Starosta zná cestičky, senátor by měl znát cesty

Ve volebním obvodě č. 64 – Bruntál bude o senátorské křeslo usilovat za KSČM Ladislav Sekanina. Bývalý učitel, kterého trápí situace českého školství, ale i celého našeho státu. Celý život se veřejně angažuje. Nemůže si pomoci. Vždyť jeho životním krédem je »Kdo nepřináší užitek jiným, není užitečný ani sám sobě«.

Ladislav Sekanina se narodil roku 1952 v Hynčicích. Středoškolské vzdělání získal na vojenském gymnáziu v Opavě, roku 1974 absolvoval na Pedagogické fakultě v Ostravě. Poté začal učit na druhém stupni základní školy. »Pětadvacet let jsem vykonával profesi učitele. Avšak protože jsem byl straník, byl jsem po listopadu odejit,« vzpomíná. Problémy školství ho však samozřejmě zajímat nepřestaly. V politice se nepřestává angažovat mimo jiné proto, aby v mezích svých možností kladl překážky dvěma opatřením, které jsou v jeho očích jasným zlem: rušení praktických (dříve zvláštních) škol a inkluzi žáků s mentálními handcicapy do běžných škol. »Nedovedu si představit – a ani má dcera, která je dnes učitelkou si to nedovede představit – že budou ve třídě sedět asistenti. Tvrdím, že asistent ve třídě je rušivý element. Nedovedu si představit, že učitel bude vysvětlovat látku, asistent to bude tlumočit a vysvětlovat jednomu žákovi s lehkou mozkovou dysfunkcí, a že to výklad nezpomalí a nenaruší. Prostě to prakticky není možné. Nakonec to stejně dopadne tak, že se výklad přizpůsobí tempu handicapovaného žáka,« vysvětluje politik KSČM, který je posledních pět volebních období nepřetržitě zastupitelem města Krnova.

Kvalitní základka jen za peníze?!

Přílivu žáků z praktických škol, které mají být rušeny pod tlakem Evropské komise a různých pochybných lidskoprávních aktivistů, se pak děsí ještě více. Kombinace žáků s handicapy a asociálů, kteří se nebudou chtít vzdělávat a nejsou schopni vstřebat základní civilizační návyky, může být pro české veřejné školství podle Ladislava Sekaniny smrtícím koktejlem. »Víte, k čemu to povede? To je přeci jasné – rodiče, kteří budou mít alespoň trochu finančních prostředků a budou mít vzdělavatelné dítě, budou tlačit na vznik soukromých základních škol. Státní základní školy se začnou proměňovat v nebezpečná území, kde učitel je hlídač, asociálové rozbijí morálku, děti s lehkými mentálními dysfunkcemi zhorší výkon a chudé talentované děti tam ztratí nadšení, disciplínu a budoucnost. To chceme?« ptá se Ladislav Sekanina.

Kritiku českých praktických škol ze strany Evropské unie odmítá. Podle něj jsou evropští byrokraté a »humanitárníci« odtrženi od života, žijí v bludišti své ideologie a politické korektnosti. Čeští politici by se tomu měli postavit. »Nemohu se smířit s tím, abychom naše základní školství vyhodili do povětří jen proto, že se někomu v Evropské unii zdá, že je zde diskriminováno osm Romů. Děsí mě, že vládní politici nemají sílu říct Bruselu jasně: my kvůli těm osmi Romům nebudeme překopávat školství, které donedávna mělo věhlas ve světě, a z něhož nyní musíme zachránit aspoň to, co nám zbylo,« říká Sekanina.

Je si přitom vědom, že v minulých letech už leccos zkorodovalo, leccos jsme poztráceli. Důkazem je třeba strašidelný případ šikany učitelky na průmyslovce na pražském Třebešíně. »Já měl ve třídě třicet dětí a nevzpomínám si, že bych musel někdy mluvit hlasitěji, než teď mluvím s vámi, pane redaktore. Nebylo to zapotřebí. Čtyřicet pět minut byl ten kolektiv schopen šlapat. Soustředit se, pracovat, být ukázněný,« vzpomíná na dobu, která se mnohým kantorům dnes jeví takřka pohádkovou. I přes mnohý pokles však Ladislav Sekanina ví, že jistý zdravý grunt v českém školství zůstal a nesmíme dovolit úplný rozval.

