ILUSTRAČNÍ FOTO – forrbes.com

Sjednocení pravidel pro korporátní daně by v EU uzavřelo brány do daňových rájů

The Financial Times: »Výroční zprávy dceřiných firem společnosti Apple v Evropě nabízejí kuriózní pohled. Irská pobočka vykazovala v letech 2003 až 2014 rekordní zisk, ale platila z něj - vzhledem k výši zisku - překvapivě nízké daně. A když letos v létě Evropská komise rozhodla, že benevolentní přistup irských finančních úřadů k Applu je v rozporu s právem EU, šéf firmy Tim Cook se nebývale rozohnil: ‚Je to politická ptákovina.‘ Cook obvinil Komisi EU, že maličké Irsko nespravedlivě šikanuje. Ted má však Irsko, jeden z evropských daňových rájů, namále nejen v případě Applu. Evropská komise, exekutivní orgán EU, totiž vrací na stůl již několikrát odmítnutý návrh na tzv. společný konzolidovaný základ daně /CCCTB/. Jeho cílem je omezit možnosti daňové optimalizace mezi členskými státy EU. Zadělal by tak na problémy mnoha zemím, které ze současné situace těží. Příkladem je nejen Irsko, ale také a především největší evropský daňový ráj Lucembursko.«

Jde o klíčový krok v boji proti přesouvání zisků do daňových rájů. Na něm se opravdu ukáže, jak silná je vůle států s tím něco udělat. Na přelévání zisků, jedné z nejčastějších forem daňové optimalizace, ztrácí EU každý rok kolem 70 miliard eur.(v Česku se odhadují celkové ztráty na 60 miliard korun) Jsou to samozřejmě odhady, cifra může být vyšší i nižší.

Jádro sporu s Irskem a dalšími evropskými daňovými ráji dobře ilustruje právě případ Applu. Ten totiž v Irsku neplatil nízké daně proto, že tamní korporátní daně činí na evropské poměry velmi nízkých 12,5 procenta. Ve skutečnosti firma odvedla v Irsku na daních méně než jedno procento zisku. Důvod? V každé zemi platí jiná pravidla pro výpočet takzvaného základu daně - tedy zisku pro účely zdanění. Ten se od účetního hrubého zisku (neboli zisku před zdaněním), který firma vykáže před investory, může radikálně lišit. Pro otázku, kolik bude muset firma na korporátní dani zaplatit, je výpočet základu daně důležitější než samotná sazba. Deset procent placených z toho, co firma doopravdy vydělala, může být o dost větší balík peněz než 12,5 % placených z vykostěného základu daně, do něhož se řada příjmů vůbec nepromítne.

Le Figaro: »S tímto rozporem by komise ráda skoncovala. Návrh na společný konsolidovaný základ daně totiž znamená, že by se pravidla pro jeho výpočet v celé EU sjednotila. Bez toho, aby se harmonizovala pravidla, se velmi těžko zamezí motivaci zisky přesouvat. Sjednocený výpočet základu daně přitom ovlivní i tak rozdílné věci, jako jsou třeba investiční pobídky.« Obojí v Česku spadá pod pravidla pro základ daně a se zavedením společného výpočtu tak buď skončí, nebo budou muset platit i jinde v EU.

Konsolidace daňového základu

Zcela zamezit přelévání zisků mezi jednotlivými pobočkami by pak měla

druhá část návrhu komise, takzvaná konsolidace daňového základu. Ta spočívá v tom, že by se zisk nejen počítal podle stejných pravidel, ale rovnou by se za všechny země sčítal dohromady. Státy by si sice mohly ponechat, jestli zisk zdaní 12,5 % nebo třeba 35 %, jak vysokou částku by pak mohly zdanit, by ale určovalo to, jakou část celoevropského zisku by na ně rozpočítala pravidla. Zpět daňovým správám v konkrétních zemích by se totiž částka na zdanění vracela podle předem daného klíče. Ten by rovnocenně zohledňoval tržby, počet zaměstnanců a majetek. Opatření by tak postihlo například skupiny, které umisťují nehmotný majetek jako obchodní značku, patenty či know-how do zemí s nízkým zdaněním a do dané firmy odčerpávají zisk z ostatních poboček prostřednictvím vysokých licenčních poplatků. Prakticky by skončila možnost optimalizovat daně pomocí převodních cen, tedy pomocí transakcí uvnitř skupiny.

Die Welt: »Ačkoli tedy součástí návrhu není přímo sjednocení sazby korporátní daně, i přesto jde do velké míry o zásadní přesun pravomocí na evropskou úroveň, což budí emoce. Návrh na CCCTB už v minulosti několikrát neprošel, naposled šlo o verzi z roku 2011. Tenkrát komise rozdělila opatření do dvou částí. Zatímco první z nich zahrnuje společná pravidla pro výpočet základu daně, teprve druhá by zaváděla konsolidaci daně.«

Le Monde k tomu dodává: »Jestli měl návrh někdy šanci na úspěch, tak je to teď. Návrh nahrává nejen kompromisnější přístup Evropské komise, ale nedávné skandály s využíváním daňových rájů jako LuxLeaks nebo Panama Papers.«

Koho se to bude týkat

V obou případech však má opatření platit pro největší nadnárodní firmy, tedy ty, které mají obrat vyšší než 750 milionů eur (20 mld. Kč). Opatření by se tak vyhnuly střední a malé podniky, zcela jistě by ale dopadlo na většinu transnacionálních korporací. The Guardian: »V celé Evropě se opatření dotkne 10 až 15 % společností. Na ty však připadá zhruba téměř 70 % všech peněz, které evropské firmy jako celek za rok utrží.«

Jenom v Česku překročí hranici 20 mld. Kč zhruba 40 největších firem. Coca Cola měla u nás loni obrat »jen« 5,5 mld. Kč. Za celou EU by však hranici 20 miliard hravě přesáhla. Podle některých expertů bude hranice příliš nízká. Der Standard: »Bude řada firem, jichž se opatření nebude týkat a které budou moci i nadále daňové úniky plánovat a provádět. Menší firma by se však mohla pro výpočet podle společných pravidel rozhodnout dobrovolně. Znesnadnění daňové optimalizace totiž není jediné, co opatření přináší. Součástí společného základu daně je také možnost uplatnit napříč státy daňovou ztrátu nebo využít superslevu na daňový odpočet na výzkum a vývoj. To by mohlo být zajímavé pro dravé technologické firmy, které od začátku podnikání působí globálně a masivně investují do inovací.«

Návrh dostane na stůl rada ministrů EU. Největší odpor přijde ze zemí, které se snaží vydělávat na současném systému, tedy z Irska, Lucemburska i Nizozemí. Druhou skupinu odpůrců budou tvořit státy, jež opatření vnímají jako diktát ze zahraničí. Mohlo by jít o Varšavu a Budapešť.

Babišovo ministerstvo prý zatím analyzuje…

Postoj Česka zatím není známý. Babišovo ministerstvo financí uvedlo, že návrh teprve analyzují. Ministři financí celé EU musí být jednomyslní, a tomu bude nevyhnutelně předcházet řada sporů. Jak budou vypadat společná pravidla pro výpočet základu daně? Jakou podobu bude mít koeficient? Od kdy by případná nová pravidla měla platit? Bude nutno celou záležitost pečlivě sledovat. Je to přece také a především radikální levice, která upozorňuje na existenci daňových rájů. Ovšem průzkumy veřejného mínění v Česku ukazují, že obyvatelé tento problém podceňují anebo ho vůbec neberou na vědomí.

Jaromír SEDLÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 9 hlasů.

Jaromír SEDLÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.