Rozhovor Haló novin ze dne 17. června s Pavlem Janíčkem, expertem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

Agenturní zaměstnávání jen jako doplňková služba

Agenturní zaměstnávání je přes všechny problémy v České republice na vzestupu. Zaměstnavatelé si ho pochvalují, lidé pracující tímto způsobem – je jich u nás čtvrt milionu - už méně. Vy sám jste na toto téma hovořil na březnové konferenci o agenturním zaměstnávání, kterou připravila nadace Friedrich Ebert Stiftung společně s ČMKOS a redakcí Sondy revue. Jak se odbory na tuto formu práce dívají?

Problémy spojené s agenturním zaměstnáváním vedou ČMKOS k hledání efektivních cest, jak zabránit zneužívání této až příliš flexibilní formy práce. My jsme vždy vnímali agenturní zaměstnávání vykonávané podle pravidel stanovených v zákoníku práce a v zákoně o zaměstnanosti jen jako doplňkovou službu k veřejným službám zaměstnanosti, jejímž smyslem má být operativní zajištění zaměstnanců v oborech, které jsou v dané době a v daném místě nedostatkové.

Odbory nesouhlasí s vnímáním agenturního zaměstnávání jako zvláštní preferované formy podnikání, jejímž důsledkem by mělo být deformování trhu práce mzdovým a sociálním dumpingem, či snahou některých zaměstnavatelů získat konkurenční výhodu na trhu nevýhodnými pracovními podmínkami, zejména nepřijatelným režimem pracovní doby, nižší ochranou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod.

Práci zprostředkovanou agenturami označujete slovem prekérní. Jak byste takovou práci charakterizoval?

Typických znaků je několik. Nízké mzdy, resp. příjmy. Nejistota pracovního úvazku, případně jeho transformace na statut self employment (OSVČ – živnostník). Dále nedostatek ochrany pracovního místa z hlediska legislativy i bezpečnosti. S tím je spojeno rozvolnění obsahu takových pojmů, jako jsou pracovní doba, volný čas, závislá práce a podnikání, mzda a zisk apod. Základní formou nelegální prekérní práce je výkon závislé činnosti v rozporu se zákonem na základě živnostenského oprávnění (švarcsystém). Legální jsou práce na dobu určitou, na částečný úvazek, různé formy dohod o pracovní činnosti a právě agenturní zaměstnávání.

Jak je na tom se zaměstnaností Evropská unie jako celek?

Není to žádná sláva. V uplynulém roce bylo v zemích EU bez práce stále více než 25 milionů osob, včetně pěti milionů osob ve věku pod pětadvacet let. Míra nezaměstnanosti sice klesá, ale při tomto tempu by trval návrat k předkrizové situaci více než deset let. Míra zaměstnanosti v EU (u lidí ve věku dvacet až 64 let) se stále drží kolem 68,4 procenta, přičemž cílem EU 2020 bylo zvýšit míru zaměstnanosti mužů a žen na 75 procent. Tento cíl se jeví být nedosažitelným.

Přitom je stále větším problémem tzv. pracovní chudoba. Je jí ohrožen jeden z každých čtyř Evropanů. Cíl programu Evropa 2020, vymanění dvaceti milionů lidí z chudoby, nebude splněn. Nejhorší na tom je, že nejvýraznější nárůst chudoby pozorujeme u obyvatelstva v produktivním věku: »chudoba při práci« se stává strukturálním rysem evropského trhu práce. Polovině lidí po získání nového místa nestačí mzda k vymanění se z chudoby.

Jak je to možné?

Vysoká nezaměstnanost, nejistá a málo placená pracovní místa, tlak na snižování mezd a decentralizace kolektivního vyjednávání, to vše přispělo k tomuto stavu. Dalším faktorem je pokles sociální ochrany a sociálních transferů domácnostem.

Jak se na tomto stavu podílí právě agenturní zaměstnávání?

Uvedu příklad. V Británii se rychle ujímá zaměstnávání lidí na základě tzv. smluv o nulové pracovní době - znamená to, že nemáte zaručenu žádnou práci, jste na volné noze bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení a potenciální zaměstnavatel vám dá vědět jen v samotný den ráno, zda se ten den máte dostavit do práce.