Padla-li řeč o politické korektnosti, nutno říci, že Ladislav Sekanina se jí nepodrobuje nejen v otázkách školství. Vždy chce věci pojmenovávat pravými jmény. Teorie či ideologie nesmí předcházet praxi. Nejprve je třeba se podívat, jak věci opravdu jsou – třeba i v otázce romské menšiny. »Pocházím z regionu, kde máme spousty Romů. A zkušenosti s nimi nejsou dobré. Zneužívají sociální systém v maximální míře a nepřizpůsobiví jsou i v jiných oblastech. Je věcí státní politiky, jestli jim bude nadále vycházet vstříc a jenom je rozmazlovat, anebo bude za ty finance, které k nim tečou, také něco vyžadovat,« říká otevřeně senátorský kandidát KSČM.

Zastavit odliv mladých!

Ladislav Sekanina je ženatý. S manželkou Martou má dvě děti a čtyři vnuky. Bydlí v rodinném domě, který dostavěli v roce 1978. Od doby vysokoškolského studia je stále veřejně činný. K jeho zálibám patří příroda, zahrádka a tanec. Proč chce vlastně do Senátu? »Chtěl bych napřít síly ve prospěch svého regionu, který – troufám si říci – dokonale znám. Chtěl bych se stát aktivním prostředníkem mezi obcemi Senátem a ministerstvy. Starosta zná cestičky, senátor by měl znát cesty. Měl by být tím, kdo starostům ze svého regionu a lidem vůbec otevírá dveře a připravuje cestu k centrálním orgánům moci,« vysvětluje Sekanina. Navíc je přesvědčen, že současný Senát potřebuje nový svěží vítr. »Téměř sterilní prostředí, mnohdy prosazování úzce skupinových zájmů, působení osobností majících odslouženo několik volebních období v jiných veřejných funkcích, odtržení od běžného života, chybějící týmová práce napříč celým politickým spektrem – to vše ze Senátu dělá instituci, o niž má veřejnost minimální zájem a nevalné mínění. To je třeba změnit,« říká.

Potíže svého regionu velmi dobře zná. Prim mezi nimi hrají sociální problémy a nezaměstnanost. Nejvíce však Ladislava Sekaninu rozčiluje, že nikdo neřeší odliv mladých mozků z kraje. »Není mi jedno, že náš region opouštějí mladí lidé. Řešit rozvoj regionu bez mladých nelze. To je nesmysl!« burcuje. A má podezření, že mnozí pravicoví politici jsou s tím vlastně spokojeni – když lidé nemají práci, tak ať jdou tam, kde práce je, říkají »mimo zápis«. To je ale cesta do pekel. Může vést k tomu, že na mapě ČR vzniknou nové kapitalistické pouště. Ale skutečně odpovědný politik musí usilovat o rovnoměrný rozvoj celé země a celého národa, všech krajů a všech vrstev. Jsme všichni na jedné lodi – buď všichni plujeme, nebo jdeme všichni ke dnu.

Další z věcí, která Ladislava Sekaninu trápí, je jak se veřejnost a stát chová k seniorům. »Lidé, kteří mají za sebou desítky let poctivé práce pro společnost, se náhle stávají druhořadými občany a přítěží. S tím se nemohu smířit,« říká a vyčítá to mnoha politikům, kteří nedokážou o seniorech mluvit jinak než jako o zátěži pro státní rozpočet.

V poslední době také velmi přemýšlí o prostředcích z evropských fondů. Bojí se, co tyto peníze dělají s českou veřejnou správou a mentalitou mocných. »Když v televizi slyším ‚já použil evropské peníze na dokrytí ztrát‘, jímá mne hrůza. Co se bude dít, až evropské peníze přestanou přitékat? Pro mnohé lidi u korýtek se evropské peníze stali drogou a bojím se dne, kdy tu drogu nedostanou. Kolik tutlaných a flikovaných problémů se vyvalí. Kolik institucí se stane bezradných a paralyzovaných?« přemítá.

A ještě jedno by rád ve vysoké politice změnil. Vztah státu k živnostníkům. »Když jsem byl vyhozen ze školství, stal jsem se OSVČ v oblasti obchodu a poznal, co je to každodenní čtrnáctihodinová práce. Když mi ministr Mládek před dvěma lety vzkázal, že jsem vyžírka společnosti, byl jsem v šoku. To mu nemohu odpustit,« říká Ladislav Sekanina. Podle něj se pravicové strany živnostníky rády ohánějí, ale nic pro ně ve skutečnosti neudělaly. Kde jsou kupříkladu sliby ODS o daňovém přiznání na jednom listě papíru? Podle Ladislava Sekaniny levice není a nesmí být nepřítel živnostníků. Naopak, může to být právě ona, kdo jim vytvoří čestné a stabilní podmínky, které jim opravdu pomohou.

Stádo jdoucí za dvěma koblihami

Tím už se pomalu dostáváme k vládě a vládní politice. Z té současné je Ladislav Sekanina zklamán. Sliby a reálné činy se zle rozcházejí. Ale na vině nejsou jen politické strany. Také systém nutící strany k širokým koalicím a neochota sociálních demokratů k vládní spolupráci s komunisty podle něj český politický systém devastuje. »Je malou tragédií, že v naší zemi nemáme jasně definované vlády levicové a pravicové. Když sestavuje vládu ČSSD, musí tam vzít nějakou pravicovou sílu, a pak se vymlouvá, že nemohla tohleto a támhleto, aby se vláda nerozpadla. A naopak, pravicovým vládám jejich dokonalé recepty vždy ‚zhatí‘ nějací ti středoví lidovci nebo Věci veřejné. Lidé pak jsou zmateni, co vlastně značí pravice a levice. Kdybychom měli jednoznačně levicové a jednoznačně pravicové vlády, lidé by jasněji viděli, který politický koncept co přináší, a je-li právě pro ně výhodný,« říká kandidát KSČM.

Příkladem podle něj mohou být kraje a obce. Tam se sociální demokraté koalic s KSČM nebojí a výsledky jsou jednoznačně pozitivní. »Naopak současná vláda je typický slepenec stran s velice rozdílným programem a viděním světa. Výsledek je, že žádná ze stran neplní volební sliby. Nelze se divit, že mezi nimi pak roste napětí a vyřizují si to takovým způsobem, jaký jsme viděli třeba v diskusích o reorganizaci policie,« vzpomíná aktuální třenice.

Ladislavu Sekaninovi se nelíbí ani to, že je ve vládě jeden z předních velkopodnikatelů. To je situace doslova stvořená pro zneužívání funkce. »Když jsem si v novinách přečetl, že Andrej Babiš odpustil z pozice ministra financí svým vlastním firmám daň ve výši 1,3 miliardy, nevěřil jsem svým očím. Už si ho nikdy nemůžu jako politika vážit. Čapí hnízdo, to je už jen taková třešnička na dortu,« povzdechne si a dlouze se zamýšlí nad mou logickou otázkou, proč jsou Češi tak náchylní slyšet na volání podobných spasitelů a jejich podivných uskupení. Nakonec dospívá k zásadnímu názoru: »Je to proto, že společnost je v hlubší krizi,« říká a obloukem se vrací k hlavní sféře svého zájmu. »Začíná to již ve školství. Jestliže vítězové se sekerou v ruce přepisují historii, jestliže se vydává bílé za černé a opačně, vyrábí se tak manipulovatelné stádo. Lidé, kteří nepřemýšlejí, a kteří vám ten hlas hodí klidně za dvě koblihy,« říká smutně. Nicméně ještě to nevzdává. Jako celá KSČM.

Jan STERN


Priority Ladislava Sekaniny:

  • navýšit ročně státní rozpočet o 200 mld. Kč, které vláda
  • nechává odtéct prostřednictvím zahraničních firem, a o dalších 100 mld. Kč, které zmizí v důsledku korupce z veřejných zakázek
  • rovnost ve zdanění osobního a církevními restitucemi získaného majetku a náhrad (dosáhly hodnot 75 a 59 mld. Kč)
  • skutečné zlepšení podmínek pro živnostníky a OSVČ
  • konkurenceschopnost našich firem a zemědělců
  • řešit podfinancované školství
  • a učňovské vzdělávání vázat na potřeby regionů
  • hledat vhodnější řešení sociálního zabezpečení občanů ve stáří
  • důstojný život sociálně slabým, chudým a nemajetným
  • změnit sytém podpory rodin s dětmi – ocenit především
  • společenský přínos vychovaných dětí než počet
  • zvýšení bezpečnosti občanů
  • řešit migraci obyvatelstva na základě principiálních pohledů a nepodléhat nátlaku mocností, které byly u jejího zrodu
  • předcházet vylidňování kraje

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 27 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Hlasování
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.