Veronika Ježková, Naďa Gubová, Jitka Poláková a Ladislav Klika

Domácí násilí je opravdu drahý špás

V návaznosti na konferenci s mezinárodní účastí »Ekonomické dopady domácího násilí v oblasti zdraví«, jež se konala 1. června v Praze, uspořádala o. p. s. proFem 21. června setkání s novinářkami. Některé momenty otevřené diskuse o domácím násilí - tomto negativním a stále přetrvávajícím fenoménu, jsme zaznamenali pro naše čtenářky a čtenáře.

Právnička Veronika Ježková informovala o bezplatné právní pomoci, kterou poskytuje proFem (AdvoCats for Women) ženám-obětem domácího násilí (DN). DN je jen zlomkem patologického jevu, který násilí na ženách představuje, podotkla (dále je to např. sexuální násilí aj.). Samo domácí násilí zahrnuje široké spektrum projevů agresora od psychického týrání, přes zabraňování setkávání oběti s přáteli, stalking (chorobné pronásledování), všechny formy fyzického násilí, ekonomické násilí aj.

Projektová manažerka proFem Petra Hokr Miholová přiblížila studii, jejímž cílem bylo vyčíslit náklady spojené s řešením zdravotních následků DN v ČR. Týkají se především léčení obětí. Výsledky jsou shrnuty do publikace Ekonomické dopady domácího násilí v oblasti zdraví (proFem, 2016), jíž je Hokr Miholová spoluautorkou.

Jak uvedl Ladislav Klika z výzkumné agentury Mindbridge Consulting, výzkum probíhal v roce 2014 formou osobního dotazování u 3058 žen v ČR starších osmnácti let. »Vzorek více než 3000 žen je vyšší než pro běžné politické výzkumy, byl tedy zachován vysoký stupeň kvality,« vysvětlil Klika. Výzkumnice měly sofistikované podklady, jak a na co se žen ptát. Ovšem je jisté, že ty nejvíce týrané ženy výzkumnicím dveře zřejmě neotevřely, protože se bály zásahu agresora. S touto skutečností však výzkum počítal.

Základem pro vyčíslení zdravotních nákladů DN jsou ceny jednotlivých léčebných úkonů zdravotnických zařízení, což kvantifikovala revizní lékařka.

Výsledky

Z výzkumu vyplynulo, že celkem zažilo v ČR domácí násilí 27,7 % žen starších osmnácti let (tedy asi 1,2 milionu žen), 162 000 žen vyhledalo v důsledku DN v roce 2014 lékařskou pomoc, 1,85 mld. Kč činily v tomto roce náklady veřejného zdravotního pojištění na ošetření a léčbu obětí DN, dalších 215 milionů Kč zaplatily tyto ženy z vlastních zdrojů na doplatcích za léky apod. Téměř čtvrtina žen, které zažily DN, nevyhledala lékařské ošetření, ačkoli je potřebovala. Nejvyšší výdaje vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna, a to 1,24 mld. Kč. V 557 000 případech DN mezi partnery bylo svědkem násilné situace i dítě (děti), ve 2,9 % došlo ke zranění dítěte.

Neexistuje statistika

Ačkoli jsme zaznamenali v boji proti DN jisté úspěchy – například jsou v ČR intervenční centra, je uzákoněn institut vykázání, probíhá práce s dětmi, jež zažily DN, i práce s násilnou osobou či jsou neustále proškolováni ve věci DN policistky a policisté a díky občasným mediálním kampaním se přece jen zvyšuje povědomost veřejnosti o této problematice (domácí násilí je trestný čin!), stále je podle mínění odborníků a odbornic proFem řada otázek nedotažena. Míček je na straně státní správy.

Například neexistují statistická data o tom, který úraz je zaviněn domácím násilím. »Proto je provedený průzkum prvním krokem k tomu, aby upozornil na nutnost sběru těchto dat, je potřeba vést komplexní statistiky ze strany zdravotních pojišťoven, tyto vyhodnocovat a s výsledky dále pracovat,« je přesvědčena ředitelka proFem Jitka Poláková. Pozitivní příklady komplexního řešení DN v zahraničí existují, uvedla dále, například v Británii či Norsku. Tam je ihned po ohlášení DN nastartována sada následných služeb pro oběti, včetně náhradního ubytování. To u nás automatické není.

I ve zdravotnických zařízeních, kam se ženy obracejí po ataku agresora se zdravotními problémy, se situace často bagatelizuje a ne všichni zdravotníci znají problematiku DN, řekla ze zkušenosti své profese Ježková. A napíšeme-li to nadneseně, ne úplné pochopení je i na straně zdravotních pojišťoven…

Vedoucí sociálních služeb proFem Naďa Gubová poukázala na to, že i zaměstnavatelé mohou pomoci řešit DN u svých zaměstnanců a zaměstnankyň. Jsou takové případy, že je to zaměstnavatel, kdo proFem upozornil.

Prevence!

Je v každém případě důležité investovat do prevence, náklady na řešení DN se pak výrazně snižují, zdůraznila Poláková. Nutností se stává kultivování celé společnosti, i politiků, »jakou agresivitu vidíme už u dětí ve školách«. Školeni ve věci problematiky DN by měli být studující zdravotních škol. »Neziskovky to opravdu nespasí, to se musí řešit na úrovni státu,« je přesvědčena ředitelka proFem.

Domácí násilí je po všech stránkách opravdu drahý špás, jak je uvedeno v titulku. Kromě psychického strádání, bolesti, rozpadlých rodin, traumat dětí, absence obětí na pracovištích aj. je to také nákladná léčba těch, kteří jsou napadeni, a to musí někdo zaplatit.

Česká republika podepsala 2. května 2016 Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Kromě toho disponuje Akčním plánem prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015-2018. Ten identifikuje celou řadu problémů, mj. i nedostatečnou pomoc obětem ve zdravotnických zařízeních i absenci systému sběru dat. Uvidíme, jak se toto podaří řešit.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 10 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2016-08-05 01:13
Začínám mít dojem, že členové nejrůznějších konferencí o
domácím násilí jsou na domácím násilí závislí a v jádru boje
proti násilí potřebují k tomu násilníky, aby proti nim mohli bojovat.
Ženy jsou stavěny pouze do role obětí. Jsou však všeobecně všechny
ženy zcela bez viny? Proč si mnohé vzaly násilníky, když s velkou
pravděpodobností musely zjistit signály násilnické povahy před
svatbou? Mnohé si dokonce opakovaně berou násilníky, nepoučí se.
Když je násilníci přitahují, tak musí počítat s jejich
násilnickým chováním. Druhá oblast je výchova. Násilníci nepadají
z Měsíce. Vyrůstali v rodinách a na výchově se podílejí i matky. V
obecné rovině, matky - ženy se podílejí na výchově pachatelů
domácího násilí. Jednou přede mnou šla matka s asi desetiletým synem
a hádali se. Najednou matka zvolala: "Já tě jednou zabiju!"
Syn odpověděl: "Až příjdeme domů, já zabiju tebe!" Matka
to vůbec nekomentovala, zřejmě vyhrožování zabitím bylo u nich na
denním pořádku. Jak se bude jednou její syn chovat ke své partnerce?
Co říkají fundované články: "Násilnická osoba obvykle vyrostla
v násilném prostředí. Většina násilníků byla v dětství týrána,
podle statistiky více než polovina chlapců, kteři byli v dětství
svědky domácího násilí, se v dospělosti dopouští násilí na sve
partnerce, nebo dětech."
http://zivotniproblemy.wz.cz/maily/nasilnik.txt Dle mého názoru za
domácí násilí mají morální spoluodpovědnost rodiče násilníků.
Slyším zvolání: "Za to může televize plná násilí," O
výchově jsem hovořil s více matkami, většinou se shodly na tom, že
rozhodující vliv mají rodiče.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.