Zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová FOTO - suz.cz

Jsme připraveni na vlnu uprchlíků?

Ačkoliv Česká republika není hraniční zemí schengenského prostoru, začíná i jako vnitroevropský stát pociťovat stále mohutnější uprchlickou vlnu. Během jediného týdne v červnu byla zadržena stovka ilegálních uprchlíků. Počet žádostí o azyl dosahující po pěti měsících roku 2015 stejného čísla jako za celý rok 2013: téměř 700. Dosud ČR díky přísné azylové politice uznávala právo na azyl jen ve stovkách případů ročně. Rekordním byl rok 2011, kdy mezinárodní ochranu získalo u nás 393 lidí. Je naprosto jasné, že se budeme muset připravit na obrovský nápor cizinců v budoucnu čekajících na jihu a jihovýchodě Evropy.

ČR vydává peníze na pomoc běžencům ve třech hlavních oblastech. Za prvé pomáháme přímo uprchlíkům v oblastech, odkud přichází. Za druhé provozujeme systém uprchlických zařízení, kde imigranti čekají na vyřízení žádostí; po případném získání azylu pobývají u nás do té doby, než si najdou bydlení. Za třetí ČR dotuje více jak deset neziskových organizací, které mají v náplni práce pomoc cizincům při integraci do české společnosti. Vedle toho existují i další, mimořádné náklady. Jedním z nich jsou rostoucí výdaje policie na posílení našich hranic, či na důkladné kontroly v mezinárodních vlacích a na letištích. Ty ale naše úřady zatím nevyčíslily. Vláda ovšem uvažuje, že na pomoc musí přijít také armáda.

Azylová zařízení

Zatím existují v České republice čtyři typy zařízení ubytovávajících imigranty, jejich fungování stojí skoro 300 milionů korun. Provozuje je Správa uprchlických zařízení spadající pod ministerstvo vnitra. Pracuje tam 300 zaměstnanců.

Prvním stupněm azylových zařízení jsou tzv. přijímací střediska. Ta ubytovávají nově příchozí žadatele o mezinárodní ochranu, a to než proběhnout vstupní procedury, mj. určení totožnosti, zahájení řízení o azylu. Cizinci tu také absolvují vstupní pohovory, které se snaží zjistit, zda nejde o agenty ISIS. Tato zařízení budou zažívat největší nápor tak, jak se bude zvyšovat počet imigrantů, které přijmou. Pobyt v nich je nucený, cizinci nesmějí střediska volně opouštět. V Česku jsou dvě: v pražské Ruzyni a v moravské obci Zastávka. Mají zatím kapacitu 250 lůžek, tento počet se bude muset zvyšovat.

Po absolvování úvodních náležitostí se imigranti ucházející se o azyl přesunují do tzv. pobytových středisek. Jedno je v Kostelci nad Orlicí, druhé v Havířově. Celkem zatím pojmou přes 420 cizinců. Tam bydlí až do vyřízení jejich žádosti, mohou je volně opouštět, mají k dispozici knihovnu, sportovní hřiště apod. Jsou tam i kurzy češtiny. Obyvatelé těchto středisek se dělí na dvě skupiny. První s neuznanou žádostí jsou vráceni zpět do zemí, odkud přišli, což vůbec není levná záležitost. Ti druzí získávají povolení k pobytu. Pokud podají žádost, mohou strávit až rok a půl v jednom ze čtyř integračních azylových středisek, a to v Jaroměři, Havířově, Brně a v Předlicích, kam lze umístit 250 lidí. Mohou pokračovat ve studii češtiny a hledat si práci a bydlení.

Pokud jde o zaměstnání, lze očekávat, že to bude pro ně často utrpení.

Čtvrtým typem zařízení je »ubytování« nelegálních imigrantů, kteří čekají na vyhoštění. Jde o tzv. detenci. Sídlí v Bělé pod Bezdězem a nabízí zatím 270 lůžek.

Kapacita nestačí

Z analýzy vyplývá, že dnešní kapacita zařízení je velmi omezená. K tomu, aby Česko mohlo přijmout další tisíce a možná desetitisíce uprchlíků ročně, bude nutné postavit či pronajmout další přijímací střediska, kde dochází k tzv. filtrování žadatelů. Úměrně s tím by obrovsky rostly i náklady. Ministr vnitra uvádí jednu miliardu korun ročně, ale to nemůže myslet vážně, je to zbožné přání.

Varovným příkladem, co se stane, když se nedostatek kapacit neřeší, je Itálie. Ta motivuje k ubytování uprchlíků i soukromníky, jimž dává denní příspěvky přes 30 eur. Není divu, že začal bujet byznys, do něhož se zapojila i mafie, která má své odnože v celé Evropě, včetně ČR. Ta přestavuje na ubytovny i hotely, kde ubytovává naprosto neúnosný počet lidí, za něž inkasuje v součtu obrovské sumy. Zřejmě nám to hrozí též.

Další náklady spojené s přijímáním a případnou integrací imigrantů tvoří dotace neziskovým organizacím. Konsorcium těchto organizací sdružuje 16 spolků. Údaje jsou v databázi Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES), která je na ministerstvu financí. Desítka největších získala loni 250 milionů korun. Z části jde o peníze ze státního rozpočtu, z části z EU. Přispívat mohou i soukromníci. Za posledních 10 let šlo o 1,3 miliardy korun. Nejde jen o projekty v Česku. Člověk v tísni například loni obdržel dotace za 170 milionů. Nakolik jde o akce efektivní, to ví asi jen sám velký Alláh. Jisté je, že prudce rostoucí počet migrantů bude znamenat také mnohem vyšší požadavky na dotace těmto organizacím. Kolik z toho jde do platů jejich aparátů i na jiné výdaje, které nesměřují k postiženým?

V Evropě patříme k přísnějším

Je nutno souhlasit s argumentem, že pomáhat je potřeba na území, odkud uprchlíci přicházejí. Obejde se to bez radikálních mocenských akcí, které změní režimy v těchto státech? Letos vláda posílá do Sýrie a okolních zemí 100 milionů, které jsou utečenci zaplaveny, jako je např. Turecko, Jordánsko a Libanon.

České azylové řízení je zatím na evropské poměry přísné. Dokazují to i statistiky z minulosti. I v těch pro imigranty příznivých letech vyhovělo jen 50 procent z nich. V některých letech se podíl kladně vyřízených žádostí dostal pod 10 %. Cizinci musí žádat na území Česka, odpověď dostanou do 90 dnů. Cizinecká policie bere otisky prstů, provádí se osobní i lékařské prohlídky. Cizinci musí uvádět důvody, proč chtějí do Evropy, ekonomické nejsou dostačující.

Problém je to, že neexistuje celoevropská koncepce, jak vidět EU na něco velmi potřebujeme. Žádosti se zamítají v případech, kdy uprchlík přišel přes zemi, kterou naše úřady považují za bezpečnou, nebo o azyl žádali dříve v jiném státu. Azyl se nedává, když vysvětlení rizik působí nevěrohodně nebo se žadatel prokazuje padělaným pasem. Cestu zpět si platí samotný uprchlík, pokud ovšem nezatají, že na to má.

Pokud by počty uprchlíků narůstaly stejným a vyšším tempem, také Česko bude nuceno přijímat desetitisíce, ne-li statisíce těchto lidí. Náklady by šly do desítek miliard korun. A to pomíjím otázku teroru, o kterém jsem psal dříve. Přežije Evropa nebo tu bude kalifát?

Ohrožení Schengenu

Problematika běženců proniká i do myšlení našich politiků. Ministr Jan Mládek uveřejnil v týdeníku ECHO rozhovor, kde mj. prohlásil v odpovědi na otázku, zda vidí nějaká nová rizika, která se objevují před EU vůbec a nad naším exportem obzvláště: »Vidím mračna v uprchlické krizi, poněvadž ta ohrožuje Schengen. A omezení Schengenu, nedej bože jeho zrušení, by s sebou neslo riziko, že se začnou omezovat i toky zboží. A to by pro nás bylo velmi nešťastné. Už jen to, že někdo fyzicky stojí na hranici a začne vám kontrolovat náklad, že vám bude provrtávat zboží, jestli náhodou nevezete uprchlíky, narušuje systém, který řada českých firem používá. Obávám se, že nebezpečí je velmi vysoké. Itálie a Řecko budou uprchlický příval těžko zvládat.«

