Energeticky soběstačná obec Kněžice

Spolek pro obnovu venkova, založený v roce 1993 exministrem životního prostředí Ivanem Dejmalem, byl od počátku v poněkud schizofrenní situaci: cílil na obnovu venkova z dob před rokem 1948, leč byla to podivná transformace nejen zemědělství, která ve velkém náš venkov přiváděla na buben. Dosud prosperující, byť ekologicky závadné zemědělské podniky byly přiváděny k bankrotu. Budovat drobná zemědělská hospodářství, jak neodpovědně vyzýval ministr zemědělství Bohuslav Kubát (ODA 1990-92), se často rovnalo sebevraždě.

Transformace průmyslu jako první ničila četné venkovské továrničky a jiné provozovny. Mnoho venkovanů se ocitlo bez práce. Mnoho pracovníků odcházelo z krachujícího zemědělství, výrazně klesala zaměstnanost v lesnictví. Někde šlo dojíždět za prací do blízkých měst, někde obživu skýtal cestovní ruch, byť vesměs oči byly velké a státní podpora mizivá.

Nejhůře na tom byl odlehlejší venkov mimo centra cestovního ruchu. Byl odsouzen k vleklé krizi, včetně hroucení jeho sociální infrastruktury. Stát navíc novou dopravní politikou omezil veřejnou dopravu na venkov a venkovské komunikace nechával »vyjezdit«. I když se příznivcům obnovy venkova tu a tam podařilo obnovit nějakou tu polní cestu či rybník a zrealizovat i jiné užitečné projekty, k většímu zlepšení poměrů na venkově to nemohlo stačit.

Existuje i obecný problém stále většího zbavování vesnic soběstačnosti. Jistě, vrátit se k více méně soběstačné vesnici není možné a nikdo soudný to nechce. Ničit ale soběstačnost venkova za každou cenu, z titulu technokratické nadutosti, škodí. Napomáhá tomu politika levné energie a levné dopravy, neboť stimulují plýtvání. Transformace velké energetiky umožnila polostátním i soukromým monopolům významně rozvinout svou zvůli.

Odvážné řešení

Na místě breku nad neutěšenými poměry a opíjení se žalem v obci Kněžice (na silnici Kolín - Městec Králové - Kněžice – Jičíněves) si odvážný starosta Milan Kazda dal cíl vybudovat energeticky soběstačnou obec. Řešil tak zaměstnání místních lidí, využití »přebytečné« zemědělské a lesní produkce, snížení výdajů občanů za teplo a elektřinu, omezení znečišťování ovzduší z lokálních topenišť.

Projekt zrál delší dobu. Klíčové bylo získání dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního fondu životního prostředí – asi 92 milionů korun na projekt s náklady 111 mil. Kč dne 4. listopadu 2004. Mají kotelnu na slámu, kotelnu na dřevní štěpku, bioplynovou stanici, jejíž produkci spaluje další kotel a ze získaného tepla vyrábí elektřinu a teplo pro rozvod do velké části domácností. Centrální výtopna a bioplynová stanice Kněžice zahájila provoz 28. srpna 2006, kdy byla zprovozněna kotelní jednotka. Do konce roku byl zprovozněn systém centrálního vytápění jednotlivých domácností.

Z obecního webu

»Bioplynová stanice s kogenerační jednotkou s elektrickým výkonem 330 kW je v provozu nepřetržitě a vyrábí ze zemědělských, z potravinářských a z dalších materiálů a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. Dále se zde zpracovává sláma, kukuřice, jeteloviny a další přebytečná i nově pěstovaná biomasa. Z těchto stoprocentně obnovitelných zdrojů se vyrábí bioplyn, elektřina, horká voda na vytápění většiny obce, topné pelety z biomasy a kvalitní hnojivo pro zemědělství.

Kotelna na biomasu se dvěma teplovodními kotli o celkovém tepelném výkonu 1,2 MW je v provozu podle potřeby pouze v topném období a dodává teplo v době, kdy by přebytečné teplo ze samotné bioplynové stanice nestačilo na vytápění obce. Kotelna a bioplynová stanice jsou umístěny v obecním areálu na severovýchodním okraji obce a propojeny navzájem teplovodním potrubím a informační kabeláží. Připojeny jsou na distribuční elektrizační síť 22 kV přes trafo 0,4/22 kV. Bezkanálový rozvod tepla v celé obci a automatické předávací stanice tepla v domech zajišťují celoroční nepřetržitý přenos tepla z kotelny a z bioplynové stanice do všech připojených budov v obci. K soustavě rozvodu tepla je v Kněžicích připojeno celkem 149 domů, tedy asi 95 % celkové spotřeby tepla v obci. Celoroční spotřeba tepla připojených domů je cca 2000 MWh, neboli 7200 GJ za rok.

Vyráběná elektřina z bioplynové stanice není na rozdíl od tepla zavedena přímo do jednotlivých domů. Domácnosti a místní podniky nadále odebírají elektřinu od místně příslušné distribuční společnosti ČEZ Distribuce. Bioplynová stanice Kněžice dodá za rok do této distribuční sítě více elektrické energie, než celá vesnice a celé nové zařízení spotřebuje. Výroba elektřiny v bioplynové stanici Kněžice v roce 2009 dosáhla cca 2600 MWh. Vlastní spotřeba elektřiny v bioplynové stanici a vlastní spotřeba kotelny na biomasu činí přibližně 15 % z této výroby elektřiny. Čistá dodávka elektřiny z Kněžic do elektrizační sítě je cca 2200 MWh/rok. Kněžice se svými 410 obyvateli vyrábějí průměrně 6 MWh elektrické energie na občana za rok a dodávají do elektrizační sítě za rok průměrně 5 MWh elektřiny na každého svého občana.«

Na návštěvě v obci

Obec Kněžice se nachází téměř v rovině. Obklopena je vesměs poli, jen kus východněji se táhne zalesněné návrší s vysílačem. Nemá pole fotovoltaických panelů (v obci jsem žádné neviděl ani na střechách), jež v režii skandální podpory obnovitelným zdrojům elektřiny ČR pouští žilou v úhrnu 400–1000 miliard Kč. Nejsou tu ani větrné elektrárny. Bioplynová stanice nestojí na pěstování silně erozivní kukuřice. Bioplynka zpracovává leccos, i obsah žump, takže se obec obejde bez čistírny odpadních vod. Zchátralý mlýn (ne ale na vodní či větrný pohon) byl rekonstruovaný a slouží zejména ke vzdělávání v energetické soběstačnosti.

Obec zajistila bydlení pro seniory, koupila někdejší faru (chce si tam zřídit sídlo), kupuje zkrachovalou hospodu. Chce ji provozovat sama. Výrobní areál kupodivu nepáchne. Lze v něm vidět vícero pracovníků a pracovnic, kotle, rozvody tepla, vlastní bioplynku, velké zásobníky. Zbytky organických látek putují jako hnojivo na pole. Protože nelze hnojit za mrazu, musí pobrat čtyřměsíční produkci. Viděli jsme pořádek. Viděli jsme likvidaci prošlých či jinak závadných potravin. Momentálně se tam vylévaly nápoje z pet lahví. Můžou to být ale také bagety. Dnes bioplynka zpracovává nespotřebované potraviny z věznice. Je jich hodně.

O dotaci se museli soudit

Realizace projektu měla vážný problém: projektované náklady činily 112 mil. Kč, na ně obdrželi dotaci 92 milionů, ale realizace projektu celkem vyšla na 140 mil. Kč. Poskytnutá dotace na jeho realizaci se ale nezvýšila, takže obec z něj vyšla s dluhem asi 32 mil. Kč, což je při ročním rozpočtu 6 mil. Kč hodně. Naštěstí nikdo v obci pana starostu nepodtrhnul. Projekt funguje, přináší zisk, obci se úvěr daří splácet. Jiný problém byl, když české úřady přehodnotily schválení dotace. Obec se o ní musela soudit. Nakonec rozhodli soudci v EU ve prospěch obce! Inu, likvidovat zásadní závislost obce na velkých dodavatelích energie je u nás zřejmě nežádoucí.

Mohla vadit i skutečnost, že celý projekt obec realizuje ve vlastní režii. Jinde bioplynky většinou staví a provozují velké zemědělské podniky. Zatím se nepodařilo obci odpojit od velké elektrizační soustavy a tím zásadně zlevnit svým občanům elektřinu. Je to prý komplikované technicky, ekonomicky i právně. Teplo občanům dodává za cenu, za kterou by si jej pořídili spalováním uhlí. Takto to mají za stejnou cenu bez práce a prachu. K ekonomice projektu nutno dodat, že jsou tu i nevyčíslené náklady v podobě odvrácených škod a investic do čistírny odpadních vod, snížené náklady na likvidaci odpadu ad.

Závěrem

Realizace projektu energeticky soběstačné obce Kněžice patří k největším úspěchům při rozvoji energetické soběstačnosti venkova v ČR. Jako zázrak zní skutečnost, že není zatížen excesy. Čistá energetická soběstačnost obce ale není stoprocentní, neboť využívá bioodpady z mnohem většího území, než je necelých dva tisíce hektarů obce. Z důvodů nedostatku biomasy není plošně po celé ČR realizovatelný. Pokud někteří ekologové energetici tvrdí opak, nemluví pravdu. Jde o projekt značně nákladný. S vysokou dotací z veřejných rozpočtů se zaplatí až za 15 let. Bez rozsáhlé veřejné podpory není realizovatelný. Další takovéto projekty něco zlevní, ale zřejmě se bez nemalé veřejné podpory také neobejdou.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 19 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.