Deník Guardian sledoval práci Martina, který takto pracuje pro výrobce sušenek Jacobs v Liverpoolu. Není však zaměstnancem té firmy: krátkodobě ho najímá agentura práce Prime Time Recruitment. Martin dělá tutéž práci jako regulérní zaměstnanci pekárny Jacobs a často je nahrazuje v jejich nepřítomnosti, jenže dostává pouze minimální mzdu a oni mají plat v přepočtu o 70 Kč na hodinu vyšší. Oni pracují na směny, on musí čekat každý den u telefonu, zda mu řeknou, jestli má přijít do zaměstnání. Zaměstnanci firmy Jacobs mají přístup do fitka a do lékařského střediska. Když se Martin zranil u vysokozdvižného vozíku, lékařské středisko firmy Jacobs ho odmítlo ošetřit a poslalo ho, ať si najde vlastního lékaře. Martin nikdy neví, kdy bude pracovat. Jednou mu sdělili, že má 45 minut na to, aby se dostavil na směnu. Ani neví, kde bude pracovat - zaměstnavatelská agentura mu pravidelně nabízí práci v sousedním městě, v Blackpoolu. Podle předpisů je to ve vzdálenosti menší než 40 km, jenže po silnici je to 80 km a s náklady na dopravu by to znamenalo, že by při šestihodinové směně vydělal jen polovinu minimální mzdy. V Británii nyní takovýmto způsobem přežívá 1,8 milionu lidí.

A u nás?

Hlavní obětí zneužívání agenturního zaměstnávání je jak agenturní zaměstnanec, který je nucen pracovat v rozporu se zákonem za velmi nízkou mzdu, často bez sociálního pojištění a v nedůstojných pracovních podmínkách, tak ostatní zaměstnanci uživatele, na které je vyvíjen touto formou nátlak zejména s cílem dosáhnout snížení jejich mezd, popř. zvýšit jejich »flexibilitu« či zbavit je jistoty zaměstnání a důstojných pracovních podmínek.

Oběťmi zneužívání agenturního zaměstnání jsou rovněž české sociální systémy, které přicházejí o pojistné, ale i férově postupující agentury práce, jejichž pozice na trhu tyto nekalé praktiky ohrožují a zaměstnavatelé, kteří se vystavují rizikům správních či trestněprávních sankcí spojených s využíváním nezákonných forem zaměstnávání.

V každém případě ČMKOS požaduje, pokud jde o pracovní a mzdové podmínky agenturních zaměstnanců, stejnou mzdu za stejnou práci. Dále zavedení maximální doby agenturního zaměstnávání a zákaz využívání agenturních zaměstnanců jako stávkokazů. Měl by být zaveden nárok agenturního zaměstnance na zaměstnání ve standardním pracovním poměru u uživatele po opakovaném, podle nás již při druhém sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Podstatným rysem agenturního zaměstnávání by se tak měla stát dočasnost – agenturní zaměstnanec by se měl stát kmenovým.

Kolik pracovních agentur u nás působí?

Po poklesu jejich počtu vyvolaného reakcí vlády na krizové jevy na trhu práce v souvislosti s využíváním agenturního zaměstnávání jich opět přibývá. MPSV informuje, že k »9. únoru 2015 je evidováno 1572 agentur práce«. Dále pak ke stejnému dni bylo držiteli povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) a c) zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. dalších 1037 agentur práce a podle § 14 odst. 1 písm. b) 959 agentur práce.

ČMKOS dlouhodobě kritizuje fakt, že v České republice existuje jen několik málo velkých pracovních agentur, které jsou platnými institucemi poskytujícími služby v oblasti agenturního zaměstnávání na trhu práce a dodržují požadavky stanovené právní úpravou agenturního zaměstnávání. Existuje stále mnoho dalších agentur, které se podílejí na nelegálním zaměstnávání.

Nicméně podíl takto zprostředkovaných úvazků, a tedy i agenturního zaměstnávání, je u nás poměrně nízký v porovnání s jinými evropskými zeměmi.

Jaká opatření na této části trhu práce by odbory rády viděly?

Je nezbytné zaměřit se na opatření, která významně zmenší poptávku po nelegálním agenturním zaměstnávání. Namísto administrativních opatření typu kvót agenturních zaměstnanců u zaměstnavatele by účinnější opatření představovala úprava spoluzodpovědnosti uživatele za zajištění srovnatelných pracovních a mzdových podmínek, zejména za vyplacení mzdy agenturnímu zaměstnanci srovnatelné s tou, jaká náleží kmenovému zaměstnanci vykonávajícímu stejnou práci (inspiraci lze částečně hledat v nové slovenské právní úpravě).

V této souvislosti je proto zapotřebí věnovat pozornost legislativnímu zpřesnění »srovnatelných pracovních podmínek«, zejména vymezení »srovnatelné mzdy«, aby byl zmenšen prostor pro jejich obcházení. Z pohledu praxe je namístě upřesnit, jaké typy benefitů (například dotace zaměstnavatelů na stravování, delší dovolené, příspěvky na důchodové a zdravotní připojištění apod.) jsou jejich součástí. V úvahu přichází i zavedení »presumpce« těchto podmínek (i výše mzdy) pro případ, kdy by uživatel srovnatelná pracovní místa kmenových zaměstnanců (účelově) zrušil.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 26 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.