Minuta ticha za oběti fašistického masakru v oděském Domě odborů 2. května 2014

Ukrajina – dva roky po Majdanu a Oděse

Probíhá světová hybridní válka mezi USA a vazalskou Evropskou unií na straně jedné, a Ruskem, Čínou s jejich partnery na straně druhé, přičemž celosvětový charakter má informační, ekonomická a politická rovina střetu, zatímco rovina násilí, teroru a válek se nyní soustředí na Sýrii a Ukrajinu, avšak může se během několika let rozšířit i do Evropy.

Určující vlnu geopolitických zájmů velmocí a ekonomických kruhů, jež je ovládají, provázejí i různé skupinové zájmy a přiživuje se na ní se svými osobními zájmy i řada regionálních politiků, politologů a novinářů. Vyplynulo to z konference Ukrajina – dva roky od událostí na Majdanu a v Oděse, která se uskutečnila minulý týden v Praze na Novotného lávce a na níž zazněly příspěvky sedmi publicistů a politologů.

Úvodem Pavel Letko (E-republika) představil smrt 48 proruských příznivců v Oděse pohledem kyjevských úřadů a pohledem oponentů. Zatímco Kyjev klade vinu za rozpoutání konfliktu proruské straně, Letko poukázal na zprávu OSN uvádějící, že úřední vyšetřování není nezávislé a vleče se. Konstatoval opožděný zásah hasičů (po čtyřiceti minutách) a zdravotníků při požáru Domu odborů, masové zatýkání proruských sympatizantů a ojedinělé zatýkání na straně prokyjevských. Oděsu označil za start třetí světové války, která má hybridní informační ráz, kdy jsou porušovány dohody, jsou překrucována a zamlčována fakta a manipulováno veřejné mínění. Nejde o lásku a spravedlnost, nýbrž o zájmy a kořist, »džin je vypuštěn a sám se nevrátí« a k usmíření nestačí potrestání viníků, nutné je i jejich pokání.

Exdiplomat Jaroslav Bašta vidí na Ukrajině a v EU selhání elit. Dle něho na Ukrajině předáky KSSS vystřídali komsomolci, zvláště z Dněpropetrovska (Lazarenko, Jaceňuk, Tymošenková), na demonstrace byly najaty i kriminální živly, ze strany EU došlo při vyjednávání asociační dohody s Ukrajinou i k vydírání hrozbou převratem a nyní tam vládne »nesvatá aliance lupičů s podporou namyšlených hlupáků z EU«. Vyslovil obavy z šíření rozvratu a na řečnickou otázku, jaký je rozdíl mezi Ukrajinou a EU, odvětil: »Tři až pět let.«

Propaganda na obou stranách

Mediální odborník Petr Žantovský probíral otázku propagandy. Podtrhl, že funguje na obou stranách, ale zatímco ruská je kvůli šíření státními médii identifikovatelná, ze strany USA a EU jde o šedou propagandu (např. Svobodná Evropa financovaná orgány USA) a černou, která předstírá boj za naše zájmy, leč ve skutečnosti bojuje za zájmy cizí. Vzpomenul kupř. Institut bezpečnostních studií, Evropské hodnoty, New York University Prague, Euroteum, Svobodu médií a jména jako J. Zieleniec, J. Pehe, M. Pajerová, T. Němeček, T. Klvaňa, V. Bartuška, P. Telička, P. Kolář, L. Rouček, Š. Pánek, J. Bubeník, T. Halík, M. C. Putna či H. Marvanová. Atmosféry útoků na Rusko využívají k osobní kariéře.

Propagandě se věnovali ve vzájemné debatě novinář Ondřej Soukup a bezpečnostní analytik Jan Schneider. Soukup zdůraznil používání mýtů, nezdrojovaných zpráv apod., Schneider přidal kromě dezinformací také zamlčování. Soukup obranu proti propagandě hledá v ověřování zdrojů a autorů a ve zdravém rozumu, Schneider zdůraznil porovnávání zpráv. Schneider vytkl Soukupovi, že akce Člověka v tísni Jeden svět na školách se zaměřila jen na ruskou propagandu, ač existuje i z protistrany, a připomenul lži USA o »iráckých atomových zbraních«, BBC o Sýrii aj. Soukup souhlasil a vysvětlil to nedostatkem času. Schneider podtrhl vliv financování médií - »koho chleba jíš, toho píseň zpívej« - a konstatoval vysoké příjmy Člověka v tísni ze zahraničí, což Soukup vysvětlil velkým objemem humanitárních akcí. Schneider vzpomněl, že kontroverzní palestinský Hamás nejvíce práce odvádí na poli sociálním, vzdělávacím a zdravotním (nikdo ji totiž nevykonával) a jen pět procent jeho členů jsou teroristé, kteří si ovšem tipují vhodné adepty v bohulibých činnostech. Připomněl rovněž hlasy H. Kissingera, Z. Brzezinského a G. Friedmana, že Západ to nyní s protiruským tažením přehnal a odsoudil mj. někdejší lež, že dodávky plynu do EU zastavilo Rusko, když to byla Tymošenkové Ukrajina. Příspěvek publicistky Terezy Spencerové, který přečetl organizátor akce Zdeněk Kratochvíl, ukázal paralely krizového vývoje v Sýrii a na Ukrajině počínaje původně oprávněnými protesty lidí proti neschopnosti Asadova režimu řešit následky sucha na venkově, resp. proti korupci a oligarchům na Ukrajině, přes manipulace s mrtvými demonstranty a policisty, s únosy až po obraty v rétorice (B. Asad od přítele po Hitlera).

V plánu byly základny USA

Publicistický doyen Jan Petránek (na snímku) se rozhovořil o různých detailech ruské a světové reality, které ale korigují pokroucené mainstreamové obrazy, například že třetina ředitelů fabrik v Rusku pochází z Ukrajiny, že v Rusku po letech klesl počet sebevražd, což dokazuje, že lidé mají opět víru v budoucnost, že USA už před Majdanem plánovaly stavbu základen na Krymu, že i v ruské armádě soupeří generálové o vliv a posty. Z neúspěšného vývoje ruských reforem (krom vojenské) vyvozuje, že RF se rozhodla pro asymetrickou obranu, kterou zvládne, nezvládne však útok. Putina označil za nejlepšího manažera ruského (sovětského) státu, neboť napravil ekonomický propad Ruska 90. let, který byl dvakrát větší než za druhé světové války, a obnovil Rusko jako velmoc.

(pka)

FOTO – Pavel KAŇKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 65 hlasů.

(pka)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.