FOTO - Delegace ÚV KS Číny v čele se zástupcem vedoucího mezinárodního oddělení Li Junem navštívila v Praze sídlo ÚV KSČM. Zde ji přijal místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, který vyzval k rozvoji spolupráce mezi oběma komunistickými stranami. Li Jun poděkoval představitelům KSČM. »Komunistická strana Čech a Moravy hrála velmi důležitou roli ve zlepšování česko-čínských vztahů,« řekl. Spolu s ním je na snímku velvyslankyně ČLR v ČR Ma Keqing a dále (zleva) místopředsedové ÚV KSČM Josef Skála a Jiří Dolejš. FOTO – Haló noviny/Vladimír SLOBODZIAN
Rozhovor s Li Junem, zástupcem vedoucího mezinárodního oddělení ÚV KS Číny

Příznivé vyhlídky pro čínsko-českou spolupráci

Jedná se o vaši první návštěvu České republiky. Jaké dojmy si odnášíte z Prahy? Pronesl jste zásadní projev jako čínský host při zahájení probíhajícího Čínského investičního fóra 2016. Co si myslíte o tomto fóru?

Byl jsem okouzlen vyprávěním o zlaté Praze už dlouho. Zvláště v posledních letech mi víc a víc přátel doporučovalo navštívit vaši kouzelnou zemi. Navzdory nedostatku času mám nyní silnou osobní zkušenost se skvělým kulturním a historickým bohatstvím Prahy.

Hlavním důvodem mé návštěvy byla účast na Čínském investičním fóru 2016. Od svého počátku před pěti lety Čínské investiční fórum posiluje svou roli, bylo formálně začleněno do Zásad spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Fórum bylo spoluorganizováno Čínským centrem pro spolupráci a Česko-čínskou komorou pro spolupráci pro téměř tisíc účastníků z Číny, ČR a středo a východoevropských států. Delegáty vyslalo i několik čínských provincií. Jedná se o základní fórum pro politiky a obchodníky k výměně názorů a prodiskutování budoucí spolupráce. Pokud vím, mnozí čínští podnikatelé zahájili své obchodní kontakty právě na předchozích fórech, která sloužila jako mosty pro pragmatickou spolupráci. Jsem přesvědčen, že současné fórum otevřelo nové příležitosti ke spolupráci v různých oblastech.

V březnu tohoto roku pobýval v ČR na státní návštěvě prezident Si Ťin-pching, dal to pohybu »čínskou stopu« v různých sektorech v ČR. Po návštěvě se diskuse soustředily na to, jak naplnit očekávání a překonat některé kontroverze. Můžete zhodnotit bilaterální ekonomickou a obchodní spolupráci?

V posledních dvou letech se pragmatická spolupráce rozvíjela dynamicky a přináší ovoce. Podle statistik vzrostly čínské investice ze 400 milionů korun v roce 2013 na 1,1 miliardy korun vloni, přičemž vytvořily v ČR 700 pracovních míst. Export z ČR do Číny stoupl z 37,6 miliardy korun (2013) na 45,6 miliardy korun (2015), tedy téměř o 20 %.

Během historické návštěvy prezident Si Ťin-pching spolu s prezidentem Milošem Zemanem ohlásili vznik čínsko-českého strategického partnerství dodávajícího nové impulsy dvoustranné ekonomické a obchodní spolupráci. Jen od začátku letošního roku za účasti České investiční agentury vzrostla částka vložená do šesti investičních projektů na 35 miliard korun s tím, že o dalších projektech v částce 20 miliard korun se vyjednává.

Úspěšný testovací let českého lehkého letounu SL600 v čínském Zigongu v září letošního roku představuje důležitý krok v bilaterální letecké spolupráci. Za méně než rok, od loňského září do letošního srpna, byl zahájen provoz tří přímých leteckých linek mezi Čínou a ČR. To umožnilo zvýšit počet čínských turistů v ČR asi o 100 000 lidí, letos se očekává návštěva celkem 400 000 turistů. Podle statistiky každý čínský turista utratí v ČR průměrně 25 000 korun, takže ČR získá každý rok miliardu korun.

