Polský potápěč pod hladinou.

Zajímavosti kolem Hranické propasti

Minulý týden jsme vás na stránce Mozaika zajímavostí informovali o unikátním objevu česko-polského výzkumného týmu: Hranická propast na Přerovsku je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Na vaše četná přání se k tématu ještě jednou vracíme, s novými podrobnostmi a řadou unikátních fotografií. Objevů, které přepisují atlasy a encyklopedie, totiž není zase tolik.

Hranická propast leží na pravém břehu Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Propast je v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Hloubka suché části propasti je 69,5 metru.

Mapka zachycující nově zjištěné skutečnosti o propasti.

První záznamy o propasti jsou již ze středověku. Tehdy sloužila k popravám. Házeli se do ní lidé odsouzení k smrti. Místo také hojně využívali sebevrazi. První odborná měření hloubky provedl na počátku 20. století místní učitel Josef Šindel. Průzkumné ponory jsou zde evidovány soustavněji zhruba od roku 1961. Speleologové od té doby hranici hloubky postupně posunují. V říjnu 2012 hranici dosavadního zkoumání této lokality posunul polský potápěč Krzysztof Starnawski, který se potopil až do 225 metrů. Při téměř devítihodinovém ponoru pomocí měřicího zařízení zmapoval navíc propast do hloubky 373 metrů. Před dvěma lety se ponořil do hloubky 200 metrů, objevil tunel, kterým protáhl sondu až do hloubky 384 metrů, těsně pod hranicí italské jeskyně Pozzo del Merro, která dosud rekord držela. Loni sestoupil do rekordní hloubky potopení 265 metrů.

Tým pod vedením Krzysztofa Starnawského, jehož expedici částečně podporoval grant magazínu National Geographic, 27. září zjistil, že zaplavená česká vápencová jeskyně Hranická propast sahá do hloubky 404 metrů. Tím jeskyně o 12 metrů překonává dosavadní rekord italské jeskyně Pozzo del Merro hluboké 392 metrů.

Starnawski Hranickou propast poprvé zkoumal v roce 1999. V loňském roce Starnawski magazínu řekl, že se tato vápencová formace utvářela způsobem, který průzkumníkům dává naději, že by se mohla táhnout do značné hloubky. Během posledních dvou let Starnawski prováděl ponory, které poskytovaly další a další důkazy tohoto předpokladu.

V roce 2014 se dostal do hloubky 200 metrů, o které předpokládal, že jde o dno. Namísto toho ale našel krajně úzký průchod, který vedl do dalšího vertikálního tunelu, kde byla neproniknutelná tma a obklopoval ho hrubý vápenec.

Spustil do tunelu sondu - a šňůra mu došla na 384 metrech, což bylo jen kousek od rekordní hloubky italské jeskyně. V loňském roce se Starnawski do Hranické propasti vrátil a zjistil, že se úzký průchod mezitím propadl a rozšířil.

Teď už se jím dokázal protáhnout, pokračovat dál a ponořit se do hloubky 265 metrů. Vyzkoušel znovu sondu, která se tentokrát zastavila v hloubce 370 metrů - pravděpodobně uvízla na hromadě zbytků zhrouceného úzkého průchodu.

Při ponoru provedeném minulý týden technici, kteří zůstali na povrchu, do hlubiny spustili dálkově ovládané podvodní robotické plavidlo (ROV). »Toto podvodní plavidlo mohlo klesnout za hranici možností lidského potápěče a dostat se do omezených prostorů,« řekl Starnawski magazínu. »Já jsem se potopil do hloubky 200 metrů, kam jsem natáhl lano, jehož se mohl ROV držet. Vynořil jsem se na povrch, a pak se ponořil robot. Od hloubky 60 metrů jsme ho z povrchu navigovali s pomocí optického kabelu po trase, kterou jsem vyznačil, do hloubky 200 metrů. A pak klesl ještě níž, aby prozkoumal neprobádané území - až do rekordní hloubky 404 metrů,« uvedl.

Starnawski dodal, že jeho záměrem v tomto případě nebylo dosáhnout nejhlubšího ponoru provedeného člověkem, ale prozkoumat hlubinu, jež je mimo lidské možnosti. »Chtěli jsme poslat robota tak hluboko, jak jen to půjde, aby jeskyni probádal. Výsledky jsou ohromující,« řekl. »Ale roboti za lidi jejich práci neudělají. My, lidé, jsme pořád potřební, abychom jim ukázali, kam mají jít,« dodal.

Robotické plavidlo, které tým k ponoru použil, má certifikované měřidlo, takže hloubkou, do které se ROV dostalo, jsou si výzkumníci stoprocentně jistí.

Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 442,5 m (373 + 69,5), což ji činí nejen nejhlubší propastí ve střední Evropě, ale i jednou z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. Geologové ovšem odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v jezírku.

Pro srovnání, propastí s nejhlubší nezatopenou částí v ČR je Macocha. Nezatopená část má hloubku 139 metrů. Na dně jsou dvě jezírka, Dolní macošské jezírko má hloubku okolo 50 metrů, takže celková hloubka jeskyně, i s vodní částí, je maximálně 189 metrů, tedy méně než polovina nově uváděné hloubky Hranické jeskyně. I z toho lze snadno pochopit výjimečnost propasti hranické. Macocha je ovšem turistickou atrakcí, zatímco přístup k Hranické jeskyni je v tuto chvíli veřejnosti odepřen.

Propast, zvaná též Macůška, je unikátním krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí. V propasti se vyskytují mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).

Samotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.

Na rozdíl od většiny krasových jevů, které vznikají pronikáním vody shora do horniny, vznikla Hranická propast obráceně. Voda v jezírku je vysoce nasycená oxidem uhličitým, v podstatě jde o kyselinu uhličitou, která puklinami ve vápenci pronikala do masivu vzhůru a tím tak de facto »vyleptala« podzemní prostory.

Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.

Přístup k Hranické propasti je od budovy vlakového nádraží stanice Teplice nad Bečvou, značenou pěšinou vedoucí nahoru do lesa. Propast je obehnaná plotem, jako ochrana proti pádu.

 


Rekordy a zajímavosti o jeskyních v ČR a ve světě

- Státní organizace Správa jeskyní ČR, zřízená v roce 2006 ministerstvem životního prostředí, registruje 2227 jeskyní a propastí, z toho je 1771 krasových a 456  pseudokrasových. Převážná většina těchto objektů, přesně 1062, leží v Moravském krasu, v Českém krasu jich je 378.

- Od roku 1992 jsou všechny jeskyně v ČR chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeskyně s archeologickým obsahem navíc i podle zákona o státní  památkové péči.

- Čtrnáct jeskyní v ČR je zpřístupněno veřejnosti. Primát drží Chýnovské jeskyně, do nichž se první návštěvníci dostali už v roce 1868. V roce 2014 do všech  jeskyní zavítalo 685.421 návštěvníků, což bylo o 45.200 více než v předešlém roce. Nejnavštěvovanější jsou Punkevní jeskyně, které v roce 2015 navštívilo  174.000 turistů.

- Nejdelší jeskyní je s délkou 34,9 kilometru soustava Amatérské jeskyně, která zahrnuje Starou a Novou Amatérskou jeskyni, Punkevní jeskyni s propastí  Macochou a Výtokem Punkvy, jeskyni Třináctku, jeskyni Spirálku, jeskyni Pikovou dámu a ponorovou jeskyni Novou Rasovnu. Soustava leží v Chráněné krajinné o  oblasti (CHKO) Moravský kras.

- Nejhlubší propastí je Hranická propast zvaná též Macůška nebo Propast, která leží v Národní přírodní rezervaci (NPR) Hůrka u Hranic. Hloubka suché části je 69  metrů a česko-polské expedice nyní spustila sondu pomocí miniponorky až do hloubky 404 metrů, což je světové prvenství. Dosavadní rekord držela italská  propast se slanou vodou Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů.

- Největším podzemním jeskyním prostorem je s půdorysem 70 krát 30 metrů a výškou 60 metrů Obří dóm v jeskynním systému Rudické propadání v CHKO  Moravský kras.

- Nejmohutnější propastí je Macocha, jejíž hloubka činí 139 metrů ke hladině jezírka a 168 metrů celkem (na dno Spodního jezírka). Leží v NPR Vývěry Punkvy v  CHKO Moravský kras.

- Nejdelší podzemní vertikálou je se 153 metry Rudická propast v jeskynním systému Rudické propadání v Moravském krasu.

- Nejdelším podzemním tokem je Punkva a její přítoky Sloupský potok a Bílá voda v jeskynní soustavě Amatérské jeskyně. Celková délka tohoto kontinuálního  krasového vodního systému je přes deset kilometrů. Leží v CHKO Moravský kras.

- Nejdelší veřejnosti zpřístupněná jeskyně je Sloupsko-šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou v Moravském krasu. Celkem měří 4165 metrů, veřejnosti je    zpřístupněna trasa dlouhá 1230 metrů.

- Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Moravském krasu je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem. Má délku 97 metrů, šířku 44 metrů a výška  dosahuje 20 metrů.

- Nejdelší jeskyní na světě je podle většiny zdrojů Mamutí jeskyně (Mammoth Cave), která je největší atrakcí národního parku Mamutí jeskyně v Kentucky v USA.   Známá délka všech podzemních prostorů v jeskyni je 652 kilometrů.

- Nejhlubší známou přírodní jeskyni na světě je s hloubkou 2191 metrů Voroňja (Kubera), která leží v gruzínské Abcházii. Dosavadní maximální hloubky bylo      dosaženo v srpnu 2007 ukrajinským speleologem Gennadijem Samochinem. Předtím se rekordní tabulky přepisovaly několikrát.

- Nejhlubší vertikálou světa je 603 metrů dlouhá jeskyně Vrtoglavica ve Slovinsku.

- Největší jeskynní prostorou je jeskyně Sarawak v Malajsii, jejíž plocha je téměř 163 000 m2.

Jan STERN

FOTO - Krzysztof STARNAWSKI (3), wikipedia (2) a Marcin JAMKOWSKI (1)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 11 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama