Zeptali jste se - František Beneš odpovídá

Do bytové poradny Haló novin (e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, písemně na adresu redakce Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1) chodí stále řada dotazů. O odpovědi jsme požádali experta na bytovou problematiku a stínového ministra KSČM pro místní rozvoj Františka Beneše.

Drobné opravy v bytech

Jsem členem SVJ domu o 21 b. j. Zajímá mě, jak řešit údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Konkrétně mě zajímá, kdo hradí např. vadné či poškozené vodoměry, termostatické ventily, indikátory topných nákladů apod.

Naše stanovy vycházejí z NOZ a jsou málo konkrétní. V podstatě kopírují Stanovy SVJ publikované v bulletinu advokacie z 23. května 2014. V závěru stanov je uvedeno, že pro věci ve stanovách neřešené, jsou pro nás závazné platné právní předpisy.

Pokud provádíme periodické výměny ve všech bytech, platíme z FO SVJ, ale jak postupovat při výměnách (opravách) v době mezi celkovou výměnou u jednotlivých vlastníků.

Např. teď proběhla kontrola bezpečnostní hadice k připojení sporáků. Protože se to týká nadpoloviční většiny vlastníků b. j., výbor SVJ to chce hradit z FO. Přitom část vlastníků plyn nemá, ale do FO platí stejný příspěvek všichni.

Podle kterého zákona, normy či nařízení, se v těchto otázkách řídit. J. Š., Praha 10

Existuje nové nařízení vlády č. 308/2015 Sb. o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, ze dne 26. října 2015, částka 131/2015. Tento předpis je dobrým návodem, ale platí jen pro nájemní bydlení. Pro byty SV se musí používat to, co je v prohlášení vlastníka, ve stanovách nebo to schválí shromáždění. Upozorňuji, že všechny výdaje se musí vyúčtovat. Platí se ze ZÁLOH na správu domu, fond oprav ve SV neexistuje. Dohodnout je možné vše, pouze rozvody ÚT, včetně radiátorů, jsou vždy společnou částí domu. Obvyklé je, že to, co je za uzávěrem přívodu do bytu hradí uživatel bytu - s uvedenou výjimkou pro ÚT. Doporučuji také jednotně hradit všechny měřicí přístroje či indikátory a revize rozvodů.

Stromy na sousedním pozemku

Jsem vlastníkem chaty, kde na sousedním pozemku byly v minulosti vysázeny v těsné blízkosti smrky a borovice, které tvořily hranici mezi pozemky. Větve těchto vzrostlých stromů dnes přesahují až pět metrů na můj pozemek, zanášejí střešní okapový systém jehličím, čímž způsobují škodu, dochází k promáčení jedné z obvodových zdí. Při silných větrech a zasněžení se ulamují větve a ohrožují naši osobní bezpečnost i stavbu. Máme rovněž obavu, že při silných větrech dojde k vyvrácení některého stromu (kmeny stromů jsou dvacet centimetrů od plotu naši zahrady). Chatu vlastním od roku 2002, čistění střešního okapového systému jsem prováděl každoročně, ale dnes v 73 letech je tato činnost náročná a velmi nebezpečná. Firmu vlastnící tento pozemek jsem již dvakrát žádal (doporučeným dopisem) o odstranění přesahujících větví z mého pozemku, případně pokácení pěti stromů, které jsou v bezprostřední blízkosti chaty, prozatím bezvýsledně. P. K., zasláno mailem

Nový občanský zákoník požaduje, aby stromy, které budou vyšší než tři metry, byly tři metry od hranice pozemků. Ale fakticky je nutné, aby došlo k DOHODĚ. Nic jiného nezbývá, spory by neměly být přenášeny k soudu, to vylučuje dobré sousedské vztahy. Doporučit mohu snad jen pomoc stavebního úřadu. Větve ani kořeny že stromů na sousední parcele nesmíte odstranit, vaše je pouze ovoce, které spadne na zem.

Od roku 2016 platí nová vyhláška

Jaké předpisy platí pro rozdělování nákladů za teplo a teplou užitkovou vodu v bytech? M. H., Brno

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo vyhlášku č. 237/2014 Sb., která upřesňuje pravidla pro měření spotřeby tepla podle vyhlášky č. 194/2007 Sb. Její text zní:

1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod chladu vybaví v případě, že

a) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru,

b) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech

1. zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo

2. pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii.

2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese, indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období. V budově se instalují vždy stejné typy indikátorů nebo přístrojů se snímačem teplot.

