FOTO - archiv Haló novin
Halíková: Nepřipusťme divoké rozhodování, mějme na mysli, že zákon má stanovit srozumitelná pravidla.

Nad návrhem zákona o veřejných zakázkách

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek by mohl podle změn, které navrhují poslanci, zvýšit limit na vícepráce z 30 na 50 procent nebo zvýšit limit pro malé koncesní řízení až na 100 milionů korun. Celkem se k samotnému návrhu zákona sešlo více než 200 pozměňovacích návrhů.

Schvalování normy, k němuž by mělo dojít v následujících týdnech, tak nebude vůbec jednoduché. Druhé čtení návrhu, které se uskutečnilo minulý týden, trvalo přes čtyři hodiny. Poslanci předložili asi čtyři desítky pozměňovacích návrhů, s dalšími 170 návrhy přišly i tři sněmovní výbory, které normu projednávaly. Všechny návrhy bude muset nyní posoudit výbor pro veřejnou správu.

Jeho předsedkyně Milada Halíková (KSČM) uvedla, že panuje obava, že zákon bude třeba novelizovat dřív, než se ho zadavatelé naučí používat. Překvapilo ji, že desítky pozměňovacích návrhů iniciovalo samotné ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel návrhu. »Zdá se, že předlohu se nepodařilo před odevzdáním na jednání sněmovny ani po vypořádání se s tři a půl tisíci připomínek v meziresortním připomínkovém řízení dotáhnout do podoby bez nutnosti dalších korekcí,« konstatovala Halíková. Zpochybnila také záměr dát zadavatelům větší zodpovědnost. Podle poslankyně to může naopak zvyšovat jejich závislost na právnících a zejména na specializovaných firmách, které připravují výběrová řízení a jejich vyhodnocování. Vyzvala proto své kolegy, aby při závěrečném hlasování nepřipustili nějaké »divoké rozhodování, ale měli na mysli, že zákon má stanovit srozumitelná pravidla pro zadavatele i dodavatele, a ne jim naopak složitým zákonem práci komplikovat«.

Místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Soňa Marková (KSČM) poukázala na to, že v návrhu není zahrnuto zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených osob. »Domnívám se, že bychom měli usilovat o racionální a objektivní přístup a neschválit návrh, který by mohl významně a dlouhodobě zhoršit postavení několika stovek zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají tisíce zdravotně postižených spolupracovníků,« uvedla. Svým pozměňovacím návrhem chce eliminovat obavy ze zneužívání cenového zvýhodnění, a to omezením poddodávek tak, aby se na nich podíleli i zaměstnaní, osoby se zdravotním postižením zvýhodněného dodavatele.

Hodně prokorupční zákon?

Vzhledem k tomu, že zákon má výrazný dopad do života samospráv obcí a měst, varoval Leo Luzar (KSČM) před jeho unáhleným schvalováním. Požádal ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou (za ANO), aby vysvětlila obavy, že jde o »hodně prokorupční zákon především v zakázkách rozsahu dva až šest milionů korun«.

Dva výbory navrhly zavést poplatek za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu. Má zabránit podávání zbytečných podnětů. Hospodářský výbor navrhuje tisíc korun, výbor pro veřejnou správu pak desetkrát víc. Podle Šlechtové by ale částka 10 tisíc Kč mohla být protiústavní. »Chci se zeptat, která částka je protiústavní a která není. Nejsem si jistý, jestli to má určovat Ústavní soud, anebo to máme udělat my, protože nám jde o to, vyvarovat se toho, aby se ÚOHS zahltil žádostmi z veřejnosti,« reagoval člen výbor pro veřejnou správu Jan Klán (KSČM).

Ústavně-právní výbor podpořil návrh Martina Plíška (TOP 09), který má zamezit firmám, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády, aby se mohly ucházet o veřejné zakázky. Hospodářský výbor navrhl zvýšit limit na vícepráce z vládou navrhovaných 30 % na 50 %. Výbor chce také zvýšit limit na koncesní řízení malého rozsahu z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek by měl platit nejpozději od 18. dubna. Do té doby musí Česko převést do národní legislativy evropské směrnice, jinak hrozí omezení čerpání evropských dotací.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 6 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


josefko
2016-01-31 22:34
Neschvaluji, že každá i menší veřejná zakázka musí být řešena
výběrovým řízením až na výjimky. Jsem zastáncem toho, aby měl
stát své státní společnosti, kterým by své státní zakázky zadal
přímo. Příklady: silnice a dálnice, státní stavby, různé výrobní
nebo opravárenské společnosti. Tedy možnost v nich zaměstnat i vězně
atd. Další příklad: Léta nemají vojáci potřebné uniformy a další
výstroj na kterou mají nárok, ale pořád je cosi špatně
vysoutěženo. V minulosti byl Kras, n.p. a všechny mocenské složky byly
vždy řádně vystrojené. Další příklad: Rakousko a Bavorsko mají na
opravy silnic a dálnic státní firmy a jde vždy všechno jako po másle.
Proč, proč a proč? Proč například nemůže mít stát státní banku
komerčního typu a v ní by byly účty státních a veřejných
organizací. Proč jsou některé peníze uloženy v českých filiálkách
zahraničních bank? Takových proč bych mohl najmenovat víc.
Reklama
Reklama

Reklama