Iglesias chce víc: myslí na předčasné volby

Španělský pravicový premiér a šéf vítězné strany nedávných parlamentních voleb Mariano Rajoy zatím neudělal ve snaze zformovat novou koaliční vládu žádný pokrok. Jeho pondělní schůzka s předsedou levicového protestního hnutí Podemos Pablem Iglesiasem skončila předem očekávatelným výsledkem...

Iglesias prohlásil, že vládu, v níž by zasedli zástupci Lidové strany (PP), v žádném případě nepodpoří. Rajoy se v pondělí ještě sešel s předsedou liberální strany Ciudadanos (Občané) Albertem Riverou, který by si vůbec ze všeho nejvíc přál prosadit ve spolupráci s hlavními stranami sérii jím navrhovaných reforem... Ale i kdyby Rivera, který už naznačil, že míří spíš do opozice, otočil, nebude mít Rajoy na novou vládu dostatek křesel. Chybělo by jich pořád ještě 13.

»Nepřipustíme aktivně ani pasivně, aby PP v budoucnu vládla,« uvedl v pondělí po setkání s dosluhujícím premiérem rezolutnější Iglesias. Vyloučil tím i případnou podporu menšinové vládě.

Rajoy má nyní velmi těžkou pozici, protože koalici s jeho stranou už odmítli i opoziční, ve volbách druzí tzv. socialisté (PSOE). I ti ovšem nemají příliš možností, protože s nimi také nechce šéf Podemos do koalice. Podmiňují totiž koalici s Podemos tím, že hnutí se vzdá záměru prosadit referendum o nezávislosti Katalánska.

Skutečný demokrat

Podle Iglesiase, jehož hnutí předpokládá, že by stejně většina Katalánců po vzoru Skotů v případě Británie nakonec hlasovala raději pro setrvání v rámci Španělska, se ale politický systém má upevňovat demokracií, nikoliv zákazy.

Iglesias navíc PSOE obvinil z nestability, vnitřních rozbrojů a snahy řešit jen své problémy, nikoli problémy občanů země. Iglesias připustil vznik vlády národní jednoty, kterou by ale neměl podle něj vést lídr PSOE, dvojník řeckého premiéra Tsiprase Pedro Sánchez.

Iglesias v pondělí hovořil o potřebě urychleného přijetí zákona o sociální nouzi ihned poté, co 13. ledna začne nový parlament zasedat. Mezi Španěly jsou totiž mnozí lidé, kteří nemohou čekat a kteří musejí být chráněni, když nejsou s to platit účty za topení či elektřinu a navíc jim hrozí vystěhování kvůli neplacení nájmu.

Iglesias ale také nevyloučil možnost nových voleb a vyjádřil přitom poněkud odvážnou naději, že příští hlasování vyhraje... Pokud do dvou měsíců od prvního hlasování o důvěře nové vládě se nebude žádný kabinet opírat o nadpoloviční většinu 176 hlasů v parlamentu, budou se v zemi muset konat nové volby.

Ani v Katalánsku není jasno

Rovněž Katalánsko nemá ani tři měsíce po regionálních volbách nového premiéra, a čím dál pravděpodobněji se tak jeví možnost, že budou vypsány předčasné volby. V neděli odmítli kandidaturu úřadujícího předsedy vlády Artura Mase členové levicové strany Kandidátka lidové jednoty (CUP), bez jejichž hlasů Masova domovská separatistická aliance Společně pro Ano (JXS) nemá většinu, která je pro zvolení premiéra potřeba. Pokud se strany na novém premiérovi neshodnou do 10. ledna, budou automaticky vypsány nové volby, uvedla agentura AP.

JXS má ve 135členném regionálním parlamentu 62 křesel, což není většina. Potřebuje tak podporu levicové CUP. Obě uskupení prosazují odtržení Katalánska od Španělska a společně v listopadu schválily rezoluci, v níž požadují pro region nezávislost. Menší levicová strana ale podle ČTK ve volební kampani slibovala, že při volbě předsedy regionální vlády nepodpoří liberálního kandidáta Mase, který tuto funkci zastává už od roku 2010.

Remíza

V neděli se při hlasování o Masově kandidatuře vyslovilo pro 1515 členů CUP, stejný počet straníků byl ale proti. Vedení strany svolalo další jednání na 2. ledna.

Separatistické strany, které nyní mají v katalánském parlamentu většinu, chtějí v roce 2017 uspořádat referendum o vyhlášení samostatnosti. Madrid to ale odmítá. Španělská ústava vyhlášení nezávislosti některého z regionů zapovídá. Ústavní soud vloni zakázal i konání referenda.

V Chorvatsku Most

Nový chorvatský parlament se v pondělí konečně sešel na svém prvním ustavujícím zasedání, které umožnila koaliční dohoda mezi konzervativci a proreformní stranou Most. Koalice vznikala po listopadových volbách velmi komplikovaně a i tady hrozily dokonce předčasné volby, nakonec ale vítězní konzervativci dojednali vytvoření vlády vedené technokratem Tihomirem Oreškovičem. Díky tomu byl v pondělí během první schůze parlamentu bez problémů zvolen jeho předseda - zástupce donedávna opozičního Chorvatského demokratického společenství (HDZ) Željko Reiner.

První pokus ustavit Sabor, vzešlý z listopadových voleb, se 3. prosince nezdařil, když poslanci nedokázali zvolit předsedu. Nyní už byl nový šéf parlamentu zvolen 88 hlasy ve 151členné sněmovně.

Volby v Chorvatsku vyhrála Vlastenecká koalice, která v parlamentu získala 59 křesel. Druhá s minimálním odstupem skončila s 56 mandáty koalice Chorvatsko roste kolem doposud vládnoucích sociálních demokratů (SDP). Jazýčkem na vahách se tak s 19 mandáty stalo uskupení Most, které usilovalo o vytvoření vlády velké koalice v čele s premiérem-nestraníkem, jež by se pustila do reforem povzbuzujících investice a omezujících státní dluh...

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 12 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.