Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Naše Pravda

V Krnově se uskutečnil krajský sněm Klubu českého pohraničí v roce 2010. Na snímku hovoří předseda Národní rady KČP Karel Janda. ILUSTRAČNÍ FOTO - Haló noviny/Vlastimil HLOUPÝ

Obnova svobodného života v Krnově po roce 1945

Každé období, které je zapsáno v kronikách našich obcí a měst, je něčím typické, a to jak časově, tak i místně.

Období 1945 a 1946 je zřejmě ve všech kronikách naší republiky charakterizováno jako zvláštní. Je naplněno radostí nad osvobozením naší vlasti Rudou armádou a spojeneckými vojsky od fašistické tyranie, ale také nesmírným žalem nad prolitou krví sovětských vojáků a příslušníků našich národů v boji s fašistickými okupanty.

Do Krnova se vraceli obyvatelé, kteří byli vyhnáni okupanty v září a říjnu 1938. Jednalo se o více než dva tisíce českých obyvatel, kteří museli území okupované fašisty opustit.

Situaci v prvních květnových dnech roku 1945 popisují ve svých vzpomínkách Josef Vaníček, dělmistr ČSD Krnov a Bohumil Janeček, strojmistr ČSD. Dobře se do dějin Krnova zapsali železničáři. Doprava byla tehdy na všechny strany narušena, krnovské nádraží vyhořelé, všechny výhybky a křižovatky zničeny, 23 mostů rozbito, koleje poškozeny, telegrafní a telefonické vedení úplně zničeno.

* * * *

Dne 16. května 1945 přijelo do Krnova 14 zaměstnanců bývalé výtopny v Krnově. Jejich cesta byla značně obtížná. Po vyřízení formalit a vystavení legitimací příslušníků vojenské jednotky Moravské brigády, což bylo podmínkou, obdrželi pušky a náboje, a tím byli připraveni k odjezdu z Olomouce do Krnova. Jednalo se o zaměstnance výtopny, většinou strojvedoucí a topiče, kteří zde žili před válkou.

Správa ČSD v Olomouci vypravila první vlak 16. května 1945. Sestával z jednoho ochranného vozu, zařazeného jako první vůz, dále jednoho plochého vozu, na kterém byla z pražců zřízena barikáda a jako třetí byl zařazen osobní vůz, do kterého nasedli železničáři. Druhý vůz, na kterém byla barikáda z pražců, byl obsazen partyzány z brigády majora Baďury. Na konci vlaku byla zařazena lokomotiva a vlak byl z bezpečnostních důvodů sunut.

* * *

Po příjezdu do Bruntálu jsme se dozvěděli, že další jízda vlakem na Krnov není možná, jelikož tunel mezi Bruntálem a Miloticemi je zatarasen. Po krátké poradě železničáři vystoupili z vlaku a rozhodli se, že další úsek cesty z Bruntálu do Krnova půjdou pěšky. Vlak s partyzány se vrátil zpět do Olomouce.

První etapa vedla železničáře do výtopny (nyní lokomotivní depo), které nebylo v provozuschopném stavu. Část kruhové rotundy pro odstavení a prohlídky lokomotiv byla vyhořelá, dvě lokomotivy řady 140 demolovány. Jednalo se také o lokomotivy typu UNRA - americké lokomotivy, dříve ukořistěné na západní frontě.

Točna byla poškozená v hlavním otáčecím čepu, zauhlovací zařízení zničeno, administrativní budova zničena při bombardování. Vodárna na Bezručově vrchu byla vyhozená náložemi, kolejiště a výhybky poškozené, most přes řeku Opavu hned za nádražím zničen.

* * * *

Nejsmutnější pohled byl na staniční budovu, celou zničenou a vyhořelou, takže musela být později úplně rozebrána, jako demolice. Dříve to byla krásná staniční budova, která byla chloubou celé trati, lepší, než staniční budova v Opavě.

Po tomto průzkumu se odebrali železničáři na radnici, aby zjistili, jaká je situace ve městě. Někteří šli zjistit, v jakém stavu se nacházejí jejich rodinné domky, které zde v Krnově před válkou postavili. S velkým zápalem se všichni pustili do obnovy výtopny spolu s německými usedlíky, hlavně z řad železničářů, kteří zde sloužili za okupace a byli znalí místních poměrů.

Bylo to těžké období, ale plné radosti ze znovu získané svobody, těžce vybojované příslušníky spojeneckých vojsk, včetně našich vojáků v řadách jednotek Svobodovy armády.

Němci byli po válce odsunuti a ti, kteří mohli ve městě zůstat, jako železničáři Krampol, Fogel, Polášek (již nežije), se podíleli na obnově železničního provozu. Češi, kteří před válkou v Krnově žili, se ve velké míře vrátili. Přirostlo jim Krnovsko k srdci. Spolu s nimi přišli do Krnova lidé i z jiných oblastí naší vlasti, kteří zde v poválečných letech našli svůj domov.

Rada Klubu českého pohraničí Krnov

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 16 hlasů.

Rada Klubu českého pohraničí Krnov

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.