Rozhovor Haló novin se stínovým ministrem kultury KSČM a středočeským radním pro kulturu Zdeňkem Štefkem

Mistr Jan Hus by se divil, jak nízké a světské choutky mají dodnes církve…

Co se v letošním roce podařilo v oblasti kultury a památkové péče ve Středočeském kraji?

Určitě jsem hrdý na to, že se nám podařilo bodovat v soutěži Gloria Musaealis. V letošním roce jsme dostali dvě ocenění, stálá výstava Galerie Středočeského kraje Stavy mysli – Za obrazem získala cenu Gloria Musaealis za Muzejní výstavu roku 2014 a rekonstruovaný zámek v Roztokách u Prahy získal třetí místo v kategorii Muzejní počin roku 2014.

Zdeněk Štefek na Královském stříbření v Kutné Hoře. FOTO - archiv Z. ŠTEFKA

Oceněn byl také náš nový krajský model podpory regionálních funkcí knihoven, kdy se schválené prostředky k pověřeným knihovnám dostávají hned na začátku roku.

V dubnu, na Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, jsme otevřeli Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, které je pobočkou Muzea Mladoboleslavska. Zajímavý koncept živého muzea k nám láká návštěvníky všech generací, navíc se podařilo dohodnout spolupráci s Muzeem Škoda Auto a muzeum získalo certifikaci Cyklisté vítáni. V červnu byl v Roztokách u Prahy otevřen po povodních zrekonstruovaný areál Braunerova mlýna včetně ateliéru Zdeňky Braunerové, součástí prací byla i protipovodňová opatření.

A mohl bych jmenovat i množství zajímavých výstav nebo kulturních akcí, třeba v souvislosti se sedmdesátým výročím konce druhé světové války nebo výročím upálení mistra Jana Husa. Plný dojmů jsem i třeba z celovíkendového Královského stříbření v Kutné Hoře, které jsem prožil v historickém kostýmu.

Samozřejmě podporujeme i celou řadu dalších kulturních aktivit spolků nebo obcí, buď z Fondu hejtmana, nebo přes velkolepý fondový systém Středočeského kraje, v kterém poskytujeme pravidelně dotace v řádu několika set milionů korun. Z nich je část (letos 10 mil. Kč) vyhrazena pro Fond kultury a obnovy památek, který má pět podoblastí – podpora obnovy památek, podpora drobných památek (včetně obnovy památníků druhé světové války), podpora kulturních akcí, podpora obecních knihoven a podpora profesionálních divadel. Bohužel je žádostí vždy až desetkrát více, než jsou možnosti fondu.

Posíleny byly i provozní prostředky našich devatenácti příspěvkových organizací, přestože se realizují opatření přinášející úspory jako aktivní systémy řízení tepla nebo výměny osvětlení za LED. Ale bylo nutné zohlednit nové rekonstruované prostory (zejména zámek v Roztokách u Prahy a severní křídlo Jezuitské koleje) a dlouhodobé podfinancování kultury. Přes 450 pracovníků v našich organizacích dostalo z prostředků kraje pět milionů korun na 3,5procentní navýšení mezd, které vláda sice pro státní zaměstnance schválila, ale prostředky krajům pro oblast kultury (na rozdíl od jiných oblastí) nezajistila. Dohromady to v rozpočtu kraje znamenalo oproti roku 2014 navýšení příspěvku našim organizacím z 210 na 233,7 mil. Kč.

Spousta práce se udělala i mimo naše organizace – kraj podepsal třeba Memorandum o spolupráci ohledně volnočasových kulturních center, které by mohlo pomoci zpřístupnit vlastní amatérskou kulturní tvorbu široké veřejnosti.

A co Středočeský kraj ještě v roce 2015 čeká?

Schválenu máme poslední část rekonstrukce areálu Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Měl by být obnoven historický průchod ze zahrad koleje na náměstí a v prostoru bastionu by měly vzniknout veřejné toalety.

V plánu investic máme i zdroje na nákup zámku v Přerově nad Labem, který vytvoří s naším sousedním skanzenem unikátní celek V zámku a podzámčí. Protože Český rozhlas ustoupil od výběrového řízení s jediným kritériem nejvyšší ceny a jedná se o možném dlouhodobém pronájmu Středočeskému kraji, budeme pravděpodobně moci naše dlouhodobé vize začít letos realizovat.

Pracujeme i na poli koncepčním - máme již zpracovánu a v příslušné komisi projednánu Koncepci podpory divadel, kterou bych chtěl prosadit ještě v letošním roce, začneme pracovat na Koncepci podpory významných festivalů a kulturních akcí v kraji. Obě koncepce jsou zaměřeny na mimograntovou dlouhodobější koncepční podporu kultury.

Připravujeme se také na oslavy výročí Karla IV., spolupracujeme na prezentaci tzv. karlovských míst.

Do konce roku by také měly být dokončeny velké projekty – Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, který bude tvořit s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa, rekonstrukce sídla Regionálního muzea v Kolíně v domě č. 8, rozšíření skanzenu v Přerově nad Labem a první etapa rozšíření skanzenu v Kouřimi. Tyto projekty realizujeme s využitím evropských dotací.

Myslíte z Regionálních operačních programů?

Na opravy kulturních památek byly skutečně využity i evropské fondy, jmenovitě Regionální operační program, řada projektů ještě dobíhá právě do konce letošního roku. Velký přínos se očekával od nového programového období 2014-2020, kde mělo být vyhrazeno 4,6 mld. euro pro Integrovaný regionální operační program (IROP). V něm je v prioritní ose 3 v hodnotě 0,801 mld. euro zahrnut i cíl Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví.

IROP je zaměřen na rekonstrukce bohužel jen zúženého souboru památek (revitalizace souboru vybraných památek), tedy Národních kulturních památek a památek UNESCO, popřípadě jejich indikativních seznamů, u Národních kulturních památek s datem k 1. 1. 2014.

Pozitivní je, že se podařilo do podpory dostat i téma zefektivnění ochrany a využívání sbírkových a knihovních fondů a jejich zpřístupnění. Jenomže kritéria byla zvolena přes odpor krajů naprosto nesmyslně. Žádat na depozitáře a expozice a související projekty mohou jen státní nebo krajské instituce, které mají návštěvnost poslední tři roky větší než 30 000. Pominu to, že metodika získávání dat o návštěvnosti není zcela jednoznačná. Že ani návštěvnost není vzhledem k rozdílné velikosti muzeí, počtu jejich poboček, demografickým údajům v oblasti jejich působení měřítkem jakési kvality muzea. Vzhledem k záměru dotačního programu by se ale měl hodnotit spíše rozsah a stav sbírkového fondu, depozitářů, stupeň ohrožení kulturního dědictví, vědecký přínos organizace než návštěvnost. Ta má být cílem, nikoliv kritériem. Výsledná verze, která nebyla přes opakované výzvy konzultována s kraji, tak diskriminuje nejen muzea s obrovskými sbírkovými fondy, která jsou třeba městská, ale i celé kraje, jejichž příspěvkové organizace hranice návštěvnosti logicky nedosáhnou (třeba v Ústeckém kraji nesplňuje kritérium návštěvnosti nikdo, v Libereckém jedna organizace). Považuji to za obrovské selhání vyjednávacího týmu a samozřejmě i současné politické reprezentace, jednali o nás bez nás.

Přesto máme v našem kraji, ale samozřejmě i v dalších krajích, spoustu zajímavých projektů, které budeme chtít z dotyčných fondů realizovat.

Snažím se jít ještě dále, podívat se na problém s nadhledem a sumarizovat potřeby kraje v tématu ochrany, uchování a zpřístupnění kulturního dědictví systémově, tedy včetně zpřístupnění pro handicapované, sociálního zpřístupnění přes cenovou politiku a třeba slevové karty, nadstavby přes digitalizaci, webové stránky, mapy, průvodce, další mobilní aplikace.

A jak se potýkáte s církevními restitucemi?

S problematikou tzv. církevních restitucí se setkáváme samozřejmě i na úrovni krajů. Naše příspěvkové organizace jsou atakovány žádostmi o vydání sbírkových předmětů, žádostmi o pátrání v našich archivech a depozitářích. Naštěstí jsme sjednotili postupy krajů, a protože nejsme povinné osoby ve smyslu zákona, předměty nevydáváme. Objevují se však i žádosti o vydání na základě prvního, tzv. výčtového restitučního zákona, což je v našem kraji příklad třeba voršilek v Kutné Hoře. Tam bude muset rozhodnout soud.

Zahlcené výzvami jsou státní orgány, včetně ministerstva kultury, které se dokonce na komisi Rady Asociace krajů pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch obrátilo s žádostí o pomoc, protože právě na kraje směřují z ministerstva, většinou bez reakce, řadu dotazů na tzv. církevní restituce…

O tom, že dosud nevyjasněné spory brzdí i rozvoj v jiných oblastech, třeba v životním prostředí, v dopravě při realizaci dopravních staveb a cyklostezek, není třeba ani mluvit, ostatně nedávno byl medializovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, který přiřkl boromejkám pozemky, které stát nechtěl vydat kvůli stavbě R35.

Jan Hus by se skutečně divil, jak nízké a světské choutky mají dodnes církve…

Paradoxně se i ukazuje, že ani staré či nové vlastnictví památkových objektů církví neznamená, že bude o památky postaráno. Máme i dost příkladů, kdy se o hodnotné stavby církev nestará, nechává je zchátrat.

To se děje ve Středočeském kraji také? Můžete uvést konkrétní případy?

Třeba fara v Dolní Krupé na Mladoboleslavsku, která se dostala přes snahu obce do havarijního stavu. Nakonec jsme ji jako kraj vykoupili a zrekonstruovali a zpřístupníme ji veřejnosti, ve spolupráci s obcí tam budou probíhat i kulturní akce. V další obci, v Chlumíně, by měla i obec zájem o opravu kostela sv. Maří Magdalény ve vlastnictví církve, který je až na několik akcí celoročně uzavřený a chátrá dál. Od roku 1989 patřili k náruživým návštěvníkům snad jen zloději.

Samostatným příkladem by mohl být i zámek v Rožmitále pod Třemšínem, který je v havarijním stavu. Zámek v roce 1998 získalo darem Arcibiskupství pražské, které se o kulturní památku přes původní proklamace a spojenectví s investorem nestaralo a v roce 2012 se ho ve prospěch dosavadního spoluvlastníka zbavilo, i když vědělo o zájmu města.

Jako by církev hromadila statky a prostředky na opravy jen ve svých honosných sídlech, kde má dostatek věřících, a stav památek mimo vyvolená místa, v rozporu se zákonem o státní památkové péči, přesunula na periferii svého zájmu. Bez ohledu na jejich historickou hodnotu.

Začíná se jednat o přípravě státního rozpočtu. Jaké priority pro oblast kultury byste prosazoval?

Shrnul bych problematiku kultury do čtyř bodů.

První bod se týká financování kultury. Je třeba prosadit financování kultury ve výši minimálně jednoho procenta rozpočtu, tedy bez výdajů na církve, které značně rozpočet kapitoly zkreslují (v roce 2013 byly výdaje kapitoly 0,85 % rozpočtu, po odečtení výdajů na církve ale jen 0,57 %).

Dostatek financí ale samozřejmě nestačí, obzvlášť v české kotlině. Zdroje musí být nasměrovány správným směrem, potřebujeme systém dlouhodobého financování kultury na všech stupních státní správy a samosprávy, který zajistí i třeba důstojné mzdy řadovým odborným pracovníkům v kultuře, odpovídající investice do obnovy památek, uchování kulturního dědictví i podporu kulturních aktivit. První náměty připravovaného zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře zatím vyjadřují jen prvotní snahu o nějaké řešení, které má do systému ještě daleko.

Velmi důležité je v druhém bodě uvědomit si i význam kultury pro společnost. I to by mělo být stanoveno v připravovaném a zatím stáhnutém zákoně o kultuře/o podpoře kultury. V širším slova smyslu je třeba prosadit kulturu jako nezaměnitelnou a nezbytnou veřejnou službu občanům podobně důležitou jako sociální služby nebo zdravotnictví.

Třetím bodem je finanční, časové a územní zpřístupnění možností kulturního vyžití pro všechny skupiny občanů. Přes vstupy zdarma, slevové systémy, odstraňování bariér, rekonstrukci památek a jejich oživování. K tomu bych přiřadil i důležitou možnost vlastní kulturní tvorby, proto podporujeme, zatím jen deklaratorně, ve Středočeském kraji volnočasová kulturní centra v obcích nad 5000 obyvatel.

A čtvrtým bodem je zaměřit se na kvalitu kultury, kvalitu života, podporovat uchování a rozvoj národní kultury, ochranu českého jazyka, ochranu tvůrčí svobody, a zároveň kontrolu veřejnoprávních médií. Velice důležitá je estetická výchova, kdy podporuji snahu zavést na úrovni státu nebo alespoň na úrovni krajů do života projekt Kultura pro školy, který funguje v severských zemích a u nás třeba v Karlovarském kraji. Kraj sponzoruje školám části vybrané kvalitní kulturní aktivity, dopravu, vstupné, a studenti mohou navštívit hodnotné koncerty, výstavy nebo třeba památník v Lidicích.

K tomu jistě patří i příslušná legislativa…

Samozřejmě, záměry v legislativním plánu vlády a v připravovaných dokumentech ministerstva kultury jsou jistě krokem vpřed. Ale do jejich praktické realizace zbývá mnohdy ještě daleká cesta. Zákon o kultuře byl na přelomu září a října 2014 rozeslán do vnějšího připomínkového řízení, na základě jehož vyhodnocení bylo od další samostatné právní úpravy ustoupeno. Připravuje se nový památkový zákon, kde je možné ocenit komunikaci tvůrců s kraji i postupné roční vypořádání hromadných připomínek krajů, ale do moderní stručné podoby zásadního zákona o ochraně kulturních památek pro 21. století má dle řady kritiků daleko. Zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře není ještě ani v podrobném záměru. A mnohá legislativa připravovaná jinými ministerstvy situaci kulturních institucí často spíše komplikuje, jako třeba zákon o dani z příjmu a problém výpůjček.

Ministerstvo připravuje i zásadní koncepční materiály, jako Státní kulturní politiku 2015–2020 nebo Koncepci rozvoje muzejnictví, ale i tam je přes značnou důležitost možné kritizovat nedostatečnou a nikoliv dlouhodobou komunikaci se všemi dotčenými stranami. Doufám také, že podobně nedopadne Integrovaná strategie podpory kultury do roku 2020, kterou má ministerstvo kultury připravit i jako podklad právě pro čerpání evropských fondů…

Zbyšek KUPSKÝ

FOTO - KÚSK

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 55 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


petrpundr
2015-07-04 11:22
O vypočítavosti církve svědčí mnoho případů kdy církev nejeví o
mnoho zchátralých kostelů zájem do doby,než se toho ujme stát,obec
či parta nadšených věřících a dotyčnou ruinu na své náklady
neopraví.Poté se církev probudí a okamžitě vznese restituční
nárok,kterému je samozřejmě vyhověno.Kam tedy jdou miliardy od státu
které církev dostává v rámci restitučního vyrovnání ? Na opravy
kostelů či jiných církevních staveb zcela určitě ne ! Stát by
neměl církvým tuto vypočítavou taktiku tolerovat a podle práva jim
krátit finanční odškodnění.Protože jinak bude dál stát opravovat
cirkevní objekty a kardinálové spolu s biskupy budou více pupkovatět!
kafrmi
2015-07-04 11:04
On by se asi moc nedivil, on je měl dobře přečtené, proto skončil jak
skončil. Jo na pravdu dojelo již moře lidí.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.