Do švýcarské Basileje a Dornachu

Když město Basilea, ležící na Rýnu, zakládali roku 44 před naším letopočtem rozpínající se Římané, bylo v české kotlině jen řídké osídlení a v hlubokých lesích pobíhali převážně vlci a medvědi, popřípadě další lovná zvěř. Dnes je Basilej druhým největším městem Švýcarské konfederace, a také největším švýcarským přístavem, ve kterém žije na 170 000 obyvatel, z nichž pracující nacházejí své uplatnění především v rozvinutém farmaceutickém a chemickém průmyslu.

Pro nás je toto město historicky významné proto, že zde byla 26. září 1212 vydána Zlatá bula sicilská, kterou král a budoucí římský císař Fridrich II. udělil českému králi Přemyslu Otakarovi I. za jeho podporu a zásluhy v boji o říšskou královskou korunu. Bula potvrdila královskou hodnost pro Přemysla Otakara I. i jeho potomky.

Významné svědectví

Město se rozrůstalo a nabývalo svého významu postupně a generace nám zanechaly o tom svědectví v podobě významných památek. Tou rozhodně »nej« je katedrála Münster, kterou tehdejší stavitelé zhotovili v románsko-gotickém stylu z červeného pískovce. Byla vysvěcena v roce 1019 a je nepřehlédnutelnou dominantou města, k níž denně směřují davy turistů chtivých poznání. V době velikonočních svátků se v jejím atriu pasou modré ovečky. Nachází se tu i mramorová krypta, v níž v roce 1536 spočinul Erasmus Desiderius Rottterdamský, nizozemský filolog a filozof, velice plodný autor mnoha děl včetně své nejznámější ostré satiry tehdejších společenských poměrů s názvem Chvála bláznovství.

Basilejská radnice

Malovaná radnice

Když ve 14. století bylo město opevněno hradbami, vstupovalo se do něj několika branami. Ze třech dochovaných zaujme především gotická Spalenton. Od těchto bran se lze úzkými středověkými uličkami dostat k samotnému centru města, kterým je náměstí Marktplatz, jemuž vévodí krásně malovaná radnice - Balser Rathaus, postavená v 16. století s funkčními astronomickými hodinami. V průběhu věků byla postupně neustále dobudovávána spolu s okolními domy do současné podoby historického náměstí.

Ráj pro milovníky muzeí

Milovníci muzejních sbírek aby si v Basileji nohy uběhali. Je jich několik desítek. K nejznámějším, a tím také k nejnavštěvovanějším, patří Basel Art Museum nebo muzeum architektury či muzeum farmacie. Své muzeum zde má i francouzský sochař Jean Tingueli jehož fontána, z těch několika desítek, které v Basileji potkáte, patří k těm nejoblíbenějším.

Ocitnete-li se v Basileji například v měsíci říjnu a jste-li milovníci bílého sportu a máte-li v kapse nějaký ten frank navíc, zajděte se podívat na zpravidla velmi silně mezinárodně obsazený tenisový turnaj. A když budete mít v ten den štěstí, uvidíte zde i pravidelného účastníka a jednoho z nejlepších hráčů současnosti, švýcarského rodáka Rogera Federrera, popřípadě i jeho reprezentačního druha Stanislase Wavrinku, možná v boji s nějakým českým borcem. Když tenisu zrovna neholdujete a jste-li spíš fandy fotbalu nebo ledního hokeje, jistě vás uspokojí některý z fotbalových zápasů FC Basilej, nebo hokeje, v aréně místního EHC. Oba kluby patří ke švýcarské a evropské špičce a po léta za ně nastupují i čeští hráči, reprezentanty nevyjímaje.

Sedněte na desítku...

Pokud jste zvládli prochodit město a navštívit jeho pamětihodnosti a nehodláte ještě Švýcarsko opustit a chcete ještě něco zajímavého vidět či slyšet, sedněte si do tramvaje číslo 10 a vydejte se do nedalekého městečka Dornach, Mekky antroposofické medicíny. Zasvěcení vědí a zájemci se dozvědí, že právě zde její zakladatel, rakouský filozof Rudolf Steiner, vybudoval spolu s pokračovatelkou svého díla, Itou Wegmanovou vzdělávací centrum Goetheanum a kliniku, kde se léčí pacienti s těmi nejzávažnějšími onkologickými chorobami.

Betonový monument, který se tyčí nad městečkem, vyrostl podle Steinerova návrhu na místě původního, požárem zničeného, dřevěného objektu už ve 30. letech minulého století. Od počátku je využíván jako vzdělávací a kulturní středisko. Přijíždějí sem na svá jednání a za vzděláním nejen antroposofičtí odborníci z celého světa, ty z českého Sdružení pro antroposofickou medicínu nevyjímaje, ale svoji jedinečností přiláká ročně i tisíce obdivovatelů architektury.

Netradiční metody

V »podhradí« svého svatostánku Steiner spolu s Itou Wegmanovou vybudovali léčebné zařízení (dnešní klinika také nese její jméno), kde spolu začali léčit pacienty netradičními metodami a léky, jež mají ryze rostlinný původ. Na unikátním zařízení vlastní konstrukce zde vyrábějí přípravek Iskador, lék, jehož základní substancí je výtažek ze jmelí, které si zde i sami zčásti pěstují a které my známe spíš jako nezbytnou, velmi důležitou, vánoční ozdobu. Z přírodních zdrojů, a tedy zcela bez chemie, produkuje v Dornachu léky i kosmetiku také jeden ze závodů světoznámé švýcarské firmy Weleda.

Pavel CHRUDIMSKÝ

FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 7 hlasů.

Pavel CHRUDIMSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama