Pohled na panelisty mezinárodní konference Ekumenické akademie

Dvacetiletá cesta Ekumenické akademie

Občanská společnost v zemích střední a východní Evropy a současné výzvy. Na tato témata diskutovali účastníci a účastnice mezinárodní konference, kterou v červnu v Praze připravil spolek Ekumenická akademie (EA). Tento rok slaví dvacet let svého trvání.

Název organizace - o jejíž činnosti informují Haló noviny - bývá často předmětem nejasností, připouští Jiří Silný, ředitel akademie. »Slovo ‚ekumenický‘ chápeme jako týkající se dialogu a spolupráce mezi různými církvemi, ale také v širším smyslu, jak to chápeme my - i mezi různými dalšími pohledy na svět.« Členy EA se postupně stalo několik církví i jednotlivci, kteří pocházejí z ČR, Německa a Rakouska. Akademie se však vesměs věnuje nenáboženským tématům a prosazuje radikálnější názory než domácí, spíše konzervativní církevní kruhy, vysvětluje Silný. Směřování EA vystihuje heslo »Usilujeme o sociálně, ekonomicky a ekologicky udržitelnou společnost«, jež doplňuje úsilí o spravedlnost a emancipaci. Ekumenická akademie se staví na stranu chudých, vyloučených a vykořisťovaných.

V souladu s tímto programem se EA již dvě desetiletí zaměřuje na problematiku nezaměstnanosti, ostrakizace menšin, uprchlictví, globalizace a jejích dopadů a souvislostí, mezinárodního obchodu a jeho vlivu na možnosti rozvoje chudých zemí. Podporuje kampaně proti přijetí TTIP a za bezpodmínečný základní příjem. Iniciovala vznik Asociace pro fair trade (dnes Fairtrade Česko a Slovensko), koalice Social Watch, jež monitoruje naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN, družstvo Fair & Bio (provozuje v ČR pražírnu fairtradové kávy), kampaň Česko proti chudobě ad.

Vedle činnosti osvětové a vzdělávací (pořádá také pravidelné besedy na aktuální témata ve Škole alternativ) se EA pustila i do obchodování, v roce 2004 otevřela první velkoobchod s fairtradovými produkty v bývalých socialistických zemích. Akademie vyznává principy spravedlivého obchodu a svými aktivitami podporuje solidární ekonomiku, družstevnictví, lokální a ekologickou produkci či potravinovou soběstačnost.

Není žádnou maličkostí, že akademie vytváří smysluplná pracovní místa, včetně míst chráněných, podporuje zvyšování kvalifikace svých pracovníků a pracovnic, kterých je nyní deset, a praktikuje rovné odměňování, zdůraznil Silný. EA nesedí v koutě a do veřejného života přináší řadu pozitivních podnětů.

Pracovníci a pracovnice Ekumenické akademie

Jsme periferie…

V této pozici se nacházejí ekonomiky zemí střední a východní Evropy, nešetřila otevřeností ekonomka a aktivistka Ilona Švihlíková, host konference. Připomněla, že v sedmdesátých letech byly položeny základy procesu globalizace. »Často naivní představy o ‚návratu do Evropy‘ či o zavádění tržního hospodářství po roce 1989 vytvořily podhoubí pro téměř zcela pasivní přijímání zahraničních receptů a nedostatečné zohlednění vlastních zájmů,« zhodnotila popřevratové období. Vzhledem k nedostatečnému pochopení globalizace, jež podle ní přetrvává u velké části levice, především sociálnědemokratické, a neschopnosti definovat národní zájem, bylo usnadněno přijetí neoliberálních receptů jako jediný správný postup dle tzv. Washingtonského konsenzu - manuálu pro transformující se země. Nejsilněji toto bylo aplikováno na ruskou ekonomiku, která zažila v devadesátých letech strmý ekonomický propad, strmější než za druhé světové války, poznamenala.

Bývalé socialistické země téměř bez výjimek byly začleněny do světové ekonomiky na periferní bázi, míní ekonomka, přičemž tyto strukturální základy mají dlouhodobou trvanlivost, jak nyní např. vidíme v ČR u debaty o důvodech našich nízkých mezd. »Pro neoliberální doktrínu a mocenské zájmy za ní byl pád východního bloku a následná transformace doslova živou vodou,« zakončila Švihlíková.

Výzvy pro levici

Na příspěvcích hostů se ukázalo, jak pestré jsou názory těch, kteří se hlásí k levici. Polský politolog Michal Sutowski vidí velký intelektuální posun směrem k pravicovým stranám. Polsko prý přežilo krizi poměrně dobře a mzdy se v některých odvětvích zvedaly. Jako výzvu pro levici (nespecifikoval jakou) vidí snahy o zabránění rozpadu EU, kterou chce zasadit do »progresivnějšího rámce«. Uznal, že Polsko trpí obsesí z Ruska.

Rozvojový specialista Tomáš Tožička připodobnil nevládní organizace typu Ekumenické akademie k hasičům, kteří hasí, kde je potřeba. »I v minulém režimu v Československu byly organizace, které dobře pracovaly, například ČSTV, SSM, Červený kříž, dobrovolní hasiči aj.,« řekl v plénu konference. Odmítl také názory z publika, že by se měly do struktur demokratického systému zapojit i nadnárodní korporace. »Kdo bude tlačit na vlády? Snad Bakala? Babiš? Janeček? Stát se stane oligarchickou strukturou, nebudou-li aktivity zdola!«

Na zapomínané a nepodporované družstevnictví upozornila Švihlíková. »Družstva nikoho nezajímají, nesou si neprávem špatnou image,« zmínila s tím, že ani sociální demokraté, kteří měli historicky blízko k družstvům, neznají své dějiny.

Věří v občanskou společnost a ústavu

Aktivity v oblasti rozvoje, migrace a antifašismu přiblížila Elisabeth Naendorfová z drážďanského Ekumenického informačního centra. Nejpalčivější problémy dnes vidí v integraci migrantů do německé společnosti, ale stejně tak důležité je podle ní začleňování těch Němců, kteří žijí na okraji. A to je nyní potlačováno, přiznala. Centrum se snaží prostřednictvím mírových modliteb vést dialog mezi křesťany a muslimy. Naendorfová se nebojí prosazení práva šaría v její zemi, věří v silnou občanskou společnost a německou ústavu.

Na málo zdůrazňovanou příčinu migrace ve vzniku pásem sucha poukázal Roman Juriga z Pravoslavné akademie Vilémov. Jan Májíček ze Socialistické solidarity uvedl mírové kampaně proti americké vojenské základně.

Konference představila několik aspektů kritického myšlení a emancipační praxe v ČR a sousedních zemích. »Musíme se vyrovnávat s velkými problémy sociální nerovnosti a vyloučení, s nedostatkem politické kultury i citlivosti vůči životnímu prostředí. Bude ta část společnosti, která se hlásí k levici, mít dost sil?« - To je vhozená rukavice do ringu idejí od letos dvacetileté Ekumenické akademie.

Konferenci podpořila Nadace Rosy Luxemburgové.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 20 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.