Musíme také zaznamenat rostoucí výměnu mladých lidí. Stále více čínských studentů přijíždí do ČR na krátkodobé výměny při letních kurzech a doufá, že se vrátí pro získání akademických hodností v budoucnu.

Také stále více autorů čínských filmů a televizních inscenací si vybírá ČR jako místo natáčení.

A naopak: Český chlapecký sbor Boni Pueri, český Filharmonický orchestr či lidová hudba Hradišťan byly mezi uměleckými soubory, které v Číně přinášely divákům umělecké zážitky.

Také se na čínském trhu objevuje stále více českého zboží, což dává spotřebitelům ucelenější představu o ČR. Nyní se čínští odborníci zajímají o české zbrojařství a strojírenství, ČR také disponuje rozvinutými nanotechnologiemi a technologiemi pro ochranu životního prostředí. Obyvatelé Číny také oceňují české pivo, křišťál, přírodní kosmetiku, sladkosti, boty Baťa a další produkty.

To všechno je výsledkem rozvoje pragmatické spolupráce. Existují politické a právní rozdíly, ale je důležité je překonávat v zájmu dosažení úspěchu. Uděláme pro to, co je v našich silách.

Zmínil jste spolupráci ve formátu 16+1 během uplynulých pěti let. Jakou hraje v podpoře spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy?

Jedná se o inovativní opatření, které úspěšně »vyrostlo a dospělo«. Je to vidět i na zrychlující se frekvenci vzájemných návštěv odborníků mezi Čínou a zmiňovanými zeměmi. Přitom toto partnerství je otevřené od investic a financování až po sociální spolupráci. Stěžejní projekty jako Stanariská tepelná elektrárna, Smederevské mlýny a maďarsko-srbská železnice se vyvíjejí úspěšně, stejně jako ekonomická, obchodní a kulturní výměna na místní úrovni. Týká se už téměř dvaceti oblastí.

Pátá schůzka ve formátu 16+1 se konala 5. listopadu v Rize (Haló noviny informovaly - pozn. red.). Politici Číny a 16 zemí při ní přijali nové plány například na modernizaci přístavů v Baltském, Jaderském a Černém moři. Čínský premiér Li Kche-čchiang ohlásil zřízení finančního holdingu na podporu iniciativy »Přímé spojení do Baltského moře« a informoval o čtyřech nových projektech spolupráce. Český premiér Bohuslav Sobotka se s Li Kche-čchiangem setkal třikrát a podepsal s ním plány spolupráce. Plány konkretizují priority dvoustranné spolupráce na poli infrastruktury, investic, vědeckého výzkumu, financí, dopravy, logistiky, zdravotnictví, civilního letectví, zemědělství a turisticky. Vzhledem k dosavadním zkušenostem věřím, že plány přinesou prospěch občanům našich obou zemí.

K úspěšné spolupráci je potřebná politická vůle. V říjnu se někteří čeští představitelé a poslanci setkali s dalajlamou, což vyvolalo nesouhlasnou čínskou reakci. Ale v očích mnohých Čechů je dalajlama pouze náboženský vůdce. Proč je čínská vláda proti setkávání zahraničních hodnostářů s ním?

»Případ dalajlama« stojí v cestě čínsko-českým vztahům dlouhý čas a degradoval tyto vztahy do »zmrazeného stavu«. Tisková zpráva českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v dubnu 2014 otevřela cestu k normalizaci vztahů, které se nadále rozvíjejí ku prospěchu občanů obou zemí. Setkání některých českých politiků vytvořilo na vztazích stín.

Tibet je součástí Číny od starověku. Nikdy zde nebyla nějaká vláda, která by vyhlásila »samostatnost Tibetu«. Obyvatelé Číny velmi dobře vědí, jakou osobou 14. dalajlama je. V Číně se říká »Suď člověka podle jeho činů, ne podle jeho slov«. I když dalajlama tvrdí, že neusiluje o nezávislost Tibetu, založil a vede tzv. administrativu centrálního Tibetu a Parlament administrativy centrálního Tibetu. Dlouhodobě se zapojuje do protičínských separatistických aktivit s cílem oddělit Tibet od Číny. Protože to je jeho jediná agenda, zabýval se jí i nyní při jedenácté návštěvě ČR. Dalajlama přijel do ČR s cílem získat podporu pro odtržení Tibetu. Proti tomu samozřejmě Čína protestuje a nelibě nese kontakty mezi vládními politiky a dalajlamou. Proto jsme také protestovali u české vlády.

Musím ale zmínit, že prezident, předseda vlády a šéfové Sněmovny i Senátu vdali prohlášení, v němž ujistili, že uskutečňují politiku »jedné Číny«. Jasně vyjádřili, že podporování tibetského odtržení se bezprostředně dotýká čínské suverenity a teritoriální celistvosti a je čínskou interní záležitostí. Jiné země nemají právo se vměšovat. Věřím, že seriozní politici nevyužívají »tibetskou kartu« k politickému boji mezi stranami.

Některá média »vysvětlovala« setkání některých českých politiků s dalajlamou činností čínské vlády, škodou, kterou údajně způsobila v oblasti lidských práv, náboženství a kultury Tibetu. Co tomu říkáte?

Použiji jedno z našich přísloví - »Nejdřív vidět, pak usuzovat«. Nejlepší cestou, jak porozumět situaci v Tibetu, je mluvit s místními občany. Při stálém úsilí o ekonomický rozvoj zůstává mezi prioritami i ochrana přírody a etnické kultury. Tibet byl za vlády dalajlamy feudální technokracií, existovalo pět procent otrokářů, majitelů 95 % nevolníků, a vše, co produkovali, jim patřilo. Neexistovala žádná osobní svoboda, neřkuli lidská práva. Nyní se Tibet změnil v moderní občanskou společnost, jeho obyvatelé využívají skokově zlepšených životních standardů. S rychlým ekonomickým, náboženským, kulturním a folklorním rozvojem obyvatelstvo prospívá. Lidé v Tibetu stejně jako lidé v ostatních provinciích mají právo volit a být voleni.

Dovolte mi uvést některá data o životě v Tibetu. Za posledních padesát let se průměrná délka života zvýšila z 35,5 roku na 68,2 roku. Populace vzrostla z 1,14 milionu na 3,127 milionu lidí. V roce 1965 činil HDP asi 327 milionů juanů, dnes se zvýšil v porovnatelných cenách 68,5x při růstu 12 % ročně.

Tibet je 16x větší než Česká republika, před padesáti lety tam nebyla jediná silnice. Nyní obyvatelé používají 75 000 kilometrů silnic, které spojují města a vesnice, ale umožňují cestovat i do jiných provincií a zemí.

A opakuji, že při stálé pozornosti ekonomickému rozvoji patří mezi priority i ochrana přírody a etnické kultury. Chráněná území zabírají v Tibetu 34,5 % území. Na 99 % škol vyučuje ve dvou jazycích - čínštině a místním jazyce zang. Čínská vláda věnuje soustavnou pozornost kulturnímu dědictví Tibetu včetně vědeckého studia eposu krále Gesara, který se počítá za nejcennější dílo staré tibetské kultury.

Tibet je turisticky oblíbeným cílem jak u čínských, tak zahraničních turistů. Jejich počet vzrostl z 8624 lidí v roce 1981 na 15,53 milionu v roce 2014. To je 180x více. Rádi uvítáme přátele z ČR, kteří se o Tibet zajímají, aby si Tibet prohlédli a pohovořili s lidmi. Řeknou jim, že se mají mnohokrát lépe, než za dalajlamy.

Od příchodu generálního tajemníka ÚV KS Číny Si Ťin-pchinga do funkce přijala KS Číny i vláda řadu opatření k posílení státní správy a zlepšení životních podmínek obyvatel. XVIII. ústřední výbor KS Číny se sešel k šestému plenárnímu zasedání. Můžete přiblížit toto zasedání?

V současné době KS Číny vede lidi k realizaci tří velkých cílů. První z nich je definitivní překonání feudální autokracie, která trvala tisíce let, směrem k lidové demokracii; dále čínské obyvatelstvo nepřetržitě usiluje o vzestup a prosperitu, a dalším cílem je zvýšení nezávislosti země. Historie dala straně za pravdu, zvolené cíle se ukázaly jako nejdůležitější. Čínský lid získal pod vedením KS Číny odpovědnost za obnovu a oživení čínského národa. Jedná se o bezprecedentní jev v lidské historii, vždyť Čína má 1,3 miliardy obyvatel. XVIII. ústřední výbor KS Číny v čele se Si Ťin-pchingem vytýčil úkoly postbudovatelské éry a vytvořil plány rozvoje země na bohatou a silnou. Třetí, čtvrté a páté zasedání ústředního výboru se soustředilo na témata komplexních hlubokých reforem, vlády práva a pokračující prosperity společnosti ve všech oblastech.

Šesté zasedání přijalo »Normy vnitřního stranického života« a regulační pravidla vnitrostranické kontroly. Schválilo rezoluci o svolání XIX. sjezdu strany s důrazem na vedení společnosti stranou, na budování strany s ohledem na vnitřní čistotu, boj proti korupci, na demokratický centralismus s tím, že ÚV strany bude prosazovat důsledné stranické vedení společnosti, posune jej na novou úroveň a bude prosazovat reformy.

Čína, jak je stále jasnější, se stane ještě více prosperující moderní socialistickou zemí. Komunistická strana povede občany k prosperujícímu a rozvíjejícímu se socialismu s čínskými znaky a oživení čínského národa směřujícího ke vznešeným cílům míru a rozvoje lidstva.

Čína hraje důležitou úlohu v mezinárodní politice a ekonomických vztazích. Pokračující tlaky a výkyvy ve světové ekonomice přinášejí tlak na situaci v regionech, jaké řešení může Čína nabídnout?

Aktuálně se jeví světové ekonomické zotavení jako pomalé, stále probíhají konflikty v regionech, vytvářejí se tzv. horká místa, sílí faktory nestability spojované s terorismem a migrací, které maří snahy o rozvoj zemí světa. Pod tlakem těchto okolností musí také zesílit naše snaha o prosazování společných zájmů a základních potřeb.

V září jsme úspěšně hostili summit G20. Bylo dosaženo konsenzu v tématu Směřujeme k inovativní, silné, vzájemně propojené, všezahrnující světové ekonomice. Byly zdůrazněny revitalizace hnacího mechanismu obchodu a investic a budování otevřené světové ekonomiky.

V průběhu summitu předložil Si Ťin-pching pět návrhů ke světovému ekonomickému rozvoji - posílení koordinace na makroekonomické úrovni, nalezení nových cest a vytváření hybnosti růstu, ozdravení světového ekonomického řízení a posílení institucionální bezpečnosti, budování otevřené světové ekonomiky a pokračování ve vytváření možností k liberalizaci obchodu a investování. Návrh by se měl zařadit do Agendy 2030 pro trvalý rozvoj. Tento návrh Číny mezinárodní společenství přijalo.

Světový rozvoj nepotřebuje jen »moudrost Číny«, ale také »moudrost ČR«, »evropskou moudrost« a přispění moudrosti všeho lidstva pro mír a rozvoj.

(za)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 21 hlasů.

(za)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.