Několik postřehů k uprchlické krizi

I v současné době se stále diskutuje o uprchlické krizi, a to na všech možných i nemožných úrovních, a postoj k uprchlíkům rozděluje českou veřejnost na dvě části. Jedna část s pomocí uprchlíkům souhlasí bez ohledu na to, kolik jich k nám přijde. Druhá, která je větší, má obavy z dalšího vývoje v naší republice. Protože se setkávám s různými názory, dovolte mi také pár osobních postřehů.

K emigraci i imigraci v naší republice docházelo, dochází a bude docházet, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Někdy to bylo ve větší, jindy v menší míře, ale můžeme říct, že naše republika se k této otázce vždy stavěla odpovědně. Za první republiky docházelo hlavně k emigraci Čechů za prací za Velkou louži do Ameriky, kde jsou ještě dnes v řadě měst celé čtvrtě českých potomků. Odcházeli také do míst, kde mohli získat neobdělanou půdu. Tak také vznikaly české vesnice.

Pomineme-li poválečný odsun Němců z naší vlasti na základě mezinárodních dohod, bylo tomu v dalších letech po válce spíše naopak. Naše republika poskytla azyl mnoha Řekům a hlavně řeckým dětem, které pronásledovala nenáviděná diktatura. Jedním z nich je například zpěvák Statis Prusalis či zpěvačky Martha a Tena.

Zůstalo zde také mnoho Vietnamců, kteří si šli původně vydělat peníze do našich továren, když je nemohla uživit jejich vlastní země zničená válkou se Spojenými státy americkými. Později začali obchodovat ve stáncích na tržnicích a dnes již vlastní i kamenné obchody.

Rozdělením republiky zde zůstala početná slovenská menšina složená především z lidí, kteří zde pracovali, našli si zde své životní partnery a usadili se zde. Například na Ostravsku je jich velké množství. Za lepšími životními podmínkami, hlavně asi za lepším sociálním zabezpečením, k nám přišli nechtění Romové z východního Slovenska.

Za války v Jugoslávii k nám prchali a požádali o azyl občané bývalé Jugoslávie. Podobně jako po rozpadu Sovětského svazu u nás hledalo práci mnoho Ukrajinců.

Dnes k nám přicházejí uprchlíci ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, ale i z některých států Afriky. Vyhnala je válka, kterou rozpoutaly Spojené státy americké za pomoci většiny států západní Evropy. Jejich množství je zatím srovnatelné s dřívější migrací a pohybem obyvatel, a proto bychom uprchlictví měli řešit se stejnou rozvahou a stejným způsobem, jako ho řešila naše vlast v minulosti.

Myslím, že je úplně scestné nutit někoho, kdo chce jít do určitého státu na určité místo, má o něm své představy, nebo tam má své příbuzné a známé, aby šel někam úplně jinam. Přikazovat mu to pomocí nějakých kvót nebo jiným způsobem je alarmující. Takový člověk se s novým prostředím a okolím nijak nesžije a stejně se bude chtít za každou cenu dostat tam, kam měl původně namířeno, a v žádném případě se nebude chtít vrátit do země svého původu.

Určitou výjimkou v našich dějinách byla emigrace našich občanů do zahraničí po roce 1968. Část lidí údajně odešla před politickým pronásledováním, ale myslím, že větší část šla za lepším výdělkem a snadnějším životem. Těm ale také nikdo nenařizoval, do kterého státu mají jít a že ho tam ten stát musí přijmout. V mnoha případech to byli ale lidé vzdělaní, pracovití a respektující životní podmínky v nové domovině.

Lidé, se kterými se setkávám, mají většinou obavy z toho, že počty uprchlíků u nás se mohou v závislosti na způsobu řešení uprchlické krize v Německu, ale i v dalších státech, několikanásobně zvýšit. Obavy jsou i z toho, že muslimové se budou velice obtížně a těžko přizpůsobovat evropskému životnímu stylu a zejména životu v naší republice, která je většinově ateistická, a naše ekonomika, která je slabší než německá, má tím pádem i sociální dávky daleko menší. Také je oprávněná obava, že naše vlast nemusí takový přísun uprchlíků zvládnout.

Po událostech v Paříži jsou i obavy z toho, že mezi uprchlíky mohou být ukryti vycvičení teroristé a že k podobným událostem jako v Paříži může docházet i u nás.

Předvídat další vývoj událostí je velice složité a rozptylovat obavy ještě složitější.

Josef ZAHRADNÍČEK, poslanec (KSČM)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 111 hlasů.

Josef ZAHRADNÍČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2016-02-12 19:38
J. Makovička: Ne, já rozhodně nejsem pro kamenování, proto také
nemám rád sunnity (se Saúdskými Araby v čele), ale odmítám lacině
tvrdit, že co muslim, to vrhač kamenů! Rozhodně budu radši
(přistoupím-li na zjednodušující závěr předřečníka)
sluníčkář než konvičkář! R. Janouch
petr.krafka
2016-02-12 12:15
Nedělte ty příchozí od jihu na ty a na tamty.Spíše si vážení
uvědomte,že český živel se začíná pomalu, ale jistě dělit na
sluníčkáře a na konvičkáře.Včerejšek u paní Jílkové na ČT 1
mě o tom dost začíná přesvědčovat.
janmakovicka
2016-02-11 18:52
To je reakce na to, co píšete o tom kamenování. Zajisté kamenování
není podmínkou správného života muslima. Nicméně ukamenování jako
trest za nevěru v některých zemích zřejmě existuje a používá se a
to je něco co mi docela vadí.Dohodněme se: Vy jste pro kamenování, já
vám to nebudu vymlouvat, ale já jsem proti.
halonoviny
2016-02-11 14:47
A co jste citací z onoho úžasného zdroje chtěl říci, pane
Makovičko? RJ
janmakovicka
2016-02-10 21:23
Citát z Wikipedie:Poprava ukamenováním je způsob vykonání trestu
smrti, při němž dav hází kameny na spoutanou oběť. Jelikož při
ukamenování prakticky nelze označit osobu, která smrt zapříčinila,
bývá tento způsob popravy aplikován jako lynčování – kamenující
jsou si vědomi své nepostižitelnosti. V zemích, kde se trest smrti
ukamenováním využívá, existuje často nařízení omezující velikost
kamenů, aby oběť nezemřela příliš brzy. Příčina smrti závisí na
místě zásahu, může jí být například zranění mozku,
nedostatečné dýchání, popř. kombinace různých zranění (vnitřní
krvácení apod.). Ukamenování se dodnes používá např. v Saúdské
Arábii, Súdánu a Somálsku.
halonoviny
2016-02-10 17:51
Výjimečně má pravdu Donald. Naopak "Jirásek" zase
tendenčně lže - jeho nenávist ke všemu muslimskému mu halt zatemnila
mozek. Žádné kamenování žen není nikde popsáno jako podmínka
života správného muslima... To je jen účelový výklad islámu, jak ho
praktikují paradoxně prakticky jen největší kamarádi USA v oblasti
(kromě Izraele), a to Saúdští Arabové! ... No a tím neustálým
vychvalováním vojenského diktátora Sísího taky jasně dáváte najevo
svou pravou podstatu:( R. Janouch
janmakovicka
2016-02-10 00:16
V zásadě platí, že islám není pouhé náboženství, tedy není to
náboženství jak je chápe dnes většina Evropanů a rozhodně
většina Čechů: jako osobní soukromé přesvědčení, jako soukromou
záležitost. Islám dnes je ideologie, totalitní ideologie, která
ovládá celý život téměř každého svého vyznavače.
halonoviny
2016-02-09 14:48
To jsem si mohl myslet, že autorem poznámky, která plošně pomlouvá
islám vyznávající migranty, že nic neumí, bude
"Jirásek"...:) R. Janouch
Gartouzek
2016-02-09 13:54
Považuji za hodně zavádějící označovat problémové
(nepřizpůsobivé) imigranty jako muslimy. Jsem přesvědčen, že zde
nejde o problém náboženský, ale problém špatných výchovných stylů
rodičů v arabských zemích. Jsem přesvědčen, že v dohledné době
má slova potvrdí psychologové, sociologové či antropologové a v
budoucnosti i historici zabývající se dějinami mentalit.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.