Cenu Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského předávají studentu Adamu Přádovi (zleva) Květa Stejskalová, Mirka Fatková a Michael Heyrovský.
Studentům uděleny Ceny Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského 2O14

Rostou nám mladí vědci pro Nobelovu cenu?

Česká republika má řadu nadaných mladých lidí, jejichž talent se může v budoucnu velmi výrazně rozvíjet a vyniknout i na poli vědy. Svědčí o tom loňské předvánoční udílení Ceny Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského 2O14 studentům středních škol a jejich pedagogům.

Slavnostní akt se konal v pražském Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR, který nese jméno akademika Jaroslava Heyrovského, laureáta Nobelovy ceny za polarografii, kterou obdržel v roce 1959 ve Stockholmu z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI.

Michael Heyrovský ve šlépějích otce

Slavnostní již 21. ročník udílení cen vítězům uváděla Mgr. Jitka Macháčková a studentům je předávali za vedení ústavu Ing. Květa Stejskalová, RNDr. Michael Heyrovský a Ing. Miroslava Fatková z Národního institutu pro další vzdělávání. Michael Heyrovský je synem nositele Nobelovy ceny Heyrovského, a jak pověděl Haló novinám, nyní jako důchodce již v ústavu experimentálně nepracuje, což mu chybí. Hodně práce mu zabere péče o dokumentaci. »Snažil jsem se aplikovat polarografii na bioelektrochemii, za což nedávno dostal Cenu Česká hlava můj kamarád profesor Paleček, který se mnou na výzkumu též spolupracoval. Polarografie je v současnosti ve světě mnohem dále, než byla za časů mého otce. Ten přístroj – polarograf – dosahuje již poměrně složité věci,« řekl Heyrovský. Umožňuje sledovat v určité látce bioelektrochemické procesy, které ukazují na vývoj živé hmoty. To bylo poslední téma, jímž jsem se experimentálně zabýval, dodal vědec.

Ostrovská škola líhní talentů

Student Jiří Pavlacký prezentuje hostům výsledky své biologické činnosti

Vítězem matematické olympiády kategorie A a laureátem letošní Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského je Tomáš Novotný z gymnázia v České Lípě (učitel Radomír Tulka). V olympiádě programování získal prvenství Jan Sebastian Fabík z gymnázia v Brně, Jarošova ulice (učitel Jiří Herman). Šampionem fyzikální olympiády je Jiří Guth Jarkovský z gymnázia v Českých Budějovicích (učitel Jiří Podpěra). Studenta Jarkovského, který je pravnukem slavného předka a průkopníka naší tělovýchovy, zdobí též stříbrná medaile z mezinárodní soutěže.

Chemickou olympiádu letos vyhrál Adam Přáda z gymnázia v Ostrově (učitel Vladimír Vít). Přáda je už nyní studentem Cambridgské univerzity a na mezinárodní olympiádě si vydobyl zlatou medaili. 

Ostrovské gymnázium vůbec je líhní talentů v oboru chemie. Vítězství v praktické části biologické olympiády patří Tomáši Zdobinskému z gymnázia v Praze 4, Budějovické ulice (učitel Stanislav Kunc).

Ceny byly rozdány i studentům soutěžícím v humanitní olympiádě. V českém jazyce na nejvyšší metě stanula Kateřina Orságová z Gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicích (učitelka Eva Paulová). Dějepisná olympiáda má šampionku ve Štěpánce Grůnové z gymnázia v Moravském Krumlově (učitel Petr Zachl).

Výzkumy v oblasti kmenových buněk

V kategorii středoškolské odborné činnosti získala ocenění Alena Budinská z Gymnázia Nad Štolou v sedmém pražském obvodu za práci nazvanou Syntéza biologicky aktivních látek s využitím stereoselektivní katalýzy, školitelem práce je docent Petr Kačer z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. Budinská je také laureátkou soutěže České hlavičky 2014. A vavřín vítězství sklidil rovněž Jiří Pavlacký z gymnázia v Brně–Řečkovicích (učitelka Kateřina Cibulková).

Jak Haló novinám pověděl Jiří Pavlacký, využití jeho výzkumu spočívá ve zjištění, že na rozdíl od planárního prostředí, které se používá pro kultivaci kmenových buněk, tak v prostředí 3D dochází k abnormálním buněčným dělením. »A to může ovlivnit toto abnormální dělení. Když se v medicíně aplikují kmenové buňky do těla pacienta, tak může například nastat nádorové bujení,« dodal Pavlacký. Kdežto při aplikaci buněk, které byly kultivovány v prostředí 3D a kde k těmto buněčným dělením, které probíhaly abnormálně, nedocházelo, může být riziko výrazně menší.

Nedávno proběhla jedna z prvních chirurgických operací člověka po zranění míchy za využití aplikace kmenových buněk, které mu byly zavedeny do místa poranění míchy. V podstatě kmenové buňky vytvořily neurony, jež zranění zacelily, a pacient byl po operaci schopen částečně chodit, přestože předtím byl zcela ochrnut.

S přispěním kmenových buněk se léčí i cukrovka, tzv. diabetická noha, kterou u nás trpí asi 45 000 lidí postižených touto nemocí.

Jan JELÍNEK

FOTO – Hana FRANCOVÁ, archiv ÚFCH JH AV ČR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 8 hlasů.

Jan JELÍNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.