Angela Merkelová. FOTO - Wikimedia Commons

Evropa hodnotí migrační roli Merkelové

Podle novinových komentářů z nových členských zemí ve východní části Evropské unie se německá kancléřka Angela Merkelová v migrační politice mýlila. Podle slovenského deníku Pravda a maďarského listu Magyar Nemzet se ocitá stále více v izolaci. Odpověď na to, jak zastavit proud migrantů, však nikdo nemá, píše Magyar Nemzet.

Slovenská Pravda píše, že ačkoli je prezidentem EU Donald Tusk, je Merkelová ve skutečnosti »nekorunovanou královnou Unie«. Německo si tak zvyklo, že je lídrem Evropy. »Takto nastavený systém je vhodný do dobrého počasí. V posledních letech, kdy Evropa čelí obrovským problémům, se však ukazují jeho slabiny,« konstatuje Pravda. Jeho limity prý odhaluje současná uprchlická krize.

»Princip 'dobrá řešení jsou německá řešení' neplatí univerzálně. Když se někdo mýlí, je dobré si chybu přiznat a včas učinit korekci. V případě uprchlické krize to byla Angela Merkelová, která se mýlila. Naopak stále více se potvrzuje, že pravdu měli od počátku představitelé V4,« pokračuje Pravda.

Jedním z posledních, kdo podporuje politiku německé kancléřky, je podle listu lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, který země V4 varoval, aby se nestaly »spolkem odpadlíků... Realita je však taková, že ve skutečnosti je stále více osamělá královna Angela,« uzavírá Pravda.

Tleskat omylům Merkelové by však podle Magyar Nemzet nebylo ničím jiným než »lacinou škodolibostí, protože i nadále nemá nikdo odpověď na to, jak by se dala uprchlická vlna zastavit«. Žádnou odpověď nepřinese ani nadcházející summit EU v Bruselu, domnívá se maďarský deník.

Naopak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker krátce před důležitým summitem Evropské unie podpořil migrační politiku německé kancléřky. Historie jí dá za pravdu, uvedl v rozhovoru poskytnutému německému bulvárnímu deníku Bild. Kancléřku Juncker přirovnal k jednomu z jejích předchůdců, kancléři sjednotiteli Helmutu Kohlovi. Znovusjednocení Německa bylo podle něj totiž zpočátku rovněž sporné.

Předseda Evropské komise v rozhovoru vyzdvihl první úspěchy evropské migrační politiky. Díky důležitým rozhodnutím turecké vlády se prý do západní Evropy dostalo mnohem méně běženců, uvedl Juncker. V Řecku se navíc daří snímat otisky prstů už 90 % žadatelů o azyl, ještě v září to přitom nebylo ani 10 %. »Angela Merkelová v úřadu přečká všechny své současné kritiky,« řekl Juncker.

Zajímavý průzkum

Faktem je, že i obyvatelé starých a nových zemí Evropské unie se značně rozcházejí v názoru na rozdělování uprchlíků mezi unijní státy. Ve 13 zemích, které vstoupily do Unie od roku 2004, je proti tomuto plánu výrazně silnější odpor. Evropané se však shodují na potřebě zabezpečit vnější hranice osmadvacítky. Ukázal to průzkum mezi občany všech zemí EU, jehož závěry v úterý zveřejnila německá Bertelsmannova nadace.

Podle průzkumu zastává 85 % občanů starých zemí EU názor, že by měli být žadatelé o azyl spravedlivě rozdělováni mezi evropské země. Proti tomuto plánu, který prosazuje zejména Německo ve spolupráci s Evropskou komisí, je ale silný odpor v nových členských zemích. V průzkumu Bertelsmannovy nadace ho přesto i tam podpořilo až 54 % obyvatel...

Průzkum nicméně ukázal, že po celé EU jsou znatelné obavy z následků uprchlické krize. Negativních dopadů na sociální systémy se obává 58 % dotázaných ve všech zemích, podle 54 % jsou kritéria pro poskytnutí azylu příliš velkorysá.

První úspěchy

Chorvatsko poslalo zpět do Srbska 217 osob, které jsou považovány za ekonomické migranty. Předtím skupinu vrátilo do Chorvatska Slovinsko a Bělehrad už dal najevo, že tito běženci budou pokračovat dál v cestě do svých zemí. Agentura APA poznamenala, že je to poprvé, co jsou z tzv. balkánské cesty uprchlíci posíláni domů najednou ve větším množství. Bělehradská televizní stanice N1 uvedla, že odsun těchto běženců probíhá za hlasitých protestů. Žádné incidenty ale dosud nejsou hlášeny.

Jazýček na vahách?

Evropská unie měla již dávno v souvislosti s migrační vlnou nasadit na ochranu hranic armádu, národní státy nesmějí přijít o svou identitu v EU a Slovensko by mělo regulovat vliv nadnárodních korporací, zvláště zdanit monopoly, banky a obchodní řetězce. V rozhovoru s ČTK to řekl Andrej Danko, předseda neparlamentní Slovenské národní strany (SNS), která se před březnovými parlamentními volbami zařadila v průzkumech veřejného mínění mezi nejoblíbenější politické strany v zemi a která by se mohla stát pomyslným jazýčkem na váhách při sestavování nového kabinetu.

»Toto je masová invaze, nikoliv chránění lidí, kteří potřebují azyl. Představuje to pro nás obrovské bezpečnostní riziko. Na přetřes musí přijít otázka, jak uprchlíky dostat zpět do domovských států a jak zabránit dalšímu hromadnému přílivu migrantů,« uvedl Danko, podle kterého s migrační vlnou dochází i ke střetu kultur a způsobu života mezi obyvateli Evropy a běženci.

Součástí volebního programu SNS je také zákaz nošení burek a výstavby minaretů. Muslimská menšina na Slovensku přitom není početná a ani v stávající migrační vlně země pod Tatrami náporu migrantů nečelila. »Na místě není utěšování, že sem nepřijdou za prací. Není to o tom, že sem nechodí, ale mohou sem přijít jejich děti. Ke střetu kultur beztak dojde, musíme být na to připraveni,« dodal 41letý Danko, původní profesí advokát.

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 32 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2016-02-19 15:07
Koalice Dankovy SNS a Ficoveho Smeru by mohla být to pravé
ořechové. "Tradiční" strany už svoje ukázaly, a takovou
"kouli na noze" bych Smeru vláčet nedoporučoval!
jirichmelarcik
2016-02-19 10:57
Počkáme. Sumit ještě neskončil a navržená opatření ještě
nežijí. Každá akce vyvolá reakci - a na tu jsme zvědaví.
Reklama
Reklama

Reklama