FOTO – naturafestival.cz a archiv

Bio potraviny

Bio potraviny dnes již nejsou jen módní vlnou, ale pro mnohé už způsobem života. Nejen že jde o ekologické pěstování plodin a chov zvířat. Svým způsobem jde hlavně o návrat ke kořenům. O způsob hospodaření, který u nás fungoval stovky let. Stále více lidí se tak snaží navrátit k přírodě, ať již formou vlastní zahrádky, na kterou má ale prostory a čas málokdo, tak hlavně nákupem zeleniny, ovoce, masa, vína a dalších produktů se značkou bio. Nejen kvůli jejich šetrnějšímu pěstování a výrobě, ale také třeba kvůli původním chutím bez přidané chemie. Jak se ale v nabídce bio orientovat a co všechno vlastně může být bio?

Prvočlánkem při výrobě širokého množství bioproduktů je ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství je přirozený, ale zároveň moderní způsob hospodaření, založený na tisícileté zkušenosti našich předků. Je odpovědí na industrializaci a chemizaci zemědělství ve 20. století. Začalo se rozvíjet již ve dvacátých letech, od sedmdesátých let došlo v západních zemích legislativního ukotvení.

Bio-zemědělství je tedy takové zemědělství, které neznečišťuje a nezatěžuje přírodu, nezamořuje půdu, vodu, vzduch ani živé organismy syntetickými chemikáliemi. Tím nevnáší cizorodé látky do potravního řetězce. Půdu hnojí (eko-)logicky: hnojem hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením. Problémy s plevely a škůdci řeší spíše preventivně – střídáním plodin, mechanickým ničením plevele, volbou odolných plodin, vhodným sousedstvím různých druhů, tedy vždy »bez chemie«.

Druhotným dopadem zdravého zemědělství a biopotravin je také pozitivní vliv pro naše zdraví. »Vyloučení chemizace půdy, vody, zvířat či potravin může snižovat rizika plynoucí z přítomnosti cizorodých chemických látek v našem organismu i okolním prostředí. Tímto připravujeme lepší budoucnost pro nás a pro naše děti.« říká Josef Zima, spolupořadatel akce Natura Festival.

Díky tomuto přístupu je ekologické zemědělství jedním z pilířů trvale udržitelného rozvoje. Neznamená návrat na stromy, ale ke zdravému rozumu a citlivému srdci. Ekologické zemědělství využívá spontánní přírodní procesy, ale také moderní agrotechnické metody. Pracuje s obnovitelnými zdroji a napodobuje přirozený koloběh živin. Respektuje životní prostředí. Na ekologických farmách najdete více polního a lučního kvítí, ptáků, savců, obojživelníků a plazů, žížal, pavouků, střevlíků a také více lidské práce, která tu není nahrazena chemií.

Ukotvení v zákonech

Biopotraviny jsou v první řadě produktem s přidanou environmentální hodnotou. Povaha a způsob získávání biopotravin jsou legislativně zakotveny. Každý produkt označený slovem bio prochází kontrolou splnění původu v ekologickém zemědělství. Bio suroviny pocházejí od sedláků, kteří se v péči o půdu a rostliny obejdou bez průmyslových hnojiv a pesticidů, a kteří svým zvířatům poskytují dostatek péče, kvalitního krmiva a životního prostoru pro pastvu i odpočinek.

Být ekologickým zemědělcem není zrovna lehké. Systém ekologického zemědělství je definován platnou legislativou na národní i evropské úrovni. Každý registrovaný ekologický zemědělec musí pravidelně absolvovat kontrolu, zda jeho hospodaření odpovídá zákonům o ekologickém zemědělství. Tyto kontroly jsou přísné a důsledné a pro zemědělce znamenají mnoho práce navíc, kterou by při běžném způsobu zemědělství nemuseli mýt. Odměnou je jim ale zdravější, chutnější a hlavně ekologičtější produkce. Jedině při splnění všech zákonných podmínek pak smí zemědělec, nebo výrobce své produkty označit zeleným logem, tzv. zebrou, státní značkou, která zaručuje, že výrobek splňuje požadavky zákonů o ekologickém zemědělství. Biopotraviny vyprodukované v Evropské unii mají kromě národního loga povinně také jednotné evropské logo. To zaručuje, že výrobky z různých zemí Unie musejí splňovat stejné legislativní normy.

Zpracovatelé bioproduktů

Zpracovatelé bioproduktů uvažují podobně jako ekologičtí zemědělci. Při výrobě biopotravin se zříkají používání umělých ochucovadel, barviv a »zlepšovadel« vůně, chuti a konzistence. Nechávají tedy spotřebitele zažít biopotravinu v její přirozené barvě, chuti, vůni a kráse i s možnou »nevýhodou« kratší trvanlivosti.

Z hlediska výživy je důležitá kvalita biopotravin. Ta není nijak legislativně definována, pro biopotraviny platí stejná pravidla jako pro běžné potraviny, tedy musejí splňovat totožné potravinářské předpisy. Navíc však splňují podmínky, které upravují zákony pro ekologické zemědělství a biopotraviny.

Celý systém ekologického zemědělství, zpracování bioproduktů a výroby biopotravin v ČR kontrolují nezávislé kontrolní organizace ABCert, Biokont CZ a KEZ, o.p.s., které jsou ke kontrole pověřeny Ministerstvem zemědělství.

Pro bio producenty je tak na prvním místě kvalita, která je spojena s hospodařením a výrobou v souladu s přírodou. Filozofie výroby naturálních produktů bez chemie je naprostou samozřejmostí. Tato samozřejmost se ale odráží i v ceně. »Dnešní systém konvenční produkce dělím na dva směry: 1. máme konvenční producenty, kteří dávají na první místo peníze, tzn. co nejmenší náklady vs co největší zisk. Jejich cílem je dostat se na trh s co nejnižší cenou – což znamená snížit co nejvíce náklady. Jediná možnost je produkty ‚nastavit‘ a ‚zamaskovat‘. Čím? Chemikáliemi samozřejmě...« říká Josef Zima. a pokračuje: »Druhý typ konvenčního producenta je ten, kdo sice dává kvalitu místo peněz na první místo, ale bohužel nevěří…Nevěří, že to jde i bez chemie.«

Bez chemie to jde, ale je faktem, že biopotraviny bývají o pár korun dražší. Za to ale nemůže jen nálepka BIO. »Ten, kdo říká tento názor, ve většině případů nikdy bio farmu nenavštívil, nemá ani potuchy o tom, kolik práce a úsilí dá, aby farmář, vinař nebo zemědělec takto hospodařil. V podstatě připouští, že občasné používání chemie je nutné tak jako v 2 příkladě konvenčního producenta. Vše je dle mého názoru o prioritách, jak u producenta tak i u spotřebitele.« dodává Zima.

Co všechno může být bio?

Dnes existují celé řady potravin, které mohou být bio. Od ovoce a zeleniny, kterou naleznete nejen v obchodech, ale často také na stáncích farmářských trhů a koupit lze i v tzv. bedýnkách po internetu, přes pečivo a těstoviny, které jsou vyrobeny z ekologicky pěstovaného obilí, po mléko, sýry, maso a masné výrobky z bio-farem, kde jsou zvířata držena v takzvaných welfare podmínkách (prostorných, s výběhem a možností kontaktu) a krmeny opět pouze biokrmivem. Bio ale mohou být například i nápoje – víno.

Seznámit se blíže s biopotravinami se můžete na některé z mnoha akcí, které se na našem území pořádají. Ta nejbližší se koná 20. 8. 2016 v Kutné Hoře – čtvrtý ročník Natura Festival. Na festivalu ochutnáte víno, sýry, paštiky, oleje, marmelády, masné výrobky, sladké a slané koláče, kávu, nealko nápoje a další. Krásnou a pohodovou atmosféru dokreslí hudební program. »Na festivalu se představí výrobci naturálních produktů, kteří svoji práci dělají s maximálním respektem k životnímu prostředí a využívají klasických metod a způsobů výroby. Cílem Natura festivalu je prezentace menších producentů, kteří nesouhlasí se současným přístupem produkce vinné révy a zemědělských plodin, s oddálením tradic a s přechodem k chemickým podpůrným látkám. Všem zúčastněným, kteří budou na festivalu prezentovat svůj sortiment jde o společnou věc a myšlenku čistoty a respektu k přírodě,« říká Josef Zima, spolupořadatel akce. Čtvrtý ročník Natura festivalu se poprvé bude konat v Kutné Hoře, v krásných prostorách GASK (Galerie Středočeského kraje p.o.) v rozsáhlém objektu Jezuitské koleje a je tak druhou největší galerií v ČR v těsné blízkosti chrámu svaté Barbory.

Kvalita biopotravin

Je ale pravdou, že jsou biopotraviny kvalitnější, když nejsou nijak chemicky ošetřeny? Ať se na biopotraviny podíváte z jakéhokoli úhlu, většinou zde převládají pro. Potraviny můžeme posuzovat nejen z pohledu obsahů jednotlivých látek v dané potravině, ale také z hlediska toho, jaký je celý proces, díky němuž potravina vznikla. Jde o vliv produkce, zpracování, distribuce, spotřeby energie a zdrojů na životní prostředí, ale také o pracovní prostředí zemědělce, či obavy spotřebitelů ze zdravotních rizik. Nicméně rozdíly v kvalitě biopotravin ukazuje i tradiční složkový přístup. Mnohé studie u biopotravin naznačují vyšší obsahy nutričně významných látek – např.: vyšší obsahy prospěšných mastných kyselin v mase a mléce z ekologické produkce, nebo vyšší obsah vitamínu C u některého ovoce a zelenině z ekologického zemědělství.

Faktem jsou ale i jisté mínusy, jako nižší obsah bílkovin, který mají např. obiloviny z ekologické produkce, což zároveň nepříznivě ovlivňuje jejich pekařské vlastnosti. Na druhou stranu ale obsahuje bioobilí vyváženější poměr aminokyselin. »Biopotraviny nejsou ale výhradně ‚zdravá výživa‘, systém jejich produkce není určen k tomu, aby v první řadě vytvářel ‚zdravé potraviny‘, ale především k tomu, aby přispíval ke zdravé krajině a poskytoval kvalitní chutné potraviny,« dodává Josef Zima.

Chutnají biopotraviny lépe?

Ovoce a zelenina v biokvalitě obvykle obsahuje méně vody, proto i koncentrace látek ovlivňujících chuť bývá vyšší. Chuť ale, kromě zemědělského systému, závisí na mnoha dalších faktorech: na textuře, konzistenci, odrůdě, kvalitě půdy, mikro- i makroklimatických podmínkách a také na době sklizně a posklizňové péči. Ovšem, jakkoliv je chuť subjektivní, biopotraviny preferuje celá řada světových šéfkuchařů (např. Jamie Oliver) a vaří z nich řada špičkových restaurací. Nejlepší ale je osobní zážitek. Chcete-li tedy ochutnat dobré bio, zkuste si jej někdy koupit, nebo navštivte některý z trhů, výstav, nebo festivalů. »Na Natura festivalu v Kutné Hoře například najdete na jednom místě dvacet pět producentů a vystavovatelů a můžete tak ochutnat širokou škálu výrobků, které byly vyrobeny nejen ekologicky, ale také s láskou k řemeslu,« dodává Josef Zima.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 5 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama