Klíšťata – nebezpečí dnešní doby

»Klíště obecné je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití. Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější z nich patří lymeská borrelióza a klíšťová encefalitida.« Tolik internetová Wikipedie. Je toho však mnohem více, co by bylo potřeba k tomuto tématu uvést. Hlavně v souvislosti s prevencí, protože zdraví je to nejdůležitější, co máme. A protože je v plném proudu sezona klíšťat a po mírné zimě se dle odborníků očekává doslova jejich »invaze«, neuškodí v rámci našich Haló rad zmínit třináct mýtů o klíšťatech, jejichž »zboření« by vám mohlo pomoci, než bude pozdě.

1. mýtus: Klíště žije pouze v lese a skáče ze stromů. Jedná se o dva z nejrozšířenějších mýtů. Pravdou je, že jsou lesy hlavním teritoriem klíšťat, to ale neznamená, že se s nimi nemůžeme setkat na zahrádkách, loukách, na procházce, v městských parcích nebo na březích rybníků. Klíště číhá všude a endemická je celá Česká republika.

2. mýtus: Po aplikaci repelentu jsem před klíštětem v bezpečí. Na to raději nespoléhejte. Ochrana pomocí repelentu není stoprocentní, ani pokud aplikujeme dostatečné množství. Účinná látka časem vyprchá a aplikaci je nutné opakovat v pravidelných intervalech. Navíc musí být repelent velmi pečlivě nanesen na každý kousek povrchu těla, protože klíště rádo hledá skulinky, kudy se k vám dostat. Nelze se tedy spolehnout pouze na tento způsob prevence. Jedinou spolehlivou ochranou je očkování, ne však proti klíšťatům jako takovým, ale proti klíšťové encefalitidě.

3. mýtus: Proti klíšťové encefalitidě se mohu nechat očkovat pouze v zimních měsících. Kdepak, podstoupit očkování je možné během celého roku. Rozdíl je pouze v intervalu mezi první a druhou dávkou. V zimě, díky snížené aktivitě klíšťat, je interval delší – od jednoho do tří měsíců, v teplých měsících roku se používá zrychlené očkovací schéma, které poskytne ochranu většině osob již za pouhé dva týdny po druhé dávce.

4. mýtus: Očkovat malé děti proti klíšťové encefalitidě se nesmí. Očkování příliš zatíží imunitu dítěte. Naopak, právě děti se mohou od klíštěte nakazit velmi snadno, například při lezení v trávě nebo při kontaktu s domácími mazlíčky. Vakcíny proti klíšťové encefalitidě jsou k dostání také ve variantě určené dětem od jednoho roku. Vakcíny obsahují mrtvé viry, proto nemůže očkování zdravé dítě nijak ohrozit.

5. mýtus: Klíště jde pouze na člověka se sladkou krví. Nemusíte se smát, někteří lidé si to skutečně myslí. Ve skutečnosti se však klíšťata řídí čichem a vnímají pach lidí, vyzařované teplo a vydechovaný oxid uhličitý. Klíště číhá ukryté na porostu, přední pár nohou vztyčí jako lapače, aby se mohlo ve vhodné chvilce přichytit na svého hostitele. Odpuzuje je pach repelentů, ty ale časem vyprchají, a poté člověk již není chráněný. Proto je důležitá prevence v podobě očkování proti klíšťové encefalitidě.

6. mýtus: Očkování má spoustu vedlejších účinků. To je omyl! Očkovací látky, které se používají při očkování proti klíšťové encefalitidě, jsou prověřené více než dvacetiletou praxí. Pokud se objeví nějaké nežádoucí účinky, jedná se většinou pouze o nezávažné projevy typu bolesti hlavy, únavy a zvýšené teploty, které za krátkou dobu odezní.

7. mýtus: Na světlé oblečení klíšťata nejdou. Ani toto není pravda. Klíště totiž nemá dostatečně vyvinutý zrak na to, aby ho odradilo světlé, tmavé či jinak barevné oblečení. Barva oblečení zde tedy nehraje důležitou roli. Na světlé látce ho pouze snáze zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit.

8. mýtus: Důležité je očkovat hlavně děti, ty mají horší průběh klíšťové encefalitidy. Ve skutečnosti je očkování důležité jak u dospělých, tak i u dětí. Jsou to však paradoxně právě senioři, kteří mají horší průběh klíšťové encefalitidy, a onemocnění může mít pro ně často závažné trvalé následky. Neočkujte tedy pouze svoje děti, ale myslete i na sebe.

9. mýtus: Očkování proti klíšťové encefalitidě je drahé. Očkování proti klíšťové encefalitidě je investicí do zdraví v řádech několika korun denně. Cena vakcíny se aktuálně pohybuje okolo 800 Kč za jednu očkovací dávku. Letos na očkování proti klíšťové encefalitidě navíc přispívají všechny zdravotní pojišťovny v České republice, a to až ve výši 300 až 1800 Kč. Další informace o možnostech očkování a aktuální příspěvky pojišťoven najdete na webu www.pozorkliste.cz.

10. mýtus: Nebezpečná klíšťata se nacházejí jen v některých oblastech ČR. Infikovaná klíšťata se mohou v některých oblastech vyskytovat hojně. Nejvíce případů je zaznamenáno v jižních a západních Čechách, setkat se s nimi ale můžete na území celé republiky. Jejich aktivitu můžete sledovat například na webu Ministerstva zdravotnictví nebo Českého hydrometeorologického ústavu.

11. mýtus: Při nákaze klíšťovou encefalitidou je nutné okamžitě začít užívat antibiotika. Kdepak, klíšťová encefalitida je virové onemocnění, antibiotika jsou zde tedy zcela neúčinná a na viry nezabírají. U této nemoci se léčí pouze její příznaky.

12. mýtus: Když chytnete klíště v době mezi jednotlivými dávkami vakcíny, onemocníte a průběh nemoci bude pak mnohem horší. Průběh nemoci není horší, nanejvýše může být stejný jako u neočkovaných jedinců, ale spíše je mírnější. Po první vakcinaci ještě protilátek není dostatek, ale záleží na počtu dnů od očkování. Zpravidla 14 dní po druhé dávce je ochranná hladina protilátek u více než 90 procent očkovaných. Po 3. dávce se účinnost zvyšuje až na téměř 100 procent. Je proto nezbytně nutné dokončit základní imunizaci podáním třetí, po níž pak ochrana trvá tři až pět let.

13. mýtus: Vakcína chrání před všemi nemocemi, které klíšťata přenášejí. Nikoli. Chrání jen proti klíšťové encefalitidě, dosud totiž neexistuje žádná vakcína proti dalšímu infekčnímu onemocnění přenášenému klíšťaty – lymeské borelióze. Více informací můžete najít na internetových stránkách www.pozorkliste.cz.

 

Jak správně odstranit klíště

1. Nejprve si připravte speciální kleštičky nebo pinzetu a navlékněte si gumové rukavice.

2. Klíště zakápněte desinfekcí.

3. Pak ho uchopte pinzetou co nejblíže k povrchu kůže a viklavými pohyby jej pomalu a opatrně vytáhněte z kůže. Snažte se, abyste ho nepřetrhli.

4. Místo přisátí je vhodné opět potřít desinfekcí. Klíště zlikvidujte bezpečným způsobem (například spláchnutím do WC nebo spálením).

 

Rizikové skupiny

S klíšťaty se můžete nejvíce setkat ve volné přírodě, do rizikových skupin se tedy řadí všichni, kdo se do kontaktu s přírodou dostávají pravidelně, např. pejskaři, myslivci či sportovci, ale i nárazově, např. chataři, chalupáři, turisté, cyklisté, houbaři, zahrádkáři či sběrači lesních plodů. Těm všem je doporučeno očkování, stejně jako především seniorům. Díky věku se u nich zvyšuje procento zdravotních následků, průběh klíšťové encefalitidy tak může být vážnější.

 

Příští čtvrtek si v Haló radách přečtěte: Pěstujeme léčivé rostliny II.

 

Marcela ŠPIČKOVÁ

FOTO – wikipedia.org


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2, celkem 64 hlasů.

Marcela ŠPIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.