FOTO - archiv

Summit k setrvání Británie v EU nepřispěl

Vlivný londýnský starosta Boris Johnson podpoří odchod Británie z Evropské unie. Unie podle něj ohrožuje britskou suverenitu a může se vymknout demokratické kontrole... Premiér David Cameron na Summitu EU vyjednal nové členské podmínky pro Brity, vyhlásil referendum o setrvání země v Unii na 23. červen a doporučil spoluobčanům, aby se vyslovili pro další členství EU. Pomůže to ale?

K táboru těch, kteří naopak chtějí odchod Británie, se hned v sobotu, kdy Cameron výsledky svého vyjednávání v Bruselu oznámil vládě, přihlásilo mj. šest členů britského kabinetu!

V neděli se nejvíce spekulovalo o Johnsonovi, který má podle průzkumů značný vliv na voliče. The Daily Telegraph napsal, že Johnsonova podpora odchodu z EU bude pro Cameronovu kampaň velkou výzvou. Johnson večer naplnil spekulace a skutečně EU odmítl...

Cameron v televizním diskusním pořadu Andrewa Marra znovu obhajoval to, co dohodl v dlouhých nočních jednáních v Bruselu. »Budeme silnější ve světě, naše země bude bezpečnější. Budeme bezpečnější jako členové EU, protože budeme moci pracovat s partnery, budeme početně silní v nebezpečném světě. Nač zvyšovat riziko? Nemáme to zapotřebí, protože jsme vyjednali dobrou dohodu,« řekl.

Brexit (odchod Británie z EU) Britům podle něj poskytuje jenom iluzi nezávislosti. »Možná budete mít pocit, že jste více nezávislí, ale svůj osud budete řídit méně,« řekl premiér.

K názorovému rozpolcení kabinetu mlžil, že sobotní schůzka vlády byla velmi civilizovaná a důstojná a všichni souhlasili s tím, že bruselská dohoda je dobrá. K dotazu, co říká tomu, že je v táboře brexitu také ministr spravedlnosti Michael Gove, Cameron řekl: »Lituji, že můj blízký přítel bude v opačném argumentačním táboře. Budeme navzájem pozice toho druhého respektovat.« Johnsonovi premiér vzkázal, že považuje za nesprávné spojovat síly s táborem Nigela Farage, tedy s předsedou protievropské strany UKIP.

Už v červnu padne ortel

Britské referendum o setrvání země v Evropské unii se uskuteční 23. června. Premiér David Cameron to oznámil po sobotní schůzce své vlády. Zároveň zalhal, že kabinet Britům doporučuje, aby hlasovali pro další členství země v reformované Unii. Cameron v sobotu ministry seznámil s dohodou o změně vztahů Británie se zbytkem Evropské unie, kterou v noci na sobotu přijali účastníci Summitu EU v Bruselu.

»Ti, kdo chtějí opustit Evropu, vám nedokážou říci, zda britské podniky pak budou mít přístup k jednotnému trhu evropského volného obchodu, nebo zda jsou jistá pracovní místa či jak moc stoupnou ceny. Jediné, co vám nabízejí, je riziko v nejisté době - skok do temnoty,« hřímal Cameron.

Dohodu dosaženou v Bruselu uvítali vedoucí představitelé EU i klíčových členských států. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že Unie neudělala příliš ústupků a že dohoda dává Cameronovi možnost vést úspěšnou kampaň ve své vlasti ve prospěch setrvání Británie v EU. Francouzský prezident Francois Hollande o podezřele zázračném kompromisu zdůraznil, že dohoda posiluje postavení Británie v Unii a zároveň nijak neporušuje pravidla EU.

Jen patos?

Britské euroskeptiky ale výsledek Cameronova snažení v Bruselu očividně nenadchl. Důrazně ho odmítl Nigel Farage, který míní, že jde o »skutečně patetickou dohodu«, a vyzývá k opuštění EU.

Pro tzv. brexit je přinejmenším i pětina poslanců Cameronovy Konzervativní strany. Jeden z nich, David Davis, například podle zpravodajské stanice BBC řekl, že nadešel čas, aby Británie konečně »vzala svůj osud do vlastních rukou«.

Řada členů vlády ovšem setrvání země v Unii podporuje: například ministři financí George Osborne, vnitra Theresa Mayová, zahraničí Philip Hammond a obrany Michael Fallon. Jednotná ve věci setrvání Velké Británie v EU není ani opoziční labouristická strana...

Dohoda Británie se zbytkem Evropské unie mj. předpokládá, že Londýn se nemusí podílet na další politické integraci EU.

Obsahuje také pojistky proti zasahování do finančních záležitostí Británie. Krizové mechanismy spouštěné ve snaze bránit finanční stabilitu eurozóny se například nebudou moci dotýkat rozpočtů zemí mimo ni, a otázky finančního dohledu zemí bez eura jsou jen jejich věcí, pokud se nerozhodnou jinak.

Urputně se vyjednávalo mj. o Cameronově snaze co nejvíce omezit výplaty britských sociálních dávek občanům z jiných zemí EU. Spor se vedl především o zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přicházejí do Británie pracovat z jiných zemí Unie. Dohodnutý mechanismus tzv. záchranné brzdy, který může existovat maximálně sedm let, umožňuje Britům v případě velké zátěže systému tyto dávky omezit nově příchozím na pracovní trh, a to až na čtyři roky. Urputná snaha zemí visegrádské skupiny zabránit této části dohody nebyla nic platná.

Kompromis byl nalezen i v komplikované otázce přídavků, které Británie vyplácí pracovníkům z jiných zemí Unie na děti, jež zanechali ve své zemi. Pro nově příchozí na pracovní trh a u nově narozených dětí začnou být přídavky vypláceny v závislosti na životní úrovni jejich původní země. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020 přechodné období.

ČR získala závazek EK

Princip indexace bude podle ČTK obecným pravidlem, ČR však získala závazek Evropské komise, že jej nebude v budoucnu navrhovat pro jiné dávky, například pro starobní důchody. Model, ke kterému mohou sáhnout i země jako Německo či Rakousko, se navíc nemá týkat osob, které jen dojíždějí za prací do sousedního státu.

Britsko-unijní dohoda má začít platit až poté, když se Britové v referendu vysloví pro setrvání v Unii. Teprve pak Evropská komise předloží potřebné návrhy změn unijních pravidel, které budou muset ve standardním procesu schválit členské země EU a Evropský parlament.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.8, celkem 6 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama