(Tajný plán perestrojky)

Operace Golgota

Byl Gorbačov skutečně hlavní příčinou změn, které postihly bývalý SSSR a jeho spojence po celém světě? Desítky politiků a politických autorů tomu věří. Píše tak N. Ryžkov (Perestrojka – dějiny zrady), nebo J. Ligačov (Hádanka Gorbačov), B. Olejnikov (Kníže temnoty), V. Falin (Politické paměti), W. Gerns (Říjen a budoucnost lidstva), E. Honecker (Poslední zpověď) a desítky dalších. Mýlili se všichni tito velcí politikové?

Podle gen. Michaila Petroviče Ljubimova se všichni mýlili, protože hlavní příčinou nebyl Gorbačov, ten byl jen následkem. Hlavní příčinou byl dřívější generální tajemník KSSS J. V. Andropov, který Gorbačova v rámci skrytých aktivit KGB nechal »zplodit - vybrat - nasměrovat«.

ILUSTRAČNÍ FOTO - cs.wikipedia.org

Stručné vylíčení této tajné akce, nazvané samotným Andropovem »Akce Golgota«, nám v následujících řádcích podává generál KGB Michail Ljubimov, bývalý náčelník Prognostického odboru První hlavní správy KGB, jeden z nejskrytějších, ale také nejmocnějších mužů bývalého SSSR.

Články vyšly v časopise Soveršenno sekretno č. 2/1995 a poprvé je u nás přeložila a vydala bratislavská Alternativa.

***

V ten zamračený únorový večer roku 1983 jsem se díval na televizi. Bylo to celkem klidné politické údobí, poznamenané jen vnějškově neprojevovanými očekáváními. V listopadu (1982) zemřel L. I. Brežněv a J. V. Andropov byl zvolen za generálního tajemníka ÚV KSSS.

Zazvonil telefon. Za den jich bylo dost, ale když jsem zdvihl sluchátko, pocítil jsem podivnou předtuchu. - »Dobrý večer, Michaile Petroviči, poznáváte mě?«

»Promiňte, nepoznávám,« popravdě jsem odpověděl. Nemám rád, pokud se mi lidé nepředstavují.

»Vy už se asi nepamatujete na svoje analyticko-prognostické elaboráty?« A volající udělal delší pomlku, aby mi umožnil dostat se ze šoku.

»Proboha, Jurij Vladimirovič?! Jste to vy osobně?!«

***

Jak bych si nepamatoval ty nešťastné, prokleté prognostické elaboráty, když se s nimi vlastně začalo! V roce 1980 jsem byl náčelníkem Prognostického odboru na První hlavní správě KGB (nyní přejmenované na Službu zahraniční rozvědky). Na rozkaz samotného Andropova jsme v mém odboru začali s vypracováváním analytické prognózy všech možných variant rozvoje SSSR. Na nejmodernějších západních počítačích. Do této práce byly zapojeny nejen informační systémy KGB, ministerstva obrany (zejména Hlavní správa rozvědky), Státní plánovací komise a Rady ministrů. Dokonce i ASU, svatyně nejsvětější v celé naší zemi - ÚV KSSS. Při práci jsem používal nejmodernější americké a naše metodiky. Programy braly do úvahy vlivy statisíců vnějších i vnitřních faktorů, určujících rozvoj SSSR.

Po určitém výběru se mi tehdy dostalo na stůl deset variant. Všechny vyúsťovaly do naprostého ekonomického a politického krachu naší země. Nebyla mezi nimi ani jedna varianta s poněkud optimističtějším východiskem. Přiznám se, že jsem byl ohromen, něco podobného jsem nečekal.

S velkými pochybnostmi jsem dokumenty odevzdal náčelníkovi Správy V. A. Krjučkovovi, sice náročnému, ale spravedlivému člověku, aby se s nimi obeznámil. V. A. Krjučkov si je ponechal dva týdny, což se stávalo dost zřídkakdy. Nakonec mi dokumenty s povzdychnutím vrátil.

»Budete osobně referovat předsedovi!« (Andropovovi - pozn. aut.) chladně přikázal. Bylo zcela jasné, že ani Krjučkov se nechce »vystavovat«, neboť je známo, že v Rusku se poslům zlých zpráv stínají hlavy.

Již následující den jsem se vypravil z našeho hlavního stanu v Jasněvě do předsedova přijímacího salonu v Ljubljance. Přijal mě celkem normálně, mimořádně pozorně mě vyposlechl, i když jsem očekával mimořádně ostrou diskusi s tím, že mě roznese za tyto nedobré prognózy. Byl velmi mlčenlivý, ale rozloučil se se mnou přátelsky.

Tím větší bylo ale moje překvapení, když si mě za dva týdny zavolali na Správu kádrů a oznámili mně, že jsem propuštěný do důchodu za přesluhování. Na rozkaz samotného Andropova mě vyškrtli ze záloh KGB, a dokonce jsem byl zbaven práva na resortní polikliniku. - Mimořádná tvrdost…!

***

»Michaile Petroviči, je už sice pozdě, ale nemohl byste za mnou přijet?« pokračoval překvapivý večerní rozhovor s Andropovem po telefonu.

»Samozřejmě, Juriji Vladimiroviči,« ihned jsem souhlasil. Srdce mně bušilo vzrušením jako zvon. Jak se mohl cítit důchodce vyhozený na smetiště, náhle vytažený přímo na Ljubjanku?!

»Ne na Ljubjanku, ale na Kolpačný. V zájmu utajení vám nepošlu auto. Pečlivě si prověřujte, zda vás nesleduje stín, dobře?«

»Rozkaz, Juriji Vladimiroviči!« Dlouhá služba v rozvědce mě odnaučila klást nadbytečné otázky, zejména v telefonu. V reprezentativní vile na Kolpačném pereulke, kde kdysi sídlil náčelník SMERŠe V. A. Abakumov, zastřelený ihned po Stalinově smrti, jsem byl několikrát na různých poradách s představiteli rozvědek socialistických zemí.

O hodinu později jsem již mačkal zvonek na dveřích vily. K mému dalšímu překvapení dveře otevřel samotný J. V. Andropov. Byl jsem jako v mátohách.

»Nezmrzl jste nám cestou?« mile se Andropov usmíval. Stoupali jsme vzhůru do prvního poschodí, do kabinetu vyloženého ořechovým dřevem, s množstvím knih dokola. Sedli jsme si do křesel, Andropov zapnul samovar a z bufetu vyňal pečivo a sušenky.

»Jak se vám daří v důchodu?«

»Co mám povídat…? I z polikliniky mě vyhodili.«

»To vše jsem úmyslně zařídil já, abychom vás izolovali od čekistického prostředí,« usmíval se Andropov. »Neurazilo vás to snad mnoho?«

Mlčel jsem. Leccos se nepřekousne lehce.

»Tak promiňte… Nepochopil jste, proč vlastně uvolnili?«

»Myslím, že pro moje nešťastné prognózy,« řekl jsem přímo v očekávání bouřky.

»Vaše vynikající prognózy,« opravil mě Andropov, čímž dovršil můj zmatek.

»Nic úžasnějšího jsem nečetl, potom jsem několik nocí nespal. Jednoznačně se skončily moje dosavadní pochybnosti. Neexistuje východisko. Jste připraven splnit úkol mimořádné důležitosti, který vám hodlám uložit?«

»Nepochybně,« řekl jsem celkem upřímně. Přiznám se, že J. V. Andropova jsem vždycky bezvýhradně zbožňoval.

»Ptám se vás stejně jen formálně. Chválabohu, vím všechno o vašem životě, o vašich náladách, dokonce možná víc, než víte sám.«

Nepochyboval jsem ani vteřinu o tom, co povídal. V krátkém důchodu jsem zřetelně pociťoval, že se nacházím v nejaktivnějším rozpracování, které bylo cítit všude. Celý můj život byl pod soustavným dohledem.

