Účastníci tiskové konference neziskových organizací a vicepremiéra Pavla Bělobrádka k naplňování Agendy 2030. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Neziskovky: Mějme se k světu!

Zářijový summit OSN schválil globální Cíle udržitelného rozvoje, které do roku 2030 usilují o sociálně-ekonomický pokrok. Stalo se tak v roce dobíhajících Rozvojových cílů tisíciletí vytýčených v roce 2000. Ne všechny se však podařilo splnit. Neziskový sektor chce v koordinaci s vládou přiložit ruku k dílu.

Český příspěvek k naplňování cílů není takový, jak by to odpovídalo vyspělosti země. ČR se zavázala, že bude přispívat na rozvojovou spolupráci 0,33 % hrubého národního důchodu. Prostředky však dlouhodobě stagnují na úrovni kolem 0,11 % HND ročně. Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) přiznal, na otázku našeho listu, že ČR tento parametr neplní. »Navrhoval jsem na vládě navýšení rozvojové pomoci, ale nebyl jsem vyslyšen. Chápu opatrnost, protože část rozvojové pomoci je v místě určení rozkradena, ale je třeba naši rozvojovou pomoc zvyšovat,« uvedl. Podle něho nezbývá, než přesvědčovat a tlačit i na ministerstvo financí, aby se situace propříště zlepšila.

Podle Bělobrádka, který se za ČR summitu účastnil, se v mnoha ohledech mění obecná situace v »euroatlantickém prostoru« - například 20 % vysokoškolaček podle průzkumu uvedlo, že nechce mít děti; klesá schopnost párů mít potomky; v důsledku globálního oteplování vysychají vodní zdroje a masy lidí se dávají do pohybu. »Tzv. africké jaro prý bylo vyvoláno také chudobou plynoucí z nedostatku vody,« doplnil. Stojíme před novými problémy, čelíme masivní uprchlické vlně, a to vše řešit není jednoduché, míní Bělobrádek. Připustil, že máme uvnitř ČR dluh v začleňování romské populace do společnosti, nedaří se řešit změnu struktury průmyslu, značné rezervy jsou v koordinaci a komunikaci veřejné a státní správy.

Výzva vládě

Neziskové organizace zabývající se dlouhodobě rozvojovou pomocí a trvale udržitelným životem, usilující o rovnost či zasazující se o lidskou důstojnost, jako Platforma pro sociální bydlení, České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), Zelený kruh, Česká ženská lobby, EDUin, Amnesty International, Život 90 aj., vyzvaly vládu, aby se k letošním Cílům udržitelného rozvoje veřejně přihlásila. Neziskovky se shodly na společné vizi nazvané Měj se k světu, která shrnuje prioritní cíle pro ČR: vzdělávání pro 21. století ve společné škole, soudržná a rozmanitá společnost, rovnost mužů a žen, zelená inovativní ekonomika a spolupráce se světem.

Ředitel analytického centra Glopolis a zástupce FoRS na summitu OSN Petr Lebeda připomněl potíže, se kterými se ČR potýká: od roku 2006 stoupl počet vyloučených lokalit o polovinu, každá třetí žena se setkala s formou agrese vůči sobě, šestina Čechů bydlí v místech, kde je nadlimitní výskyt emisí. Výzvy jsou tedy nejen ve světě, ale také doma. Platforma Měj se k světu má nastartovat debatu s vládou ve snaze vzájemně koordinovat své kroky.

V další části tiskové konference zástupci organizací konkretizovali své představy, kam by měla být upřena pozornost. Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení potvrdil neblahý trend, že u nás narůstá počet sociálně vyloučených lokalit, a platforma reaguje na růst sociálního napětí. Staví se za to, aby odlišnost byla vnímána jako přínos pro společnost, proto odmítá útoky na lidi bez domova, s jinou sexuální orientací či příslušníky minorit. Jana Smiggels Kavková jménem České ženské lobby vypíchla čtyři oblasti, kde je potřeba »zabrat«: řešit projevy násilí na ženách (a podepsat Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách), platovou nerovnost a z ní plynoucí nerovnost v důchodech mezi muži a ženami, nedostatečně společensky oceněnou péči, které se především věnují ženy, a nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Vzdělávací systém přestává spojovat

Schválit zákon o snižování našich emisí skleníkových plynů, podporovat inovace, které zajišťují životní standard s menší závislostí na surovinách, a pečovat o krajinu a přírodu – to jsou prioritní úkoly Zeleného kruhu. Podle Marty Misíkové Kotecké z této organizace je také nutné zvyšovat míru recyklace. Zástupce EDUinu Zdeněk Slejška představil téma vzdělávání pro 21. století ve společné škole. Současný vzdělávací systém dle EDUinu totiž prý přestává děti spojovat a dávat jim společný základ. Z hlavního vzdělávacího proudu odcházejí děti do praktických a speciálních škol, na druhé straně ještě větší podíl dětí směřuje na výběrové školy a víceletá gymnázia – dohromady je to až pětina všech žáků. Tento trend - jak vysvětlil našemu listu i Lebeda - snižuje již u mladé generace vzájemné pochopení různých odlišností, kdy »děti ztrácejí kontakt s úplným sociálním spektrem«.

Česká republika se hlásí ke své spoluzodpovědnosti za řešení problémů světa, spojených s chudobou a nerovnostmi. »Má k tomu lidský potenciál i dobře nastavené mechanismy pro zahraniční rozvojovou pomoc,« zdůraznil Pavel Přibyl z FoRS. Některé své závazky však ne až tak plní, stagnuje i humanitární pomoc. Přitom ohnisek humanitární krize přibývá. »Agenda 2030« se stává i pro ČR velkou výzvou.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 20 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama