FOTO - pixabay

Zaměstnanci škol chtějí vyšší mzdy

Školské odbory žádají zvýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků v roce 2017 minimálně o deset procent.

Stálo by to včetně odvodů asi osm miliard korun. Vedle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) kvůli tomu chtějí dopisem oslovit i premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků by se měl stát čtvrtou prioritou ministerstva školství i celé vlády, tvrdí odbory. Požadovaný minimálně desetiprocentní růst by podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka znamenal přiblížení k cíli, aby měli pedagogové 130 procent průměrné mzdy.

Nástupní tarifní plat učitele by se měl zvýšit asi o dva tisíce na 23 000 korun, u nejzkušenějších pedagogů by základní plat mohl růst asi o tři tisíce na 30 000 korun. »To si myslím, že by bylo motivační, smysluplné a na místě,« řekl Dobšík.

»Je to oprávněný požadavek,« řekla Haló novinám poslankyně Marta Semelová (KSČM). »Pokud jde o platy pedagogických pracovníků, vysokoškoláci z jiných oborů dosahují mnohem vyšších platů než učitelé. Vzdělání je investice do budoucna, učitelství je velmi zodpovědné povolání a školství si zaslouží lépe zaplacené pedagogické i nepedagogické pravovníky.«

Pracovníkům ve školách se stejně jako ostatním státním zaměstnancům v posledních dvou letech zvyšovaly výdělky. Reálná čísla za první tři čtvrtletí ale Dobšík považuje za alarmující. »V celém veřejném sektoru rostly platy za 1. až 3. čtvrtletí o 3,5 procenta, zatímco pedagogům o 2,8 procenta,« řekl. Dodal, že celoroční průměry, které zatím nejsou k dispozici, mohou ovlivnit odměny vyplácené na konci roku.

Od listopadu 2015 se platy učitelů zvyšovaly průměrně o 3,3 procenta. Nejvíce si polepšili učitelé s více než dvaatřicetiletými zkušenostmi, kteří si také díky vytvoření nového stupně podle délky praxe polepšili o 1590 korun měsíčně na 27 940 korun hrubého.

Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2017 a 2018 počítá se zmrazením výdajů na školství. Stejně jako ministryně Valachová s tím nejsou spokojeny ani odbory. »Musí se to změnit kvůli platům i inkluzi,« řekl Dobšík.

O požadavcích spojených se zářijovým startem takzvané inkluzivní novely školského zákona odbory s ministryní průběžně jednají. Stejně jako kraje daly ministerstvu školství čas do konce března na další přípravy, než se bude případně diskutovat znovu.

Ačkoliv se v posledních dnech objevují informace o odkladu inkluze, ministerstvo školství včera sdělilo, že vyhláška neposouvá účinnost příslušných ustanovení školského zákona. Bylo jen prodlouženo přechodné období na novou diagnostiku dětí, které už v systému jsou. Místo původně plánovaného roku jsou to dva, aby to poradny mohly zvládnout.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 11 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


proximafb
2016-02-03 20:06
Nemůžeme koukat, kdo má jakou měsíční mzdu, to není směrodatné,
protože někdo pracuje 4 hodiny a druhý 16 hodin denně. Musíme se
držet průměrné hodinové mzdy. Když se učitelům sečte za rok
dvanáct platů a vydělí počtem hodin odučených za rok, tak vyjde
velmi vysoké číslo. Takovou hodinovou mzdu má málokdo.
Reklama
Reklama

Reklama