Přísně tajné. FOTO - csee-etuce.org

Šminka a rizika TiSA

Transpacifické obchodní partnerství (TTP) bylo podepsáno už v říjnu. Šance, že neprojde sítem ratifikace, je stále docela reálná. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) se teprve pokoutně kuchtí. Tím širší averze budí. O to víc uniká pozornosti třetí bod »bermudského trojúhelníku« - Dohoda o obchodu ve sféře služeb (Trade in Services Agreement, TiSA).

TTP – připomeňme pro osvěžení - spojuje 12 států po obou pacifických březích (Austrálie, Brunej, Chile, Japonsko, Kanada, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Peru, Singapur, Spojené státy a Vietnam). Připadá na ně 40 procent světového obchodu. TTIP straží Amerika na Evropskou unii. Zahání do houfu země, generující 60 % produktu a 33 % obchodu celého světa.

Oba »transoceánské« spolky ženou pod jedno velení zónu, koncentrující 73 % světového obchodu. A to pod komando USA, na něž ho připadne jen kolem 10 %. Za barnumský žvást, lakující na růžovo poslední součást trianglu, nahlíží Valentin Katasonov, profesor Moskevské státní univerzity mezinárodních vztahů.

Za zády legitimní instituce

Zdálo by se, že dostatečným garantem »volného obchodu« je Světová obchodní organizace (WTO). Sdružuje už 162 zemí. Vznikla roku 1995. Transformací Generální dohody o tarifech a obchodu (GATT). Klíčové cíle »liberalizace světového obchodu v zájmu nadnárodních korporací« razí i ve své nové fazóně. Teď to však stále víc drhne v rozvojovém světě. Ten požaduje zrušit bariéry omezujících export na západní trhy (především zemědělské produkce). Rozhovory se vlečou už od roku 2001. Letitou americkou režii komplikuje i to, že do WTO vstoupilo roku 2012 Rusko. Washington neskrývá obavy, že se uvnitř WTO zformuje blok zemí BRICS.

Právě od roku 2012 rozjel i přípravy »alternativních struktur«. Tady má »pravidla hry určovat Amerika a WTO změnit v tichosti v bezobsažnou fasádu. (…) Washington tím manévrem sleduje dva cíle. Obnovit vlastní nadvládu nad světovým obchodem«. A zároveň »ekonomicky oslabit Rusko, Čínu a další země BRICS. (…) Vytlačit je do obchodní izolace«.

Finálním klientem šarády jsou nadnárodní korporace a banky. Trojlístek nových smluv pod jejich nadvládu hrne nejen světový obchod, ale celou »ekonomiku, sociální sféru a politiku zemí, zatažených do uvedených partnerství«. Aby je »zbavil i většiny prerogativ státní suverenity«.

Pod jedno komando i ekonomicky

A právě v tom je klíčovým beranidlem TiSA. Její podpis se čeká od všech signatářů TTIP a TTP. Jsou-li ty dvě »bizarním trójským koněm«, pak Dohoda o obchodu ve sféře služeb je »zbraní konečného vítězství«. A »konečným vítězstvím se rozumí úplná likvidace suverénních států«.

Tři body »Bermudského trojúhelníku«. FOTO - wikileaks.org

Ještě do předloňského léta se o TiSA vědělo jen v úzkém kruhu zúčastněných. Z přítmí ji vytáhly až zvídavé WikiLeaks. Rázem se ukázalo, že se na ní pracuje už od roku 2012. Z iniciativy USA a Austrálie a krátce nato i za účasti centrály EU. Už k momentu, kdy ji WikiLeaks nahlédly do karet, si v habaďůře smočila prsty teritoria, jimiž prochází na 70 % světového obchodu.

Kolorit dokresluje fakt, že přípravy běží mimo půdu WTO. A tím i Generální dohody o obchodu ve službách (GATS), přijaté v rámci WTO už dřív. Rusko, Čína, Indie, Brazílie a JAR za jednací stůl zvány nejsou. Tak jako v případě TTP a TTIP. Ne spolupráci, ale konfrontaci má tak ve vínku i TiSA. Důvody tlumočil sám Obama: »Amerika si nemůže dovolit, aby země typu Číny psaly pravidla světové ekonomiky.« Na buzeraci, co všechno musí a co nesmí ostatní, je tu přeci monopol.

Švindl tajnosnubného přítmí

TiSA se rodí v tajnůstkářském přítmí známém i z příprav TTIP a TPP. Za EU ji sjednávají tykadla Evropská komise. Své kroky dlouho tutlala i před členskými státy a Evropským parlamentem. Embargo zrušil až husarský kousek WikiLeaks. Teprve pak byl Evropský parlament zčásti připuštěn prostřednictvím svého výboru pro mezinárodní obchod (INTA). Europoslankyně Viviane Redingová (předtím i komisařka a místopředsedkyně EK) však musela na to, že »jednání chybí transparentnost«, upozornit i na tiskové konferenci, konané právě před rokem. Za klíčovou podmínku legitimity označila nejen »adekvátní účast Evropského parlamentu, ale i sociálních partnerů a nevládním organizací«.

Jednání probíhají v Ženevě. Konalo se už 15 kol. Další se plánuje na letošní únor. Předsedají jim společně USA, Evropská komise a Austrálie. Teď už po každém kole vydávají i memoranda a tisková prohlášení. Jsou to však prázdná, deklaratorní lejstra. Tomu, co opřádají mlhou, vévodí hlavně následující:

Cílem je vymahatelně zakotvit, že »na trhu služeb nebudou určovat pravidla hry národní státy, nýbrž jakési nadnárodní instituce«. A to samé i v opačném gardu: »státy už na přijetí jakýchkoli zákonů a norem, limitujících byznys na trhu služeb, ztratí právo«.

»Regulace« vzhůru nohama

Ta »regulace« vzhůru nohama se nemá týkat jen »komerčních služeb (dopravy, turistiky, hotelového byznysu, komunikace atp.)«. Závazná má být i pro »ty, které jsou klíčovými funkcemi státu. Hantýrka TiSA jim říká »státní služby«. Stát má »na vlastní servis pro obyvatelstvo postupně rezignovat a odevzdat tuto sféru soukromému byznysu«.

Proradné libreto sleduje už pojem »státní služby«. Po letité masáži, stigmatizující stát jako nejhoršího hospodáře pod sluncem, rozráží brány chamtivé demagogii. Tedy že teprve poté, co stát přestane zaclánět, nastane pravý ráj »kvality« a »efektivnosti«, jichž je s to výlučně privátní byznys. Aby to zbořilo i zbylé torzo překážek, limitujících jeho monopol v tak citlivých sférách jako komunální hospodářství, zdravotnictví, školství i jiné služby. TiSA má i jejich »národní trhy otevřít kompletně i nadnárodním korporacím a bankám«. Zato stát coby subjekt »veřejných služeb má zcela odumřít«.

Prohibice veřejných služeb

Experti s drobnohledem nad »úniky informací« anoncují hlavně následující:

Prvořadým cílem TiSA je právě »likvidace sociálních funkcí státu (školství, zdravotnictví, komunální služby), majících přejít do rukou nadnárodních struktur«. Hned nato však i »zrušení státní regulace finančního sektoru ekonomiky, především bank a pojišťoven«. S cílem podřídit i je výlučně »regulaci nadnárodními orgány«. A jako závaznou normu zakotvit i »další liberalizaci finančních trhů«. Zcela »navzdory finanční krizi v letech 2007 – 2009 dokládající, že právě to je špatně«.

Součástí nadílky, připravované pod zkratkou TiSA, je i »převod veškerého platební styku do bezhotovostního režimu«. Kdo to má za nevinnou technickou modernizaci – třeba jako mobil v každé kapse - krutě se mýlí. Cílem je totiž »řídit i samu spotřebu služeb«. A disponovat tak i »apolitickým« mechanismem, jak kohokoli »nepohodlného od celého systému služeb jednoduše odstřihnout«. A při jednom i »legální« šancí, jak rozšířit pole dotěrně vyděračské konfiskaci soukromí. Premiantem jejích praktik je americká NSA. V těsném závěsu však supí i mnohé další »služby«.

Pokoutná privatizace státu

TiSA má zavést i »tvrdou kontrolu sféry informačních služeb (média, internet, knihovny)«. Neviditelnou »nadvládu nad populací za pomoci informačně-komunikačních technologií, umožňujících dohlížet, nakolik se chová podle norem nadnárodních institucí«.

Summa summarum tak jde o »projekt privatizace státu«. Významných »sfér jeho sociálních, finančních a informačních služeb«. Tím, kdo na něm vydělá, nebudou »milióny a miliardy normálních lidí, ale světová oligarchie, budující planetární koncentrák pod názvem ´globální management´«.

TiSA je nástrojem »definitivní uzurpace moci nad světem finanční oligarchií«. Už ani za doprovodu »pusté demagogie na téma demokracie, lidských práv a sociální odpovědnosti byznysu«. Tentokrát naopak natvrdo. »Směrem k novému světovému řádu zhruba ve stylu, jak ho ve Zvířecí farmě popsal George Orwell. Panstvo spěchá. Podpis Dohody o obchodu ve sféře služeb se plánuje na rok 2020. Celý proces však zřejmě nabere ještě rychlejší tempo,« uzavírá svou analýzu profesor.

Šance na široké aliance

Ta kritika není kůlem v plotě. Násobí i negociační pozici těch, kdo smí do příprav TiSA mluvit aspoň zčásti. Razantnější slovník už volí i Viviane Redingová, tematická zpravodajka Evropského parlamentu: »Jistěže nechceme, aby TiSA podlomila naše veřejné služby, kulturu, pracovní právo, ekologické normy, ochranu spotřebitele i ochranu osobních údajů – jinými slovy způsob, jímž v Evropě žijeme. To vše musí zůstat nedotčeno. Náš politický, sociální a kulturní model je hodnotou, a nikoli břemenem. Naše standardy nemůže změnit žádná obchodní dohoda. Jinak parlament řekne ve finále ne. To musíme dát najevo zcela jasně. Právo na regulaci musí zůstat v platnosti. Evropské, národní ani lokální orgány nesmí v zachování, zlepšování a aplikaci jejich zákonů nic omezovat.«

Mít kuchaři TiSA za lubem, co slibují jejich jezinky, proč potom tolik svatosvatých přísah? Budou se náramně hodit. Jen co se text dohody objeví na stole. Čímkoli chce Brusel zavázat členské země, je napřed i v kompetenci jejich národních parlamentů. Ten český ji, pokud vůbec, využívá jen ležérně. Tentokrát by si ten luxus měl odepřít. Jestřábí oko nad paragrafy, jež provází tak nelichotivé renomé, je šancí na širokou alianci. Napříč parlamentním, i mnohem širším spektrem.

Josef SKÁLA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 28 hlasů.

Josef SKÁLA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama