Zleva Zuzana Prouzová, Marek Šedivý a Hana Frištenská na tiskové konferenci probíhající v Americkém centru v Praze. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Bez neziskovek se stát neobejde

Podle mezinárodního srovnání Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejímž partnerem v ČR je Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, se český neziskový sektor drží mezi 29 zeměmi východní a střední Evropy a Euroasie na třetím místě za Estonskem a Polskem.

Tzv. index udržitelného rozvoje občanského sektoru, který sleduje celkovou příznivost prostředí pro nevládní organizace, činí za rok 2015 na sedmistupňové škále hodnotu 2,6 (přičemž jednička znamená velmi pokročilou úroveň). »Zlepšili jsme se ve dvou kategoriích, v právním prostředí (například byl zrušen registrační poplatek pro spolky) a při prosazování zájmů neziskovek – zástupci mnohých organizací jsou totiž součástí pracovních a poradních orgánů vlády,« uvedl včera na tiskové konferenci Marek Šedivý, prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, který zdůraznil rostoucí sílu neziskového sektoru a potřebnost zastřešujících organizací, jež umožňují např. zapojení do procesu připomínkování zákonů.

Odborná pracovnice Českého statistického úřadu Zuzana Prouzová poskytla některá statistická data. V ČR je cca 120 000 registrovaných subjektů, z nichž nejvíce je spolků (na 90 tisíc) působících ve všech sférách lidského konání. Neziskové nevládní organizace (NNO) uplatňují své služby za netržní ceny, přes 54 procent produkce NNO poskytují klientům bezplatně, informovala. Neziskovky se podílejí na tvorbě HDP (ve výši 0,73 procenta, část vytvořená dobrovolníky činí z této hodnoty 13 procent).

Neziskovky jsou také zaměstnavateli, v roce 2013 nabízely 104 830 plných úvazků. Podíl zaměstnanců NNO na zaměstnanosti v ČR roste.

Financování především z eráru

Nejvýznamnější finanční zajištění neziskovek plyne od státu a dalších veřejných rozpočtů, v roce 2014 erár z úrovně centra, krajů a obcí poskytl spolkům, nadacím, nadačním fondům, o. p. s. atd. 13,56 mld. Kč, což je o téměř 0,9 mld. více než v roce předchozím. Tyto finance činí více necelou třetinu příjmů neziskovek. Přes 24 procent zdrojů tvoří příjmy za netržní produkci NNO a 13 procent příjmy z tržní produkce. Mnohé neziskovky jsou stále značně závislé také na dotacích z EU.

»Poklesl objem darů,« uvedla výzkumnice Centra pro výzkum neziskového sektoru Prouzová a pro náš list komentovala, kde vidí důvody: ve finanční nejistotě, v poklesu darů od firem, ale i od členů ve formě členských příspěvků. Podle Fóra dárců přispěli Češi formou dárcovských SMS v roce 2015 34,1 milionu korun, nejčastěji na pomoc dětem, postiženým nebo obětem přírodních katastrof. O 19 procent klesly i příjmy z majetku NNO.

Tajemnice Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Hana Frištenská vysvětlila dělení občanského sektoru v ČR. Do deseti procent registrovaných spolků jsou servisní a filantropické organizace, většina jsou organizace dobrovolnické - zájmové, členské, které pracují v komunitním životě. »Čím více je NNO profesionální a finančně závislá na státu, tím méně je nezávislá,« připustila Frištenská, která přiblížila některé principy státní politiky vůči NNO na léta 2015-2020 schválené vládou před rokem. Stát vypisuje na činnost NNO dotační tituly, např. na finanční posílení jejich síťování.

Proč americká agentura?

Haló noviny zajímalo, proč právě americká agentura USAID, jež má v podtitulu svého názvu uvedeno »Od amerického lidu«, provádí hodnocení neziskovek v zemích, které jsou od USA geograficky vzdáleny. Má to prý historické konotace, kdy po listopadu 1989 Spojené státy zafinancovaly řadu neziskovek, které v té době u nás vznikaly. »A USA si sledují neziskový sektor v zemích, kde jej podpořily,« odpověděl na otázku našeho listu Šedivý. V 90. letech podle něho putovala finanční podpora do čs. a českých neziskovek nejen z USA, ale i Německa a »dalších demokratických zemí«, nyní již tato podpora prý klesá. Šedivý je vděčen za tento »pohled zvenčí«, který umožňuje americká agentura. Možnosti ovlivňování činnosti organizací, které získaly (získávají) peníze zvenčí, vyloučil, protože o všem prý rozhodují správní rady NNO a součástí darovacích smluv nejsou zásahy dárců do činnosti.

»I náš Kraj Vysočina finančně podporuje řadu spolků, které vykonávají potřebnou činnost pro naše občany v kultuře, sportu, mimoškolních aktivitách dětí a mládeže, v sociální oblasti aj., a činnosti jejich profesionálních i dobrovolných pracovníků si velmi vážíme,« reagoval na výstupy z tiskové konference krajský zastupitel Milan Plodík. Je však přesvědčen, že o většinu aktivit by se měl systémově postarat státní sektor, například charita by měla být jen doplňkem. »Osobně nechápu, proč činnost českých neziskovek hodnotí Američané. Vyvolává to různé otázky, čemu to může sloužit. A hlavně, Američané by se měli zaměřit na svou vlastní občanskou společnost a její kvalitu,« řekl včera našemu listu lídr kandidátky KSČM v Kraji Vysočina.

(mh)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 31 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.