»Všechno, co jste předpověděl, je strašlivá, tragická pravda,« pokračoval Andropov. »Tento proces je nezvratný a již L. D. Trockij předvídal rozklad strany a Thermidor. Naše společná strategická úloha je: nastolit skutečný socialismus, který by byl zbavený všech nánosů minulosti,« pokračoval úvod do mých nových úkolů.

»Jste přesvědčený, Juriji Vladimiroviči, že náš lid takový socialismus potřebuje?« dovolil jsem si trochu ideologické drzosti.

»Jsem zcela přesvědčen, že tato země je stvořena pro kolektivní spolužití. Většina lidu, lidové masy, nemohou žít jinak než na úkor energické, talentované, produktivní menšiny. Většinovou masu nemůžeme donutit pracovat, jinak se nám hned začne bouřit. Jaké je tedy východisko? Zlikvidovat celý národ? To by byl stalinismus. Nezbývá nic jiného, než vytvořit novou společnost!«

»Promiňte mi upřímnost, Juriji Vladimiroviči, ale vaše první kroky coby generálního tajemníka podle mého názoru nemíří ani v nejmenším k takovému cíli. Přece honěním povalečů na ulici nebo důslednou kontrolou příchodů do práce lidi pro výstavbu socialismu nezmobilizujeme! A vaše usnesení o snížení ceny vodky, které si získalo popularitu u lidí…, co to má být?«

»Cynismus?« zeptal se Andropov s úšklebkem.

»Ano…« rozohnil jsem se.

»Ale, Michaile Petroviči, vyjasnil jste nám vynikajícně strategickou úlohu, ale zatím jste stále nepochopil cesty, jak jí dosáhnout. Systém zemřel a obnovit ho není možné. Ani netřeba! Na co by nám byla živá mrtvola? Úloha spočívá v tom, abychom systém definitivně zničili, urychlili jeho skomírání a místo něho vybudovali skutečný socialismus, který by podporoval všechen lid, a to prostřednictvím svobodných voleb.«

»Přiznávám se, Juriji Vladimiroviči, že vám celkem nerozumím, nechápu. Nebude to velmi nebezpečná manilovština, uvěřit v socialistický entuziasmus lidu?«

»Tak, a tím přicházíme k podstatě celé operace. Láska k socialismu u nás vyrůstá z nenávisti ke kapitalismu. Proto se vám ukládá vypracovat plán nastolení kapitalismu v SSSR a přitom ne měkkého, švédsko-sociáldemokratického typu. My musíme uvrhnout celou zemi do dravého, bezuzdného kapitalismu, kde vládne jen zákon džungle!« Andropovovy oči mne probodávaly, vyzařovaly sílu přesvědčení.

»Všechno jsem pochopil, Juriji Vladimiroviči, nebude to však až příliš velké utrpení pro náš lid?« pozvolna jsem kapituloval.

»Samozřejmě, neuvěřitelně velké! Ale jiné cesty není! Nebo si snad myslíte, že naše ubohá, neefektivní propaganda může probudit nenávist ke kapitalismu? Musíme použít vlastní zkušenost, protože naše osvěta je neschopná k takovému úkolu. K tomu, abychom zákusek dobře vychutnali, musíme ho nejprve sníst. To napsal ještě papá Friedrich (Andropov měl na mysli Engelse - pozn. aut.). K vaší dispozici vám odevzdávám všechny vaše osobní šifry a právo používat resortní sledování, odposlouchávání a celou agenturu. Samozřejmě máte otevřeny vaše resortní účty v západních bankách. Zůstanete ve stínu a maskování si budete vybírat v závislosti od podmínek… Nechutnají vám snad moje oblíbené sušenky, Michaile Petroviči?« Andropov na mě hleděl přes svoje brýle tak soustředěně, že jsem se cítil jako hypnotizován.

»Můj mozek již pracuje naplno, jak všechno co nejlépe zvládnout a zorganizovat.« Ze slušnosti jsem si vzal sušenku a trochu ji ohryzával. Cítil jsem se jako proměněný, zachvátila mě chuť pracovat.

»Tak ať pracujete a přesně za měsíc v devět večer vás tady budu čekat s prvními návrhy na realizaci operace…«

J. V. Andropov mě objal – něco takového se mi nikdy v životě ještě nestalo – a doprovodil mě po schodech dolů až ke dveřím. »Co je zajímavého u nás v kultuře?« zeptal se ještě cestou po schodech. »Nedávno jsem viděl film Sedmnáct zastavení jara,« poznamenal jsem, »podle románu S. Kuzmiče (Cviguna, podpředsedy KGB - pozn. aut.). Tichonov je tam výborný.«

»Za Sedmnáct zastavení jara dostal Tichonov mimořádnou cenu na XV. všesvazovém filmovém festivalu v Tallinu. Dali jsme tam ceny i Gabrielovičovi a Jutkevičovi za filmové ztvárnění leninského tématu. Jak paradoxně je zařízen náš svět! Ať Stierlitz, ať Lenin na plátně – naprosté fikce. Nic podobného v životě nebylo! A taková je tedy cena celého systému. K čemu nám je…?«

J. V. Andropov otevřel dveře a pustil mě ven na ulici. Teprve nyní jsem si uvědomil, že v celé vile jsme snad byli jen sami dva.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 139 hlasů.

(red)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


suda.jan
2015-01-31 02:46
Plán "Golgata" je totiž Boží plán nyní Pána Ježíše
Krista k ukončení nadvlády duchovně převrácených, negativních
šelem a pekelníků, kteří bojují proti Bohu PJK a jemu věrných za
udržení své nadlády, ale marně. Pán Ježíš Kristus je živý a
mocný Bůh, Spasitel pro ty, kteří jeho věří a nyní ještě
uvěří.Je to na každém člověku, NA VÁs.
htc-artemis
2015-01-29 23:14
operace Golgota. O ní kolují zprávy už několik let, nicméně
nedávno její autor, generál KGB Michail Ljubimov, potvrdil, že si ji
vymyslel.
http://www.ovkscmfm.estranky.cz/clanky/zpravodajstvi/plan-tajne-operace-gol
gota---gorbacov-byl-jen-nasazeny-kun-dlouhodobeho-planu.html
suda.jan
2015-01-29 03:57
Vzdorovat bohu se nevyplácí, přečtěte si to v již v Bibli. Pán
Ježíš Kristus řekl: Navraťte se ke Mně a Já se navrátím k vám.
Pochopte, jsme v posledném čase před ukončením tohoto fašistického
negativního stavu.
suda.jan
2015-01-29 03:47
Podle diskutujících a jejich vyjádření většinou ještě nepochopili
o co jde. Takže budou muset ještě dál zakoušet to horší a horší,
dokud neprohlédnou a neobrátí se k Pánu Ježíši Kristu.
vladimsv
2015-01-28 16:00
Co nezmohla západní intervence ve 20tých Hitler ve 40tých zmohla
zrada nejvyšších komunistů v 90tých létech min.století. Zrada svých
národů přesto, že věděli, že je čekají těžká údobí. Zrada
přesto, že měli alternativu a to spolupráci s Čínou. Jaký to
rozdíl od čínských komunistů, kteří za využítí kapitalistického
systému přivedli Čínu mezi ekonomické světové obry. Byla to
organizovaná zrada na nejvyšších místech dokonaná rozstřílením
parlamentu Jelcinem. Zrada, která vrhla Rusko do kapitalistické
náruče. Rozprodávání širé Rusy zatrhl až Putin. Však také leží
světovému kapitálu v žaludku. Krym je pro NATO ztracen a na východ
už ani krok. Proto tolik přání a činnů k odstranění Putina.
joska.korinek
2015-01-28 10:27
Když ten slavomamný Gorbačov s těmi nápady a se svou Raisou tehdy
rajzovaly světem, nevěstilo to nic jiného, než velké změny. A že
změny nebudou k prospěchu řadovým lidem, to se dalo čekat. Ale že jej
dnes ti obyčejní Rusové netrhnou mezi dveřmi, to svědčí o
neskutečné jejich rezignaci.
suda.jan
2015-01-28 01:35
PŘEKVAPENÍ Je to reakce na článek v HaNo ze dne 27.1.2015: Je to
překvapení jak pro koho. Myslet znamená neznat Boží pravdu.
Gorbačov byl jen jeden z nástrojů. Lidé jsou překvapeni proto, že
neznají Boha a že nevěří. Ani Andropov není autorem, ale duševně a
duchovně přijatelný lidský člověk. Sám název "Golgata"
ukazuje na Ježíše Krista a na Boha a na Jeho "plán Spásy".
Ten kdo Bohu nevěří, nezná Jej a pochopitelně následně
nechápe. Zdá se, že vítězem je Ruský Pravoslavný národ.
Skutečným vítězem je ale Bůh Pán Ježíš Kristus. Je prokázáno,
že tito lidé nejsou schopni sami od sebe vytvořit něco lepšího,
dobrého, pravdivého a spravedlivého. Lidé sloužící Marxovo
komunismu a toužící po dobru, pravdě a spravedlnosti se stali
součástí Božího plánu "Spásy". Na základě vlastních
zkušeností se mohou obrátit a navrátit k Bohu nyní Pánu Ježíši
Kristu, který je stále zdrojem života, dobra pravdy a spravedlnosti.
Lidé, kteří jsou ovládáni šelmou a pekelníky, mohou reagovat jen
zkušeností, mohou odmítnout tento negativní systém. Záleží na
nás, na našem pochopení a rozhodnutí. To je plán "GOLGATA"
28.1.2015 Jan
yucon.fox
2015-01-27 21:46
Je nad nebe jasné, že na to nemohl být Gorbačov sám. A je také
úplně jedno, jak staří oni aktéři byli. Ještě jasnější je, že
pro nic za nic nemá pan Gorbačov rezidenci na Floridě v USA.
proximafb
2015-01-27 13:10
Pro mne to je také veliké překvapení. Myslel jsem si, že tito
staříci, ošleháni vlastními větry, nechtěli předat řízení
největší světové internacionální diktatury mladým, protože jim
bylo víc než jasné, že ti už tuto umírající a do všech stran
kopající mrtvolu křísit nebudou a nechají ji v klidu zemřít. Proto
se mi nechce věřit, že první, kdo iniciativně vyrobil ocelové veslo
perestrojky byl Andropov. Stále si myslím, že největší zásluhu na
tomto grandiózním díle měl pan Gorbačov.
doxanet
2015-01-26 22:04
To je recese nebo paranoia?
ferdaholub
2015-01-26 17:23
Přečetl jsem si článek několikrát a pozorně a přesto v něm
spatřuji mnoho otazníků.Ty legendy a kombinace přece vyustily v operaci
Golgota a hlavni aktéry nebyl jen Gorbačov a konec konců i ten by
potřeboval sta tisícové štáby odborníků,kteří by operativně
rozpad SSSR zajišťovali v té obrovské zemi. Nevím zda ještě generál
Michail Ljubima žije,ale jen tak "sportovně" vyslovuji zbožné
přání setkat se s ním tak na 2 hodinky. Za tím jej pouze považuji za
jakého si českého generála Šejnu.Ten ale samozřejmě "jen"
obchodoval se lněným semíkem. A na závěr Mají ti Rusové tak krátké
skartační lhůty na tak závažné materiály,týkající se existence
světové velmoci? V tak demokratickém a svobodném státě bych chtěl
žít!! Vždyť USA ještě nestačily ani zveřejnit materiály ze
šoku,který zažil celý svět, tedy ze zavraždění prezidenta Kenedyho
a jeho bratra Roberta.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.