Muchomůrka červená. ILUSTRAČNÍ FOTO - cs.wikipedia.org

Pozor, aby po smaženici nezvonil umíráček

Možná je to přílišná drzost, psát v letošním létě o houbaření, i když jen z jeho temnější stránky. Ale až pořádně zaprší – a ono to přijde, jen nevíme kdy – začnou růst. Prašivky, jako vždy, v prvním sledu. Letos, snad více než jindy, nadržení houbaři mohou zapomenout na opatrnost a přinést si domů přinejmenším pořádný problém... Připomeňme si proto alespoň několik nej... hub, které nám mohou nechat zazvonit umíráček.

Sbírat máme jen houby, které bezpečně známe, a to do prodyšných košíků, neprodleně je zpracovat po příchodu z lesa a houby dostatečně dlouho a správně tepelně upravovat. I jedlé houby se mohou stát zdraví nebezpečnými, pokud se zapaří - například pokud je přechováváme v plastovém sáčku.

Opatrní musíme být i při sběru ještě nevyvinutých hub – tehdy nemusejí být dobře patrny hlavní rozpoznávací znaky a snadno pak dojde k záměně. Pokud si nejsme jisti druhem houby, raději ji nesbíráme. Pamatujme, že nejvážnější otravy jsou způsobeny záměnou jedlých hub za nejedlé.

 

Nejjedovatější

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) je považována za nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky – způsobuje zde nejvíce smrtelných otrav. Je nejen prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již zasaženy důležité orgány (zejména játra), tj. po cirka 8 až 12 hodinách, pak následuje asi 2 dny bouřlivých projevů (nevolností, zvracením, průjmem), slabší osoby mohou podlehnout již v této fázi na dehydrataci. Po bouřlivých projevech přijde zdánlivé odeznění a úleva na 1 den, ovšem v této chvíli se dokonává poškození jater, na následky čehož neléčený člověk 5. až 6. den umírá na jaterní nedostatečnost nebo otok mozku. V současnosti se udává úmrtnost cca 1/4 otrávených. Podle výpovědí otrávených má muchomůrka vynikající chuť. Jako smrtelná dávka se uvádí cca 50 g čerstvé plodnice. Muchomůrka bývá zaměňována například za bedlu, žampiony, růžovku či jedlou holubinku nazelenalou.

 

Nejjízlivější

Muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) je smrtelně jedovatá, svou nebezpečností se velmi blíží muchomůrce zelené a má stejný průběh otravy. Je možná záměna hlavně za jedlé pečárky (žampiony), které mají v mládí bělavé lupeny. Riziko záměny je ještě vyšší než u muchomůrky zelené.

Roste roztroušeně v červenci až říjnu v jehličnatých lesích, v podhorských a horských polohách. Výjimečně se udává výskyt i pod buky a duby.

 

Nejzákeřnější

Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je naší nejjedovatější a zároveň nejzákeřnější houbou. Zákeřná je hlavně doba inkubace, příznaky otravy se totiž projevují za 2 dny až 3 týdny, díky tomu byla jeho jedovatost dlouho utajena, až do roku 1958 se považovala za jedlou. Přitom dokáže lehce usmrtit nebo vážným způsobem trvale poškodit ledviny. Jako smrtelná dávka se uvádí 30 g čerstvé houby. Vyskytuje se vzácně a otravy u nás jsou buď velmi výjimečné, nebo se je nepodaří identifikovat. Pavučinec plyšový lze zaměnit hlavně za jedlé druhy pavučince, ale i trošku vzdáleněji podobné lišky.

Nejméně vybíravá

Čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) prudce jedovatý druh houby obsahující stejný jed jako muchomůrka zelená. Otrava má stejný průběh, tj. zvracení, průjem, poškození jater a bez včasného ošetření i smrt. Roste hojně na podzim především na zetlelém dřevě jehličnanů a navzdory svému názvu i listnáčů, ale i na zemi. Jakkoli český název napovídá vazbu na dřevo jehličnanů, běžně se vyskytuje i na mrtvém dřevě listnáčů. Nebezpečná především pro možnou záměnu s jedlými opeňkou měnlivou (Kuehneromyces mutabilis), třepenitkou makovou (Hypholoma capnoides) nebo některou z křehutek (Psathyrella).

 

Nejranější

Vláknice začervenalá (Inocybe erubescens) nazývána též vláknice Patouillardova je prudce jedovatá houba, otrava se projeví do půl hodiny po požití celkovou nevolností provázenou vyměšováním velkého množství slin, zvracením, průjmy a křečemi. Při požití většího množství může nastat smrt.

Roste pod listnatými stromy v lesích i mimo les. Obvykle pod lipami a lískami, ale také pod habry, duby a buky. Objevuje se od května do července, vrcholu dosahuje fruktifikace v červnu. Za vhodného počasí může vyrůst i na podzim.  Nejčastěji lze vláknici zaměnit za čirůvku májovku či závojenku podtrnku.

 

Nejhojnější

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) též nazývaná panterová či tygrovitá. První příznaky otravy se projevují za půl až dvě hodiny po požití pokrmu. Dostavuje se blouznění, účinek není vzdálený alkoholové opilosti. Otravy mohou mít těžký průběh a bez včasného léčení v nemocnici mohou přivodit smrt. Ve větším ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce. U nás roste místy velmi hojně, v listnatých i jehličnatých lesích, častější je v nižších polohách, Muchomůrka tygrovaná je velmi podobná jedlé muchomůrce šedivce a lze ji také zaměnit za velmi oblíbenou a chutnou muchomůrku růžovku.

Nejhezčí

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) je smrtelně jedovatá, hezky vypadající houba. Otrava se projevuje již 2 hodiny po jídle, silné zvracení a průjmy mohou trvat i několik dní. Vzácně může otrava skončit i smrtí. U nás se vyskytuje jen místy. Objevuje se roztroušeně ve skupinách nebo jednotlivě v červnu až září v listnatých lesích pod duby, habry a buky, na hrázích rybníků. Upřednostňuje vápencové podklady. Je možné zaměnit s mladými plodnicemi hřibů dubových (praváků), když ale odlomíte klobouk, poznáte závojenku podle lupenů, místo nichž mají hřiby trubičky. Je možná záměna i za všechny světle zbarvené jedlé houby, rostoucí mimo les.

Nejzábavnější

Lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata) je nejvýznamnější halucinogenní houba. V malé dávce vyvolává povznášející stavy spojené s halucinacemi, ve větší dávce způsobuje otravu. Ač se jí člověk těžko smrtelně otráví, hranice mezi povznášejícími pocity a otravou je velmi tenká a individuální. Člověk si může sám přivodit vážná zranění během působení obsažené drogy a riskuje jejím požitím také závislost. Další naše halucinogení houby jsou Lysohlávka česká a Kropenatec zvoncovitý.

Lysohlávka kopinatá roste od srpna do listopadu mimo les v trávě na pastvinách, lukách, zahradách nebo i na travnatých cestách. Roste jednotlivě nebo v menších skupinách v trsech trav na loukách, pastvinách a lesních cestách, často na bohatších půdách převážně v podhorských oblastech. Je to dobře určitelný druh podle tvaru klobouku s výraznou bradavkou.

 

První pomoc při otravách

První pomocí v případě podezření na otravu z hub je vyvolat u člověka zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev (podáním projímadel), podat aktivní uhlí (Carbocit, Carbosorb, Carbotox aj.) a neopomenout bohatý přísun vody kvůli proplachování ledvin. Nutné je neprodleně zajistit lékařskou péči – zavolat záchrannou službu nebo dopravit postiženého do nemocnice, kde zajistí odbornou péči a dají obsah žaludku k toxikologickému rozboru. Rozbor je důležitý k identifikaci toxických látek, které ohrozily pacientovo zdraví a na které lékař v nemocnici nalezne protilátku. Doporučuje se zajistit a předat lékaři vzorky jídla, které postižený zkonzumoval (zbytky jídla, zvratky apod.).

 

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 17 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama