Dvojrozhovor s členem Levé perspektivy Nikolou Čechem a členem Ústřední rady Komunistického svazu mládeže Karlem Turanským

Převrat na Ukrajině má oběti z řad antifašistů

Oba jste promluvili 11. dubna před ukrajinským velvyslanectvím v Praze na protestu proti perzekuci ukrajinských komunistů. Proč se zajímáte o politické klima na současné Ukrajině?

Čech: Na Ukrajině došlo na přelomu let 2013 a 2014 k násilnému politickému převratu. Pod líbivými slogany tzv. Majdanu byla svržena zkorumpovaná vláda Viktora Janukovyče, aby byla nahrazena vládami ještě více propojenými s oligarchy, korupcí, ale také krajní pravicí. Projevuje se to asociálními opatřeními zasahujícími pracující (například drastický růst cen energií, zvýšení hranice odchodu do důchodu, zrušení úlev pro veterány Velké vlastenecké války apod.), ale i perzekucí a násilím vůči levici a dalším skupinám obyvatel.

Na druhou stranu v Donbasu lidé povstali na obranu svých sociálních a národních práv proti kyjevským agresorům a bojují za lidové republiky. V takové chvíli jako antikapitalista nemohu nečinně přihlížet nebo se pokrytecky tvářit, jako »že jsou obě strany stejné«.

Turanský: O politické dění na Ukrajině se zajímám, protože tamní poměry považuji za velmi vážné. Ukrajina je dnes fašizoidní režim, který tvrdě postihuje své kritiky. Víme, jak se zde útočí na Komunistickou stranu Ukrajiny a Leninský komunistický svaz mládeže (LKSMU). Ukrajinským komunistům jsou demolovány jejich sekretariáty a spousta z nich musela dokonce opustit svou vlast. Proto je důležité, abychom o těchto poměrech vedli informační kampaň, jelikož většina našich médií o těchto událostech mlčí. Zároveň je také třeba podporovat ukrajinské soudruhy v jejich nelehké situaci.

Karel Turanský a Nikola Čech

Jaké máte konkrétní informace o perzekuci ukrajinských komunistů a dalších demokratů?

Čech: Tzv. Majdan provázely od samého počátku nejen verbální antikomunismus a ničení sovětských pomníků, ale úřední a fyzická perzekuce komunistů, antifašistů a dalších skupin. Již 25. až 27. ledna 2014 byla například protiprávně zakázána činnost Komunistické strany Ukrajiny (a Strany regionů) v Černovické, Ivano-Frankovské, Ternopilské a Poltavské oblasti na západě země. Hlavní sídlo KS Ukrajiny v Kyjevě bylo za přihlížení policie opakovaně přepadeno a demolováno neonacisty 23. února, 9. dubna a 10. prosince 2014, ale vedle Kyjeva byly kanceláře KS Ukrajiny obsazeny, demolovány a vybrakovány také v Lutsku, Rivně, Černyševě, Sumy, Žitomyru, Berdychově, Ternopilu, Nikolajevě, Zaporoží a v dalších městech.

Samostatnou tragickou kapitolou jsou pak vraždy levicových politiků a novinářů, antifašistických aktivistů apod. Zmíním například vraždy Artěma Žudova a Alexeje Šarova 14. března 2014 v Charkově rukama Pravého sektoru, smrt sedmnáctiletého člena Komsomolu Vadima Papury a člena komunistické organizace Borotba Andreje Braževského mezi upálenými a ubitými oběťmi masakru v Oděse 2. května 2014, vraždu levicového novináře z Mariupolu Sergeje Dolgova 14. července 2014, vraždu tajemníka místní organizace KS Ukrajiny ve městě Glinky Vjačeslava Kovšuna příslušníky Národní gardy 22. července 2014. Zatčení a odvlečení prvního tajemníka oblastního výboru KS Ukrajiny ve Volnovachše Sergeje Filindaše 30. července 2014. Takto bych mohl jmenovat dál, nemluvě o rozhánění veřejných demonstrací, fyzickém napadání jednotlivců, soudních procesech a všemožné další perzekuci. O tom se záměrně mlčí!

Turanský: Informace o perzekuci jsme v Komunistickém svazu mládeže získali z údajů sesbíraných Světovou federací demokratické mládeže, jíž jsme členy. To se zakládalo na šetření ukrajinských soudruhů. Víme například, že v prosinci 2014 napadlo prvního tajemníka Kyjevského výboru LKSMU Igora Plitsyna dvacet maskovaných gaunerů kladivy a policejními obušky poté, co se vloupali do prostoru okresního výboru KS Ukrajiny a zničili majetek a vybavení komunistické strany. Člen LKSMU a šéfredaktor webové stránky Rudá Volyň Alexander Nekrot byl donucen se i se svou ženou přestěhovat do Ruska potom, co nacisté vypálili jeho dům, na záda člena LKSMU ze Slavjanska v Doněckém regionu Olega Ščerbaka nacisti vypálili ukrajinský znak a poté byl donucen se přestěhovat do Kyjeva.

Sedmnáctého února 2016, při pokládání květin k sovětskému pomníku v Kyjevě, napadli fašisté tajemníka LKSMU Michajla Kononoviče a prvního tajemníka Kyjevského výboru Igora Plitsyna a další mladé komunisty. Oba muži museli být odvezeni s vážnými zraněními do nemocnice. Kononovič byl několikrát těžce zasažen do hlavy a Plitsynovi hrozí ztráta zraku. V nemocnici fašisté vyhrožovali lékařům, kteří tyto mladé komunisty ošetřovali.

Takových případů ale byla spousta, jak jsem zmínil na demonstraci před ukrajinskou ambasádou, 1500 komunistů a členů LKSMU opustilo zemi ve snaze vyhnout se represím, 48 komunistů bylo zabito, 152 komunistů a členů LKSMU se pohřešuje, cca 300 jich je ve vazbě a okolo tisícovky komunistů a členů LKSMU je vyšetřováno za údajnou trestnou činnost.

Jak si vysvětlujete, že osud ukrajinských komunistů nikoho ze současných »ochránců lidských práv« nezajímá? Ani Radu Evropy, ani Člověka v tísni, ani pana Schwarzenberga…

Čech: Tak to mě vůbec nepřekvapuje! Tyto skupiny se na lidská práva dívají velmi selektivně, konkrétně optikou zájmů finanční oligarchie a Bílého domu. Stranický souputník pana Schwarzenberga europoslanec Štětina otevřeně propaguje a zve do Evropského parlamentu ukrajinské neonacisty z praporu Azov, kteří mají na rukou nejen krev komunistů, ale i tisíců obyvatel Donbasu. »Nevládní« Člověk v tísni přijímá v přepočtu desítky a stovky milionů korun ze státních rozpočtů Spojených států, Velké Británie, Švýcarska, Světové banky, Evropské komise apod. Je snad jasné, čí zájmy proto hájí.

Turanský: Já si myslím, že se jim tahle tvrdá perzekuce vůči komunistům hodí »do krámu«. Slouží velkokapitálu a ve jménu jeho zájmů jsou schopni trpět i takové praktiky, bude-li to nutné.

Byli jste se na Ukrajině podívat?

Čech: Ano, navštívil jsem Ukrajinu před Majdanem v roce 2012. Již tehdy jsem na jedné straně viděl krásnou, mnohdy panenskou přírodu, ale na straně druhé důsledky postsovětské kapitalistické devastace: nefungující komunální služby a nepořádek, ruiny bývalých továren nebo katastrofální stav mnoha silnic. Ukrajina zažila zkraje devadesátých let obrovský hospodářský propad a už nikdy nedosáhla ekonomické a sociální úrovně roku 1990. Jistě i tato skutečnost se vedle jiných příčin podepsala na frustraci obyvatel, které se na Majdanu, bohužel, umně chopila pravice a využila ji ve svůj prospěch.

Turanský: Bohužel na Ukrajině jsem osobně nebyl.

Co vaše organizace dělají pro šíření pravdy o současné ukrajinské realitě? Vždyť přes mainstreamová média to vypadá, jako když je z oblasti lidských práv pod Porošenkem vše v nejlepším pořádku.

Čech: Levá perspektiva dlouhodobě informuje o dění na Ukrajině a na Donbase na svých webových i facebookových stránkách, překládáme autentické dokumenty, projevy a rozhovory povstalecké levice z lidových republik, aby jejich názory zazněly nezkresleně i mezi českou veřejností. Pravidelně se účastníme i pietních připomínek masakru v Oděse. V tomto týdnu jsme pokřtili publikace věnované právě válce na Donbase a tamní radikální levici (informovali jsme včera – pozn. aut.). Publikaci budeme prodávat na akcích levicových a antifašistických skupin. Výtěžek pak hodláme použít na podporu levice v Donbase i na Ukrajině.

Turanský: Snažíme se vést informační kampaň. Na webu KSM a v Mladé pravdě, kterou vydáváme, jsme zveřejňovali různé články, které se Ukrajiny týkaly. V neposlední řadě jsme také pozvali mladého soudruha Stase Sergijenka, který na Ukrajině žije a o tamních poměrech v ČR měl loni sérii besed jak na Moravě, tak v Praze a ve středních Čechách. Haló noviny o tom v létě psaly, i o Stasově návštěvě na Letním antikapitalistickém kempu.

V současné době je konflikt na jihovýchodě země jakoby zmrazen, takové je aspoň zdání. Co se tam děje? A jak to vidíte dále?

Čech: Konflikt bohužel dále pokračuje a v poslední době dokonce opět zesílil. Aktuálně se sice nevede pohyblivá válka, ale kolem fronty probíhá intenzivní ostřelování z minometů, děl i tanků, které zabíjejí i civilisty. Další vývoj těžko odhadnout: Kyjev po porážkách, které v letech 2014-2015 utrpěl od povstalců, v současnosti hodně investuje do vyzbrojení své armády a zejména do jejího výcviku pod vedením instruktorů NATO. Jít do otevřené války mu ale brání skutečnost, že by pak nedostal od Mezinárodního měnového fondu peníze, kterými potřebuje zajistit své přežívání, a samozřejmě také obavy z možné reakce Ruska.

Na druhou stranu ani ruská oligarchie nemá zájem na tom, aby odpor lidových republik v Donbase přerostl v něco většího. Já každopádně vnímám s úctou a aktivními sympatiemi činnost radikální levice na obou stranách fronty v boji proti fašismu a oligarchii.

Turanský: Pro místní obyvatelstvo konflikt trvá. Problémem je ovšem ztráta zájmu mocností. Ameriku dnes zajímá více Sýrie, a ukrajinský problém je pro ni podružný. Kyjevský fašistický režim je pro obyvatelstvo obou autonomních republik představitelem hrozby nejen politicky, ale i z hlediska státního teroru na vlastních obyvatelích. Vzdát se tedy nelze a Kyjev rovněž neustoupí. Rusko podporuje východoukrajinské regiony jen natolik, aby se udržely v patové situaci vůči Ukrajině, ale ne dost na to, aby se situace někam hnula. Pro místní obyvatelstvo je to zoufalá situace.

Svět tento problém přestal zajímat stejně jako mnoho jiných konfliktů. Zapomíná se i na to, že podobných lokalit je i v Evropě více: Podněstří, Jižní Osetie, Abcházie. Na Ukrajině máme dopisovatele, kteří nám zprostředkovávají informace nedostupné z médií.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.1, celkem 152 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.