3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě.

Dále vyhláška MMR č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům nahradila od r. 2016 zrušenou vyhlášku č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody se dělí jako dříve na tzv. základní a spotřební složku. O velikosti základní složky rozhoduje dodavatel tepla, a to v rozmezí 30 % až 50 % z nákladů. Základní složka se rozdělí podle podlahových ploch. Spotřební složka podle měřidel tepla a vodoměrů na teplou vodu, případně s výpočetními korekcemi. Rozdíly v nákladech na vytápění mezi jednotlivými vlastníky, nájemníky nebo členy družstva na 1 m2 plochy nesmí překročit stanovenou mez. Náklad na 1 m2 jednotky nesmí být nižší o více jak 20 % a vyšší o více jak 100 % oproti průměrné ceně tepla na 1 m2 v domě. U bytů, kde náklad překračuje tyto hranice, se dorovná na limitní hodnoty, tedy na 80 % nebo 200 % průměrné ceny. Náklad na jednotku je pak součinem upravené hodnoty a započitatelné plochy bytu. Upravené náklady na všechny byty, kde jsou hodnoty takto přepočítány, se odečtou od celkového nákladu na dům a výsledek se znovu rozdělí mezi ostatní jednotky.

Počet psů v bytě

Mám byt 3+1 v osobním vlastnictví a mám šest psů. Psi jsou přihlášeni, hlukem ani nepořádkem nikoho nijak neobtěžují, na to dávám pozor, domovní řád v ničem neporušuji. S některými sousedy ale nemám přátelské vztahy a bylo mi sděleno, že se sepisuje petice proti tomu, abych měla v bytě psy. Je možné, aby mi bylo zakázáno mít v bytě psy, nebo aby mi psi dokonce byli odebráni? Existuje nějaký limit, kolik psů můžu v bytě mít? P. K., zasláno mailem

Podle NOZ ani jiných předpisů neexistuje žádný limit maximálního počtu psů v jednom bytě. Pokud nedochází k porušování zákona, nemusíte se bát, že o psy přijdete. Neobtěžují-li psi sousedy hlukem nebo zápachem, neutočí na ně, neohrožují je na životě a zdraví, nepobíhají volně po okolí a nedochází k týrání, není důvod k jejich odebrání. Dokonce je novinkou NOZ, že ani pronajímatel bytu vám již chov domácího zvířete nemůžete zakázat. Odstavec v nájemní smlouvě, který by chov domácího zvířete zakazoval, je neplatný. § 2258 NOZ zní:

»Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.«

Může se ale stát, že pronajímatel si nepřeje, abyste v bytě měli psa. Mnoho zájemců se odkazuje na NOZ a požadují, aby s nimi pronajímatel uzavřel nájemní smlouvu. V tomto případě je ale důležité si uvědomit, že pronajímatel má právo se rozhodnout, komu svůj byt pronajme. V domě, kde jsou byty ve vlastnictví, může i shromáždění rozhodnout o tom, že majitelé psů budou platit více za služby spotřebovávané ve společných částech bytového domu (provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě).

Prodej bytu v domě bytového družstva a SVJ

Máme v našem domě SVJ i bytové družstvo, to má ale jen tři byty. Bytové družstvo chce jeden ze svých bytů, který je prázdný, prodat. Může bytové družstvo prodat byt jakémukoli zájemci za tržní cenu nebo je možné prodat jen družstevní podíl? M. A., Kadaň

Zákon umožňuje »prodat byt« komukoliv. Převod do vlastnictví osoby, která není členem družstva, by byl možný jen tehdy, pokud s tímto krokem souhlasí všichni členové bytového družstva, obvykle nájemci družstevních bytů, kterým podle stanov náleží právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Písemný souhlas musí být s úředně ověřeným podpisem. O převodu družstevního bytu do vlastnictví kupujícího rozhoduje členská schůze. Dále je možné přijmout zájemce o byt do družstva jako člena, pokud splňuje podmínky stanov družstva. Po té by s ním byla uzavřena nájemní smlouva na užívání bytu. Zájemce o členství uhradí družstvu před svým vstupem veškeré platby, které jsou vyžadovány stanovami a zákonem, tedy zejména základní a další členský vklad. Doporučit mohu tento postup, je to snazší než čekat na převod všech bytů do osobního vlastnictví a likvidaci bytového družstva.

Připravil Zbyšek KUPSKÝ

ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 8 hlasů.

Zbyšek KUPSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama