ILUSTRAČNÍ FOTO - sk.wikipedia.org

Začíná péče o úrodu zdravých jablek

V poslední době jsme dostali několik dopisů čtenářů, kteří si stěžují na kvalitu vypěstovaných jablek – u nás nejrozšířenějšího ovoce. Původcem bývá strupovitost. Zvládnutí ochrany jabloní proti strupovitosti patří každoročně k nejvýznamnějším pěstitelským úspěchům ovocnáře. O radu, jak na to, jsme požádali Ing. Janu Kloutvorovou z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech.

Původcem strupovitosti je houba Venturia inaeqalis, konidiové stadium Spilocaea pomi. Houba napadá listy a plody, výjimečně i mladé větvičky. Silně napadené listy i mladé plůdky předčasně opadávají. Starší plody bývají deformované v důsledku nerovnoměrného růstu zdravého a napadeného pletiva. Infekce, ke které dojde až v pozdním létě nebo před sklizní, se projeví drobnými tečkami na plodech jako tzv. pozdní nebo též skládková strupovitost třeba až během skladování. Strupovité popraskané skvrny bývají vstupní branou pro další houby, které působí hnilobu plodů (např. moniliová hniloba).

Houba přezimuje ve formě plodniček ve spadaných listech, kde brzy zjara na počátku rašení jabloní dozrávají dvoubuněčné výtrusy. Při dešti se tyto výtrusy (askospory) z plodniček uvolňují, vystřelují do vzduchu a jsou větrem a deštěm roznášeny nejprve na rašící a na nově narůstající listy, případně plůdky. Po dopadu na vlhký list začne askospora klíčit a prorůstá listovou pokožkou – vzniká tzv. primární infekce. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí až po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. V suchém roce se staré listy mohou rozkládat i déle. Na zpomalení rozkladu listů má velký vliv i obsah mikroorganismů a žížal v půdě, který může být ovlivněn i způsobem obdělávání půdy pod stromy. V naší praxi jsme nacházeli nerozložené loňské listy ještě v srpnu a zbylé askospory nalezené v plodničkách houby na těchto listech ještě klíčily. Po určité době, která je závislá na teplotě (bývá to přibližně 15 až 20 dnů), se objevují na listech nebo plodech, do nichž prorostly vyklíčené askospory, slabé skvrny, které mají olivově zelenou barvu, později tmavnou. Tyto »sametové« skvrny jsou tvořeny konidiofory s konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy, mají kyjovitý tvar a působí sekundární infekce. Jsou splavovány vodou a nešíří se na větší vzdálenosti.

Ochrana proti strupovitosti

Je několik zásad, které musí každý pěstitel dodržet, aby byla jeho snaha o potlačení strupovitosti efektivní. Při nové výsadbě je třeba volit odrůdy méně náchylné, případně zcela odolné - rezistentní. K preventivní ochraně patří také likvidace spadaného listí na podzim.

Chemické zásahy ve vegetaci je nutno volit uváženě a použít je v minimální nutné míře. Je možné ošetřovat preventivně, a to buď paušálně v cca 7–10denním intervalu, nebo je třeba ošetřit stromy před očekávaným deštěm, postřik však musí dokonale zaschnout. Je možno využít i tzv. kurativní ošetření – v tom případě se ošetřuje až po splnění podmínek pro vznik infekce. Další následné ošetření se provádí až v případě infekce, která vznikla 6. a další dny po předchozím ošetření. Volba přípravku se řídí dobou jeho kurativní účinnosti. Pro tento způsob ošetření však pěstitel musí disponovat meteorologickou stanicí, která zaznamenává všechny údaje potřebné k rozhodnutí o tom, zda byly splněné potřebné podmínky pro infekci, či nikoliv (především teplotu, ovlhčení listů a dobu, po kterou toto ovlhčení trvalo) a také příslušným vyhodnocovacím počítačovým programem. Dále je třeba, aby měl k dispozici výkonnou aplikační techniku (postřikovač) a dostatek fungicidů s dlouhým kurativním účinkem, což je v současné době velký problém. Kurativní systém ošetřování se tedy využívá pouze v produkčních výsadbách profesionálních pěstitelů, pro drobné pěstitele a zahrádkáře není příliš použitelný, zde je třeba spíše využívat preventivního ošetření.

Využití rezistentních odrůd

V České republice se šlechtěním odrůd odolných nebo rezistentních vůči strupovitosti zabývá řadu let několik pracovišť. Vznikla řada kvalitních odrůd, namátkou jmenujme např. - Ametyst, Goldstar, Lipno, Luna, Melodie, Opal, Orion, Rajka, Rondo, Rozela, Rubinola, Sirius, Topaz, Vysočina a další.

I v případě rezistentních odrůd je však třeba myslet na to, že tyto odrůdy jsou sice rezistentní ke strupovitosti, ale mohou i nadále trpět jinými chorobami, jako např. padlí, moniliové hniloby, skládkové choroby, choroby dřeva a kůry atd. Takže i tyto odrůdy vyžadují fungicidní ochranu proti ostatním chorobám.

Je třeba si také uvědomit, že tyto odrůdy se budou jinak chovat na domácích směsných zahradách a jinak ve velkých, intenzivních blocích.

Je tu však ještě další problém. V průběhu několika posledních let došlo v některých výsadbách odolných odrůd k prolomení rezistence, což znamená, že se i u těchto odrůd vyskytlo napadení strupovitostí. To bylo zaznamenáno nejčastěji na odrůdách Rubinola, Selena, Topaz, Otava. K prolomení rezistence významně přispělo dovážení sadby ovocných stromků k výsadbě ze zahraničí, které mohou být latentně napadeny jinou rasou patogena, na kterou nebyla daná odrůda šlechtěna (houba může přetrvat ve formě konidií ve vrcholových pupenech stromků). Vynechání fungicidní ochrany rovněž významně urychlilo ztrátu odolnosti dané odrůdy ke strupovitosti.

Využití kontaktních fungicidů

U těchto přípravků účinná látka neproniká do rostliny, ale zůstává po aplikaci na povrchu pouze na místech, kam dopadla při aplikaci. Z důvodů dosažení dobré účinnosti je tedy rozhodující především dokonalé a rovnoměrné pokrytí ošetřované plochy listů (plodů) aplikovaným přípravkem.

Některé kontaktní přípravky (Mythos 30 SC) mají hloubkový příp. translaminární účinek, tj. pronikají do pletiv rostlin (např. až na spodní stranu listu). Nerozvádějí se však cévními svazky rostlin a nechrání tedy nové přírůstky rostlin po aplikaci. Kontaktní přípravky se využívají v systémech ošetřování k preventivním ochranným zásahům, neboť nevykazují kurativní účinnost (Dithane M 45, Thiram Granuflo), případně jejich kurativní účinek (s výjimkou fungicidu Mythos 30 SC) je jen omezený. Kontaktní přípravky se vyznačují nespecifickým vícebodovým působením.

Kontaktní fungicidy dobře účinkují již od nižších teplot, nejsou ohroženy vznikem rezistence houby k přípravku nebo je riziko vývoje rezistence jen velmi nízké. Tyto přípravky jsou dobře využitelné v raných fázích vegetace, kdy ještě není vyvinuta dostatečně velká listová plocha potřebná pro systémově působící přípravky. Lze je využít pouze k preventivní ochraně.

Využití systémových fungicidů

Účinné látky těchto fungicidů působí nejen na povrchu rostlin, ale pronikají i do pletiv, kde jsou pomocí cévních svazků rozváděny do dalších částí rostlin. Chrání i nové přírůstky a vedle preventivního působení se vyznačují i různou délkou kurativní účinnosti (tj. zastavují růst mycelia houby uvnitř listu).

Přesto je vhodnější i tyto kurativní přípravky využívat spíše preventivně. Důvodem je vyšší riziko vzniku a vývoje rezistence houby k fungicidu, pokud jsou tyto přípravky využívány pro kurativní ošetření.  

Nedostatek fungicidů s dlouhou kurativní dobou, které by bylo možno nasadit až po potvrzení vzniklé infekce strupovitosti je největší problém, který brání v současné době používat fungicidy kurativně. Dostatečně dlouhou kurativní účinnost měly fungicidy ze skupiny triazolů (např. Punch 10 EW, Score 250 EC, Systane 12 EC, Rubigan 12 EC apod.), u kterých byl však po vícenásobných aplikacích v minulých letech zaznamenáván na různých lokalitách silný pokles účinnosti. Nuceně se tak vracíme ke kontaktním fungicidům a jejich preventivní aplikaci.

Využití fungicidů na bázi síry a mědi

Tyto přípravky působí kontaktně a preventivně. Přípravky na bázi síry vykazují specifickou účinnost na padlí, působí však na celou řadu dalších fytopatogenních hub včetně strupovitosti. Pro dosažení dostatečné účinnosti je však třeba častější aplikace v kratších intervalech oproti ostatním pesticidům (5 dní). Po intenzivních srážkách je nutné ošetření opakovat (spláchnutí z listů).

Měďnaté fungicidy se vyznačují širokým spektrem účinnosti včetně účinnosti baktericidní. Nejsou ohroženy vznikem rezistence. Při ošetření jabloní během vegetace však dochází k projevům fytotoxicity na plodech, měď způsobuje silnou rzivost plodů, proto se měďnaté přípravky aplikují pouze brzy zjara - nejpozději do fáze zeleného poupěte. 

Poslední záchrana

Při ochraně jabloní proti strupovitosti se často stává, že se nepodaří udržet listy čisté bez napadení. Objeví-li se strupovitost na listech, potom se k zastavení nebo alespoň přibrzdění infekce doporučuje zásah vhodným fungicidem. V minulých letech vykazoval nejlepší účinnost Syllit 65 (Syllit 400 SC). Zásah bylo potřebné zajistit v co nejkratší době po objevení strupovitých skvrn. Tyto skvrny na listech po ošetření Syllitem zčervenaly a došlo k zastavení tvorby konidií houby. V posledních letech dochází i u tohoto přípravku k poklesu účinnosti vlivem výskytu rezistentních ras houby.

Proto je potřeba soustředit veškerou pozornost v ochraně proti strupovitosti na začátek vegetace, abychom udrželi listy i plody čisté do doby, kdy dojde k rozkladu loňských listů a houba ukončí výlet zimních výtrusů, čímž významně poklesne nebezpečí šíření sekundární konidiové infekce.

Jiří NUSSBERGER


Ptali jste se - Odpovídá Stanislav Peleška

Chtěl bych poradit s uskladněním jablek. Každý rok sklidím 12–14 bedýnek dobře vyzrálých jablek. Provádím postřik proti strupovitosti. Po uskladnění dochází k nakažení jablek hnilobou, takže během zimy vyřadím až čtyři bedýnky. Co dělat, aby k takovým ztrátám nedocházelo?

J. F., Skalsko

Jablka je třeba sklidit včas, v době sklizňové zralosti. Tedy dříve než v konzumní zralosti. Spotřebovat je musíme – i při správném způsobu skladování v dobrém sklepě – nejpozději do konce doby jejich trvanlivosti, jinak ztrácejí chuť a zahnívají. Pro odrůdy, které na své zahrádce pěstujete, to jsou Raska v X.-XI. měsíci, Rubín a Bohemia v I. a II., Gloster ve II.-IV. měsíci.

 

Máme starý sad s jabloněmi – vysokokmeny. Odrůdy Ontario, Zvonkové, Zlatá reneta, Skleněné ap. Bohužel Zvonkové letos brzy začalo hnít, a to už u jádřince. Z úrody zbyla jen necelá polovina. Nevím, jestli to bylo přehnojením, nebo pozdní sklizní (sklízeli jsme počátkem října). Ontario zatím nehnije. V minulých letech nám jablka nehnila.

Dalším problémem jsou povrchové skvrny na jablkách, které se dají otřít houbičkou. Před uložením sklep bílíme a síříme, přesto se zelenočervené skvrny při uložení zvětšují.

M. B., Praha 8

Plody byly zřejmě sklizeny pozdě, tedy přezrálé. Neuvádíte, zda byly jabloně po odkvětu ošetřeny proti houbovým chorobám. Je potřebí jabloně chránit některým fungicidem, např. Novozirem, Dithanem  aj., a to v polovině dubna, před polovinou května a potřetí 8. – 10. června. Jeden postřik nestačí.

Pokud jde o druhý dotaz na povrchovou sazovitost plodů, je to vrstva sazí a mikronečistot, která se v suchém období usazuje na voskové vrstvě chránící plody. Zbavit se jí lze, jak sama uvádíte, pouze mechanickou očistou povrchu jablka.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 26 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.