Památník osvobození Rudou armádou v Alčevsku

Nepokořený Donbas - Dva světy

Po příjezdu ke svým přátelům do města Alčevsk v Luhanské lidové republice (LLR) jsem brzy poznal, že tam i v Doněcké lidové republice (DLR) existují dva odlišné světy. Jeden klidu, míru, obnovy a budování ve vnitrozemí a v oblastech u hranice s Ruskem, a svět války a hrůz s ní spojených v oblastech blízko tzv. linie příměří. Navštívil jsem jen svět první, ale o situaci v tom druhém jsem se denně dozvídal ze zpráv, z rozhovorů či telefonátů a e-mailů přátel. Dvakrát dokonce bylo slyšet ostřelování Pervomajsku na linii příměří.

První svět

Pohyboval jsem se nejen v Alčevsku, ale procestoval jsem kus LLR i DLR. V obou platí zákaz vycházení od 23 hodin do pěti ráno. Kvůli diverzantům z Ukrajiny. Ti čas od času provádějí akce zejména proti infrastruktuře (ničení kolejí na železnici, elektrických nebo plynových rozvodů apod.). Ani v jedné z obou republik není ruská armáda, jak často a rád říká prezident Ukrajiny Petro Porošenko.

Po první procházce po Alčevsku jsem byl překvapen. Žádní vojáci (v dalších dnech jsem nějaké potkal, i vojenská auta), dokonce ani policisté (až později jsem nějaké viděl). Silnice jsou rozbité. Země je stále ve válce a nejvíce peněz musí vynakládat na obranu. Ve městě ale kypí normální život, že je válka není poznat. Fungují dodávky elektřiny, vody, plynu i tepla. Také telefonní spojení, pošty, internet. Po ulicích jezdí plno aut, chodí mnoho lidí. Je tu hustá síť dobře zásobovaných obchodů. Nejvíce potravin se dováží z Ruska, stále více jich však pochází z místních zdrojů (jsou označeny »Vyrobeno v LLR«), něco je dováženo i z jiných zemí. Město i v současnosti žije také kulturou a sportem.

Billboard v ulicích města Alčevsk zobrazuje hrdinu obrany Luhansku, velitele mechanizované brigády Prizrak Alexeje Mozgového. Byl zavražděn právě před rokem. Nepřítel pod jeho vozem odpálil nálož.

Tady si velmi váží hrdinů Velké vlastenecké války a osvobození Donbasu Rudou armádou. Jako v každém zdejším městě i vesnici, je také v Alčevsku památník osvobození jako poděkování Rudé armádě. Na hlavním Leninově náměstí stojí velká socha. Kdyby byl Donbas součástí Ukrajiny, ani památník ani socha by už neexistovaly. Na místě památníku rudoarmějcům by byl památník UPA a místo sochy Lenina socha Stepana Bandery. Váží si ale i bojovníků z let 2014-16, bojovníků proti ukrajinskému fašismu, proti snaze Ukrajiny zničit lidové republiky Donbasu, které se vzepřely fašismu.

Navštívil jsem i Doněck - hlavní město DLR, několikrát Luhansk - hlavní město LLR, vesnici Nikišino v bývalém Debalcevském kotli a Krasnodon, město hrdinné Mladé gardy. O všech těchto místech je možno říci totéž co o Alčevsku. Normální mírový život.

Druhý svět

Svět války, svět hrůzy. Téměř podél celé tzv. linie příměří probíhá téměř nepřetržitě střelba. Ve dne v noci. Ukrajinci příměří z února 2015 (tzv. druhá minská dohoda) od začátku porušují. Nestáhli všechny těžké zbraně, ty, které zpočátku přesunuli, vracejí zpět na linii. Obsadili několik vesnic v tzv. pásmu nikoho, které mělo být zcela demilitarizované. Ukrajinská armáda ostřeluje nejen pozice bojovníků obou povstaleckých republik, ale i obytné domy, infrastrukturu, školy. V důsledku střelby Ukrajinců jsou na území LLR a DLR téměř každý den mrtví nebo ranění, i mezi civilisty. A jsou i dětské oběti. Bojovníci DLR a LLR mají v duchu minských dohod zákaz střílet jako první. Mnohdy jsou ale nuceni reagovat střelbou, pokud se Ukrajinci pokouší proniknout na území obou republik, což se často děje u hlavní silnice Gorlovka - Doněck, kde Ukrajinci ostřelují i osobní auta. Bojovníci LLR a DLR ale těžké zbraně nepoužívají, ty jsou stále stažené dál od linie příměří.

Jaký je zde život, u tzv. linie příměří? Je vůbec možné hovořit o nějakém životě? Za všechny příklad Zajceva. Je to vesnička severně od velkého města Gorlovky. Administrativně ke Gorlovce patří. Zajcevo bylo podle minských dohod v neutrálním pásmu, které bylo demilitarizováno. Administrativně patřilo pod DLR. Ukrajinci pak v rozporu s minskými dohodami severní část Zajceva obsadili, vrátili do obsazeného území zbraně. Neustále ostřeluji jižní část obce. Několikrát i školu. Zničili mnoho obytných domů, zabili a zranili několik obyvatel. Jelikož škola je v Zajcevu jen jedna a je v jižní části obce, původně chodily děti ze severní části přes tři stanoviště hlídek do školy v jižní části. Od té doby, co Ukrajinci ostřelují jižní část Zajceva, děti ze severní části už do školy nechodí. Sedí doma a rodiče jim docházejí přes tři kontrolní stanoviště do školy pro úkoly.

Toto mi nedávno napsala má známá Zarina ze Zajceva: »V zimě na mou školu v Zajcevu stříleli, tak po ní bili, jako by to byl vojenský objekt. Tak jsme se neučili. Pak jsme se učili v budově knihovny. A řekni, že je nám strašně, my chceme mír!« Lidé v době střelby musí být ve sklepích, kde mají i nějaké zásoby jídla. Ukrajinci ostřelovali i záchranku, která přijela pro raněné. Nemohla je odvézt. Ostřelovali mnohokrát i novináře. To vše jsou válečné zločiny, za které by měly jít odpovědné osoby včetně nejvyšších představitelů Ukrajiny před mezinárodní soud!

Jaromír VAŠEK

FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.3, celkem 151 hlasů.

Jaromír VAŠEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2016-05-05 15:15
A co se týče Ukrajiny, Tak politici EÚ, včetně těch našich, pokrytci
první kategórie, budou spravedlivě ohodnoceni aspoň až když skončí
na smetišti dějin
hajek.jiri51
2016-05-05 15:11
Wladine, vřele doporučuji zhlédnout francouzský dokument "Deset
dní, které otřásly světem". A nebýt svinstev, kterých se
dopouštěli a dopouštějí kapitalisté, v carském Rusku ještě i
feudálové, nebylo by potřeba Lenina. Zajeď si na Slovensko do
Kolbasova, a pochval tam banderovce. To se budeš divit, pokud na to budeš
mít čas.
joska.korinek
2016-05-05 11:33
No wladine, když víte, že to před rokem 1917 bylo v Rusku, a vlastně
na celém světě, lepší než potom, není divu, že to říkáte. Já
jsem nebyl v té době na světě. Ale vím, že když těsně po válce
při klukovských hrách měl někdo dělat banderovce, tak se tomu snažil
vyhnout. Proč asi? Nechtěl být „za hajzla“! – A je-li někdo
hrdinou v jedné zemi, nemusí jím být v jiné; může tam být naopak
zločincem. Záleží na tom, kdo jste. (To „w“ naznačuje, že Čechem
nejspíš nejste).
fronda
2016-05-04 23:30
wIadin: Lenin prosadil federalizaci někdejšího carského impéria, což
vedlo k emancipaci národů. Model byl tak úspěšný, že pro jeho
zachování se v referendu v roce 1991 vyslovila velká většina
sovětských občanů. Banderovci naopak ve svobodném hlasování nikdy
neuspěli. Za mrtvé nenese vinu Lenin, ale především západní
interventi. Tedy i Masaryk se svými legiemi.
wIadin
2016-05-04 17:26
joska.korinek: Přál bych si na náměstích květiny a
fontány. LENINgerov: Je hodně velký rozdíl mezi Banderou a Leninem.
Bandera na Ukrajině symbolizuje národní emancipaci. Krom toho Bandera
byl nacisty vězněn a pak sovětskými agenty zabit. Co naopak symbolizuje
Lenin? Nastolení jednoho z nejohavnějších režimů v lidské historii s
následkem desítek milionů mrtvých.
kafrmi
2016-05-04 16:48
pleningeri máte dobrý přehled.
pleningeri
2016-05-04 15:41
wladin - Stepan Bandera je na Ukrajině národním hrdinou, jeho narození
je státním svátkem, jeho pomníky staví na místo těch ze sovětské
éry, Azov má stále znak zbraní SS. EU to nevadí. Je Bin Ládin žvaní
cosi o masovém vrahu Leninovi, zatímco Bandera dělal za Wehrmacht tu
nejhorší "práci", Porošenko a Turčinov poslali armádu proti
vlastním občanům ...
joska.korinek
2016-05-04 15:07
Jen tak pro zajímavost „wladine“. Co byste si přál na náměstí vy?
kafrmi
2016-05-04 15:00
Jo takle to vypadá, když se do něčeho vloží Amíci a NÁTO. Tady taky
měl v 89 každej plná ústa svobody a blahobytu a jak to dopadlo a to
jsme ještě skončili tak nějak. Nechápu proč je nenechaj ti
"láskyplní", aby se samostatně rozhodli pro co chtějí.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.