Známý publicista Václav Cílek tamtéž: »Žijeme na počátku nového věku migrací. Kde bychom v ČR umístili uprchlický tábor pro zhruba 300 tisíc lidí? Mělo by to být místo dál od velkého města a poblíž vodního zdroje. Pokud možno by mělo ležet na větší rychlíkové stanici a nedaleko vojenské posádky. Jako jádro tábora by se hodila nevyužitá, ale zesíťovaná průmyslová zóna. Při ještě důstojné hustotě 500 uprchlíků na hektar, což odpovídá 50 tisícům lidí na čtvereční kilometr, by tábor měl mít rozlohu několik čtverečních kilometrů. Každý uprchlík by nás stál nejméně 100 Kč denně, což je kolem 30 milionů na denní provoz tábora a zhruba 10 či více miliard ročně. Je to dost. Uvádím tyto velice rámcové údaje, aby bylo zřejmé, jakou zátěž nese třeba Jordánko, Turecko, Keňa nebo Itálie. O nějakém novém systému globální vlády se nedá uvažovat.«

Začít od USA!

The Economist přinesl 20. června přílohu v rozsahu 16 stran o Nigérii po volbě nového prezidenta. To je prostě vedle JAR největší africký stát, pokud jde o velikost ekonomiky. Je to země v rozkladu, jeho severovýchodní část ovládají spojenci ISIS zvaní Boko Haram. Nigerie bude chrlit uprchlíky ve velikých kvantech, to nemůže rychle změnit ani nový prezident, i když před zvolením tvrdil, že se o to pokusí.

Obdobná situace je v celé Africe. Pokud pastevci v Africe mají početná stáda, která zničí travnatý pokryv a poušť se bude dále rozšiřovat, pak přišli nejen o živobytí, ale i ekonomické prostředí. Nezbyde jim, než někam odcházet, nejideálnější se jim musí jevit Evropa, která jim to na rozdíl od USA a Austrálie umožňuje. Itálie platí část ceny za ztrátu přírodního kapitálu v Africe. Škody na přírodním kapitálu vždy mají ekonomický dopad. Z hlediska kapitálu je vždy výhodné, když cenu zaplatí někdo jiný.

Svět potřebuje nový model životních hodnot a priorit, jenž radikální levice nazývá autentický socialismus. Teolog Harvey Cox říká, že existuje i Tržní Bůh, jehož první přikázání zní, že nikdy nebudeš mít dost. Nezná slitování. Působí i v církvích a na univerzitách. Meze růstu světového hrubého produktu a populace existují a týkají se celé planety Země. Kdo je prosadí? Musí se začít v USA, jak zdůrazňuje Ilona Švihlíková.

Jaromír SEDLÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 33 hlasů.

Jaromír SEDLÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


F.Zeleny
2015-07-28 08:50
Vlády ČR podporovaly "šíření demokracie" prováděné USA a
NATO, takže se migrantům nevyhnou.Co kdo zasil to sklízí.
zlaty.zajic
2015-07-27 17:51
To je tedy drzost, stovka na den pro jakési přivandrovalce a na druhou
stranu si o stovce na den může většina důchodců ať už starobních
či invalidních , kteří léta pracovali pro tuhle zemi tak jako
většina nuceně nezaměstnaných či matek na MD nechat leda
zdát.Taková drzost, přileze si sem kde jaký přivandrovalec , který se
tu má jak blecha v psím kožiše a pro tuhle republiku nehnul ani prstem
a neodvedl tu ani korunu na daních.
falk.novak
2015-07-27 16:42
Ještě jednou k otázce imigrantů. Teplouši se nemusí bát, že
muslimové jim uříznou hlavu ! Tak toho se opravdu nemusí bát,
např. moderátor Moravec, europoslanec Pospíšil a jiní. Naopak se mohou
těšit na bezplatný kurs učení se létání ze sedmého patra, aniž by
museli vyhazovat peníze za padák, rogalo, letecký benzín a další
pomůcky.
tomasklima162
2015-07-26 17:16
Při nejhorším se tu znovu zavede socializmus a lidi budou zas jen
utíkat pryč, ale zvenku sem nebude chtít nikdo.
vavrabo
2015-07-26 09:32
Proč nevykazujeme pro mezinárodní srovnání válečné uprchlíky z
Ukrajiny?
falk.novak
2015-07-25 12:39
Za jedna, neboť jsem v celém článku nenašel, že EK zavedla dne
16.7.2015 opět kvóty !!! Zdroj:
http://medzicas.sk/kvoty-budu-rozhodol-europarlament-s-komisiou/
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.