ILUSTRAČNÍ FOTO - Wikimedia Commons

Co dělat, když zaměstnavatel nezaplatí výplatu?

I když pravidelně chodíte do zaměstnání a svou práci odvádíte svědomitě, může se stát, že nedostanete zaslouženou mzdu. Většina lidí počítá s tím, že může mít finanční výpadek z důvodu úrazu, nebo nemoci, jen málokdo ale počítá s tím, že by se v termínu výplat svých poctivě odpracovaných peněz nedočkal. Co ale v takovém případě dělat? Jak dlouho má cenu na výplatu čekat? Nebo je lepší práci opustit? A dá se vůbec na takovou situaci připravit? Na tyto otázky se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.

Bohužel nejen během takzvané ekonomické krize (která mnohde pokračuje), ale i v současnosti se finanční a právní poradci setkávají s případy, kdy zaměstnavatel dluží svému zaměstnanci peníze. Ať jde jen o část výplaty, nebo peníze za několik měsíců, vždy je to pro pracujícího zaměstnance těžké rozhodování, jak takovou situaci zvládnout a jak se proti zaměstnavateli postavit. Co vlastně může dělat zaměstnanec, který se dostal do situace, kdy čeká na výplatu a místo peněz na účtu se dočká jen výmluv a vytáček? »Zaměstnanci se v takovém případě dost často bojí změnit zaměstnání a raději chodí do práce zadarmo, protože věří, že své peníze jednou dostanou a zároveň nebudou mít žádné problémy s vyřízením zápočtového listu a dalších formalit u původního zaměstnavatele.« konstatuje Kateřina Procházková, tisková mluvčí bezplatného poradenského portálu poradnaveritele.cz. A co víc, často lidé vůbec netuší, jestli musí i v tomto případě dodržet výpovědní lhůtu a jak se mohou domáhat svých peněz, které jim zaměstnavatel dluží.

Můžete skončit okamžitě

Pokud vám zaměstnavatel nepošle výplatu déle, jak měsíc a půl po odpracování kalendářního měsíce, máte právo na okamžité zrušení pracovního poměru, zní jednoznačná odpověď advokáta. Zákoník práce je na vaší straně. Podle § 56 odstavce 1, písmeno b) Zákoníku práce, máte právo okamžitě zrušit pracovní poměr v případě, že jste nedostali zaplaceno nejpozději do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, kterým je kalendářní měsíc následující po měsíci, kdy byla práce vykonána. »Jinými slovy, výplatu za práci odvedenou v měsíci dubnu 2015 musíte dostat proplacenou nejpozději do konce měsíce května, a pokud ji neobdržíte ani do 15. června, můžete okamžitě zrušit pracovní poměr.« říká advokát Mgr. Tomáš Chalupa spolupracující s portálem a dodává, že v případě okamžitého zrušení pracovního poměru zákon nestanovuje dvouměsíční výpovědní dobu, nýbrž pracovní poměr skončí doručením oznámení zaměstnavateli o zrušení pracovního poměru. Můžete tedy bez čekání odejít.


Kdy můžu ze zaměstnání odejít?

  • Zaměstnanec může ze zaměstnání odejít, jakmile nedostane výplatu do měsíce a půl od odpracovaného kalendářního měsíce
  • Výpověď předává pouze písemně
  • Vzniká mu tím i nárok na dvouměsíční odstupné!
  • Peníze může zaměstnanec vymáhat soudní cestou

Zrušení pracovního poměru jedině písemně

A co víc! Nejenže neztrácíte nárok na to, aby vám zaměstnavatel uhradil dlužnou mzdu, ale máte nárok na náhradu mzdy ve výši dalších dvou měsíčních průměrných výdělků. Co pro to musíte udělat? Musíte svému zaměstnavateli doručit řádné písemné oznámení o zrušení pracovního poměru. Pozor. K okamžitému zrušení pracovního poměru ústní formou se dle zákoníku práce nepřihlíží! Nezbytnou náležitostí oznámení o zrušení pracovního poměru je přesné skutkové vymezení jeho důvodu, přičemž tento důvod nesmí být dodatečně měněn.

Oznámení o zrušení pracovního poměru předejte, buď osobně a nechte si od zaměstnavatele podepsat jedno jeho vyhotovení, aby bylo zřejmé, že ho převzal, nebo ho pošlete na adresu sídla zaměstnavatele doporučeným dopisem s dodejkou, kterou si pečlivě uschovejte. Vrátila se vám obálka, protože ji zaměstnavatel nepřevzal? Nevadí! »Pokud si zaměstnavatel zásilku na poště nevyzvedne, nic se tím nemění. Má se podle zákona za to, že bylo doručeno a převzato.« Říká Chalupa a jedním dechem radí, že je dobré mít od zaměstnavatele potvrzený i přehled dlužných výplat.

Bez práce i bez peněz - aneb jak vymáhat

Jestliže zaměstnavatel svému zaměstnanci v zákonem stanovené lhůtě dlužnou mzdu nevyplatil, doporučujeme příliš dlouho nečekat a jednat. Doporučujeme na zaměstnavatele buď podat žalobu – tzv. návrh na vydání platebního rozkazu, nebo návrh na insolvenci v případě, že jsou pro tento krok splněny zákonné podmínky.

V případě insolventního zaměstnavatele pak můžete požádat příslušný úřad práce, aby vám proplatil dlužnou mzdu. Žádat můžete mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, které činí tři měsíce před zahájením insolvenčního řízení a tři měsíce po jeho zahájení. Podmínkou je, že jste chodili do práce a zaměstnavatel vám za toto období dluží. Příslušné měsíce si vyberete sami, přičemž je budete specifikovat v příslušné žádosti o uspokojení vašich mzdových nároků.  Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů zpětně od chvíle, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli.

Žalujte

Další možností je podat žalobu k soudu, a to nejlépe prostřednictvím advokáta. Je možné podat návrh na vydání platebního rozkazu, kterým soud zaměstnavateli přikáže zaplatit dlužnou mzdu. Jestliže na platební rozkaz zaměstnavatel nezareaguje, pak je možné předat případ k vymáhání exekutorovi. Exekutor pak například obstaví zaměstnavateli účty, nebo zpeněží jeho majetek. Jestliže se rozhodnete pro žalobu, nemusíte se dokonce ani bát, že advokátům zaplatíte vysoké částky za jejich práci. Naopak. Jejich odměnu zaplatí váš zaměstnavatel, který vám dlužil. Více informací o problematice vymáhání dlužných peněz najdete na www.poradnaveritele.cz.

Jak předcházet nedostatku peněz

I když lidé spoléhají na své zdraví a na jistotu stálé práce a fakt, že peníze dostávají za práci pravidelně, může se stát, že některá, nebo dokonce víc věcí vypadne. Co budete dělat, když onemocníte, ztratíte práci, nebo o pravidelný příjem přijdete z jiného důvodu? Stát se to může kdykoli a komukoli. A proto je důležité myslet jak se říká na zadní kolečka. Vytvořit si určitou finanční rezervu.

Této rezervě se odborně říká krátkodobá finanční rezerva. Je nejdůležitější rezervou, protože pokrývá náhlé snížení příjmu případně jeho úplný výpadek, popř. vznik mimořádných výdajů. Ke snížení příjmů může dojít vlivem zhoršení situace zaměstnávající firmy, která již není schopna vyplácet pravidelné odměny, nebo zhoršením ekonomické situace obecně, která má dopad v konečném důsledku i na naše mzdy a může končit i bojem o přežití, tj. o zachování stávajícího zaměstnání. Snížení příjmu rovněž může představovat krátkodobá nemoc, kdy je zaměstnanci vypláceno nemocenské pojištění jako kompenzace po dobu pracovní neschopnosti, nicméně nikoli v plné výši, ale přibližně 60 % (z průměrné čisté mzdy za poslední čtvrtletí u příjmů pohybujících se v průměru okolo 20 000 Kč hrubého měsíčně a pracovní neschopnosti trvající jeden měsíc), u živnostníků – jednotlivců však bývá situace o poznání dramatičtější, protože nemají povinnost si platit nemocenské pojištění, což v drtivé většině také nečiní, tedy už v případě nemoci dochází k totálnímu výpadku příjmu.

Na straně výdajů naší rodinné bilance se však mohou nečekaně objevit takové, které velmi těžko zalepíme tisícikorunou, jako např. neopravitelná pračka či lednička, porucha na autě. Mezi nezbytné výdaje je nutno započítat takové, bez nichž by domácnost nebyla dlouhodobě životaschopná, tj. jídlo, energie, voda, splátky úvěrů, ale i nezbytné pojištění osobní a majetku atp., u závislostí i např. výdaje na cigarety, neboť zpravidla při nedostatku se kuřák spíše uchýlí ke sníženému příjmu potravy, než redukci dávky nikotinu.

Jak velká by měla být finanční rezerva

Na tyto a jiné události bychom měli být připraveni a tvořit rezervy, aby byla případná související nebezpečí zažehnána. Mnozí finanční odborníci hovoří o tom, že krátkodobá rezerva by měla odpovídat výši minimálně šestiměsíčních nezbytných výdajů domácnosti, optimálně pak jejím dvanáctiměsíčním celkovým příjmům. Pro čtyřčlennou rodinu pak v průměru činí minimální šestiměsíční rezerva cca 120 000 Kč, optimální dvanáctiměsíční pak cca 360 000 Kč.

Že je to hodně? Máte takovou rezervu? Ne? Věřte, že nejste sami. Podle posledních informací Českého statistického úřadu by byl i »pouhý« desetitisícový nečekaný výdaj velkým problémem pro více jak 40 procent domácností.

Podle ekonomických analytiků to potvrzuje, že přes 42 procent českých domácností (zhruba 1,8 miliónu domácností) to, co získá ve mzdě či platu, zase beze zbytku každý měsíc utratí a jede bez rezerv. Rychle ušetřit z příjmů nelze, protože většina položek v rodinném rozpočtu jsou tzv. nezbytné výdaje, jako jsou potraviny, nájem, poplatky za dopravu či obědy dětí ve školní jídelně. Tedy výdaje, které se musí každý měsíc, aby domácnost mohla fungovat, bez diskusí a odkladů zaplatit. Výdaje rozpočtu, bez kterých by se rodina mohla ten který měsíc obejít – např. výdaje na kulturu a rekreaci – zase netvoří v rodinných rozpočtech ani deset procent z výdajů domácností, uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.

Rada všech finančních poradců, že by každá domácnost měla mít odloženu sumu, která odpovídá půlročním provozním nákladům, je nejrozumnějším řešením, jak předejít finančním problémům. Většina z nich pak dodává, že by lidé, pokud to jen trochu jde, neměli takovéto nečekané výdaje řešit půjčkami. Půjčka od nebankovní či bankovní instituce má svá značná rizika v podmínkách splácení. Pokud sáhnete po nesolidní instituci, můžete se, i když řádně splácíte, ocitnout v následném kolotoči různých pokut a poplatků, takže z půjčených deseti tisíc se rázem stane dvacet, třicet i více tisíc, varují odborníci. Když už si potřebujete půjčit, zkuste nejprve poprosit o pomoc své blízké, rodinu, přátele, dodávají odborníci. Ani ti ale nemusí vždy vyhovět.

I proto je vhodné mít »za zády« alespoň nějakou finanční rezervu. Naprosté minimum by ale měla být alespoň hodnota tříměsíčních výdajů – tři měsíce jsou nejčastější doba nutná na nalezení nové práce.

Vytvořit si takovou rezervu ale není pro část domácností lehké. Finanční poradci proto doporučují – vyplatí se mít i menší finanční rezervu. Vytvořit jí například ukládáním třeba jen jedné pětisetkoruny měsíčně za dospělého člena rodiny sice potrvá několik let, jistě se to ale časem vyplatí.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 24 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


karel.kluz
2015-06-05 13:55
Je možné uveřejňovat v "levocových" novinách takové
nesmysly? Problémy může vyřešit pouze změna sociálně ekonomického
systému.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.