Další pokus zpochybňovat

Dvacátého pátého ledna Český rozhlas Plus po desáté hodině dopolední odvysílal rozhovor s »politologem« a odborníkem na Německo Janem Šonkou. Tématem bylo sedmdesáté výročí odsunu sudetských Němců. Pan politolog, jemuž zdatně nahrával redaktor, se nám svěřil s »řadou svých poznatků«. Dosud jsme nevěděli, že vlastně teze o tom, že jsme se po staletích nedobrých zkušeností konečně zbavili Němců, je výmyslem komunistů, že způsob, jak se bude přesidlovat, si vymysleli státy pod vlivem Sovětského svazu, že mezi sudetskými Němci byl větší odboj než mezi Čechy, že odsun, tedy vystěhování, nebyl uskutečněn humánním způsobem, že nás hospodářsky poškodil (viz skláři z Jablonce). Podobných tvrzení, včetně takového, že prý sudetští Němci u západních armád tvořili samostatné bojové jednotky, bylo více.

Nevím, kde se pan Šonka seznámil s českými dějinami. Nemá smysl s ním polemizovat. Jen by mě zajímaly odpovědi na několik následujících otázek: Ví pan »politolog«, že ono soužití mezi našimi národy mělo zejména v 19. století značné trhliny, že oni »naši« Němci zabránili ještě za Rakouska právní rovnosti Čechů a Němců? Ví, že jistý rakouský Němec Kündermann odpovídající za výchovu a školství (byl katolickým knězem) už v 18. století se pokusil nařízením císařovny vymazat český jazyk, později se o totéž snažil sudetský Němec K. H. Frank a R. Heydrich to později dovedl do absurdna? Ví, že myšlenka odsunu se zrodila u prezidenta Beneše v Londýně dávno před tím, než se o ní dozvěděli moskevští komunisté, a že odpovídala tomu, co chtěl především nekomunistický odboj doma? Ví, že první, kdo se vyjádřil v podstatě k Benešovu záměru kladně, nebyl Stalin, ale Churchill? Ví, že odsun, kromě toho brněnského, se uskutečnil přesně podle plánu příslušné spojenecké komise a byl jí jeho průběh také kontrolován? Ví, že odsunovaní dostali na cestu přesně spočítanou váhu potravin a na děti dokonce i mléko, i když nepopírám, že byla místa, kde se s nimi nemuselo jednat v rukavičkách? Ví, že nejen z východu byly donuceny odejít ze svých domovů stovky Němců z Malmed, Eupenu, Jutska a odjinud, přičemž tamní německy mluvící obyvatelstvo se neprovinilo tak proti vlastnímu státu, jako tomu bylo v případě většiny Němců žijících v našem pohraničí? Na rozdíl od pana Šonky jsem neslyšel o samostatných německých jednotkách působících na západní frontě. Vím však o nemálo demokratických sudetských Němcích, kteří se postavili proti nacismu, ti také po válce mohli zůstat a mnozí také zůstali. Za okupace skutečně v sudetských okresech byli i odpůrci nacismu. Mnozí skončili na šibenicích, šlo především o komunisty. Byla mezi nimi i Herta Lindnerová, po níž za minulého režimu dokonce byla pojmenována jedna z místních škol a park v Krupce. Byli i jiní. Mnozí z nich později pomáhali budovat novou republiku nebo odejeli dobrovolně do Německa, ale že by jich bylo víc, než odporu účastnících se Čechů, jsem neslyšel. Atd., atd.

Už dr. Beneš předpokládal, že se jednou najdou ti, kteří budou odsun zpochybňovat. Jen nevím, proč se k tomu propůjčil i ČRo Plus.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 182 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


janmakovicka
2016-02-01 16:47
Pro pana Havlíka: Nepíšu články pro Halo noviny, ani se na stránkách
HaNo o mých názorech nepíše. Tedy čtenáře HaNo nezajímám. Zde
jsem položil skromný dotaz Kdo je pan Jan Šonka, protože na internetu
jsem našel jen několik živnostníků stejného jména ale žádného
germanistu. Na internetu se vyskytuje germanista Jaroslav Šonka, „který
má vazby na sudetoněmecký landsmanšaft.“Pokud Vás opravdu zajímám
tak Britské listy – autoři, tam je pár řádků o mně. Čtenáře
HaNo tím nebudeme unavovat.
petr.krafka
2016-02-01 12:21
Dobrý den,jsem pouze poněkud menší blbec.To jen pro ty,kdo by se ptali
na moje vzdělání.Ale pro autora článku a některé diskutující
konstatuji,že ve zmiňované pozici znám pouze Jaroslava Šonku.Múže mi
tedy někdo,co by menšímu blbcovi,odpovědět, kdo je vlastně Jan
Šonka???
janmakovicka
2016-01-31 18:34
Kdo je to Jan Šonka? Kde tento odborník na Německo studoval? Co napsal?
Gartouzek
2016-01-31 13:04
V roce 1950 mezi obyvatelstvem České republiky bylo 159 938 německé
národnosti, dle sčítání lidu v českých zemích. Nebyly kolektivně
odsunutí všichni Němci, jak mnozí hlásají. Historici začínají se
stále více zajímat o skupinové mentality. Ukazuje se, že mentality
mají významný vliv na dějinné události. Až historici budou se
hlouběji zabývat mentalitami národností v poválečném období, tak
dojdou nejspíše k závěru, že mentalita německého národa v České
republice byla neslučitelná s českou mentalitou. Jinými slovy,
německá mentalita i po roce 1945 se vyznačovala prožíváním pocitu
nadřazenosti německé rasy a zvýšenou agresivitou. V podstatě je to
projev nižší sociální vyzrálosti, která není daná rasou, ale je
důsledkem výchovných chyb rodičů, které se dědí v rámci tak
zvaného sociálního dědictví.
j.thuma
2016-01-31 09:20
AUTOR NEPÍŠE NIC JINÉHO NEŽ PRAVDU ! ! ! Je mi bez 2 měsíců 82,
válku i její konec jsem prožil i vnímal, dobře si pamatuji kdo byl kdo
a jak se projevoval. A jak se projevují nyní sudeťáčtí potomci, to
vidíme i slyšíme a naši novináři se předhánění jak se jim
zalíbit. Pan Kojzar je jeden z mála, který nejen zná, ale také se
nebojí říci poctivě co si myslí. Nejsem ani bývalý člen KSČ, ani
člen současné KSČM, ale pravda je pravda. Ta "havlovská"
byla jen jedna lež na druhé !
jaroslavprchal
2016-01-30 22:31
Ve svazku americké armády bojovali němečtí emigranti, často
židovského původu, známí jako Ritchie Boys. Byli vycvičeni pro
speciální úkoly jako získávání informací (vyzvědačství) nebo
dezinformace, ale zúčastnili se také mimo jiné vylodění v Normandii.
Nejznámějším příslušníkem této jednotky byl zřejmě Stefan Heym,
autor slavného románu Křižáci na Západě.
hajek.jiri51
2016-01-30 17:09
Když se předělává historie, tak se na nějaké "úlety"
nehledí. Tak že s našimi novými německými přáteli na věčné časy
a nikdy jinak. A taky bylo-nebylo.
Reklama
Reklama

Reklama