FOTO - archiv

Předpěstování sadby zeleniny a květin

U některých druhů zeleniny jsme nuceni sadbu předpěstovat, poněvadž její vegetační doba je příliš dlouhá. Kdybychom tuto zeleninu pěstovali z přímého výsevu, nedospěla by do sklizně před příchodem mrazu.

Takovou zeleninou je například celer. Aby se jako jedna z posledních zelenin sklidil v říjnu, vysévá se k předpěstování sadby již v lednu. Také papriky či rajčata by dala z přímého výsevu velmi málo zralých plodů.

Salát, brukve, rané zelí, raný květák a další zeleniny pěstujeme z předpěstované sadby. Bez předpěstování se neobejdeme ani u mnoha květin.

Nejjednodušší – a také nejdražší – je koupit již hotové sazeničky u zahradníka, popř. v některém hobbymarketu. Kdo má vhodné podmínky a chce ušetřit nebo si zahradničení prostě jen užít, může si sadbu vypěstovat sám. Vhodná doba právě přichází...

Jak při předpěstování sadby postupujeme?

Semena vyséváme do truhlíčků, které si rozdělíme laťkami tak, aby se jednotlivé druhy nepomíchaly. Truhlíčky naplníme pařeništní zeminou, přičemž dospodu dáme hrubý zbytek půdy, který při prosévání zůstal na sítu, výše dáme jemnější zem a jemnou přesátou zeminou naplníme truhlík až po okraj. Pak zem plochým prkénkem mírně zamáčkneme asi 1 cm pod okraj truhlíčku. Přitom zamáčkneme do země i dělicí laťky a do každého políčka vysejeme příslušný druh semene. Na oseté políčko dáme ihned jmenovku, na kterou napíšeme jméno druhu a odrůdy a datum výsevu. Když máme všechna políčka oseta, zatlačíme semena mírně prkénkem do země a posypeme je jemnou zeminou, nejlépe sítem, aby vrstva byla stejnoměrná. Nad semenem nemá být silnější vrstva země, než je velikost semene. Výsev pak postříkáme jemnou mlhovkou tak, aby se semeno nevyplavilo. Je samozřejmé, že substrát, do něhož jsme vysévali, nesmí být přeschlý a studený.

Při malých množstvích osiva stačí vysévat do misek. Misky ovšem musejí mít otvor na odvádění vody a dospod se musí dát vrstva písku jako drenáž.

Potřebují světlo a vodu

V prvních dnech po výsevu, dokud semena nezačnou klíčit, nepotřebují světlo. Můžeme mít tedy truhlíčky s výsevy nebo hrnky umístěny kdekoli, kde je teplota alespoň 18-20 °C. Přitom však výsevy musejí mít stálou vlhkost. Aby se semena nevyplavovala nebo nesplavovala na stranu, přikrýváme povrch výsevu filtračním papírem nebo tenkou textilií, přes které je vlhčíme.

Tuto ochranu odstraníme, když semena vzejdou a začnou pouštět kořínky, takže se sníží nebezpečí, že by mohla být splavena nebo vyplavena. Přesto musíme vlhčit opatrně, nejlépe jemným postřikovačem. Aby se zmenšilo odpařování vody z výsevů, můžeme truhlíčky přikrýt sklem nebo průhlednou plastovou folií. Zároveň je nutné zajistit občasné větrání, abychom zabránili napadení plísní.

Jakmile se objeví první špičky klíčku, potřebují vzcházející rostlinky na světlo. Výhodou je, máme-li zasklený balkon, skleníček mezi okny anebo podobné zařízení, kde je dostatek světla a kde lze udržovat přiměřenou teplotu. Výsevy musí být bezpodmínečně co nejvíce na světle, jinak se rostlinky vytáhnou. Často současně se semeny zeleninovými vyklíčí i semena plevelů. Aby jim neubíraly světlo, musí se ihned, ještě malé, vytrhat. Kdo má založené poloteplé pařeniště, dá truhlíčky nebo hrnky s klíčícími výsevy do pařeniště.

Jak rostlinky přepichujeme

Všechny sadbové rostlinky musíme po určité době přesadit - přepíchat. Kdybychom totiž semenáčky nechali tak, jak byly vysety, pro nedo­statek světla by se příliš vytáhly a špatně by se vyvíjely. Kromě toho rostlinky vypěstované ze semene mají jednoduchý kořen, který jde sice značně hluboko, ale nedostatečně se větví; bez přepíchání je kořenový systém chudý.

Přepichujeme podle možností. Máme-li k předpěstování sadby k dispozici pouze zasklený balkon nebo prostor mezi okny, přepichujeme do truhlíčků. Truhlíčky však nemají být vyšší než 5 cm. Opět je naplníme zeminou (vespod hrubší, navrch muže být jemnější) a povrch přimáčkneme, podobně jako při výsevu. Na povrchu zeminy si pak naznačíme kolíčkem řádky. Výhodnější je přepichovat do sadbovačů, při dalším přesazování je výhodné použít pro některé druhy, např. rajčata, rašelinové kelímky. Na konečné stanoviště pak zasadíme rostlinu i s kelímkem, který se v půdě rozpadne, a ušetříme tak sazeničku šoku z přesazování.

Podle druhu pak semenáčky přepichujeme na vzdálenost 3-5 cm (při prvním přepichování celeru stačí dokonce 2 cm, kdežto rajčata potřebují více než 5 cm). Při druhém přepichování celeru, popřípadě při druhém přepichování rajčat, volíme vzdálenost 10 cm. Poprvé přepichujeme tehdy, když semenáčky mají plně vyvinuté děložní lístky, ale než začnou tvořit první pravé listy.

Postupujeme vždy tímto způsobem: Vzešlé výsevy zalejeme a tenkou špachtlí semenáčky nadzvedneme, aby se daly bez poškození vyjmout. Pak dlouhé, nerozvětvené kořínky na konci zaštípneme, kolíčkem v pravé ruce uděláme do truhlíku hlubokou jamku a rostlinku do ní zapustíme až po děložní lístky; kolíčkem zem ze strany přimáčkneme. Na plný truhlíček přepíchaných rostlinek dáme jmenovku z výsevní nádoby a dobře zem pokropíme, aby přilnula ke kořínkům. Máme-li připraveno pařeniště, můžeme sadbu přepichovat přímo do něho.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 27 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.