Aljošu věnoval námořním obětem Svazu za 2. světové války SSSR v roce 1985.

Cesta za severní polární kruh

Když se řekne Laponsko a Laponci, respektive jeho první osadníci Sámové, představíte si Finsko, možná ještě Norsko. Ale Laponsko v subarktickém podnebném pásmu zasahuje i na území Ruské federace, konkrétně na poloostrov Kola se svou metropolí Murmanskem. Takže potomky Sámů najdete i zde, v evropské části převážně slovanského Ruska. Murmansk - město hrdina a město ledoborců pak navíc letos slaví 100. narozeniny.

Původně to byl Romanov na Murmaně (Murman přitom znamená Nor, ale také sámské označení pro zem a moře), na počest dynastie Romanovců. Po únorové revoluci v roce 1917 byl ovšem po šesti měsících existence přejmenován. Od samého začátku bylo město propojeno se světem díky železnici, dodnes tu mají i nejseverněji položenou trolejbusovou MHD. A že ji potřebují. Hlavní třída, pochopitelně Leninova, měří 12 km, Murmansk je přitom dlouhý celkem 20 km a 3-4 km široký.

Má 307 000 obyvatel, přičemž na začátku 90. let jich tu díky systematické osidlovací politice z dob SSSR bylo až půl milionu. Mělo to svůj smysl. Nižší penzijní věk, delší dovolená a hlavně... platy tu vždy byly větší než ve zbytku největší země světa, což přetrvává doposud. Jestliže průměrný plat v Rusku dosahuje v přepočtu cca 500 eur, tady je to 800!

Ve městě i nadále mají dvě univerzity - technickou (přetvořenou z bývalé námořní akademie) a humanitní. Pro lidi se snaží dělat první poslední (aby jim neutíkali do Skandinávie, Petrohradu a dál na jih), tak nechybí třeba ani tři lyžařská střediska, oceanárium, populární oblastní Dramatické divadlo a ještě populárnější tradiční Festival Severu i další vymoženosti, jenže... také tu mají polární noc!

Polární noc

Jestliže totiž od května do září svítí (pokud svítí - slunných dnů tu mívají tak 16 do roka) sluníčko 24 hodin denně (non stop tu zkrátka probíhá něco jako polární den), v zimě naopak od konce listopadu do začátku ledna trvá 24 hodin denně totální tma. Tedy přes veškeré svátky... A tuhle pochmurnou záležitost nenahradí ani elektrifikace, která po zmiňované týdny pracuje na plné obrátky, takže město místy připomíná nejsevernější Las Vegas zeměkoule. Dostavuje se proto u nemalého množství obyvatel syndrom polární noci, který spočívá v narušené psychice i snížené imunitě.

Na začátku letních prázdnin se naopak dočkáte šeříků, jinak ale v největším městě planety ležícím za severním polárním kruhem (ale ani jinde na poloostrově Kola a v Murmanské oblasti) nečekejte skoro nic, vše se sem dováží. Tedy kromě ryb pochopitelně. Produkci nejchutnějších mořských tvorů obstarává na 130 rybářských firem! Však ryba vedle ledoborce nechybí ve znaku města...

Ledoborce

Nemusíte ani na nedaleký známý Atomflot, abyste viděli přímo v centru města, na Mořském nádraží Kolského zálivu, pravý ledoborec. A slavný ledoborec. Atomový ledoborec Lenin, který od roku 1989 slouží už jen jako muzeum. Ale to nic nemění na jeho atraktivitě a autentičnosti, která si od nás vyžádá samostatný materiál!

Město je důležitým přístavem, jediným ruským v Barentsově moři, který po celý rok nezamrzá, za což vděčí teplému Golfskému proudu. Právě z Murmansku vyplouvají i dosud činné jaderné ledoborce, jako například ten největší - 50 let vítězství, který vozí turisty za bratru 3/4 milionu korun pětkrát v roce až na Severní pól.

Z Murmansku ale není blízko jen do Severního ledového oceánu, nýbrž i na vnitrozemské hranice - čtyři hodiny jízdy. Konkrétně 200 km do Finska, 400 do Norska. Přitom až 1500 km je to po zmiňované kirovské železnici do Petrohradu. Ale jezdí se odsud i do Moskvy, Vologdy, sezonně pak také jinam.

Pochopitelně sem vede i kvalitní silnice M-18 »Kola«, dokonce kvalitnější než náš »tankodrom« D-1. Má to svůj smysl, Murmansk je počtem aut na obyvatele čtvrtým městem Ruska a na vozovém parku tu místním záleží evidentně víc než na kvalitě bydlení - na město tvořené snad z 90 % jednotvárnými sídlišti v globále skutečně není bůhvíjaký pohled (a přitom cenově to není žádná legrace - energie přijdou na 100-200 eur měsíčně, nájem ještě víc, 30metrový byt ve staré zástavbě je při koupi o dvě nuly dražší, přijde tedy v přepočtu na víc než půl druhého milionu korun).

Murmansk - město hrdina

Město památníků

Murmansk je také městem památníků. Nechybí logicky především památníky Velké vlastenecké války. Za ostatní jmenujme nejvýznamnější - nejmladší (z roku 2012) památník Čekatelka - věnovaný čekajícím manželkám námořníků. Čekatelka mává svému milému a zároveň sdílí jeho osud, než se (snad) vrátí domů... Pak je tu druhý nejvyšší památník v Rusku, památník Obráncům sovětského »Zapoláří«, což je socha vojáka v nadživotní velikosti, přezdívaného »Aljoša« (měří 30 metrů, s podstavcem 40). Je z roku 1985, kdy ho sovětská vláda nechala postavit na památku námořníkům, kteří chránili během 2. světové město a přístav. V jeho blízkosti najdete stylový billboard s reklamou na Nesmrtelný pluk…

Murmansk je město-hrdina (jedno ze třinácti na území bývalého SSSR) plným právem - chlubí se tu 400 sestřelenými stíhačkami a jednou ze tří nejlepších obran - vedle Leningradu a Londýna.

Murmanští však vzpomínají i na ostatní hrdiny. Třeba na oběti katastrofy jaderné ponorky Kursk v roce 2000. Z části ponorky je dnes právě památník Námořníkům, kteří padli v čase míru.

Je dobré vážit si svých hrdinů a své minulosti. Jak praví klasik, bez ní nebude dobré budoucnosti. Každému, kdo si tohle během návštěvy Murmansku uvědomí, věnují při odjezdu na památku certifikát na jméno osvědčující, že jste překročili polární kruh na ruském území. Budete jeho dalšími držiteli?

Roman JANOUCH

FOTO – autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3, celkem 33 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.