Rozhovor Haló novin s předsedou Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd Františkem Kovandou

Dokumentujeme život za uplynulých 70 let

Vaše sekce odvádí opravdu vynikající práci. Shromažďujete řadu archiválií například o podnicích, závodech, ale vůbec o životě československé společnosti a jejím sociálně ekonomickém rozvoji od poválečného období až do současnosti v podmínkách regionů. Co speciálně vás zajímá?

Zajímá nás prakticky všechno. Pro naši činnost v oblasti regionálních dějin jsme nejdříve získávali dokumenty o tom, jaká péče byla věnována jejich rozvíjení v minulých letech, přesněji již po roce 1945. Dokumenty pocházely z Historického ústavu, Ústavu dějin KSČ, Ústřední rady odborů, Komise pro dějiny závodů v ČSSR, ústředních orgánů Československého svazu mládeže, posléze Socialistického svazu mládeže a dalších státních institucí. Shromáždili jsme je proto, abychom se poučili, a současně tak pokračovali v této činnosti v nových podmínkách po roce 1990.

Shromažďujeme tisky, publikace a dokumenty o regionálních dějinách okresů, krajů i míst, závodů a podniků, životopisy významných osobností, dokumenty o rozvíjení pracovní iniciativy po roce 1945 při budování republiky, o činnosti organizací ROH, Svazu mládeže. Dokumentujeme tak mnoho zajímavých faktů o životě občanů za uplynulých sedmdesát let. Sledujeme i současné vydávání regionální literatury v okresech (např. muzei).

Jak si máme představit objem vámi již nashromážděné dokumentace?

V naší dokumentaci se nachází takřka 2000 zmíněných tisků, publikací, dokumentů v rozsahu cca 170 000 stran. Zhruba polovinu tvoří regionální dokumenty okresů, krajů a míst.

Kolik máte spolupracovníků?

V činnosti nám pomáhaly desítky spolupracovníků z mnoha míst naší země. Poskytli nám značnou část potřebné dokumentace. V současné době to je kolem dvou set spolupracovníků, jsme rádi, že mezi nimi jsou i mladí, například posluchači Švermovy univerzity, kterou pořádá KV KSČM Středočeského kraje. Jsou to v prvé řadě ti, kteří se dlouhodobě zabývají regionální historií, například z Hradce Králové, Ústí nad Orlicí, Vyškova, Opavy, Kladna, Litoměřic, Brna, Strakonic, Znojma, samozřejmě z Prahy a dalších míst.

Sekce eviduje také zaniklé pražské pomníky a pamětní desky, které zmizely z prostranství a zdí po roce 1990. Kolik takových někdejších památníků máte vlastně podchyceno?

Ano, jednou z oblastí činnosti Sekce regionální dějin Klubu společenský věd je také dokumentace pamětních desek, a to významných osobností hl. m. Prahy. Badatel Václav Bártík se této činnosti věnuje řadu let a podařilo se mu zadokumentovat téměř tisíc památníčků.

K tomu je třeba dodat, že Rada Národního výboru hl. m. Prahy na návrh odboru kultury odsouhlasila 3. 5. 1990 odstranění některých pamětních desek »spjatých s historií KSČ, které již nejsou v souladu s dnešní realitou«. Jde celkem o 61 desek, které byly odstraněny. Mezi nimi jsou na předních místech pamětní desky vztahující se k osobám Klementa Gottwalda, Karla Marxe, V. I. Lenina, Julia Fučíka, Bohumíra Šmerala, Václava Vacka, N. K. Krupské, Víta Nejedlého, Viléma Nového, Augustina Schramma a jiné. Dále pamětní desky z míst, kde se konaly sjezdy KSČ.

Některé pamětní desky byly odstraněny před rekonstrukcí domů a na domy nebyly již vráceny. Všechny tyto »změny« máme přesně zaznamenány.

Vedle zmizelých pražských pomníků evidujete také zaniklé podniky a závody v Praze. Můžete shrnout vaše výsledky v této oblasti?

Zaniklé pražské podniky a závody po roce 1989 jsou také pomníky naší dřívější technické a průmyslové vyspělosti, bohužel bez pamětních desek. Dnes to může vypadat, že jsme byli na úrovni rozvojových zemí, bez vlastního průmyslu a hlavně bez průmyslových výsledků. Ve světovém žebříčku průmyslové vyspělosti jsme byli v té době nejhůře na 12. místě. Dnes zaujímáme 36. místo, a to díky zahraničním investorům. Jak napsala paní docentka Ilona Švihlíková, stali jsme se kolonií (publikace Jak jsme se stali kolonií, 2015 – pozn. aut.).

Zpracovány máme zaniklé podniky a závody Prahy a Středočeského kraje a pustili jsme se do celorepublikového zpracování. Ukončili jsme zpracování podniků a závodů bývalého Federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, Federálního ministerstva všeobecného strojírenství a Federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu. Sháníme údaje o lehkém průmyslu, zejména o textilkách, papírnách, sklárnách, konfekční výrobě a dalších. Mohu vám říci, že když to probíráme, tak je nám velice smutno. Asi už nikdy nebudeme státem s vysokou průmyslovou vyspělostí.

Jsou vaše archiválie dostupné i veřejnosti, a pokud ano - jak?

Veškeré námi zpracované materiály jsou veřejnosti dostupné. Buď na vyžádání dopisem na adresu Klubu společenských věd, nebo telefonicky, případně i osobní návštěvou každý čtvrtek od 8.00 do 12.00 v budově v ulici Politických vězňů 9, Praha 1. Jinak je většina našich materiálů zpřístupněna na webových stránkách Fóra společenských věd (elektronická edice odborných textů) forum.klubspolved.cz.

Pokud chcete ještě vyzvat naše čtenáře, aby vám případně nabídli své »poklady« z dané doby, které se možná u nich válejí na půdě, můžete tak učinit. Uveďte také, prosím, jakým způsobem vám je mohou předat.

Máme velký zájem, aby nám vaši čtenáři a čtenářky poskytli, jak píšete, své »poklady« z doby, kterou prožívali v uplynulých desetiletích. Mnohdy jsou velmi cenné a doplňují mozaiku námi uložených dokumentů. Je možné je posílat poštou (Klub společenských věd, Politických vězňů 9, 110 00 Praha 1) nebo osobně. Každý čtvrtek dopoledne naše sekce pracuje v klubovně KSV (v prvním patře budovy Politických vězňů 9).

Nyní mě zajímají výstupy vaší práce. Jak všechny dokumenty a tiskoviny zpracováváte? Jsou k dispozici již nějaké souhrnné výstupy?

Samozřejmě, že vedle shromažďování historických dokumentů se snažíme zpracovávat některé aktuální dokumenty. Bylo tomu tak při uspořádání I. celostátní konference k regionálním dějinám v roce 2011, k historii závodů a podniků v hl. m. Praze a Středočeském kraji. Na pražské konferenci KSČM jsme předali k 95. výročí vzniku KSČ dvě práce: Vznik KSČ v podmínkách pražského regionu a Jižní Město - cesta strany (historie KSČM za 25 let). V současné době dokončujeme Kroniku komunistického a levicového hnutí mládeže v České republice v letech 1990-2015.

V loňském roce jsme vydali Bulletin, kde dokumentujeme činnost naší sekce. V jeho vydávání budeme pokračovat i v letošním roce. V každém roce vydáváme rozsáhlý katalog námi shromážděných dokumentů. Některé práce připravujeme ke konání II. celostátní konference k regionálním dějinám, kterou uspořádáme v říjnu letošního roku.

Mimořádnou pozornost věnujeme zpracovávání Slovníku levicových osobností, ve kterém soustřeďujeme již mnoho desítek životopisů politiků, bojovníků proti fašismu, předních pracovníků, úderníků. Jsme připraveni s obsahem našich prací seznamovat i čtenáře deníku Haló noviny, který ostatně o naší činnosti pravidelně informuje.

Uskutečnili jste již několik konferencí kronikářů. Co na těchto akcích diskutujete a jaké poznatky si předáváte?

