FOTO - Pixabay

Vydržíme alespoň jeden den bez cigarety?

V české populaci je aktuálně více než třicet procent kuřáků, šest procent z nich kouří i v rodině, před dětmi či při jízdě autem. Ročně u nás onemocní rakovinou plic více než 6500 lidí, kouření je přitom iniciačním faktorem číslo jedna. Pouze dvacet procent z nich se dožije pěti let od stanovení diagnózy.

Statistiky jsou alarmující, kuřáci se ale svého zlozvyku jen velmi těžko zbavují. Na rizika spojená s kouřením každoročně upozorňuje kampaň konaná při příležitosti Světového dne bez tabáku, který je již od roku 1988 Světovou zdravotnickou organizací vyhlašován na poslední květnový den.

Užívání tabáku patří mezi nejčastější příčiny předčasných úmrtí nejen v Evropě. Tabákový kouř zabíjí milióny lidí, ať už aktivních či pasivních kuřáků. Ročně na důsledky kouření umře na šest milionů lidí na celém světě a 1,6 milionu v evropském regionu WHO. Kouření je hlavním rizikovým faktorem u nepřenosných nemocí, mezi které patří rakovina plic nebo srdeční choroby. Světový den bez tabáku má za cíl snížit počet kouřících osob.

V České republice je kouření příčnou pětiny všech úmrtí. Ročně podle statistik v ČR zemře na následky kouření a nemocí spjatých s tímto zlozvykem asi 23 000 lidí. Příčinou úmrtí kuřáků bývají především infarkty, nádorová a chronická plicní onemocnění, ale i další nemoci, včetně horšího stavu imunitního systému. Kuřáci ovšem svojí vášní zkracují život i nekuřákům.

Na rakovinu plic umírá osm z deseti nemocných

S kouřením je nejčastěji spojována rakovina plic. V České republice ročně onemocní rakovinou plic zhruba 7600 lidí, případů přibývá, v roce 2030 by mělo být už 8750 nových onemocnění. Na rakovinu plic v Česku umírá osm z deseti nemocných. Hlavní příčinou vysokého procenta úmrtí je pozdní příchod pacienta k lékaři. Včasná diagnóza zvyšuje šanci na úspěšné zaléčení onemocnění či prodloužení života o desítky procent. První stadium onemocnění nemá téměř žádné příznaky - nemoc zjištěnou v prvním a druhém stadiu přežije 58 procent pacientů. Ve většině případů se ale nemoc zjistí až v pozdních stadiích, kdy vyhlídky na přežití rapidně klesají. Pěti a více let od zjištění diagnózy se dožije jen 20 procent pacientů. »Je-li nemoc odhalena včas, umožňuje radikální operaci, která významně zvyšuje šance na dlouhodobou kontrolu místně ohraničeného onemocnění,« uvedl před časem novinářům přednosta onkologické kliniky první lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice profesor Luboš Petruželka.

FOTO - Pixabay

Česká republika navíc patří mezi špičky v oboru léčby rakoviny plic. Aktuálně je v jednání spuštění screeningu v podobě nízkoemisního CT v rizikové skupině a ve stádiu klinických zkoušek je také česká vakcína z dendritických buněk DCVAC, která je testována u pacientů na 15 českých a slovenských specializovaných pracovištích.

Za CHOPN může v 80 procentech kouření

Kouření má na svědomí i další plicní onemocnění - obstrukční plicní nemoc. Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), která se projevuje dušností, chronickým kašlem, únavou a vykašláváním hlenů trpí na 800 tisíc Češek a Čechů. Ročně 3500 pacientů na ni zemře. Přes úsilí plicních lékařů se daří léčit jen třetinu nemocných. Téměř půl milionu lidí o své diagnóze neví, řekl novinářům předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslav Kolek. »Zhruba osmdesát procent případů onemocnění má na svědomí kouření. Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu,« vysvětlil.

První příznaky začnou pacienti pociťovat po čtyřicítce, mnohdy je přehlížejí a k lékaři přicházejí až v pokročilé fázi onemocnění. »Stává se, že do nemocnice jsou dovezeni až v dramatickém stavu dechové tísně a vyžadují léčbu na jednotce intenzivní péče,« popsal profesor, který vede kliniku plicních nemocí a tuberkulózy olomoucké fakultní nemocnice.

Podle něj je situace stejně dramatická i ve světě, kde se s CHOPN potýká přes 200 milionů lidí a péče o ně stojí kolem 200 miliard eur (5,4 bilionu korun) ročně. CHOPN nelze vyléčit, moderní léky ale dokážou výrazně zpomalit zhoršování stavu a zmírnit obtíže.

Astmatik kuřák – komplikovaný pacient

Kuřáci se často potýkají i s další nepříjemnou nemocí, a tou je astma. Odborníci v této souvislosti upozorňují, že kuřáci se svého zlozvyku často nedokážou zbavit ani po zjištění tohoto onemocnění. Když jim léky uleví, nabudou dojmu, že si mohou dovolit kouřit dál. Tento mylný názor a nebezpečný zlozvyk je mezi astmatiky kuřáky velmi rozšířen, řekl ČTK předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem a plicní lékař Stanislav Kos. Je přitom podle něj jednoznačné, že pokud by nekouřili, nebo by alespoň výrazně omezili spotřebu cigaret, jejich zdravotní stav by byl ještě lepší.

Astmatika kuřáka označil za komplikovaného pacienta. Zlepšení by bez cigaret pocítil celý organismus, aktivní i pasivní kouření oslabuje celkovou imunitní reakci člověka a má nepříznivý vliv nejen na plíce, ale i na srdce a cévy, močové, trávicí, nervové a další systémy těla, upozornil lékař.

Řešením podle něj není přejít na lehčí varianty, ty jsou podle Kose jen šidítkem vlastního svědomí. Organismus kuřáka je zvyklý na určitou dávku nikotinu. Proto si kuřák lehkých cigaret vynahradí nižší množství nikotinu usilovnějším potahováním kouře a vyšším množstvím vykouřených cigaret.

Kos rovněž uvedl, že pro dítě i dospělého, v jehož rodině se alergie nebo astma vyskytují, kouření zvyšuje riziko vzniku astmatu. »Děti z rodin, kde rodiče nebo i prarodiče kouří, trpí ve zvýšené míře opakovaným dráždivým kašlem a vznikem astmatu. Aktivní a pasivní kouření matky v těhotenství a v dětství dítěte pak nejen zhoršuje plicní funkce a vývoj plic dítěte, ale je spojené i s rizikem opakovaných infekcí dýchacích cest a středoušních zánětů,« shrnul.

Stát nekuřáctví podporuje málo

Počty nekuřáků u nás nerostou, příčinou je prý malá podporu státu. Za nekuřáky se podle průzkumu Státního zdravotního ústavu označuje 59,7 procenta Češek a Čechů, z nich 38 procent nikdy v životě nevykouřilo ani jednu cigaretu. Dalších 24,4 procenta kouřit zkusilo, ale bylo to méně než sto cigaret za život, a už nekouří. Studie vyšla v roce 2012, podle předsedkyně odborné společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové se ale data dlouhodobě nemění. Příčinou podle ní je malá podpora státu pro nekuřáctví. »Podpora pro nekuřáctví ze strany státu není, takže nekuřáků posledních deset let nepřibývá,« řekla ČTK Králíková, která jako lékařka pomáhá kuřákům v pražské poradně zbavit se zhoubného návyku.

Odborníci jsou připraveni pomoci

Řada kuřáků by ráda s kouřením přestala. Potíž je ale v tom, že si na nikotin, obsažený v tabákovém kouři, vypěstovali závislost. Pokud si cigaretu odepřou, chybí jim. Nemohou se zbavit touhy po cigaretě, nervozity, deprese a špatné nálady z toho, že ji nemají. Tento stav provází neschopnost se soustředit a odpočívat, podrážděnost, zvýšená chuť k jídlu a další nepříjemné tělesné příznaky. Výsledkem bývá obvykle opakovaný návrat k cigaretě.

Odborníci jsou připraveni těm, kteří to s odvykáním kouření myslí vážně, pomoci. Ihned a bez pomoci dokážou podle lékařů přestat kouřit nanejvýš dvě procenta kuřáků, ostatní by měli vyhledat specializovanou poradnu.  U většiny je léčba velmi zdlouhavá. Za vyléčeného kuřáka se pacient považuje po roce.

Poradit může kterýkoliv lékař, odborná pomoc se však soustřeďuje do specializovaných poraden a center pro odvykání na tabáku. Nyní je v Česku jedenatřicet center pro odvykání kouření. Jedním z nich je Centrum pro závislé na tabáku ve VFN, které Králíková vede. Za deset let prošlo tímto centrem přes 5000 pacientů, u téměř 40 procent byla léčba úspěšná. Podobných center je v Česku 42, kontakty na ně a na více než 200 ambulantních lékařů a poradenských center v lékárnách jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz

Berme ohled na děti

Dle průzkumu společnosti Ipsos realizovaného pro organizaci Dobrá rodina, šest procent kuřáků si neodpustí cigaretu v domácnosti před dětmi či při jízdě autem. Svým zvykem tak zvyšují pravděpodobnost, že dítě jako pasivní kuřák v budoucnu onemocní rakovinou plic, jejímž nejčastějším iniciačním faktorem kouření je.

Vyšší zájem o vlastní zdraví i nižší procento kuřáků je mezi pěstouny. Oproti běžné populaci je mezi pěstouny jen sedm procent kuřáků. Ve srovnání s běžnou českou populací kouří tedy mezi pěstouny o 23 procent lidí méně. Všichni dotázaní pěstouni uvedli, že děti chrání před kuřáckými prostory a o zlozvyku s dětmi komunikují. Ve skupině dotázaných uvedlo pouze sedm procent, že jejich, či svěřené děti jsou také kuřáci. Tato skupina se 100% shoduje s množinou rodin, kde je jeden z rodičů- pěstounů kuřák.

Čeští poslanci omezení kouření neschválili

Prakticky všechny země v Evropě nějakým způsobem alespoň částečně omezují kouření ve veřejných uzavřených prostorách. Průkopníkem se na tomto poli stalo Irsko, které v roce 2004 zavedlo jako první země světa celostátní zákaz na všech uzavřených pracovištích.

Absolutní zákaz kouření platí například v Řecku, Bulharsku, Británii, na Kypru a Islandu, v Norsku, Španělsku a dalších zemích. V řadě evropských zemí platí zákaz kouření ve veřejných prostorách s určitými výjimkami, většinou v těchto budovách mohou být zřizovány kuřárny. Jde např. o Estonsko, Finsko, Itálie, Polsko, Slovensko a další země.

Česko mělo být další zemí s úplným zákazem kouření ve všech restauracích. Poslanecká sněmovna však ve středu takzvaný protikuřácký zákon, který s tím počítal, neschválila.

Světový den bez tabáku je vyhlášen na dnešek. Hned zítra se slaví Mezinárodní den dětí. Zkusme se zamyslet, zda to není správný okamžik na to, zkusit, zda to jde i bez cigarety.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 18 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2016-05-31 18:56
Napsala kolegyně-kuřačka Jana Dubničková. Smekám před její odvahou!
R. Janouch
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.