Dojemné uvítání českých hostů z Hlávkovy nadace zpěvem školní hymny ve foyeru budovy na Schützengasse.

Škola jako velvyslanec českého jazyka

Příští rok tomu bude 145 let, co ve Vídni působí Spolek Komenský, jenž pečuje o uchování českého jazyka a české kultury v rakouském prostředí. Zrodil se v roce 1872, v dobách, kdy Češi, Moravané, Slezané a také Slováci - tehdy příslušníci rakouské monarchie - přicházeli do Vídně za prací. Spolek svou iniciativu, energii a finanční prostředky směřuje do podpory vídeňské české školy, která vychovává děti od mateřinky po střední školu v češtině (resp. slovenštině) a němčině.

Možnost podívat se do dvou školních budov na Sebastianplatz a v ulici Schützengasse, v nichž se vzdělává na 550 žáků a studentů Komenského školy, se naskytla díky návštěvě početné delegace Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových vedené předsedou správní rady profesorem Václavem Pavlíčkem. Reprezentanti nadace, kteří v červnu odhalili ve Vídni pamětní desku stavitele a mecenáše Hlávky, nemohli toto pozoruhodné školské zařízení pominout.

Historie českého školství ve Vídni sahá do minulých století. Školský spolek Komenský, zřizovatel české školy, kromě toho, že sebevědomě hledí do budoucnosti, nezapomíná ani na staré tradice. Češi pracující ve Vídni si sami mezi sebou v 19. století vybrali peníze na výstavbu první české školy. Jak informoval starosta spolku Ing. Karel Hanzl (jenž je již čtvrtou generací Čechů narozených v Rakousku), chodilo se s pokladničkou po celé Vídni a takto naši vlastenečtí předci sami zafinancovali nejen výstavbu školy pro české děti, ale i platy učitelů a školní provoz. V meziválečném období bylo pro české vídeňské školství učeno dokonce několik budov, které navštěvovalo až 5000 žáků! Dvě z těchto budov se udržely do současnosti a plní úlohu vzdělávací instituce v jazyce českém (slovenském) a současně německém.

Ovšem peripetie, s nimiž se spolek musel potýkat, byly mnohdy nemalé. V dobách, kdy byl rakouský stát okupován hitlerovským Německem, byly české školy s odkazem na jazyk »méněcenné rasy« zrušeny. Za poválečné bídy v Rakousku se mnoho Čechů vrátilo do ČSR a žáků ubývalo. Po rozpadu Československa na dva samostatné státy se od školy odpoutali slovenští žáci – ti však po několika málo letech opět nalezli cestu zpět. Komenského škola je tedy také symbolem česko-slovenské vzájemnosti a česko-slovensko-rakouského přátelství. Proto na školních budovách visí tři státní vlajky: česká, slovenská a rakouská.

Vlajky na budově školy symbolizují česko-slovensko-rakouské přátelství.

Vybaví mládež do Evropy

»Podařilo se nám přesvědčit rodiče dětí, že chodit právě do této školy má smysl,« vysvětlil Hanzl, jak se povedlo zvrátit nedobré časy. Absolventi české střední školy s maturitou (reálného gymnázia) jsou velmi dobře uplatnitelní na rakouském trhu práce a jsou úspěšní i při vstupu na vysoké školy – přirozeně v Rakousku, a protože ovládají češtinu/slovenštinu, mohou studovat i na vysokých školách v ČR a SR. Jedná se však o školu soukromou, takže rodiče, s výjimkou sociálních případů, platí školné.

Škola stále rozšiřuje své aktivity, o čemž svědčí každoroční velmi obsažné almanachy, které spolek Komenský vydává. Jsou oknem do života školy, která nabízí kontinuální výchovu a vzdělávání mladé generace od dvou do 18 let. Dvouleté děti se zapisují do mateřské školy a ještě před zápisem rodiče rozhodnou, v jakém jazyku začnou jejich potomci školní výuku. Již po dvou letech jsou bilingvní, tedy dvojjazyční. Po bilingvní obecné a sekundární škole postupují na bilingvní reálné gymnázium završené maturitou. Škola už dnes je schopna si ze svých absolventů (po studiu vysoké školy) vychovat budoucí členy pedagogického sboru.

Na škole se učí i další cizí řeči. Spolek vyšel vstříc maďarské menšině ve Vídni a vznikla maďarskojazyčná třída v mateřské škole. Žáci vyšších stupňů mají v učebním programu i některé z dalších jazyků, např. angličtinu, italštinu, francouzštinu, španělštinu či ruštinu. »Takto vybavujeme děti do současné Evropy,« neskrývá radost starosta spolku.

Pedagogové a vychovatelé, kterých je ve škole na osmdesát, se obětavě věnují svým svěřencům nejen v dopoledních hodinách, ale také odpoledne, kdy je vedou ke sportu a kulturním aktivitám. Děti hrají na hudební nástroje a zpívají ve školním sboru (škola má svou česko-slovenskou hymnu); zdokonalují si český či slovenský jazyk literárními pásmy a recitačními soutěžemi, nacvičují divadelní představení, která prezentují v krásném divadelním sále.

Rozvíjejí přátelské styky s partnerskými školami v ČR a na Slovensku (ZŠ Znojmo-Přímětice, ZŠ Drienová v Bratislavě, škola v Brně-Jehnicích). »Přátelství s českými školami v Brně či ve Znojmě dětem velmi pomáhá v rozvoji českého jazyka. Ony jezdí k nám a my na oplátku zase k nim,« uvádí v aktuální ročence pedagožka Šárka Ahmed Saleh Ibrahim. Spolupracují s dalšími českými institucemi, například Velvyslanectvím ČR ve Vídni a Čs. ústavem zahraničním, které se snaží škole podávat pomocnou ruku. Spolek Komenský promýšlí řadu aktivit nejen pro žáky, ale i pro jejich rodiče - maškarní bály, maturitní plesy, zahradní slavnosti, výlety apod.

Financování s obtížemi

Vedle prokazatelných úspěchů z posledních let, kdy se škola etablovala v rámci rakouského školství a od poloviny devadesátých let jí roste počet žáků, dělají vrásky vedení spolku Komenský finanční starosti. »I nadále je velmi náročné zajišťování provozních prostředků a financování našich investic. Jak rakouské ministerstvo školství, tak město Vídeň nám totiž na provoz žádnými dalšími prostředky nepřispěly,« konstatuje Hanzl. Nyní spolek potřebuje dostavět školní tělocvičnu v budově na Schützengasse. Jedná s českými představiteli, premiérem, ministryní školství i jihomoravským hejtmanem, kteří školu navštívili a přislíbili pomoc. Dostavbu tělocvičny v tomto roce Česká republika ze svého rozpočtu podpoří. Co se týče pravidelného financování výuky českého jazyka ze strany českého státu, stále se hledá optimální model. Je pikantní, že do roku 1989, jak poznamenal Hanzl, byla vídeňská česká škola z československého rozpočtu podporována.

V Rakousku, žel, i nadále chybí zákon, dle kterého by na školu vychovávající příslušníky autochtonní (přirozené, původní) menšiny přispíval stát, povzdechl si Hanzl. Vždyť studenti a žáci by jinak museli být vzděláváni v jiných školách rakouského školského systému. Spolek se opírá také o dárce z řad české menšiny v Rakousku, kteří navazují na letitou tradici podpory českého a slovenského školství ve Vídni.

Češtinu mají rádi

Je opravdu milé číst si v žákovských slohových cvičeních, v nichž malí i větší žáci vyjadřují lásku k češtině a zájem o ni. »Čeština je pro mě lehká, byla to jedna z nejhezčích hodin. Naučil jsem se při vyučování spoustu věcí a některé mě docela překvapily. Třeba to, že se píše někdy měkké i a jindy tvrdé y a že na to potřebujeme vyjmenovaná slova,« napsal například Adam Konečný ze čtvrté bilingvní třídy.

Studenti střední školy jsou vedeni také k tomu, aby sledovali události probíhající v České republice a na Slovensku. Čtou český (slovenský) tisk, prostřednictvím elektronických médií mají přehled o politické situaci a stanoviskách význačných představitelů státu. Například student Matouš Dvořák se nezdráhal zaslat otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi, studentka Karolína Holíková zareagovala na konkrétní problém, který spadá do gesce ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, a také mu napsala.

Přimlouvám se za to, aby tato jediná česká škola v Rakousku s bohatým rejstříkem kulturně-společenských aktivit pro širší českou komunitu a historií byla vnímána českými úřady a politiky jako skutečný velvyslanec našeho jazyka a kultury v Rakousku, a takto se k ní po všech stránkách, i té finanční, přistupovalo.

Monika HOŘENÍ

FOTO - autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 18 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.