Náš stánek (a autor článku)

Svátek Unsere Zeit v Dortmundu

Devatenáctý svátek komunistického tisku, listu Unsere Zeit, se konal 1. až 3. července v Dortmundu. Revier Park Wischlingen je velkým zeleným prostranstvím na jihozápadním okraji velkoměsta. Celá plocha je rozložena po obou stranách hlavní cesty od velkých parkovišť podél rybníka až po místo pro obytné vozy a stany. Pro organizátory ovšem práce nezačíná oficiálním otevřením, tedy 1. 7. kolem 17. hodiny. Ti zde pracují už tři dny předem, staví stany, instalují aparatury, přivážejí materiály, budují několik velkých scén, připojují pitnou vodu a instalují spleť kabelů. Vystavující a účinkující skupiny mají tento svátek tisku jako svou dovolenou, náklady vesměs hradí ze svých prostředků a i řidiči, kteří nás přiváželi z letiště, nádraží a hotelů provádějí tyto činnosti bezplatně.

Komunistická strana Německa (DKP) má přibližně 3000 členů. Přesto je každý druhý rok schopna obsadit rozsáhlý areál o délce přes jeden kilometr několika desítkami malých i větších stánků. Každá ze spolkových zemí je zde zastoupena stánkem s vlastním programem. Navíc bylo k vidění několik stánků organizací tureckých komunistů, stánek z Vietnamu, Irska, velký stan CASA Kuba a ještě větší pak marxistické platformy strany Die Linke. Malými stánečky byla letos zastoupena také íránská TUDEH, kyperská AKEL a česká KSČM. V centrální části výstaviště se nacházela rovněž tzv. vesnice odporu, kde vystupovali zástupci regionů, které nesouhlasí s některými postupy ústředního výboru německé komunistické strany. Na svátku tisku se přiživila i maoistická MLDP, jež si načerno postavila na půl dne v sobotu stánek před hlavním vchodem výstaviště.

Agitace proti úsporám ve zdravotnictví

Rozsáhlý program

Samozřejmě zde byla vedoucí redaktorka novin Unsere Zeit, Nina Hager a předseda DKP Patric Kölbele. Zahraniční účastníky vítal a péči o ně koordinoval místopředseda strany pro zahraniční styky Günther Pohl. Dvacet devět oficiálně nahlášených politických stran doplnila rakouská komunistická strana a tři diplomatická zastoupení spřátelených států. S radou laoského velvyslanectví jsme pak i bydleli ve stejném hotelu a několikrát společně cestovali na výstaviště. Zahraničním účastníkům byl rozdán program DKP a krom akreditační karty a tašky plné opravdu zajímavých propagačních předmětů dostali také možnost aktivně se účastnit všech činností. Na hlavních scénách se střídaly folkové skupiny a protestní vystoupení proti zatčení Kurdů a Turků i na podporu Kuby. Ve velkých stáncích byl kromě nabízeného občerstvení všeho druhu v nabídce také poměrně rozsáhlý literární program. Na několika stáncích se prodávaly knihy, přičemž zhruba polovina ze široké nabídky byla literatura politická. Diskusní hodinky se střídaly s protestsongy, čtením prózy a přednesem poezie.

Živé besedy, kritické semináře

Každá z přítomných organizací tak ukázala, co za dva roky její členové připravili. Musím říci, že besedy byly velmi živé a kritické, ukázka z tvorby Bertolta Brechta s áriemi z Matky Kuráže mě pak přímo uchvátila. Ve stanovém městečku byla spousta mladých lidí a dost jich bylo vidět i mezi stánky. Poněkud starší účastníci obsadili plochu s obytnými vozy. Hlavní den celého svátku, sobota 2. července sice po stránce počasí moc nevyšel, skoro celý den pršelo, ale přesto dorazila spousta lidí, tisíce návštěvníků procházely výstavištěm. Mimochodem od šestnácti hodin byla v jednom ze stánků debata na dvě žhavé otázky: »Jak dále po brexitu?« a »Je třeba EU rozbít či demokratizovat?« K jednomu stánku jsme byli pozváni ústředním vzdělávacím zařízením DKP (Karl Liebknecht Schule) na program seminářů do Leverkusenu. Už názvy seminářů vzbuzovaly zájem: »Revoluční strategie v nerevoluční době«, »Politická filozofie a filozofie politiky«. Semináře začínají po prázdninách a probíhají o víkendech.

Milá setkání

Na scéně uprostřed výstaviště (v kavárně K) se konalo několik mezinárodních diskusí, mimo jiné k otevření celého svátku, a tyto akce byly tlumočeny do anglického a francouzského jazyka. Bylo velmi milé setkávat se během svátku se starými známými, ať už u jednotlivých stánků či při sledování prezentace volebních úspěchů KSČM, s níž mi pomohl člen ÚV Radim Wiedner a již jsem na našem stánku ukazoval. Na místě mi s instalací na stánku pomohl můj starý známý Gustl Ballin. Na toho si jistě vzpomenou účastníci protestů proti instalaci amerického radaru nebo účastníci každoročního velikonočního pochodu před americkou vojenskou základnou v Katerbachu u Ansbachu. Gustl též, jako dobrý příklad dlouhodobé mezinárodní spolupráce, přivezl prezentaci SFEL-R (Stálé fórum evropské levice regionů), kterou jsem vystavil v našem stánku.

Svátek tisku pořádá DKP každým druhým rokem, v mezidobí se koná sjezd strany. Doufám, že za dva roky bude účast KSČM daleko bohatší než letos. Tato forma provedení svátku tisku je velmi živá a inspirující.

Jaromír KOHLÍČEK, europoslanec GUE/NGL

FOTO - autor a jeho archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.3, celkem 26 hlasů.

Jaromír KOHLÍČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.