Kdo si dnes vzpomene na Zdeňka Adamce?

Veřejnost si v nedávných dnech připomněla památku studenta Jana Palacha. Bylo to nejen v souvislosti s výročím jeho sebeupálení v lednu 1969. Nechutný ryk kolem toho ztropila česká pravice v Poslanecké sněmovně, když probíhala diskuse zákonodárců při projednávání návrhu na nový významný den v našem kalendáři – Den památky Jana Palacha.

Pravicoví politici (a na ně napojení někteří novináři stejného smýšlení) prostě neunesli názor pronesený komunistickým poslancem, navíc graduovaným historikem, Miroslavem Grebeníčkem k historickým souvislostem Palachova tragického činu, ačkoli v žádném případě nebyla zpochybněna Palachova oběť ani návrh samotný.

Nezapomínejme však na další »Palachy«, a nemyslím jen Jana Zajíce či Evžena Plocka. Byli totiž i další, také mladí lidé, kteří vzplanuli již v současném politickém režimu, jenž se tituluje jako systém demokratický. Právě v tomto týdnu, šestého března, tomu bylo deset let, co se v hořící pochodeň změnil devatenáctiletý student Zdeněk Adamec z Humpolce. I on chtěl, jako Jan Palach, sdělit společnosti zprávu o jejím nedobrém stavu. I on, hořící, dopadl poblíž pražského Národního muzea.

Tehdejší komentáře odborníků (rozuměj v roce 2003) hovořily o tom, že složité předivo soužití mezi lidmi a tíživý stav společnosti může lidi zvláště citlivé dovést až do krajnosti. Další byl ve stejném roce 2003 sebeupálený jednadvacetiletý vysokoškolák Roman Mášl, jenž také niterně prožíval nespokojenost se společenskou situací. A stále nejsme u konce seznamu – je to prý až třicítka našich spoluobčanů, kteří přistoupili k nejkrajnější formě nějakého sdělení.

Kdo si však v těchto dnech vzpomněl na Zdeňka Adamce a na další upálené v době polistopadové? Vědí vůbec o něm a jeho druzích právě ti, kteří před časem mistrovali poslance KSČM? Žel, Janové Palach a Zajíc se českou pravicí nyní používají jako klacek na všechny, kteří odmítají obhajovat kapitalismus, zvláště tedy na komunisty. Zato ti upálení v kapitalistickém zřízení jako by ani nebyli. Jako by jejich poselství nebylo žádné! A ono přesto je - byť principiálně musím odmítnout činy tohoto typu, neboť lidský život je hodnotou nejvyšší. Vždyť jedině člověk živý může svým aktivním konáním změnit běh věcí!

Je zvláštní náhodou, že právě v den desátého výročí Adamcova sebedestrukčního činu bulharská veřejnost uctila památku šestatřicetiletého Plamena Goranova, který se ve Varně zapálil. Bylo to na protest proti chudobě, drahotě a korupci...

Monika HOŘENÍ

Zajímají-li vás další články v našem deníku, přečtěte si vše buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.