Funkční Senát pro lidi, ne prostor pro plané diskuse politiků

S tímto heslem se bude v podzimních volbách do Senátu ucházet o hlasy voličů ve volebním obvodu č. 31 Ústí nad Labem a část Litoměřicka kandidát KSČM Stanislav Körner.

O svém případném působení v horní parlamentní komoře má Stanislav Körner docela jasnou představu. Kromě naplňování volebního programu KSČM by se chtěl zasadit o zvýšení významu role Senátu v zákonodárném procesu, a tím i ke zlepšení nazírání veřejnosti na tuto parlamentní komoru. Ta v současné době může podle komunistického kandidáta pro řadu lidí působit jako »odkladiště« vysloužilých politiků, případně jako poněkud lepší diskusní klub. »Veřejnost podle mých zkušeností celkově vnímá Senát spíše negativně a je potřeba prosadit zásadní změny, aby se Senát stal skutečně plnohodnotnou a efektivně fungující součástí moci zákonodárné,« míní Stanislav Körner.

A na co se chce, pokud by ve volbách uspěl, zaměřit?

Cíl: skutečně právní stát

  • zefektivnění role Senátu coby »výstupní kontroly« ve vztahu k přijímaným zákonům
  • zvýšení vymahatelnosti práva - zajistit skutečně účinnou ochranu slabším a ohroženějším, např. dětem, seniorům, osobám ZTP apod.
  • obecné zjednodušení správního řízení, např. u strategických staveb prováděných ve veřejném zájmu (dálnice D8) – vyloučit různé »ekologické« brzdy, nebo u přestupků v dopravě – zvyšování represí zločince ze silnic nedostane – narkomani a opilci prostě jednou provždy za volant nepatří
  • zastavení snah Evropské unie a některých »tuzemských« politiků o »odzbrojení« občanů
  • vícestranná objektivní orientace české zahraniční politiky - důraz položit na suverenitu České republiky ve vztahu k Evropské unii a ochranu státních hranic
  • eliminace pozitivní diskriminace vybraných skupin obyvatelstva – »Kdo nepracuje, ať se nepřežírá«
  • konec tzv. »obročnictví« – nikdo není superman, aby mohl důkladně a odpovědně vykonávat více funkcí současně
  • když právní stát, tak se vším všudy – konec permanentních střetů moci zákonodárné a moci výkonné v jedné osobě - ministr nemůže být zároveň poslanec nebo senátor, stejně tak by neměl být poslanec současně hejtmanem

Sloužit vlasti, sloužit lidem

»V první řadě musím upřesnit, že ‚nejdu do politiky‘, ale chci pokračovat ve své profesi. Je to taková specifická profese: SLOUŽIT VLASTI. To znamená sloužit lidem, ne sám sobě nebo nějakým zájmovým skupinám. Pokud budu zvolen do Senátu, nechci být politikem, chci sloužit, sloužit vlasti, lidem,« slibuje Körner. To je totiž podle něj fenomén, který se dnes nenosí, ale který musí začít znovu fungovat, aby lidé získali opět důvěru v ústavní instituce, především v Parlament a obě jeho komory. Při zákonodárném procesu je podle Körnera potřeba méně žvanit a sledovat vlastní zájmy nebo zájmy své strany a začít předlohy zákonů konzultovat především s těmi, kteří je posléze budou v praxi aplikovat. »Z vlastní praxe vím, že některé zákony, které ‚vypadly‘ ze sněmovny, Senát je ‚požehnal‘ a prezident podepsal, se v každodenním životě provádějí velice složitě nebo vůbec. Toto chci změnit a na tyto problémy budu poukazovat, aby to lidé slyšeli, jakou ‚práci‘ odvádí náš zákonodárný sbor,« slibuje kandidát.

Není umění problémy řešit, ale předcházet jim

Stanislav Körner již má za sebou jeden volební úspěch, a to v roce 2014, kdy kandidoval jako bezpartijní za KSČM do Zastupitelstva Statutárního města Ústí nad Labem. Mandátu zastupitele se však vzdal ještě před prvním zasedáním zastupitelstva a to z důvodu střetu zájmů. Funkce zastupitele obce je totiž neslučitelná s výkonem funkce pracovníka zařazeného do krajského úřadu, pokud tento vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušného územně členěného statutárního města. »Vzhledem k možnému střetu zájmů a s přihlédnutím k výsledkům voleb jsem se tedy vzdal mandátu, protože nepatřím mezi ty, kteří, lidově řečeno, kážou vodu a pijí víno. Navíc není umění problémy řešit, ale předcházet jim,« vysvětlil Stanislav Körner.

Jako absolvent Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda v Bratislavě, Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni a Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem má za sebou i velmi pestrou profesní dráhu. Při naplňování svých priorit tak může zúročit zkušenosti z práce vševojskového důstojníka 3. motostřeleckého pluku v Lounech, zaměstnance bezpečnostní agentury nebo, a to je v dnešní době zvlášť aktuální, zkušenosti z let 1999-2006, kdy působil jako správní rada Odboru azylové a migrační politiky MV ČR. Poté začal pracovat jako vedoucí oddělení dopravně správních agend v odboru dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje, tuto funkci vykonává doposud.

Studium historie byla výzva

Kromě toho působí jako externí vyučující na Filosofické fakultě UJEP, kde vyučuje Dějiny státu a práva a Dějiny vojenství ve filmu. Navíc tam od roku 2014 studuje doktorský studijní program, obor České dějiny.

Historie Körnera vždy zajímala, a když se na střední škole rozhodoval, kam dál, byla možnost studia historie jedním z kritérií, která ovlivnila jeho rozhodování. »Ale přidal se k tomu ještě zájem o vojenství a vzhledem k počtu přijímaných studentů na obor historie nakonec vyhrála Vojenská politická akademie v Bratislavě, kde se vyučovalo několik ‚historických‘ předmětů, jako byly například Dějiny válek a vojenského umění, Dějiny ČSSR atd. Tady jsem poprvé spojil svou zálibu s mou profesí, sloužit vlasti,« vzpomíná Körner. V roce 2000 se rozhodl znovu studovat a opět to byla jako první historie na FF UK, pak jej ale kolegyně z práce přemluvily, aby si podal ještě přihlášku na práva, kde se tedy přihlásil také. »Paradox byl ten, že pro přijetí na historii jsem splnil požadovaný počet bodů, ale ‚dojel jsem někde v pelotonu‘, takže ze studia historie sešlo, na práva jsem se ale, na rozdíl od mých kolegyň, dostal,« řekl kandidát. Po pěti letech úspěšně absolvoval, rok nato si ještě zvýšil kvalifikaci tzv. »malým doktorátem« a po složení státní rigorózní zkoušky získal titul JUDr. A na třetí pokus mu konečně vyšla i ta historie. V létě 2008 hledal nějakou informaci na stránkách ústecké univerzity a zaujala ho upoutávka na 2. kolo přijímacího řízení. Tehdy prý myslel spíše na svého syna, který studoval 3. ročník gymnázia v Bratislavě, zda by jej některý z oborů na univerzitě zaujal, bohužel ne, ale když viděl bakalářský obor Historie jednooborová se zaměřením na vzdělávání, neodolal a podal si přihlášku. »Vzal jsem to jako výzvu,« vzpomíná Körner. A výsledek? V roce 2013 odpromoval jako magistr historie a následně se přihlásil do doktorského studia v oboru České dějiny. Současně začal na katedře historie vyučovat jako externista, kromě jiného proto, že je to jedna z podmínek doktorského studia.

Spojení teorie s praxí

Že Stanislavu Körnerovi při všech jeho aktivitách nemůže zůstat žádný čas na nějaké záliby? Omyl.

»Pokud jde třeba o praktickou střelbu, tam jsem více rozhodčím než střelcem, protože na tréninky nemám čas ani dnes. Je to spíš takové udržování dosavadních návyků, a nakonec práce rozhodčího souvisí i s výkonem práva, takže v tomto případě spojuji teorii s praxí,« s úsměvem vysvětluje Körner. Právo prý aplikuje ve své každodenní praxi, historii průběžně celoročně. Publicistika je otázkou nabídky a poptávky, kdy jde o předběžně domluvená termínovaná zadání článků, nebo i audio/video případy ad hoc. Jako příklad uvádí dva příspěvky z posledních dnů, a to rozhovor pro Rádio Slovensko na téma 75. výročí prvního bojového nasazení raketometu BM 13-16 Kaťuša dne 14. 7. 1941 u Orši (http://cdn.srv.rtvs.sk/a520/audio/00/0009/000958/00095879-1-NsF4.mp3) a rozhovor pro ruskou federální stanici Rossija 24 (https://www.youtube.com/watch?v=psN8chGoTKI).

Auto a Praha nejdou moc dohromady

Jasno má i v otázce skloubení svých aktivit s prací senátora. »Viděl bych to asi takto. Senátor je také jen člověk, a pokud nevykonává svou službu coby člen moci zákonodárné, např. když jsou takzvané ‚parlamentní prázdniny‘, ty mimochodem nechápu a nesouhlasím s tímto pojetím, pak má právo na volno. Někdo jezdí stříhat pásky, zviditelňovat se na akcích, pro něž ani nehnul prstem, nechci nikomu sahat do svědomí, ale např. projekt Legionářský vlak se rozjel i bez senátora Doubravy, ten však přesto byl ‚stříhat pásku‘ na ústeckém západním nádraží, když tam Legiovlak dojel, při jeho otevření, a podobně, toto však není můj styl,« zdůrazňuje kandidát. Jeho volno tak patří rodině, a pokud zbyde čas na další aktivity, chtěl by pokračovat v podobném rytmu, jako doposud. To znamená dva víkendy rodina, další víkend střelba, výuka a studium historie, publicistika a kolo přes týden. »Ve vlaku se třeba dá udělat spousta práce, to říkám z toho důvodu, že nepředpokládám, že bych na jednání Senátu dojížděl autem. Auto a Praha, to nejde moc dohromady, vlak je lepší a pohodlnější,« dodává Körner.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 40 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fsvacina
2016-11-06 21:16
Nejfunkčnější senát v ČR je žádný senát.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.