Na 40 % Němců žádá odchod Merkelové

Asi 40 % Němců si přeje, aby kancléřka Angela Merkelová kvůli uprchlické krizi odstoupila. Ukázal to aktuální průzkum společnosti Insa pro časopis Focus.

V názoru na odstoupení Merkelové je německá společnost rozdělená. Zatímco 40 % lidí si její rezignaci přeje, pro 45 % není k odchodu Merkelové důvod. Mimořádně kritičtí jsou ke kancléřce stoupenci populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž odstoupení Merkelové žádají dvě třetiny. Kritiku sklízí kancléřka ale i ve své konzervativní unii CDU/CSU - pro její odchod se vyslovila zhruba čtvrtina příznivců strany.

Průzkum společnosti Forsa však ukázal, že Němci nevidí k Merkelové alternativu. Podle 62 % dotázaných by uprchlickou krizi nedokázala vyřešit žádná politická strana. Největší naděje voliči bohužel vkládají do CDU/CSU, o níž je 23 % Němců přesvědčeno, že nabízí nejlepší recepty na řešení současné situace.

Pokud by Němci měli možnost přímo volit kancléře, nejúspěšnější by stále byla Merkelová, kterou by podpořilo 43 % lidí. Na druhém místě skončil s 27 % vicekancléř a předseda sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel.

Volební preference jednotlivých stran se v průzkumu společnosti Forsa proti minulému týdnu nezměnily. Nejsilnější zůstává CDU/CSU, kterou by volilo 36 % Němců, pro SPD by hlasovalo 24 % dotázaných. Strany Die Linke., Zelení a AfD by shodně získaly 10 % hlasů. Na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do Spolkového sněmu se pohybuje liberální Svobodná demokratická strana (FDP).

Bavoři tlačí na Angelu

Bavorsko zveřejnilo šestistránkový dopis, kterým Mnichov oficiálně žádá kancléřku Angelu Merkelovou o ochranu hranic Německa a o rychlé řešení uprchlické krize. V opačném případě bavorský zemský premiér Horst Seehofer hrozí ústavní žalobou. Seehofer také řekl, že setrvání na současné uprchlické politice může vést až k odvolání kancléřky. Merkelová se k dopisu dosud podle agentury DPA nevyjádřila, ve čtvrtek nicméně prohlásila, že na dopisy se odpovídá, a ne se o nich veřejně diskutuje... »Proud uprchlíků neustává. Od začátku roku zemská i spolková policie zaznamenává 1100 až 3400 osob denně,« varuje premiér. Spolková vláda má ústavní povinnost omezit masový a nekontrolovaný příval běženců a nynější azylová politika je prý v rozporu s pravidly Evropské unie. To Mnichov dokládá přiloženým posudkem někdejšího ústavního soudce Uda Di Fabia.

Mnichov poněkud naivně žádá mj. vyvinout veškeré úsilí ke skutečnému zajištění vnějších hranic EU, registrovat všechny žadatele o azyl ihned po vstupu na území schengenského prostoru volného pohybu a běžence v rámci evropského bloku spravedlivě přerozdělit.

Seehofer se rovněž zmiňuje o nutnosti zavést roční kvóty na počet běženců, které je schopné Německo přijmout. Opět tak uvedl hranici 200 000 lidí, o které v minulých týdnech opakovaně hovořil. Uvedl také, že žádost o přijetí v Německu musí běženci podávat ne na německých hranicích, ale v těch zemích, kde poprvé o ochranu požádali.

Výzva k naplňování dohody

Merkelová vyzvala k urychlenému naplňování dohody mezi EU a Tureckem ohledně zmírnění přílivu uprchlíků. Italský premiér Matteo Renzi na společné tiskové konferenci po jednání s kancléřkou v Berlíně prohlásil, že Itálie chce převzít větší odpovědnost v EU, což se týká také uprchlické politiky. Itálie podle něj už v EU nepředstavuje problém a své úkoly plní.

EU pro letošek slíbila tři miliardy eur (81 miliard korun) na zlepšení situace syrských uprchlíků, kteří se nacházejí v Turecku. Itálie ale pomoc zatím blokuje kvůli námitkám vůči způsobu, jak tyto peníze získat.

Matteo Renzi k tomu podle agentury ANSA ironicky podotkl, že Itálie s Evropskou komisí o této otázce intenzivně jedná, ale EK si prý »vždy najde důvod k pořádání tiskových konferencí s novináři« na toto téma. Šéf italské vlády, který zdůraznil, že se nacházíme v citlivém okamžiku evropské historie, rovněž vyzval k boji proti populismu. K tomu je podle něj nutný hospodářský růst. Poznamenal, že v Berlíně poprvé není se »seznamem slibů, ale se seznamem reforem a výsledků«.

Bezpečné země

Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Ve čtvrtek večer se na tom dohodli šéfové německých vládních stran. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.

Dohodu o úpravě azylových pravidel oznámil v televizi n-tv vicekancléř Gabriel po jednání s Merkelovou a Seehoferem. Podle Gabriela začne vláda ihned po schválení nového seznamu bezpečných zemí vracet severoafrické žadatele o azyl zpět do jejich vlasti.

Vloni v polovině roku Německo zařadilo na seznam bezpečných zemí (dílem neexistující) Kosovo, Albánii a Černou Horu. Následně se počet uprchlíků z těchto zemí přicházejících do Německa snížil na minimum.

Součástí dohody je i úprava pravidel pro zaměstnávání běženců. Uprchlíci, kteří se v Německu vyučí, budou mít nově nárok na to dva roky pracovat, aniž by museli žádat o pracovní povolení.

Finové chtějí vyhošťovat

Finsko se chystá vyhostit 20 000 migrantů, kteří do země přišli v roce 2015 a jejichž žádost o azyl byla nebo bude zamítnuta. Informovalo o tom ve čtvrtek podle agentury AFP finské ministerstvo vnitra. Vyhoštění by se mělo týkat zhruba dvou třetin žadatelů o azyl.

Negativní odpověď dostane přibližně 65 % z 32 000 žadatelů o azyl, které vloni zaregistrovala imigrační služba, řekla AFP mluvčí finského ministra vnitra Paivi Nergová. Do Finska, které má kolem 5,5 milionu obyvatel, míří běženci převážně z Iráku a Somálska.

Sousední Švédsko ve středu oznámilo, že hodlá vyhostit až 80 000 migrantů ze 163 000, které Švédsko přijalo v minulém roce, tedy zhruba polovinu. Jak k vyhošťování bude docházet v praktické rovině, ale nikdo zatím neupřesnil...

Všechno je jinak

Údaje unijní agentury Frontex a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) navíc vážně zpochybňují nedávné tvrzení nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse, že většina migrantů přichází do Evropy ze zemí, kde není žádný konflikt, a nemá nárok na azyl. Uvedl to bruselský zpravodajský portál EUObserver.

Timmermans podle portálu začátkem týdne řekl nizozemské rozhlasové stanici NOS, že tzv. ekonomičtí přistěhovalci tvořili v prosinci celkově asi 60 % cizinců mířících do Evropy. Uprchlíků z oblastí konfliktů a s právem na azyl tak podle něj bylo jen 40 %. Timmermans se přitom odvolával na tehdy ještě nezveřejněné údaje agentury pro ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex.

Podle následného sdělení agentury Frontex a UNHCR však v reálu téměř 90 % lidí, kteří v prosinci připluli přes moře do Evropy, pocházelo ze zemí, kde zuří války či větší konflikt. Agentury podle ČTK upřesnily, že podíl Syřanů mezi migranty se sice snížil na asi 39 %, ale zvýšil se počet Iráčanů, kteří jako Afghánci představovali zhruba 24 % běženců, kteří přijeli v prosinci do Řecka.

Podle zástupce UNHCR v Řecku Philippa Leclerka ekonomičtí migranti, kterým by se měl urychleně zajistit dobrovolný či nucený návrat do zemí původu, tvoří jen kolem 10 %!

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 18 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama