HRW: Izrael patří na seznam hanby!

Nevládní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve čtvrtek vyzvala generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby zařadil Izrael na tzv. seznam hanby. Podle agentury AFP přitom poukázala na ty, kdo porušili práva dětí během ozbrojených konfliktů po loňské válce v Gaze. Nicméně na černé listině by podle HRW měl být i palestinský Hamás.

Organizace apelovala na Pan Ki-muna, aby odolal tlaku Izraele a Spojených států – snažících se zabránit zařazení izraelské armády na tento každoroční seznam, který má být zveřejněn příští týden. HRW v této souvislosti připomněla více než 500 dětí, které během agrese v Gaze zemřely. »Generální tajemník Pan může posílit ochranu dětí během válek tím, že jeho seznam bude založen na faktech, nikoli na politickém nátlaku,« citovala AFP jednoho z odvážných vedoucích činitelů HRW Philippea Bolopiona.

Padesát dnů trvající genocidní agrese Izraele proti Pásmu Gazy v roce 2014 podle Dětského fondu OSN (UNICEF) přinesla smrt 539 dětem, dalších 2956 jich bylo zraněno. Mnoho postižených palestinských dětí si přitom ponese následky po celý život!

HRW ovšem chce, aby se na seznamu hanby ocitlo i radikální hnutí Hamás, stejně tak by tam podle ochránců lidských práv měly být další ozbrojené skupiny v Pákistánu, Thajsku a v Indii, a to zejména kvůli útokům na školy nebo verbování dětských vojáků.

Seznam nyní obsahuje 51 ozbrojených skupin, včetně islamistické sekty Boko Haram nebo radikální organizace Islámský stát. Jsou na něm ale také armády osmi států, například Sýrie, Jemenu, Konga a Súdánu.

Další bojkoty Tel Avivu

Obchodní řetězce celého světa čelí tlaku propalestinských aktivistů, kteří prosazují bojkot izraelského zboží za genocidní politiku Izraele vůči Palestincům. K protestům se připojily i některé banky, které ukončují kontakty s partnery v Izraeli. Nejnověji z Izraele odchází francouzská telekomunikační společnost Orange, což způsobilo velkou kritiku v Izraeli. Až tak velkou, že francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius včera považoval za nutné pokorně zasáhnout a řekl, že Francie je zásadně proti politice bojkotu Izraele. A americký stát Jižní Karolína jako první přišel Izraeli na pomoc a přijal černobílé právní opatření, které zakazuje obchodování se společnostmi, jež zahájí bojkot na základě »příslušnosti k rase, barvy pleti, víry, pohlaví nebo národnosti«. Izrael v novém zákoně není jmenován, avšak opatření podle listu The Jerusalem Post míří právě na společnosti prosazující nebo už provozující bojkot. V USA je připraveno se za Izrael postavit několik dalších států (z celkových více než 50).

Izraelský server Ynet píše, že bojkot Izraele se šíří světem už delší dobu a v tichosti. Britský řetězec Co-operative už v roce 2012 oznámil, že přestane dovážet zemědělské produkty vypěstované v osadách na nelegálně okupovaném Západním břehu Jordánu. Společnost Tesco přestala obchodovat s datlemi z osad v údolí Jordánu, k bojkotu se připojila rovněž prestižní síť Marks & Spencer.

Ramzi Gabbay, který vede izraelský ústav pro export, řekl, že bojkot se týká hlavně zemědělských produktů, které musejí být označeny zemí původu. Vývozci průmyslového zboží se dokážou praxi vyhnout. Zahraniční partneři prý odebírají často nikoli konečný výrobek, ale jeho součásti, takže ten, kdo si kupuje konečný produkt, o jeho původu nic neví.

Server citoval ředitele jednoho z podniků vyvážejících zemědělské produkty. »V Evropě jsme hodně poškozeni, protože je tam silná muslimská komunita,« řekl. V době loňských bojů v Gaze ve Skandinávii a Francii lidé vyhazovali izraelské zboží z regálů.

Potíže mají ale nejen zemědělci. Největší dánská banka Danske Bank oznámila, že ruší kontakty s izraelskou bankou Hapoalim kvůli jejím aktivitám na Západním břehu. Norská banka Nordea si vyžádala od svých izraelských partnerů vysvětlení jejich aktivit v nelegálních osadách. Ukončení investic v izraelských bankách ohlásil nizozemský penzijní fond PGGM.

Británie, Španělsko a Itálie podle ČTK pohrozily obchodním společnostem stíháním za porušení mezinárodního práva, pokud budou investovat do společností v nelegálních židovských osadách. Izrael v osadách stále buduje nové byty a některé osady chce anektovat. Rozhořčení demokratického světa se proto vůbec nelze divit!

Roman JANOUCH

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 30 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.