Hory si zaslouží naši úctu

Podpora trvale udržitelného rozvoje horských oblastí, a to i za cenu omezení turistiky. To je smysl Mezinárodního dne hor, který připadá na 11. prosince. Jde o relativně mladý svátek, jako významný den ho vyhlásilo OSN teprve v roce 2003.

Mezinárodní den hor navazuje na Mezinárodní rok hor (od 11. 12. 2001 do 11. 12. 2002), který byl vyhlášen OSN z iniciativy organizace pro zemědělství a výživu. Mezinárodní den hor je chápán především jako příležitost k vytváření povědomí o významu hor pro kvalitu lidského života i přírodní rovnováhu na Zemi. Jeho smyslem je zejména podpora trvale udržitelného rozvoje horských oblastí a upozornění na možnosti i omezení při využívání hor.

Hory mají pro život na Zemi zásadní význam. Nezáleží na tom, zda žijeme na úrovni hladiny moře, nebo vysoko v kopcích, s horami jsme vždy spojeni a našich životů se dotýkají více, než si řada z nás dokáže představit.

Hory pokrývají 27 procent zemského povrchu. Poskytují většinu světové sladké vody, energii a potravu - zdroje, které budou v příštích desetiletích čím dál vzácnější. Poskytují také domov pro bohatou paletu rostlin a živočichů, ale také pro deset procent lidské populace. Přesto dochází ke značnému zhoršování přírodního prostředí, a to nejen v důsledku změny klimatu, odlesňování nebo v důsledku přírodních katastrof, ale také kvůli těžbě nerostných surovin, ozbrojeným konfliktům, chudobě, hladu.

Mezinárodní den hor je proto každý rok zaměřený na jedno z těchto pro lidstvo důležitých témat. První ročník si za nosné téma vybral hory jako nejdůležitější ze zásobáren pitné vody, neboť pokrývají spotřebu více než poloviny lidstva. Další ročníky se soustředily na míru biologické rozmanitosti či hrozbu klimatických změn.

Úkolem Mezinárodního dne hor je identifikovat nové a udržitelné příležitosti, které mohou mít prospěch jak pro horské, tak i nížinné komunity, které pomáhají k vymýcení chudoby, aniž by přispívaly k degradaci křehkých horských ekosystémů.

Modrý diamant, žluté kolečko, zelená plocha

Symbol Mezinárodního dne hor se skládá ze tří rovnostranných trojúhelníků znázorňujících hory, které vyrůstají z pomyslné vodorovné čáry - Země. První zleva má na vrcholu modrý diamant a znázorňuje ledovce a sněhovou pokrývku dávající životodárnou vodu. Žluté kolečko uvnitř prostřední hory značí surovinové zdroje, které nám hory dávají. Zelená plocha třetí hory znamená plodiny a zemědělskou produkci, kterou z podhůří získáváme.

Objevení krásy divokých scenérií

Přístup lidí k horám se v průběhu dějin měnil. K radikálnímu zlomu došlo v 18. století. Zatímco ještě na začátku století je lidé využívali především jako pastviny nebo pole, v druhé půlce století již začali nacházet krásu divokých scenérií. Zejména velehory, platící v 17. století všeobecně za objekty nehodné zájmu, se staly cílem mnoha výletů a výprav. A to nikoliv pro nějaký sportovní výkon, ale pro jejich krásu či vznešenost. Hory se staly objektem estetickým, lidé je začali nejen obdivovat, ale neustále častěji docházelo i k pokusům proniknout do hor hlouběji, případně na ně vylézt.

Svoji roli zde pravděpodobně sehrál i přírodovědný výzkum, který se v 18. století stal doslova módou a společenskou zábavou. Věda tím, že zaměřila pozornost na výzkum přírody, zaměřila i lidského ducha na přírodu obecně a pak i k ocenění jejích krás. Velmi dobře je to patrné především na těch horách, které se díky výskytu zajímavých přírodovědných jevů z oblasti geografie, geologie, meteorologie, fyziky i biologie stávaly cílem výzkumníků. Ti byli nuceni pronikat do jejich nitra a posléze si zamilovali i horské scenérie. Dalším zdrojem zájmu o hory bylo jejich pojetí jako místa svobody.

Uchvácení přírodními horskými krásami se poté objevilo ve vztahu k Alpám, Himalájím, Andám a dalším velehorám, ale i k řadě jiných menších pohoří, významných pro ten který národ. U nás to jsou například Krkonoše nebo České Středohoří.

Hory nacházely své četné obdivovatele i v průběhu celého následujícího století, kdy se k cestám za jejich estetickými kvalitami ještě přidala záliba sportovní. A to jak ve své horolezecké podobě, tak v podobě rekreační turistiky, která oživila do té doby víceméně pusté vrcholky hor a kopců. Právě masově se rozbíhající turistika měla značný vliv na jakési znovuobjevení podobných míst v Čechách a také na jejich nové využívání či přetváření.

Dnešní Mezinárodní den hor by měl být pro každého z nás také zamyšlením nad tím, jak obrovský význam mají hory pro život člověka a zda se k nim s úctou a odpovědností, které si bezesporu zaslouží, také chováme.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 13 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Z.LUDKA
2015-12-11 23:43
Tak to je neprůchodné.Co by tomu řekli ochránci lidských práv
veličiny jako je Kocáb,Šabatová,Diensbíer,nebo církevní restitutenti
a vůbec máte takové zásahy schválené od EU a USA.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.