Činnosti kronikářů obcí a měst si velmi vážíme. Zajímáme se o obsah jejich pracovních setkání, některých se i zúčastňujeme. Na loňských setkáních regionálních historiků, kronikářů a pamětníků u příležitosti sedmdesátého výročí osvobození Československa od fašismu v hlavním městě Praze, Rožmitále pod Třemšínem a dalších místech, které jsme jako KSV organizovali, vystoupili kronikáři z Prahy, Průhonic, Berounska a předali nám své zkušenosti. Máme například dlouholetou spolupráci s kronikářem Dobříše Oldřichem Průšou, Průhonic Jiřím Mackem, Kunratic Zdeňkem Zemanem a dalšími. Získáváme od nich dokumenty, fakta, která nás zajímají.

V průběhu pražské konference KSČM, konané nyní v únoru, jste byl za sedmdesát let členství v komunistické straně oceněn pamětním listem. Co to pro vás osobně znamená?

Toto ocenění jsem převzal spolu se Zdeňkem Karbanem a Adolfem Svobodou z rukou předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa. Vážím si toho. Při té příležitosti vzpomínám na svou činnost v základních organizacích strany v Mladé Boleslavi, v útvarových organizacích Vojsk ministerstva vnitra i Sboru národní bezpečnosti, za posledních 33 let v naší obvodní stranické organizaci Praha 4. Je to takřka padesát let, co se věnuji dějinám pokrokového mládežnického hnutí a komunistické strany.

V současné době se věnuji problematice regionálních dějin dělnického a komunistického hnutí, a to za úzké součinnosti s velmi dobrými spolupracovníky v KSV. Pokud zdraví a síly dovolí, chci na tomto úseku činnosti pokračovat.

V létě jste na Antikapitalistickém kempu, pořádaném Levou perspektivou, ironicky zmínil, že v roce 1990 se s pompou bouraly hraniční závory mezi evropskými zeměmi a nyní je horečně mnohé země znovu obnovují. Jak prožíváte vše kolem migrační krize?

O migrační krizi slyšíme dnes a denně nejen od prezidenta, vládních činitelů, ale i mnoha desítek osobností. Někteří z nich rozdávají »rozumy«, ale málokterý řekne pravé příčiny vzniku této doslova kritické situace, jakou úlohu v tom sehráli a sehrávají USA a jejich spojenci v NATO. To lze dosáhnout jen u komunistických poslanců. Stačí nahlédnout každý den do tisku.

Seznamujeme se s tím, že bulharský parlament schválil nasazení armády k ostraze hranic, týká se to bulharsko-turecké hranice. Maďarsko je podle premiéra Viktora Orbána připraveno v rámci ochrany před přílivem migrantů bránit svoje hranice od Slovinska až po Ukrajinu. A co časopis Týden (29. 2. 2016)? Marek Kerles v článku Strážci železné opony: Doba nám dává za pravdu spěchá s upozorněním, že »mnozí příslušníci bývalé pohraniční stráže využívají uprchlické krize, aby obhájili úlohu tzv. železné opony za socialismu Československo od Západu. Historici s jejich argumenty nesouhlasí«. Nelíbí se mu slova předsedy Národní rady Klubu českého pohraničí Milana Richtera: »Neříkám, že všichni, ale řada našich lidí je přesvědčena o tom, že doba nám dala za pravdu. Mnozí lidé, kteří pohraničníky odsuzovali, dnes volají po jejich návratu.«

Kolik museli pohraničníci slyšet urážek a hanobení, že střežili hranice své vlasti! A dodnes to trvá. Situace se mění. Kdo za to nese odpovědnost? Tak se ptají mnozí a takovou otázku si dávám, jako bývalý pohraničník, také sám.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 123 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2016-03-08 15:04
Žádný reálný komunismus tady nebyl (ba ani reálný socialismus)...
Budu vám to opakovat tak dlouho, dokud tuto účelovou fabulaci budete
dál šířit! R. Janouch
halonoviny
2016-03-08 12:55
A že zrovna vy slovíčkaříte?! Byl oceněn za 70 let členství v
komunistické straně, potažmo stranách. Určitě nebyl oceněn za 70 let
členství v KSČM... Nic proti ničemu - jen vy se zase snažíte být
zajímavý, že? :) RJ
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.