Někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský při diskusi.

Komponentem evropské bezpečnosti je i Rusko

O budoucnosti Evropy v 21. století diskutovalo v pátek a sobotu na dvě stě historiků, publicistů, diplomatů a bývalých vysokých politiků na mezinárodní konferenci »Společná evropská bezpečnost po studené válce. Jak řešit nové problémy? Evropská bezpečnost a Rusko«. Řečníci se shodli, že bezpečnost Evropy nelze řešit bez Ruské federace. Je třeba se namísto přetahování věnovat závažným globálním problémům.

Konferenci v Praze uspořádaly tři nadace - Fond Michaila Sergejeviče Gorbačova New Policy Forum, Fondazione Italiani a česká Nadace Železná opona. Poslední sovětský prezident a bývalý generální tajemník ÚV KSSS Gorbačov se akce ze zdravotních důvodů nezúčastnil. Organizátoři nabídli videozáznam s jeho vystoupením určeným pražskému shromáždění.

Ne sankcím, ano dialogu

Pětaosmdesátiletý politik hovořil naléhavě. Podle něho »už dávno cítíme, že se cosi vyvíjelo jinak«. Začaly nové závody ve zbrojení, rostou vojenské výdaje, v Evropě narůstá počet vojáků, namísto dialogu se udělují sankce. Je »za pět minut dvanáct« a musí být zformulována nová politika. Začít by se mělo v Evropě včetně Ruska, Evropa by se měla stát motorem nového spravedlivého stabilního světa. »Rozhodně je nutné znovuzrodit a uskutečnit v praxi projekt garantované celoevropské bezpečnosti,« míní Gorbačov, neboť bezpečnost založená na NATO funguje jen v zájmu některých států. Ve své době, uvedl Gorbačov, vznikla podle plánů Hanse-Dietricha Genschera, Francoise Mitterranda a jeho tzv. Rada bezpečnosti pro Evropu. Ovšem po rozpadu SSSR západní lídři rozhodli, že se bez ní obejdou, a tyto plány zradili, konstatoval. Gorbačov zdůraznil nutnost obnovy mírového hnutí, jež by mohlo být založeno na občanských aktivistech, vědcích světové pověsti, vynikajících umělcích apod. Navrhl svolání kongresu evropské veřejnosti na téma »Jak garantovat bezpečnost pro náš kontinent«. Na pořadu dne je podle Gorbačova demilitarizace ukrajinského konfliktu, jednání, ukončení slovní války a »propagandy nepřátelství a nenávisti«.

Zleva bývalý ministr zahraničí ČR Jan Kavan, Andrej Gračev z Gorbačovovy nadace, publicista Milan Syruček a Václav Vítovec z Nadace Železná opona.

Kdo narušil rovnováhu?

Ve třech panelech a souvisejících diskusích vystoupili například Ján Čarnogurský, mírový aktivista a někdejší slovenský premiér. Podle něho geostrategickou rovnováhu vždy narušil Západ, ne Rusko. Zpravodajce našeho listu potvrdil, že protihodnotou za souhlas SSSR se sjednocením Německa mělo být nerozšiřování NATO na východ, což se (ze strany Západu) nedodrželo. Kdyby nebylo rozšiřování NATO, nenastala by dle něho ani ukrajinská krize.

»Měli bychom zapomenout na sankce a začít jednat,« zdůraznil bývalý ministr zahraničí Velké Británie David Owen. Někdejší poradce italského prezidenta Stefano Stafanini je přesvědčen, že je nezbytně nutná obnova dialogu i na úrovni ozbrojených sil (aby nedocházelo k incidentům z obou stran), a Rusko je komponentem evropské bezpečnosti. Žijeme společně s Ruskem, proto s ním musíme najít společnou řeč, připojil se velvyslanec Itálie v ČR Aldo Amati. Bývalý ministr zahraničí Ukrajiny z let 2012-14 Leonid Kožara, jenž dnes stojí v čele nové levicové Socialistické strany Ukrajiny, vylíčil neutěšené poměry ve své zemi: nevyjasněné vraždy, tisíce lidí zabity či zmizely… Potvrdil, že převrat v zemi byl neústavní a stávající režim je nedemokratický. Někdejší velvyslanec ČR na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta vyzval vrátit se k právu v mezinárodních vztazích, které vzalo už dávno zasvé. Rázně vystoupil italský novinář a někdejší europoslanec Giulietto Chiesa. V Evropě jsou země, jež jsou okupované Spojenými státy, EU je nedemokratická, členství v NATO zátěž. Dobré zkušenosti z rusko-norského sousedství přednesl norský politik a knihovník Bendik Rugaas. Horst Mahr z Německa popsal situaci s běženci ve své zemi. Firma Mercedes Benz zaměstnala dosud za půl roku prý jen devět uprchlíků, řekl na okraj… Intervence zemí NATO, například do Libye, označil Pascal Boniface z Francie za chybu.

Bývalý předseda Valného shromáždění OSN a někdejší ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan (ČSSD) ve svém příspěvku navázal. Bylo by podle něho logické, kdyby se státy EU podělily o uprchlíky, ale připomněl, že některé státy nesou za situaci, vlnu uprchlíků, větší odpovědnost. »Tedy ty státy, které napadly Irák, i když tam žádné zbraně hromadného ničení nebyly, státy, které destabilizovaly Sýrii, kdysi stabilní a prosperující stát a jediný arabský sekulární stát v regionu. Dále státy, které překročily mandát RB OSN a rozbily bohatou Libyi, kde dodnes není stabilní vláda, a Afghánistán…«

Někteří z aktérů konference neskrývali, že si váží M. S. Gorbačova, neboť »zachránil svět od konfrontace«. Podle místopředsedy ÚV KSČM Josefa Skály »toho bývalí politici řekli víc a lépe, než dokud se třásli o posty. To letité pravidlo ovšem nabídlo i kontrast, prokreslující pravdu o konci osmdesátých let. Z Gorbačova a jeho vezírů padala alibistická sláma i teď. Tím hlubší kritika poměrů zněla od řady těch, kdo tehdy kopali za opačný politický břeh. Kdo se ne a ne zbavit mrákot ‚gorbymánie‘ ani dnes, v politice už bude jen a jen za šaška.«

Konference se konala pod záštitou prezidenta Miloše Zemana. Jeho pozdrav tlumočil ředitel Zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Podle Zemana Rusko nesmí ztratit evropskou tvář a je nutné hledat v Evropě geostrategickou rovnováhu.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Radovan RYBÁK a autorka


(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


kafrmi
2016-09-18 20:48
Rusko je dokonce komponentem světové bezpečnosti, ať se to někomu
líbí či ne.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.