AKTUALIZOVÁNO

Propast mezi Trojkou a Aténami zase o něco hlubší

Řecký nejvyšší správní soud prohlásil za protiústavní všechny škrty v důchodech bývalých zaměstnanců v soukromém sektoru a někdejších živnostníků, které vláda provedla v hluboce zadlužené zemi v roce 2012, a označil je za neplatné.

Vláda tak má důchody opět zvýšit na původní úroveň, informovala ve středu řecká média. To by podle ekonomického serveru Macropolis představovalo zátěž pro státní pokladnu ve výši 1,2 miliardy až 1,5 miliardy eur (32,7 miliardy až 40,9 miliardy Kč).

Podle serveru deníku Ta Nea tím justice odpálila bombu v době vyjednávání mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli o pokračování úvěrové pomoci zadlužené zemi. Věřitelé navíc mj. požadují ještě další snížení výdajů v beztak osekaném důchodovém systému...

Rozhodnutí se netýká důchodů bývalých státních zaměstnanců, kterých je ale oproti osobám dříve činným v soukromém sektoru jen menšina.

Podle serveru deníku Kathimerini soud při vědomí nedozírných dopadů tohoto rozhodnutí zároveň nenařizuje zpětné proplácení rozdílů za uplynulé období. Výjimku mají ti důchodci, kteří se proti snížení penzí odvolali k justici a kteří se tedy mají dočkat dorovnání i se zpětnou platností. Těch je ale v porovnání s celkovou populací seniorů jen minimum.

Snížení penzí v listopadu 2012 o pět až deset procent bylo jednou ze série podmínek pro spuštění druhého záchranného programu pro Řecko, na kterém se s Aténami domluvila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF), tedy stavební kameny neoliberální Trojky mezinárodních institucí, a který zajistil zemi zvýhodněné úvěry v hodnotě desítek miliard eur.

Soud ve svém nálezu přijatém v úterý ale zároveň nezpochybňuje podobné zásahy provedené v období let 2010 a 2011, kdy Řecko přijímalo s mezinárodními věřiteli první záchranný program. Tehdejší škrty byly prý provedeny pod tlakem výjimečných okolností a na základě potřeby tehdejší vlády okamžitě reagovat na krizi.

Pravice škrtla sociální zabezpečení

V pozdějším období ale pravicový stát podle soudu porušil ústavní právo penzistů na sociální zabezpečení. Skokově totiž snížil jejich životní úroveň kombinací prudkého snížení důchodů a zvýšení životních nákladů. Celkově se důchodcům od začátku krize snížily penze v průměru asi o třetinu.

Správní soud proti škrtům nezasáhl poprvé. Vloni například zakázal snížení platů příslušníků bezpečnostních složek, tedy policie, armády, hasičských sborů a námořnictva. Předchozí vláda se tomu podřídila s několikaměsíčním zpožděním, aniž rozdíl úplně dorovnala právě s poukazem na finanční krizi (kterou zadlužení u Trojky jen prohlubuje).

KKE obsadila Finance

Levicoví demonstranti v čele s KS Řecka (KKE) a její odborovou centrálou ve čtvrtek uspořádali demonstraci vsedě před budovou řeckého ministerstva financí. Na fasádu vyvěsili transparent protestující proti úsporným opatřením. Právě jejich pokračování je přitom podmínkou poskytnutí další mezinárodní úvěrové pomoci Řecku, kterému jinak v nejbližší době hrozí platební neschopnost.

Podle agentury DPA zhruba 200 členů komunistických odborů PAME na protest proti dalším úsporným plánům řecké vlády ráno obsadilo budovu ministerstva. Podle televizních záběrů vyvěsili obrovský transparent s nápisem »Krváceli jsme dost! Zaplatili jsme dost!« ... Policie proti akci nezasáhla. Včera odpoledne pak uspořádali další demonstraci proti tzv. úsporám státní zaměstnanci.

Ve čtvrtek se přitom řecký premiér Alexis Tsipras znovu sešel se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem k novým jednáním o poskytnutí další úvěrové pomoci z dohodnutého záchranného programu. A opět bezvýsledně. Přístup Junckera byl až trapně-žoviální (když Tsiprase vítal slovy: Tak pojď do mučírny...), zástupce MMF dokonce opustil jednání předčasně... Varováním premiérovi jistě byl i aktuální průzkum veřejného mínění, podle kterého 53,4 % Řeků (tj. stále víc a víc) je nespokojeno s vyjednávacím postojem vlády, který považují za příliš vstřícný vůči Trojce. Nepříjemným faktem je též mírný nárůst nezaměstnanosti na 26,6 % (o půl procentního bodu).

Řecký kabinet s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF od února jedná o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč). Původní návrhy, s nimiž minulý týden přišla postupně každá ze stran, si pak Atény a věřitelé vzájemně zamítli. S novými návrhy přišly Atény tento týden po výzvě věřitelů, ale Evropská komise s nejnovějším plánem není spokojena, takže levicová řecká vláda je v kleštích!

Tsipras s Junckerem jednal už ve středu, a v noci na čtvrtek hovořil také s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Lídři Řecka, Francie a Německa se podle agentury Reuters shodli na zintenzivnění jednání s věřiteli Atén. Tsipras řekl, že všechny strany budou pracovat na překlenutí zbývajících neshod.

Rizika opuštění eura

Radikální řecká levice se nebojí ani varianty odchodu země z eurozóny. Jenže... Pavlos Arnautis, jehož firma dodává řeckým nemocnicím zdravotnický materiál z dovozu, čekal čtyři měsíce na vyplacení dlužných 1,3 milionu eur od státu, což je téměř tolik, kolik činily tržby jeho firmy za celý loňský rok. Až do loňského roku mu čínští dodavatelé poskytovali úvěr na 30 až 60 dní. Nyní požadují platbu v hotovosti předem, protože považují obchodování s Řeckem za rizikové. Arnautis se obává nejhoršího scénáře, podle kterého vláda opustí eurozónu a bude platit své účty dlužními úpisy, které zahraniční dodavatelé nebudou přijímat. »Pokud nebude dohoda a vláda se rozhodne pro odchod Řecka z eurozóny, všechny řecké dovozce to zničí,« uvádí podle ČTK.

A nejen dovozce... Společnost Gaia Wines, která ročně vyprodukuje 350 000 lahví vína a vyváží 65 % své produkce do USA, Británie a dalších 22 zemí, chtěla v dubnu začít prodávat na Novém Zélandě. První klient však svoji objednávku za 4000 eur zrušil. »Naše vína jsou kvalitní. Ale lidé dostali strach kvůli krizi. To je pochopitelné,« uvádí spolumajitel firmy Leon Karatsalos.

Podle ekonomů a podnikatelů by největším příspěvkem k oživení ekonomické aktivity bylo, kdyby se podařilo získat podporu pro infrastrukturní projekty a rozjet je. Řecku však hrozí, že přijde o peníze z EU na spolufinancování menších infrastrukturních projektů z minulého programu EU, pokud do konce tohoto roku nenajde finance na svůj příspěvek k těmto projektům.

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 26 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.