (http: //www.eurasiexpress.fr), i s úvodem z portálu Srbského kulturního klubu, Novi Sad.

* * *

Doktore Šešelji, jaký je váš status v této chvíli? Podmínečně jste propuštěn kvůli stavu svého zdraví, zatímco se čeká na rozsudek, máte plány rozvinout nějakou politickou aktivitu?

Mne doslova vyhnali s Tribunálu v Haagu. Kdyby měli jedinou příčinu, dávno by mě odsoudili. Nemohli, protože mě nemohli dostat do spojitosti ani s jedním válečným zločinem a zločinem proti lidskosti. Já jsem z Haagu přišel bez jakýchkoli podmínek a pochopitelně jsem se hned začal zaměstnávat politikou. Vlastně jsem jenom pokračoval, protože jsem ani v Haagu s politikou nepřestal. Politika je pro mne nejlepší léčba.

Bylo vám umožněno něco, co Miloševičovi bylo zamítnuto. Proč se to stalo?

Mé propuštění na dočasnou svobodu není v žádné spojitosti s mým zdravotním stavem. Jednoduše řečeno, oni už nevěděli, co se mnou dělat. Rozhodil jsem Tribunál v Haagu, ukázal jsem na nesmyslnost politické obžaloby, která byla proti mně vznesena v roce 2003, strhnul jsem masku obžaloby a jejích lživých svědků. A co mohli udělat? Vyhnat mě ze Scheveningenu, a to i udělali, sic až 12. listopadu 2014.

Zdalipak Miloševiče úmyslně zabili? Jaké byly vaše vztahy s Miloševičem?

S Miloševičem jsem měl různé vztahy. Byl jsem proti němu, když uskutečňoval chybné politické tahy. Byl jsem jeho politickým protivníkem a on mě kvůli tomu zavíral. Když hájil zájmy lidu, měl naopak mou podporu, ale nikdy jsme nebyli přátelé. Přáteli jsme se stali teprve v Haagu...

Miloševič byl jedním ze Srbů, kteří svůj život skončili u Tribunálu v Haagu. Oni jsou odpovědni za jeho smrt. Přinejmenším proto, že mu nezajistili odpovídající zdravotní péči.

Jaké byly podmínky života ve vyšetřovací vazbě?

Scheveningen je nizozemské vězení a část tohoto vězení je pronajata OSN pro potřeby Tribunálu v Haagu. O podmínkách života ve vyšetřovací vazbě těžko cokoli říkat. Vyšetřovací vazba je vyšetřovací vazba.

Jaké byly vaše vztahy s ostatními zadržovanými Mezinárodním trestním tribunálem? Kromě jiných s Albánci Haradinajem a Limajem?

Ve vyšetřovací vazbě jsme byli ve zvláštních okolnostech. Člověk se tomu musí přizpůsobit. S lidmi, s kterými jsem byl na stejném poschodí, jsem měl korektní vztahy. S některými jsem hrál šachy, s někým preferans nebo jiné karetní hry. Ale nejvíce jsem se bavil s lidmi, kteří rádi četli knihy. S nimi jsem měl nejvíc témat pro povídání.

Lze podmínečné propuštění na svobodu pochopit jako náznak konečného rozsudku?

Zda bude a kdy případně bude vyřčen rozsudek, to mě nezajímá. Já se tam dobrovolně vracet nebudu. Byl jsem jim k dispozici 12 let a měli dost času vynést rozsudek. Nařídí-li můj návrat do Haagu, tak mě budou muset zatknout Tomislav Nikolič (prezident Srbska) a Aleksandr Vučič (premiér Srbska), kteří byli mými nejbližšími spolupracovníky a spoluviníky v případných válečných zločinech...

Existuje nějaká spojitost mezi tímto rozhodnutím o podmínečném propuštění a cestou Srbska k integraci do Evropské unie?

Jistěže není, ale Srbská radikální strana a já uděláme vše, co bude v naší moci, abychom zastavili zhoubnou cestu Srbska do EU. EU je zlo a existuje, aby utlačovala malé státy a národy. My se postavíme proti tomuto zlu a budeme pro to používat všechny demokratické prostředky, které jsou k dispozici.

Co soudíte o ICTY, když jste se s ním seznámil nedobrovolně zevnitř?

Už před odchodem do Haagu jsem věděl, že je ICTY americká agentura, nelegální soud a že byl utvořen, aby se tam hlavně odsuzovali Srbové, aby se Srbové prohlásili za odpovědné za zločiny v teritoriu bývalé Jugoslávie a aby se tak odvrátila pozornost od USA a velikých západních mocností, které jsou ve skutečnosti odpovědné za krvavý rozpad bývalé Jugoslávie. Já jsem o tom mluvil ještě před odchodem do Haagu, mluvil jsem o tom i během soudu a můj názor se nezměnil. Jsem hrdý, že se mi podařilo strhnout masku (před světovou veřejností) z tohoto tzv. soudu.

A co si myslíte o nynější politice srbské vlády, v jejímž čele se nacházejí bývalí radikálové (členové Radikální strany), kteří se odtrhli v roce 2008, aby zformovali Srbskou pokrokovou stranu...?

Toho roku 2008 proběhl pokus o puč v Srbské radikální straně. Mnoho peněz bylo investováno do tohoto projektu a utvoření Srbské pokrokové strany. »Pomohl« i tehdejší režim Demokratické strany, v jejímž čele byl Boris Tadič. My jsme věděli, že Západ potřeboval takovou stranu, aby vykonala nejšpinavější práce v Srbsku. Aleksandr Vučič a Tomislav Nikolič ukázali, že jsou připraveni, když se jedná o Kosovo a Metochiji, udělat i to, co se Tadič neodvážil provést. A udělali to... Spolu s Ivicou Dačičem podepsali Bruselskou dohodu a fakticky Kosovo a Metochiji předali do šiptarských rukou. Kvůli tzv. evropské cestě přivedli stát a lid do stavu ekonomické krize a společenské bídy. Oni vedou zrádcovskou a poddanskou politiku, proti které bude Srbská radikální strana bojovat všemi přípustnými prostředky. Západ Vučiče a Nikoliče jen využije a odhodí je pak jako toaletní papír. Jejich role je jednorázová a ti, kteří je přivedli k vládě, už je odepsali. Jejich politický konec se už tuší.

Na druhou stranu je tu nedávné sbližování srbské vlády s Ruskem, obzvláště plynovod Jižní tok, proti čemuž je Brusel, a sankce proti Rusku, ke kterým se Srbsko odmítlo připojit...?

Vláda Vučiče se pokouší sedět na dvou židlích. Jejich základní určení je EU, spolupráce s Ruskou federací je neupřímná. Budou-li donuceni, zavedou i ty sankce proti Rusku, protože oni jsou exponenti Západu. Ohledně Jižního toku, Srbská radikální strana chápe, že to je nejlepší smlouva, kterou Srbsko uzavřelo, a i když Jižní tok nebude postaven, máme významný ekonomický užitek z té smlouvy.

Domníváte se, že by se Srbsko mohlo připojit k celní unii s Ruskem, zatímco by se současně tak či jinak připojilo i k EU?

My se přimlouváme za co nejbližší spolupráci s Ruskou federací a jsme protivníky EU. Výkonný výbor naší strany přijal i rezoluci o rozpuštění EU. Srbsko má smlouvu s Ruskem o volném obchodu, což dodnes ani jeden režim plně nevyužil, i když by Srbsko z toho mělo veliký ekonomický užitek. My se přimlouváme za celní unii s Ruskem, za členství v Organizaci o kolektivní bezpečnosti, jakož i za všechny další druhy spolupráce. Spolupráce s Ruskem by posílila Srbsko v každém ohledu. Politicky, ekonomicky i kulturně!

S jakými politickými silami v Srbsku můžete počítat, kolik vám poslanců Srbské radikální strany zůstalo věrných?

Srbská radikální strana je ve fázi vážné konsolidace našich místních výborů. Jsme otevřeni pro všechny, kteří v omylu opustili naši stranu a přistoupili k Srbské pokrokové straně, a očekáváme, že se k nám připojí všichni upřímní vlastenci, protože Srbská radikální strana je jediná patriotická (vlastenecká) alternativa v Srbsku.

Máte úmysl připojit se k vlasteneckým silám z opozice, které jsou nakloněné ke spolupráci s Ruskem (DSS a Dveri)?

Budeme mluvit se všemi seriózními lidmi. Dveri ještě stále nejsou registrované jako politická strana a DSS se rozdělila na více stran. Ta, kterou vede Sandra Raškovi Ikič, je výplodem Aleksandra Vučiče a s ní si nemáme o čem povídat. Ale s Nenadem Popovičem, Slobodanem Samardžičem, Sinišou Kovačevičem můžeme hovořit. Je ještě předčasné o tom mluvit. Náš stav je takový, že každá strana má jít k volbám samostatně a aby se koalice tvořily teprve po volbách.

Má vaše osvobození vnitropolitické motivy?

Mé dočasné puštění na svobodu nemá žádný vnitropolitický motiv, ale následky na politické scéně Srbska má. My se s vážností chystáme organizovat setkání po Srbsku, abychom lidem vysvětlili zhoubnost vlády Vučiče a Nikoliče. Jsem přesvědčen, že už v roce 2015 zajistíme mimořádné parlamentní volby a že se v těch volbách blýskneme. Já jsem už objel veliký počet měst v Srbsku. Tam jsem hostem místních médií a v obecních výborech mě vítá veliký počet lidí. Nálada lidu k naší straně je zjevná, nehledě na skutečnost, že mi Aleksandr Vučič (demokraticky) zcela uzavřel veškerá celostátní média...

(za)

(mezititulky redakce)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 129 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.