Rozhovor Haló novin se Stanislavem Körnerem, kandidátem do Senátu ve volebním obvodu č. 31 Ústí nad Labem

Jde o konstruktivní debatu, ne žvatlání

Málo se mluví o úloze senátora v jeho volebním obvodě. Senátor může vyvinout výraznou aktivitu k řešení nejožehavějších problémů, které obyvatele zatěžují. Obecně se ví, že náš kraj, okres Ústí nad Labem, potřebuje výraznou pomoc k zlepšení současného neutěšeného stavu. Máte už představu, které nejožehavější problémy je třeba ve volebním obvodu Ústí nad Labem řešit?

Jedna věc je označit problémy, které lze nazvat nejožehavějšími, pak je další otázka, rozlišit jednotlivé problémové okruhy podle toho, kdo, tj. který orgán na té či oné pozici ve společnosti je vybaven takovými pravomocemi, aby mohl tyto problémy řešit. Samozřejmě, že nelze »hodit« nějaký problém například jen na město nebo na některý z úřadů, vždy by se mělo jednat o společný postup více zainteresovaných subjektů. Když si vezmu například nedostatek pracovních míst a s ním související nezaměstnanost, jež jsou jedněmi z nejpalčivějších problémů Ústeckého kraje a okresu Ústí nad Labem, toto nevyřeší ani město samotné ani úřad práce. Aby vznikla nová pracovní místa, je nutno investovat, případně změnit politiku města ve vztahu k outsourcingu a začít fungovat nikoli dodavatelsky, ale vlastními silami a prostředky. To je ale složité, vzhledem k finanční situaci města, které je poměrně dost zadlužené.

S nezaměstnaností také úzce souvisí sociální systém, jehož nastavení nemotivuje určité skupiny lidí k tomu, aby vůbec nějakou práci sháněli. Přitom práce je. Možná by stálo za to, zamyslet se nad starým dobrým úslovím »Kdo nepracuje, ať nejí« a možná jej trochu upravit, třeba tak, že »Kdo nepracuje, ať se nepřežírá«. Odtud již není daleko k otázce sociálně vyloučených lokalit, které jsou také »vizitkou« Ústeckého kraje a okresu Ústí nad Labem.

A co další oblasti?

Stačí připomenout například neutěšený stav vybavenosti potřebnými kulturními, sportovními, školskými zařízeními (např. koncertní sál, sportovní hala, vícefunkční sportoviště atd., nezařadil bych sem však muzeum a knihovnu, protože zde je zřetelný posun k lepšímu, tyto instituce fungují a nabízejí poměrně širokou škálu programů, kde si může vybrat každý) a architektury krajského města, což je však bohužel důsledek působení předchozích vedení města a řešení těchto otázek je opět vesměs v pravomoci orgánů statutárního města Ústí nad Labem.

Úloha senátora v jeho volebním obvodě by se měla odvíjet v první řadě od jeho pozice coby člena orgánu moci zákonodárné. To znamená, že by měl především zjistit konkrétní problémy občanů svého volebního obvodu a následně svou činnost zaměřit na pokud možno efektivní řešení těchto problémů na úrovni zákonodárného sboru, tj. Parlamentu České republiky. Možností, jak toto realizovat, je více, ale k tomu je nutno přestat diskutovat o ničem a řešit konkrétní věci, především zapomenout na dělení levice, pravice a možná něco státotvorného mezi tím.

Jak to myslíte?

Uvedu relativně jednoduchý příklad, v Ústeckém kraji je sedm senátních volebních obvodů, které mají rozličné politické zastoupení, když to vezmu od severu, tak v Děčíně je senátor bez politické příslušnosti (za STAN), tady v Ústí jsou to Severočeši.cz (ve volebním období 1998-2004 týž člověk za KSČM), v Litoměřicích ČSSD, v Teplicích ODS, v Mostě bez politické příslušnosti (za Severočeši.cz), Chomutov je zastoupený KSČM a okres Louny zastupuje senátorka bez politické příslušnosti (za ANO 2011). Pokud tedy jde o problémy kraje, respektive jednotlivých okresů, mělo by jít všechno ostatní stranou a začít řešit ty problémy, které se týkají konkrétně Ústeckého kraje. To se však příliš často nestává, a to je, podle mého názoru, jedna z otázek, která by se měla dostat na pořadí jednání senátorů za Ústecký kraj. Musí jít ovšem o debatu konstruktivní, ne jen o plané žvatlání.

O čem je potřeba jednat především?

Souvisí to už s geografickou polohou kraje v rámci České republiky a s bezproblémovou dostupností do sousedního Německa. Dále nelze pominout komunikační význam Ústeckého kraje a Ústí nad Labem jako takového, vždyť se jedná o jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů především z hlediska železniční dopravy, ale i dopravy lodní, nehledě na to, že dokončení dálnice D8 v tomto roce výrazně zlepší i dostupnost kraje a okresu Ústí nad Labem. Jedinečná soustava přírodních a památkově chráněných objektů ve vlastním městě, tj. v intravilánu Ústí nad Labem i v jeho v bezprostřední blízkosti, představují další investiční potenciál, a nelze ani přehlédnout blízkost Teplic, lázeňského města s dlouhodobou tradicí.

Cílem snažení nejen mého, ale i všech dalších senátorů, poslanců a osob na dalších zastupitelských postech by mělo být především podpořit dosavadní rozvoj Ústeckého kraje a změnit image krajského města Ústí nad Labem.

Volby do Senátu jsou tentokráte v termínu souběžném s volbami do krajských zastupitelstev. V našem kraji KSČM volby vyhrála a vytvořila po minulých volbách koalici s ČSSD. Všeobecně se má za to, že kraj byl řízen dobře, vyhnuly se mu aféry, které provázely minulá vedení, a podařilo se úspěšně plnit volební program. Máte za to, že voliči tuto situaci ocení a přijdou k volbám?

Nyní je potřeba vycházet z výsledků, jichž současné krajské vedení v čele s KSČM dosáhlo a které je nutno zmínit a připomenout. Především se podařilo obnovit rok a půl zastavený Regionální operační program a až na malé výjimky proinvestovat poskytnuté prostředky. Komunisté byli po aférách kolem ROPu ti, kdo se ve velké míře zasloužili o obnovení a znovunastartování tohoto programu, kraj dokázal stabilizovat Krajskou zdravotní, a. s., a očistit ji od nevýhodných projektů a zastavit špatné smlouvy.

Dalšími oblastmi, které je nutno zmínit, je doprava a školství. V dopravě bojujeme o dokončení dostavby dálnice D8, k čemuž by mělo v tomto roce dojít, dále se daří integrace osobní dopravy, která po jejím dokončení mimo jiné například umožní cestování napříč krajem pouze s jedním cestovním dokladem bez rozdílu, zda jedete vlakem nebo autobusem některého z dopravců, kteří se do tohoto systému postupně připojují; s tím například souvisí i systém různých slev a bonusů.

Pokud jde o školství, kraj vybudoval síť páteřních škol a nadále věnuje oblasti školství velkou pozornost, v současné době především tak často diskutované otázce inkluze, a samozřejmě i otázce určování školských obvodů základních škol, zřizovaných městy.

Teď je nutno tyto úspěchy také ve volebním období patřičně »prodat«…

Ano, v rámci volební kampaně je nutno tyto výsledky práce KSČM v Ústeckém kraji odpovídajícím způsobem důkladně občanům připomenout, neboť problematika zdravotnictví (Krajská zdravotní, a. s.), dopravy (projekt Integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje) a školství (projekt Páteřní škola Ústeckého kraje) se dotýká všech občanů kraje, protože oni potřebují lékařskou péči, oni potřebují dopravu a jejich děti chodí do škol. Až se toto lidem připomene, jsem přesvědčen, že občané, kteří zatím volby do Senátu i do krajských zastupitelstev »vypouštěli«, k volbám přijdou, pokud se ovšem cestou do volební místnosti někde nezastaví, například u stánku s koblihami nebo u vyhlášení »nové« křížové výpravy proti KSČM.

Senát, kromě jiných úkolů, posuzuje návrhy zákonů, které mu postupuje po projednání Poslanecká sněmovna. Bude-li Senát po volbách s větším zastoupením zástupců KSČM, budou ve větší míře zasahovat do této procedury. Může se pozice Senátu v našem politickém systému zlepšit tak, aby byla více přijatelná i pro voliče KSČM?

Především bych chtěl upřesnit možnosti Senátu v rámci legislativního procesu. Pokud Senát dostane z Poslanecké sněmovny jí přijatý návrh zákona, pak může podle § 106 a násl. zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, po projednáních v příslušných výborech postupovat několika způsoby:

1. Vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat.

2. Schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

3. Návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou zamítnout.

4. Vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Pokud jde o zlepšení pozice Senátu v politickém systému a zejména z pohledu voličů, je nutné, aby Senát začal pracovat skutečně jako důležitá součást zákonodárné moci a ne jako diskusní platforma pro některé politiky. Především by měla být více zveřejňována jeho činnost coby oné, tak často diskutované, »pojistky demokracie«, což je ovšem velice vágní termín.

Co si pod tímto termínem představujete vy?

Když si vezmeme Parlament ČR jako specifickou »továrnu na zákony«, osobně bych Senát přirovnal k jakési »výstupní kontrole« toho, co vychází z »výrobní linky«, tedy z Poslanecké sněmovny. Výsledkem by tedy mělo být to, že pokud něco z takové »fabriky« vyjde, tak to musí být funkční a »sedět«, a ne že se to bude za pár týdnů měnit, protože se zjistí, že takto to nemůže fungovat. A to je problém, který se nazývá (ne)vymahatelnost práva – a ta je v České republice opravdu velká.

Aby ovšem Senát mohl plnit funkci »výstupní kontroly«, nemůže na to mít pouze 30 dní, jak stanoví § 46 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, když vlastní »projekce a výroba« ve sněmovně trvá někdy i několik let! Prodloužení lhůty pro skutečně aktivní uchopení zákonodárné úlohy Senátu aspoň na dva měsíce považuji za zásadní.

Ovšem za absurdní považuji ta ustanovení výše zmíněného zákona, která dávají Senátu možnost »vyjádřit vůli se návrhem zákona nezabývat«, a to z jednoho prostého důvodu. Protože jsem úředník, placený z veřejných prostředků, připadá mi to tak, jako kdybych přišel ráno do práce a řekl svému nadřízenému (který mi potvrzuje výplatu), že pro ten den »vyjadřuji vůli se přidělenou prací nezabývat«, ale že svou výplatu přesto chci. Když to řeknu jednoduše, senátor, pokud není odborník na danou problematiku, má příslušné pravomoci, potažmo svého asistenta, aby si opatřil dostatek informací k tomu,                                                                                                                                                                                                                                     zda je výstup z Poslanecké sněmovny schopný pro další cestu »ven«, nebo zda je to »zmetek«, který je nutno přepracovat.

Co byste navrhoval?

Výstup ze Senátu ve vztahu k  návrhům zákona předložených Poslaneckou sněmovnou musí být jasný, a srozumitelný především pro veřejnost, takže bych viděl model:

1. Senát návrh zákona předložený Poslaneckou sněmovnou po projednání do 60 dnů bez dalšího schválí.

2. Senát návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou po projednání do 60 dnů zamítne.

3. Senát po projednání do 60 dnů vrátí návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Vzhledem k tomu, že tato lhůta by vyžadovala změnu v Ústavě, která je možná pouze při splnění zvláštních podmínek, kvalitativně vyšších, než jsou potřebné pro schválení běžného zákona, viděl bych například toto jako jeden z hlavních úkolů, na které bych se v případě zvolení zaměřil.

Petr BRÁZDA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 29 hlasů.

Petr BRÁZDA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.